USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená kolizním opatrovníkem [územní celek] [jméno] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [příjmení] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o výkon rozhodnutí, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. 5. 2023, č. j. 12 Nc 2672/2021-651 takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že soud vyzývá matku, aby plnila povinnosti uložené vykonatelným usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením zamítl návrhy otce na výkon rozhodnutí ze dne 12. 8. 2022 a 12. 12. 2022 (výrok I.), zahájil řízení o výkon rozhodnutí (výrok II)., uložil matce pokutu ve výši 5 000 Kč (výrok III.), jmenoval kolizním opatrovníkem nezletilé [územní celek] [jméno] pro zastupování v řízení (výrok IV.) a dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí ve vztahu k předmětu odvolacího řízení odůvodnil tím, že návrhy otce na výkon rozhodnutí ze dne 12. 8. 2022 a 12. 12. 2022 nejsou důvodné, neboť exekuční tituly pozbyly své účinnosti nejpozději dne 16. 12. 2022. Připomněl však, že matka vykonatelná usnesení upravující styk nezletilé s otcem nedodržovala v době letních měsíců roku 2022 a nezajistila styk nezletilé s otcem dne 4. 11. 2022. Poradna [anonymizováno] v lednu 2023 ukončila s rodinou spolupráci, neboť asistované setkávání nezletilé s otcem za panujících podmínek je pro ni zatěžující, když matka nezletilou nedostatečně připravuje. Proto bylo zahájeno řízení o výkon rozhodnutí podle usnesení ze dne 20. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563. Dne 13. 1. a 27. 1. 2023 sice proběhly asistované styky nezletilé s otcem, avšak matka nezletilé nevytváří bezpečné prostředí, když otce staví do role, že nezletilé od něj hrozí nebezpečí, před kterým ji ochrání pracovnice poradny. Nezletilá např. při asistovaném setkání dne 13. 1. 2023 na výzvu, aby se vrátila do herny, kde je otec, řekla, že by to maminka nedovolila. Při loučení dne 27. 1. 2023 zase sdělila, že už se příště s pracovnicí poradny neuvidí. V chování nezletilé se projevuje vnitřní rozpor, který nemůže být vytvářen otcem, když kontakt s nezletilou buď neprobíhá, a pokud ano, tak pod dohledem, kde jeho vyjádření včetně chování jsou kontrolována. Matka vyjadřuje snahu o realizaci asistovaného setkání pouze navenek, ale ve skutečnosti nezletilou drží v představě, že jí od otce hrozí nebezpečí. O motivaci k asistovaným setkáním vypovídá mj. sdělení matky pracovnici poradny po setkáních v říjnu 2022, že s asistovaným předáním nepočítá z důvodu trestního stíhání otce. Proto byl nařízen výkon rozhodnutí uložením pokuty matce, aby byla vedena k dodržování vykonatelného soudního rozhodnutí, když dosavadní postup soudu a jiných institucí k naplnění jeho účelu nevedl. Při stanovení výše pokuty bylo vzato v úvahu, že matka neumožnila asistované kontakty či v nich nezletilou nepodpořila dlouhodobě. Bylo přihlédnuto k tomu, že matka sice využila nabídku individuálních setkání v poradně, avšak až po naléhání kolizního opatrovníka a až po 2 měsících od doby, kdy jí byly edukace nabídnuty. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto za použití § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když sice otec nebyl se svými návrhy úspěšný, avšak nedomáhal se výkonu rozhodnutí bezdůvodně, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve vztahu k řízení zahájenému z úřední povinnosti bylo rozhodnuto stejným způsobem, protože žádnému z účastníků v této části řízení žádné náklady nevznikly. 3. Proti tomuto usnesení ve výroku III. podala matka odvolání, které odůvodnila tím, že řízení o výkon rozhodnutí nemělo být vedeno. Soud prvního stupně neustále přehlíží trestní minulost otce a jeho trestní stíhání. Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ, pod sp. zn. 40 T 43/2022 byla odvolacím soudem vrácena do přípravného řízení z důvodu absence souhlasu matky s trestním stíháním otce. Na obvinění se však nic nezměnilo. Nelze po matce chtít, aby nezletilou vnitřně přesvědčila, že bude v bezpečí s člověkem, který matku týral a vyhrožoval jí. Matka souhlasí s tím, že setkávání s otcem jsou pro nezletilou zátěží. Ta logicky vycítí nepříjemnost situace. Proto je nasnadě, aby těžiště přípravy nezletilé bylo na sociálních pracovnicích, když úkolem matky je nezletilou přivést. Matka poukázala na svou komunikaci s poradnou a kolizním opatrovníkem. Uložená pokuta je demotivační a nadto jediná, kdo doplatí na nedostatek finančních prostředků matky, je nezletilá. Otec se o dceru žádný způsobem nezajímá a neplatí výživné. Asistovaná předávání bere pouze jako další příkoří na matce, kterého se skrze nezletilou může dopouštět. Proto matka navrhla odvolacímu soudu, aby„ usnesení v napadené části zrušil“ (správně změnil tak, že řízení se zastavuje). 4. Otec k odvolání matky uvedl, že má zájem stýkat se s dcerou, matka tomu však brání. Během asistovaných styků byl obnoven vztah mezi ním a nezletilou. Poté, co mělo docházet pouze k asistovanému předávání a otec měl mít možnost trávit čas s nezletilou o samotě, matka všechny termíny zrušila. Naposledy otec viděl nezletilou dvakrát letos v lednu a to tak, že z herny odběhla. Od té doby ji neviděl. Proto navrhl odvolacímu soudu, aby usnesení v napadené části potvrdil. 5. Kolizní opatrovník nezletilé navrhl potvrzení usnesení v napadené části. Je velmi důležité, aby se rodiče snažili zlepšit, jak své vztahy navzájem, tak vztah nezletilé s otcem. Matce by měla být uložena pokuta v takové výši, kterou je schopna uhradit dle svých aktuálních finančních možností. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř. za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1 a 5, § 254 odst. 1 a 5 o. s. ř. a podle § 28, § 510 věty druhé z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné, avšak jsou splněny podmínky pro změnu usnesení v napadeném rozsahu. 7. Výroky I. a IV. o zamítnutí návrhů otce na nařízení výkonu rozhodnutí a o jmenování kolizního opatrovníka nezletilé pro zastupování, stejně tak výrok II. o zahájení řízení o výkon rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné v řízení, nebyly odvoláním dotčeny, proto nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.). Výrok V. o náhradě nákladů řízení je výrokem závislým (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), proto je rovněž předmětem přezkumu odvolacím soudem. 8. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou mezinárodní soudní pravomoci, neboť se jedná o věc s cizím prvkem, když otec je státním občanem [příjmení] republiky, ostatní účastníci řízení jsou státní občany České republiky, kde také všichni účastníci řízení bydlí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“) a čl. 97 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“) je dána pravomoc českých soudů podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter, neboť nezletilá má obvyklý pobyt v České republice. Věc je třeba posoudit podle českého práva (čl. 15 a 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.), § 8 odst. 1 ZMPS). 9. Soud prvního stupně zčásti zamítl návrh na výkon rozhodnutí a zčásti jej nařídil uložením pokuty, aniž by k projednání věci nařídil jednání. Rozhodnutí o (návrhu na) nařízení výkonu rozhodnutí je rozhodnutím ve věci samé. K projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat (§ 19 z. ř. s.). Dokazování provádí soud při jednání (§ 122 odst. 1 o. s. ř.) a Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny (§ 123 o. s. ř.). K tomu srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2020, sp. zn. 20 Co 154/2020, publikovaný v ASPI, ID: JUD454550CZ. 10. Odvolací soud k projednání odvolání nařídil jednání v souladu s § 254 odst. 8 a contrario o. s. ř. a tím byla výše uvedená vada řízení před soudem prvního stupně odstraněna. 11. Z obsahu spisu (rovněž ve vztahu k předmětu odvolacího řízení) odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563, bylo nařízeno předběžné opatření o zatímní úpravě styku otce s nezletilou v pátek sudého kalendářního týdne vždy od 15:00 do 16:00 hodin v poradně za asistence jejího pracovníka (výrok I.) s tím, že matka je povinna nezletilou ke styku řádně připravit a zajistit účast nezletilé v určeném místě a čase (výrok II.) a pro případ neuskutečnění styku jsou rodiče povinni dohodnout náhradní termín (výrok III.). Usnesení se stalo vykonatelným dne 27. 12. 2022, nabylo právní moci dne 12. 1. 2023 a obsahuje poučení o opravném prostředku, vykonatelnosti rozhodnutí, a že„ Neplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu.“. 12. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne 30. 1. 2023 odvolací soud zjistil, že spolupráce poradny na realizaci asistovaných styků otce s nezletilou byla ukončena po dvou neúspěšných setkáních dne 13. a 27. 1. 2023. Matka nezletilou na styk s otcem připravila nedostatečně. Matka nezletilou v situacích, kdy nezletilá popisuje strach z otce, ve styku s ním podporovala, ale nevytvářela pro ni bezpečné prostředí. O přítomnosti otce se vyjadřovala jako o nebezpečí s tím, že ji pracovnice ochrání. Nezletilá proto tak k setkáním přistupuje a jsou pro ni zatěžující. Matčina příprava nezletilé se jeví jako nefunkční. Pro realizaci dalšího setkání je potřeba, aby matka změnila svůj postoj a způsob přípravy nezletilé, k tomu je nutná další edukace matky. Je zřejmé, že v listopadu 2022 byl kontakt mezi otcem a dcerou navázán. Spolupráce se zkomplikovala ve chvíli, kdy mělo docházet jen k asistovanému předávání a otec s nezletilou měli trávit čas spolu bez další přítomnosti pracovníka poradny. Matka tato setkání opakovaně rušila na poslední chvíli a jiný kontakt dcery s otcem neproběhl. V podrobnostech viz bod č. 20 odůvodnění napadeného usnesení. 13. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne 20. 4. 2023 odvolací soud zjistil, že otec na nabídku individuálních konzultací reagoval ihned pozitivně. Matka také kontaktovala poradnu v únoru 2023 se zájmem o individuální konzultaci. První nabídnutý termín na 27. 2. 2023 odmítla, další termín dne 3. 3. 2023 zrušila z důvodu dlouhodobé neschopnosti. Následně až dne 11. 4. 2023 požádala o termín individuální konzultace, který byl dohodnut na 20. 4. 2023. Při konzultaci bylo reflektováno období od ledna do dubna, kdy dcera nebyla s otcem v kontaktu. Matka sdělovala, že dcera nejeví o otce zájem. Otec může zasílat dceři dopisy či dopis prostřednictvím třetích osob, což otec ani jednou neučinil. Matka byla edukována v oblastech role otce v životě dcery, nutné pozitivní motivaci a přípravy dcery. Matka byla motivována v pokračování asistovaných styků, k tomu matka sdělila, že to probere s dcerou a že poradnu kontaktuje. V podrobnostech viz bod č. 21 odůvodnění napadeného usnesení. 14. Z výpisu aplikace InfoSoud odvolací soud zjistil, že trestní věc otce vedená u Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. 40 T 43/2022, byla odvolacím soudem vrácena státnímu zástupci k došetření. V trestní věci otce vedené Městským soudem v Praze, sp. zn. 46 T 7/2022 nebylo dosud rozhodnuto. V podrobnostech viz body č. 9 a 10. odůvodnění napadeného usnesení. 15. Podle § 157 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se uvede (…) poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí (…). 16. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. 17. Podle § 472 z. ř. s. v rozsudku ve věcech styku s dítětem, péče o dítě nebo navrácení dítěte soud účastníky poučí podle § 502, 503 a 504 o možnosti výkonu rozhodnutí a o způsobech jeho provedení. 18. Podle § 501 odst. 1 a 2 z. ř. s. shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte (odst. 1). Soud může požádat též příslušný orgán sociálně- právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí (odst. 2). 19. Podle § 23 z. ř. s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. 20. Podle § 506 věty první z. ř. s. náklady výkonu rozhodnutí hradí povinný. 21. Exekučním titulem v přezkoumávané věci je usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 12. 2022, č. j. 12 Nc 2672/2021-563 (viz § 251 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud provedeným šetřením zjistil, že tento exekuční titul je formálně i materiálně vykonatelný (§ 159 a § 160 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2; § 261a odst. 1, § 275 odst. 2 o. s. ř.). Předmětné rozhodnutí však neobsahuje poučení, které zákon předvídá. 22. Ten stanoví v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být rodiče poučeni o možném výkonu rozhodnutí (§ 472 z. ř. s .). Jedná se zvláštní náležitost rozsudku upravujícího péči o nezletilé dítě nebo styk s ním. Poučení musí být formulováno tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem konkrétně bude soudní rozhodnutí v případě neplnění uložených povinností vykonáno (srov. § 502 až 504 z. ř. s .). Nepostačí tedy obecná informace o možnosti výkonu rozhodnutí. Výše uvedený požadavek musí splňovat i usnesení nařizující předběžné opatření o zatímní úpravě péče nebo styku, na něž se podle § 167 odst. 2 o. s. ř. užije jak obecná tak zvláštní úprava náležitostí rozsudku uvedená v § 157 odst. 2 o. s. ř. a § 472 z. ř. s . Je zřejmé, že exekuční titul v přezkoumávané věci svým obsahem poučení o výkonu rozhodnutí výše uvedeným požadavkům nedostál, když je uvedena možnost výkonu rozhodnutí pouze v obecné rovině. Proto matka jako povinná nebyla řádně poučena o možnosti a způsobu výkonu rozhodnutí způsoby uvedenými v § 502 až 504 z. ř. s . 23. Podle právní teorie i soudní praxe nejmírnějším prostředkem ve vztahu k osobě, která neplní rozhodnutí o péči o nezletilé dítě, je výzva k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Výzva soudu osobě, která má plnit povinnost vyplývající z rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé, má při výkonu rozhodnutí preventivní funkci ve vztahu k jeho provedení. Jejím využitím a následným plněním se má předejít provedení výkonu rozhodnutí ve formě udílení pokut nebo odnětí dítěte, které je prostředkem ultima ratio. Výzva k dobrovolnému splnění rozhodnutí o péči je obecně pojata jako fakultativní, avšak pouze pro ty případy, kdy byl povinný v rozhodnutí, z něhož povinnost vyplývá, poučen o možných následcích neplnění uložených povinností. Pokud by soud do rozhodnutí o péči o nezletilé dítě nebo úpravě styku nezahrnul uvedené poučení vyplývající z § 472 z. ř. s., není možné nařídit výkon rozhodnutí bez předchozího vyzvání povinného k dobrovolnému splnění. Jestliže exekuční titul takové poučení neobsahuje, je postup soudu podle § 501 z. ř. s. obligatorní. 24. V přezkoumávané věci by jinak byly splněny podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí, a to s ohledem na zjištěné skutečnosti (viz body [číslo] až 13. odůvodnění shora). Matka své povinnosti spočívající v řádné přípravě nezletilé na styk neplní, ty nezahrnují pouze povinnost nezletilou do poradny přivést. Rovněž je zřejmé, že nebyly nijak dohodnuty náhradní termíny za neuskutečněná setkání v lednu 2023, přičemž takovou povinnost rodičům ukládá výrok III. exekučního titulu. Matčin postoj k plnění povinností jí uložených vykonatelným usnesením je lhostejný. Probíhající trestní řízení ve vztahu k otci nemá pro posuzovanou věc relevantní význam. O vině otce nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a věc byla vrácena do přípravného řízení pro procesní pochybení při zahájení trestního stíhání. 25. Protože nebyly splněny formální podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty § 502 z. ř. s., odvolací soud jako jediné možné opatření přijal výzvu adresovanou matce ke splnění povinnosti podle § 501 odst. 1 z. ř. s. a níže připojil poučení podle § 472 z. ř. s. včetně trestněprávní odpovědnosti. 26. K povaze výzvy soudu podle § 501 z. ř. s. odvolací soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 10. 1997, sp. zn. 6 Co 2499/97, podle kterého výzva podle § 272 odst. 2 o. s. ř. (nyní § 501 odst. 1 z. ř. s.) nemá povahu soudního rozhodnutí, proti kterému by byl přípustný opravný prostředek. Jde o zvláštní opatření soudu, které má přispět k dobrovolnému splnění povinností, ale není rozhodnutím soudu ve vlastním slova smyslu. Soud v takovém rozhodnutí nic neukládá, pouze vyzývá účastníka k dobrovolnému plnění povinnosti. Jde tedy o opatření, které soud vydává ještě před nařízením soudního výkonu rozhodnutí. 27. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud usnesení v napadeném rozsahu podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že vyzval matku k plnění povinností stanovených exekučním titulem. 28. Odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a o náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.) a to podle § 23 věty první z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků. Řízení o výkon rozhodnutí nebo schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi může být zahájeno na návrh, kterým soud není vázán, nebo i bez návrhu (srov. § 13 odst. 1 věta první, § 500 a násl. a contrario z. ř. s.). Proto pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o výkon rozhodnutí je třeba v zásadě použít § 23, resp. § 24 z. ř. s. a nikoliv § 142 a násl. o. s. ř. (zásada (ne) úspěchu ve věci). Pouze v případě, kdy je výkon rozhodnutí nařízen, se použije § 270 odst. 2 a 4 o. s. ř., § 505 a 506 z. ř. s. a veškeré náklady výkonu rozhodnutí hradí povinný, není-li užita zákonem stanovená výjimka. 29. Soud prvního stupně po uplynutí přiměřené doby provede šetření, zda došlo k nápravě. Nedostane-li informaci o tom, že k nápravě nedošlo, ve výkonu rozhodnutí dále nepokračuje. Vykonávací řízení takto zanikne, aniž by bylo třeba vydávat jakékoliv rozhodnutí. 30. Pro úplnost v případě dalšího vedení výkonu rozhodnutí odvolací soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1614/17, podle kterého není možné nařídit výkon rozhodnutí uložením pokuty podle § 502 z. ř. s . za styky rodiče s nezletilým dítětem zmařené v době předcházející poučení soudu povinného rodiče ve formě výzvy podle § 501 odst. 1 z. ř. s . Nicméně poté, co povinný rodič již byl poučen soudem o následcích neplnění stanovených povinností, lze následně při opětovném neplnění stanovených povinností přistoupit k výkonu rozhodnutí buďto znovu za pomoci výzvy, shledá-li k takovému postupu soud zvláštní důvody (výzva podle § 501 odst. 1 z. ř. s . zde má fakultativní povahu) nebo uložením pokuty podle § 502 odst. 1 z. ř. s ., a to však při splnění podmínek pro její uložení (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 3489/15, nebo ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 1769/16). Rovněž lze užít přijetí alternativních opatření podle § 503 z. ř. s . Odnětí dítěte lze nařídit jen výjimečně (viz § 504 věta druhá z. ř. s .). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Při neplnění povinností stanovených soudním rozhodnutím o péči nezletilé dítě, resp. úpravě styku, může soud přijmout opatření podle § 503 z. ř. s. (nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin, stanovit plán navykacího režimu, rozhodnout o realizaci styku pod dohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie), nařídit výkon rozhodnutí ukládáním pokut až do výše 50 000 Kč (§ 502 z. ř. s.) nebo odnětím dítěte (§ 504 z. ř. s.). Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, včetně úpravy styku s dítětem, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, nebo kdo se dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci týkajícího se výchovy nezletilých dětí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok (§ 337 odst. 4 tr. zákoníku). Praha 30. srpna 2023 JUDr. Kateřina Burešová v. r. předsedkyně senátu