Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2023:20.CO.195.2023.1
Datum rozhodnutí28.07.2023
SoudKSPH
Spisová značka20 Co 195/2023
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieEU
HesloUznání a výkon cizozemských rozhodnutí

Odůvodnění

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudců JUDr. Ivany Muchové a JUDr. Pavly Havlíkové ve věci navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti povinné: [osobní údaje povinné] za účasti oprávněné z daňové exekuce: Finanční úřad [anonymizováno] [územní celek], [IČO] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o návrhu na nařízení provádění přerušené exekuce dle § 15a zákona č. 119/2001 Sb., o odvolání oprávněného z daňové exekuce proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 5. 2023, č. j. 9 Nc 41/2022-317, takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud I. stupně) usnesením ze dne 30. 5. 2023, č. j. 9 Nc 41/2022-317 nařídil provedení exekuce prováděné soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] a povinné [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO] vedené pod sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] EX 716/22, a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání oprávněný z daňové exekuce Finanční úřad [finanční úřad] (dále i odvolatel), který namítal, že ve věci daňové exekuce nebyla vydána dražební vyhláška, a podstatně se změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci. Spočívaly nejenom ve změně hladiny cen na trhu, ale i ve změně cenové vyhlášky, a dále i v úpravách samotné nemovité věci. Na nemovité věci byla provedena nová krytina včetně klempířských prací, a byla provedena řada nadstandartních konstrukcí, což bylo zjištěno ze znaleckého posudku. Správce daně musí postupovat odpovědně, musí přihlédnout ke změně rozhodných okolností pro ocenění nemovitosti, jinak by porušil právní předpisy. Oprávněným zájmem věřitele je, aby zjištěná cena odpovídala situaci na trhu. Dále poukázal na to, že dne 9. 2. 2023 bylo u Městského soudu v Praze zahájeno insolvenční řízení spojené s návrhem na prohlášení konkursu, což má za účinek, že exekuci lze nařídit nebo zahájit, nelze ji však provést. Za této situace nelze brát v úvahu ust. § 15a zákona č. 119/2001 Sb., neboť má přednost insolvenční zákon. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, že v exekuci bude pokračovat oprávněný Finanční úřad. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas oprávněným subjektem, je přípustné, obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 a § 205 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř., dospěl k následujícím závěrům. 4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je občanem Slovenské republiky, zabýval se odvolací soud otázkou pravomoci soudů České republiky. Pravomoc soudu členského státu Evropského společenství ve věci výkonu rozhodnutí je dána místem skutečného výkonu rozhodnutí podle způsobu jeho provedení; výkon má být proveden tam, kde je s ohledem na konkrétní okolnosti reálné dosáhnout účelu výkonu (tj. požadované plnění skutečně vymoci), tedy kde povinný má (může mít) postižitelný majetek, z něhož může být uspokojena pohledávka oprávněného (článek 22 bod 5 Nařízení Rady /ES/ č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech). V projednávané věci je exekuce vedena proti oprávněnému, který má sídlo i majetek na území České republiky, k rozhodování v exekučních věcech vedených proti povinnému je tak dána pravomoc soudů České republiky. 5. Podle ustanovení § 15a zákona č. 119/2001 Sb. neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl. Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuce. Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán, který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh oprávněného, jenž podal výzvu. Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví. 6. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu. 7. Pokud jde o ustanovení upravující určení ceny nemovité věci a její možné změny po jejím pravomocném určení, neobsahuje daňový řád žádnou úpravu, proto se určení ceny řídí občanským soudním řádem. 