USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zlatuše Jíchové a soudců JUDr. Lenky Škubalové a Mgr. Miroslava Nováka ve věci exekuce oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [adresa] proti povinné: [osobní údaje povinné] bytem [adresa] pro pohledávku oprávněné ve výši 84 281 Kč, o odvolání oprávněné proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 20. 10. 2023, č. j. [číslo] Ex 10520/23-20 takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Usnesením citovaným v záhlaví soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], odmítl exekuční návrh oprávněné ze dne 15. 5. 2023 pro částku 84 281 Kč, a to na základě pokynu vydaného podle § 43a odst. 4 exekučního řádu Okresním soudem v Berouně dne 27. 9. 2023, č. j. 15 EXE 526/2023-23. Důvodem odmítnutí návrhu v této části byla skutečnost, že druhý exekuční titul vydaný oprávněnou – výkaz nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo] nebyl ani po výzvě soudu připojen ve formě předpokládané zákonem (§ 38 a § 39 exekučního řádu). 2. Proti vydanému usnesení podala včasné odvolání oprávněná. Namítla, že platně podepsaný exekuční titul, výkaz nedoplatků [číslo] ze dne 7. 4. 2014 s doložkou právní moci a vykonatelnosti, který doložila k exekučnímu návrhu, má všechny požadované náležitosti. K názoru soudního exekutora ohledně neplatnosti elektronického podpisu uvedla, že při jeho aplikaci by docházelo k absurdním situacím, kdy při roční platnosti certifikátu by se musely exekuční tituly, ke kterým je připojeno časové razítko, podepisovat periodicky jednou za rok. Upozornila i na situaci, kdy oprávněná úřední osoba, která elektronicky podepsala dokument, ukončí pracovní poměr u oprávněné. Je nepřijatelné, aby řízení byla jen z důvodu ukončení pracovního poměru podepisující osoby zastavena či původní podpis byl nahrazen podpisem jiného pracovníka. Přijetím výkladu o roční platnosti certifikátu by byla všechna rozhodnutí, i rozhodnutí soudu v elektronické podobě, po uplynutí lhůty platnosti certifikátu neplatně podepsána a i soudci by je museli podepisovat opakovaně. Podle jejího názoru se pravost digitálního dokumentu, který byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou, posuzuje k okamžiku jeho podpisu platným elektronickým podpisem konkrétní fyzické osoby. Digitální dokument takto podepsaný, i když po dvanácti měsících vyprší jeho platnost, je tak platně podepsaný a jako takový platný zůstává na věky, bez ohledu na uplynutí expirační dvanáctiměsíční lhůty a následné obnovení nebo neobnovení elektronického podpisu. Na podporu svého názoru poukázala na zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a důvodovou zprávu k § 11 shora citovaného zákona, a dále na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES). Podle jejího názoru by měl soud přihlédnout i k tomu, že předložila exekutorovi dokumenty, které sama vytvořila a nepředávala je jiným subjektům. Exekuční tituly byly vytvořeny a po celou dobu jí drženy v evidenčním systému spisové služby (dále jen ESSS), který zajišťuje integritu dat, bezpečné uchování dokumentu v neměnné podobě. Ona je subjekt vykonávající spisovou službu dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Řešená situace je tak odlišná od situace, kdy je soukromou osobou předložen dokument vystavený a podepsaný například soudem. Pokud by elektronicky podepsaný dokument předkládal jiný subjekt, bylo by možno uvažovat o rizicích pozměnění dat, nikoliv však v případě, kdy dokument předkládá jeho tvůrce, který je subjektem veřejného práva vykonávajícím spisovou službu v zákonném rozsahu. Exekuční tituly jsou od vytvoření uloženy v ESSS a po celou dobu nebyly měněny, což lze doložit transakčními protokoly ESSS (§ 70 odst. 2 písm. h) zákona o archivnictví a spisové službě). Doložení integrity dat je přitom stěžejní funkcí kvalifikovaných elektronických podpisů a časových razítek. S ohledem na dlouhodobé držení dokumentu pouze jedním subjektem, navíc vykonávajícím zákonnou spisovou službu, nabyla žádným způsobem ohrožena integrita podepsaných dat. Pokud neexistuje relevantní podezření o jejím ohrožení, nemělo by být vypršení platnosti časového razítka bez dalšího důvodem k hodnocení exekučního titulu jako nepodepsaného. Podle názoru oprávněné její dokumenty obsahují elektronické podpisy a časová razítka, která splňují požadavky pro jejich uznávání podle uvedených právních předpisů. Technické možnosti soudu ověřit platnost podpisu a dat obsažených v exekučních titulech k určitému časovému okamžiku nemohou jít k její tíži při prokazování formálních náležitostí exekučních titulů. Navíc ke zkoumání domněnky pravosti časového razítka, jímž je opatřen exekuční titul, exekuční soud nepřistupuje z úřední povinnosti, ale pouze povinnému svědčí námitka zpochybňující pravost a platnost vykonávaného elektronického podpisu. Poukázala i na obdobné případy, v nich již rozhodoval Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudního exekutora v celém rozsahu zrušil, respektive změnil tak, že exekuční návrh oprávněné se neodmítá. 3. Krajský soudu v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) rozhodnutí soudního exekutora dle § 212 a § 212a odst. 1 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Z obsahu spisu soudního exekutora odvolací soud zjistil, že exekučním návrhem ze dne 15. 5. 2023 se oprávněná na základě jí vydaných výkazů nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo] ze dne 3. 6. 2021, [číslo] domáhala, aby soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], byl pověřen vedením exekuce k vymožení pohledávky přiznané jí shora citovanými exekučními tituly ve výši 84 281 Kč a 134 100 Kč. K žádosti o pověření a nařízení exekuce připojil soudní exekutor exekuční návrh oprávněné včetně všech jí zaslaných příloh. Podání doručil dne 24. 5. 2023 na elektronickou podatelnu do datové schránky Okresního soudu v Berouně. Příloha č. 4 obsahovala oprávněnou vydaný výkaz nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo] příloha č. 5 doložku jeho vykonatelnosti. V záznamu o ověření elektronického podání u přílohy č. 4 (výkaz nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo]) a u přílohy č. 5 (doložky vykonatelnosti exekučního titulu) automatický systém elektronické podatelny zaznamenal, že podpis nelze ověřit (certifikát vypršel a časové razítko je neplatné). Certifikáty osoby podepisující tento výkaz nedoplatků (exekuční titul) [jméno] [příjmení] vypršel dne 30. 9. 2014 a certifikáty osoby podepisující doložku vykonatelnosti [jméno] [příjmení] vypršel dne 16. 9. 2014. K podpisům byla připojena časová razítka k exekučnímu titulu dne 9. 4. 2014 a k doložce vykonatelnosti dne 23. 4. 2014, jejichž platnost skončila dne 4. 10. 2019. S ohledem na shora uvedená zjištění vydal exekuční soud dne 30. 5. 2023 dle § 43a odst. 6 exekučního řádu pokyn pro soudního exekutora č. j. 15 EXE 526/2023-10, aby vyzval oprávněnou k předložení řádného exekučního titulu dle § 38 odst. 2 exekučního řádu s elektronickým podpisem úřední osoby, které lze ověřit jako platný a uznávaný. Usnesením ze dne 31. 5. 2023, č. j. [číslo] Ex 10520/23-10 vyzval soudní exekutor oprávněnou k odstranění vady podání s poučením, že exekuční návrh může být v případě, kdy nebudou vady odstraněny odmítnut. Vzhledem k tomu, že dle názoru oprávněné přílohy exekučního návrhu neměly žádné nedostatky, byla ještě jednou na základě opětovného a podrobného pokynu exekučního soudu vyzvána soudním exekutorem usnesením ze dne 20. 7. 2023, č. j. [číslo] Ex 10520/23-14 k odstranění vad. Na výzvu soudního exekutora oprávněná reagovala totožnými argumenty jako ve svém odvolání. Dne 27. září 2023 proto exekuční soud pověřil soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pouze k vedení exekuce k vymáhání pohledávky ve výši 134 100 Kč podle vykonatelného výkazu nedoplatků ze dne 3. 6. 2021, [číslo] jakož i povinnosti k úhradě nákladů oprávněné a nákladů exekuce a zároveň dle § 43a odst. 6 exekučního řádu udělil soudnímu exekutorovi pokyn k odmítnutí exekučního návrhu ohledně částky 84 281 Kč, neboť výkaz nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo] nebyl ani po výzvě připojen ve formě předpokládané zákonem (§ 38 a 39 exekučního řádu). Dne 20. 10. 2023 vydal soudní exekutor napadené usnesení. 5. Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 6. Podle § 38 odst. 2 exekučního řádu, k exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. 7. Podle § 39 odst. 1 exekučního řádu, neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. 8. Podle § 39 odst. 2 exekučního řádu, není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. 9. Podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán. 10. Při pověření exekutora k provedení exekuce soud prvního stupně zkoumá pouze hlediska uvedená v ustanoveních § 37, § 38, § 43a odst. 1, 6 exekučního řádu a za použití ustanovení § 52 odst. 1 tohoto zákona, též hlediska uvedená v ustanoveních § 251, § 261 a § 261a o.s.ř. 11. Zkoumá tedy, zda existuje exekuční návrh oprávněného s označením exekutora, který má být jejím provedením pověřen, zda tento návrh má všechny stanovené náležitosti, je srozumitelný a určitý, zda exekutor podal soudu žádost o pověření k vedení exekuce, včetně exekučního návrhu oprávněného, zda se navrhovaná exekuce opírá o vykonatelné rozhodnutí, které je jejím titulem, zda exekuce tak, jak je navrhována, tento titul nepřekračuje, zda vykonávané rozhodnutí obsahuje označení osoby oprávněné a povinné, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byla exekuce navržena, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Soud zkoumá i to, zda osoby, jimž bylo exekučním titulem přiznáno právo a uložena povinnost, jsou totožné s těmi, které v exekučním řízení vystupují jako oprávněný, a povinný a zda nedošlo k prekluzi vymáhané pohledávky. Předmětem přezkumu je i skutečnost, zda vykonávaná listina (exekuční titul) byla vydána orgánem nadaným rozhodovací pravomocí. 12. Postupem podle § 39 odst. 3 a § 43a odst. 3 exekučního řádu posuzuje exekuční soud zákonem stanovené předpoklady k provedení exekuce na majetek povinného podle oprávněným označeného exekučního titulu. Mezi takové předpoklady náleží samotná existence podkladového rozhodnutí, neboť podle § 38 odst. 2 exekučního řádu, k exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti. Není tedy správný závěr oprávněné, že pouze povinnému svědčí námitka zpochybňující pravost a platnost elektronického podpisu na exekučním titulu, a že ke zkoumání domněnky pravosti časového razítka, jímž je opatřen exekuční titul, exekuční soud nepřistupuje z úřední povinnosti. 13. Exekučním titulem, na základě kterého se oprávněná v daném případě domáhá plnění, je výkaz nedoplatků vydaný oprávněnou [příjmení] [anonymizována dvě slova] dle § 18 a § 28c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. 14. Podle § 561 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Písemné jednání může být tedy učiněno také elektronickými prostředky, přičemž pravidla a účinky elektronického podpisu stanovují zvláštní právní předpisy, a to zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce). 16. Podle § 5 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná: a) stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem (dále jen veřejně právní podepisující), nebo b) osoba neuvedená v písmenu a při výkonu své působnosti. 17. Podle § 11 odst. 1 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, veřejnoprávní podepisující, který podepsal elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 5, a osoba, která podepsala elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti, způsobem podle § 5, opatří podepsaný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. 18. Podle § 11 odst. 2 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, veřejnoprávní podepisující, který zapečetil elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 8, a osoba, která zapečetila elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti, způsobem podle § 8, opatří zapečetěný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. 19. Shora uvedené ustanovení zákona upravuje povinnost ke všem elektronicky podepsaným nebo elektronicky pečetěným dokumentům, jimiž právně jedná veřejnoprávní podepisující anebo jiná osoba při výkonu své působnosti, přidávat kvalifikované časové razítko jako důležitý prvek, který prodlužuje ověřitelnost kvalifikovaných elektronických podpisů a kvalifikovaných elektronických pečetí, čímž zvyšuje kvalitu a použitelnost těchto dokumentů. A to i např. ve smyslu možnosti následného využití autorizované konverze dokumentů podle zákona o elektronických úkonech. Je -li připojeno kvalifikované časové razítko, jak to např. pro veřejnoprávní podepisující vyžaduje § 11 zák. č. 297/2016 Sb., je okamžik podpisu dán časovým údajem uvedeným v tomto elektronickém zabezpečovacím prvku. Ověření, že nebyla ohrožena integrita podepsaných dat, souvisí s jednou ze základních vlastností zaručeného elektronického podpisu, kterou je dle článku 26 písm. d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, povinnost připojit zaručený elektronický podpis k podepisovaným datům tak, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat (viz komentář ASPI). 20. Exekučním titulem, na základě kterého se oprávněná v daném případě domáhá plnění, je výkaz nedoplatků vydaný oprávněnou dle § 18 a § 28c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. V daném případě oprávněná přiložila k exekučnímu návrhu doručenému soudnímu exekutorovi dne 15. 5. 2023 exekuční titul, výkaz nedoplatků ze dne 7. 4. 2014, [číslo] kde nebylo možné ověřit podpis, neboť bylo zjištěno, že certifikát vypršel a časové razítko je neplatné. Podle záznamu o ověření elektronického podání byla platnost tohoto podpisu omezena na období od 10. 9. 2013 do 30. 9. 2014. Certifikát osoby podepisující tento výkaz nedoplatků tak vypršel dne 30. 9. 2014 a platnost k podpisu dne 9. 4. 2014 připojeného časového razítka skončila dne 4. 10. 2019. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze ověřit autenticiru vložených dokumentů, a to ani těch, jejichž autorem je odesílatel. Ke změně těchto dokumentů mohlo dojít před jejich vložením do datové zprávy. U řádně podepsaného dokumentu to lze ověřit, u nepodepsaného dokumentu to zjistit nelze. Platný uznávaný elektronický podpis konkrétního dokumentu zajišťuje původ a integritu textu, který je v něm uveden. Platnost podpisu na obálce ověřuje jen to, že vložené přílohy nebyly změněny při přenosu dat a že přílohy odeslal ten, kdo elektronicky obálku podepsal. Pokud není dokument řádně podepsán a obsahuje neplatné časové razítko, nelze zjistit, u koho fakticky vznikl a v jakém stavu byl do datové zprávy vložen. U elektronicky nepodepsaných příloh takové ověření není možné a takový dokument má proto kvalitu prosté kopie. V případě, kdy je dokládán vykonatelný exekuční titul, není možné při posouzení jeho pravosti, integrity a digitální kontinuity přistupovat neformálně. Neověřením platnosti podpisu datové zprávy není možné ověřit původ a integritu vložených dokumentů. Pravost dokumentů se odvíjí od jejich samostatného podepsání platným uznávaným podpisem původce (popřípadě označení značkou či pečetí). Má-li být nějaký dokument předložen v originále, je třeba zajistit a vložit do datové zprávy jeho původní elektronickou podobu s platným elektronickým podpisem subjektu, který dokument vydal, nebo z listinných stejnopisů pořídit výstup autorizované konverze opatřený kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby konverzi provádějící. V daném případě nebyla podatelna soudu schopna platnost podpisů a časového razítka ověřit. Nejde však o nedostatek schopnosti podatelny soudu, problém není ve službě či nástroji, které se k ověření používá, ale v samotném dokumentu, jeho podpisech. V důsledku jejich zestárnutí a neudržení (respektive ztráty) jejich digitální kontinuity není možné podpis ani razítko ověřit. Podatelna soudu platnost podpisů a elektronických razítek na přijímaných dokumentech a zprávách ověřuje sama a automaticky. U těchto dokumentů však není zajištěna digitální kontinuita a jejich platnost tak ověřit nelze (nelze již provést ani autorizovanou konverzi tohoto dokumentu). Není možné ani souhlasit s oprávněnou, že digitální dokument, který byl v době, kdy byl vytvořen, opatřen uznávaným elektronickým podpisem, je platný na věky, i když platnost elektronického podpisu vypršela. Zákonem č. 298/2016 Sb., který provedl změnu některých zákonů souvisejících s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, bylo zrušeno ustanovení § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, které stanovilo, že pokud se neprokázal opak, dokument v digitální podobě se považoval za pravý, byl-li podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna a následně za doby platnosti uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen, nebo uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. S účinností od 19. 9. 2016 byla však tato vyvratitelná podmínka platnosti zrušena a závěr oprávněné, že i když po 12 měsících vyprší platnost elektronického podpisu, kterým byl dokument podepsán, zůstává platný na věky bez ohledu na uplynutý expirační lhůty a následné neobnovení elektronického podpisu, tak není správný. 21. Kvalifikovaný elektronický podpis, pokud je ověřen jako platný, prokazuje, že podepsaný obsah elektronického dokumentu se od podepsání nezměnil a že se jedná o dokument autentický. Stejnou vlastnost má i časové razítko. S ohledem na uplynutí času tedy nebylo možné v době, kdy byl dokument do podatelny soudního exekutora doručen, zjistit, zda je elektronický podpis platný či neplatný. Digitální kontinuitu lze udržovat ve stavu, kdy platnost elektronických podpisů i časových razítek lze ověřit běžnými nástroji a postupy, a to libovolně dlouho. Musí se včas, ještě před uplynutím doby, provést krok, který oddálí stáhnutí na určitou dobu, a to přidáním časového razítka. Dokumenty, u nichž lze očekávat delší dobu použití, lze opatřit kvalifikovaným časovým razítkem, popřípadě sérií časových razítek, a tím prodloužit ověřitelnost platnosti jejich elektronických podpisů, značek a pečetí. V souladu se zákazem diskriminace elektronických dokumentů i jejich podpisů proto soudní exekutor v souladu s pokynem soudu prvního stupně vyzval oprávněnou, aby předložila exekuční titul a doložku jeho vykonatelnosti, které budou požadavky ustanovení § 38 exekučního řádu splňovat, neboť pokud lze ověřit platnost elektronického podpisu, s dokumentem lze pracovat jako s oficiálně podepsaným, pokud se však jeho platnost ověřit nedá, měl by jeho správnost a platnost prokázat navrhovatel jiným způsobem. Exekuční titul mohl být například předložen oprávněnou v listinné podobě jako výstup autorizované konverze. Ani tvrzení oprávněné, že se jednalo o dokumenty, které sama vytvořila a nepředávala je jiným subjektům, a že po celou dobu byly uchovány v evidenčním systému spisové služby, nemůže změnit správný závěr soudního exekutora (resp. exekučního soudu), že exekuční titul nemá náležitosti požadované ustanovením § 38 odst. 2 exekučního řádu Soudní exekutor tak postupoval správně, pokud na základě pokynu exekučního soudu návrh oprávněné ze dne 15. 5. 2023 pro částku 84 281 Kč odmítl. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že jiný krajský soud rozhodl jinak. 22. Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. Praha 29. prosince 2023 JUDr. Zlatuše Jíchová předsedkyně senátu