8. Z obsahu spisu soudu I. stupně bylo zjištěno, že soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] exekučním příkazem ze dne 12. 4. 2022 č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 716/22-25 nařídil prodej nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] parc.č. parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] vše zapsáno na LV č. [rok], pro obec a k. ú. [obec] (dále jen nemovitosti). 9. Odvolatel Finanční úřad [finanční úřad] jako správce daně v řízení vedeném dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ daňový řád“) nařídil daňovou exekuci prodejem týchž nemovitostí exekučním příkazem ze dne 19. 11. 2018 č. j. 4903962/18/2101-00540-209215. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 12. 2022 ohledně LV č. [rok], k. ú. [obec] bylo zjištěno, že exekuční příkaz k prodeji nemovitostí vydaný Finančním úřadem pro [územní celek] byl zapsán do katastru nemovitostí dne 4. 12. 2018 s právními účinky ke dni 23. 11. 2018; exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí vydaný soudním [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl zapsán do kataru nemovitostí dne 16. 5. 2022 s právními účinky ke dni 12. 4. 2022. 11. Navrhovatel výzvou ze dne 8. 6. 2022 vyzval odvolatele, aby činil kroky vedoucí k prodeji těchto nemovitostí. Výzva byla odvolateli doručena dne 8. 6. 2022. 12. V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno spisem odvolatele, že odvolatel vydal exekuční příkaz na prodej nemovitých věcí ze dne 19. 11. 2018 č. j. 4903962/18/2101-00540-209215. Z obsahu tohoto spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím oprávněného ze dne 9. 4. 2019 č. j. 1933552/19/2101-00540-209215 bylo rozhodnuto o ceně nemovitých věcí, ohledně nichž byl nařízen prodej, a to v částce 56 000 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí oprávněného podal povinný odvolání. Odvolací finanční ředitelství, sekce daňového procesu a majetkových daní, jako odvolací orgán svým rozhodnutím č. j. 47120/19/5100-41453-712735 odvolání zamítl a napadené rozhodnutí oprávněného potvrdil. Rozhodnutí o výsledné ceně předmětných nemovitostí nabylo právní moci dne 15. 11. 2019. Oprávněný po nařízení prodeje nemovitostí prováděl kroky vedoucí k dražbě, vzhledem k tomu, že povinný uhradil podstatnou část pohledávky, upustil od dražby. Následně dne 8. 2. 2022 sdělil p. [jméno] [příjmení], že celý dluh povinné nejpozději do konce května 2022 uhradí. Odvolatel exekuci odložil. 13. Poté, kdy byl odvolatel vyzván navrhovatelem, aby činil kroky vedoucí k dražbě nemovitostí, odvolatel svým usnesením ze dne 21. 7. 2022 č. j. 3764212/22/2101-00540-204958 rozhodl o ustanovení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], a vymezil mu úkol určení ceny nemovitých věcí, ohledně nichž byl nařízen prodej v daňové exekuci včetně příslušenství, ocenění práv a závad s nemovitými věcmi spojenými, a to ve lhůtě 30 dnů. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že oprávněný ustanovil znalce z důvodu, že k ocenění nemovitých věcí je třeba odborných znalostí, které oprávněný jako správce daně nemá a nelze je ani opatřit od jiného orgánu. K přibrání znalce došlo, podle tvrzení odvolatele, z toho důvodu, že je nezbytné, aby na základě již dříve zpracovaného znaleckého posudku znalec cenu nemovitých věcí aktualizoval a zpracoval znalecký posudek o ceně obvyklé; dále je třeba vypořádat již provedené úkony znalce. Podáním doručeným soudu dne 29. 5. 2023 pak oprávněný doplnil, že k novému ocenění nemovitých věcí z důvodu připravované dražby přistoupil proto, že je třeba zohlednit pohyby cen na realitním trhu, které mohou být značné. V odvolání pak uvedl, že ze znaleckého posudku zjistil, že byly provedeny změny na nemovité věci (nová střecha a konstrukce). 14. Kromě nařízení nového znaleckého posudku odvolatel žádné další kroky nečinil, poukázal na to, že povinná nepodává daňová přiznání, nezveřejňuje účetní závěrky, patrně nevede žádné účetnictví. Z tohoto důvodu má oprávněný pochybnost o existenci pohledávky, kterou za povinnou uplatňuje oprávněný a je vymáhána soudním exekutorem. Pro vyjasnění této otázky je třeba vyčkat ukončení trestního řízení pro přečin nepodání prohlášení o majetku s jednatelem povinné. 15. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 12. 4. 2022 č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 716/22-25 bylo zjištěno, že soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na základě pověření od Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 4. 2022 č. j. 48EXE 584/2022-17 vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] parc.č. parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] vše zapsáno na LV č. [rok], pro obec a k. ú. [obec]. Oprávněným je v tomto exekučním řízení navrhovatel, povinným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Z exekučního příkazu na prodej nemovitých věcí ze dne 19. 11. 2018 č. j. 4903962/18/2101-00540-209215, který vydal Finanční úřad pro [územní celek] jako správce daně v řízení vedeném dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ daňový řád“), bylo zjištěno, že byla nařízena daňová exekuci prodejem stejných nemovitostí. Jako dlužník v daňové exekuci vystupuje [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Na základě důkazů provedených soudem I. stupně bylo prokázáno, že navrhovatel je oprávněným v exekučním řízení, jehož provedením byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]; v rámci tohoto exekučního řízení byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovitostí ve vlastnictví povinné. S ohledem na to, že právní účinky zápisu tohoto exekučního příkazu do katastru nemovitostí nastaly ke 12. 4. 2022, jedná se o exekuční příkaz zapsaný jako druhý v pořadí, neboť s právními účinky ke dni 20. 11. 2018 byl do katastru nemovitostí zapsán příkaz k prodeji nemovitostí vydaných v daňové exekuci správcem daně Finančním úřadem [finanční úřad] (č. j. 4903962/18/2101-00540-209215). V souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 119/2001 Sb. se tak provádí exekuce nařízená exekučním příkazem vydaným Finančním úřadem [finanční úřad] jako správce daně; exekuce prodejem nemovitých věcí nařízená exekučním příkazem ze dne 12. 4. 2022 č. j. [číselný idnetifikátor exekutora] EX 716/22-25 vydaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla dle § 14 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. přerušena. 16. Z důkazů, které byly provedeny soudem I. stupně, bylo prokázáno, že odvolatel od listopadu 2019, kdy nabylo právní moci usnesení o ceně, do výzvy navrhovatele neučinil žádný úkon směřující k dražbě nemovitostí, neboť nařízená dražba byla odročena. Po výzvě navrhovatele učinil jediný úkon, a to ustanovení znalce k novému ocenění nemovitostí, ke kterému neměl z hlediska zákona v době zadání znaleckého posudku žádný důvod, neboť ve věci bylo pravomocně rozhodnuto o ceně, a odvolatelem uváděný důvod nového ocenění je aktualizace ceny z důvodu změny oceňovacího předpisu a změny tržních cen nemovitostí. Tyto skutečnosti neodůvodňují změnu pravomocně určené ceny nemovité věci. 17. K výzvě soudu I. stupně ze dne 17. 5. 2023 odvolatel uvedl, že po výzvě navrhovatele přistoupil k ustanovení znalce za účelem ocenění nemovitých věcí z důvodu potřeby ocenit tyto nemovité věci pro připravovanou dražbu. Účelem bylo aktuální ocenění nemovitých věcí zohledňující pohyb cen na realitním trhu. 18. Na základě všech předložených listinných důkazů a vyjádření odvolatele dospěl soud I. stupně ke správnému závěru, že odvolatel po výzvě navrhovatele učinil pouze jediný úkon, a to ustanovení znalce k novému znaleckému posudku, který měl pouze aktualizovat původní znalecký posudek s ohledem na vývoj cen realitního trhu. 19. Podle § 336a odst. 4 o.s.ř. soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci a jejího příslušenství. 20. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu rozhodnutí o ceně nemovité věci je samostatnou fází exekuce prodejem nemovitosti, které je zakončeno pravomocným rozhodnutím, kterým jsou účastníci i soud (v dané věci odvolatel) vázáni, a lze je vyjímečně změnit, pokud dojde k podstatné změně okolností, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění nemovitostí, jejich příslušenství, práv a závad spojených s nemovitostmi, například zánik práv, které nemovitou věc zatěžovaly (věcná břemena, nájemní a pachtovní práva apod.), nebo podstatné znehodnocení stavby živelní pohromou. Účelem ocenění není stanovení ceny, za kterou bude nemovitost prodána, ale výsledná cena představuje jen východisko pro určení výše nejnižšího podání. Nemovitost se prodává za nejvyšší podání, a kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě (např. NS ČR sp. zn. 20 Cdo 275/2013). Důvodem pro změnu ceny nemovitosti není skutečnost, že určená cena se v době, kdy je nařízena dražba, zásadně liší od současné ceny obvyklé. Při exekuční dražbě jsou potlačeny tržní vlivy, neboť nemovitá věc se prodává v exekuční dražbě za jiných, než komerčních, podmínek (např. ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 3588/14). 21. Námitky, které vznáší odvolatel v podaném odvolání, tak nejsou důvodné, neboť skutečnost, že došlo ke změně na realitním trhu s nemovitostmi a že byla změněna vyhláška, podle níž se oceňují nemovité věci, není důvodem pro změnu pravomocně určené ceny. 22. Pokud jde o novou námitku, kterou uplatnil odvolatel až v rámci podaného odvolání, že ze znaleckého posudku zjistil změny na nemovité věci, je třeba uvést, že tato skutečnost nebyla důvodem rozhodnutí odvolatele k nařízení vypracování znaleckého posudku. Oprava střechy a blíže neurčených konstrukcí nemovité věci, pokud nedošlo k podstatné stavebně technické změně samotné nemovité věci (např. z komerční nemovitosti na občanskou vybavenost), sama o sobě není důvodem pro změnu určené ceny nemovité věci. Odvolací soud tak konstatuje, že ani tvrzené úpravy, které provedl povinný na nemovití věci, nebyly důvodem pro změnu pravomocně určené ceny nemovité věci. 23. Odvolací soud z těchto důvodů dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je v souladu s ustálenou judikaturou i se zněním zákona. Jeho závěr, že odvolatel učinil po výzvě navrhovatele ve lhůtě tří měsíců jediný úkon – ustanovení znalce k novému ocenění nemovité věci, který však nesměřoval k realizaci dražby nemovité věci, je správný. 24. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že správce daně bezdůvodně neučil žádný úkon, který by směřoval k dražbě nemovité věci, čímž bránil dalším věřitelům v uspokojení jejich pohledávek, což nakonec vyústilo v podání insolvenčního návrhu. Jak správně uvedl soud I. stupně, účelem nařízení exekuce prodejem nemovitosti není zajištění nemovité věci pro pohledávku oprávněného, k tomu slouží zřízení zástavního práva na nemovité věci. Soud I. stupně proto zcela správně návrhu navrhovatele, že exekuci vedenou pod sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] EX 716/22, účastníků - oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] a povinné [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO], bude provádět soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ve věci, vyhověl. 25. K námitce odvolatele, že není možno o návrhu navrhovatele rozhodnout z důvodu zahájeného insolvenčního řízení u Městského soudu v Praze dne 9. 2. 2023, odvolací soud uvádí: Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. 26. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že provedením výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovité věci se míní nařízení dražebního jednání, udělení příklepu a rozvrh podstaty. Rozhodnutí podle § 15a odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. takovým rozhodnutím není. Je pravdou, že po dobu insolvenčního řízení nemůže odvolatel ani soudní exekutor pokračovat v prodeji nemovité věci její dražbou, nebrání to však soudu rozhodnout o návrhu navrhovatele, kdo má v exekučním prodeji po skončení insolvenčního řízení pokračovat. 27. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky podle § 15a odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb., na základě kterých se může oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl, odvolací soud usnesení soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. 28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému navrhovateli žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu I. stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 28. července 2023 JUDr. Eva Dlouhá v. r. předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky