USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Petra Wulkana a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci manžela: [osobní údaje manžela] bytem [adresa] a manželky: [osobní údaje manželky] bytem [adresa] o rozvod manželství, o odvolání manžela proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19. července 2023, č. j. 11 C 146/2023-31, takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení nezastavuje. Odůvodnění: 1. Ve shora označené věci soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uvedl, že manželovi se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.). 2. Podle odůvodnění tohoto usnesení se manžel svým návrhem ze dne 16. 5. 2023 domáhal rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že se mezi manžely od července 2021 začaly objevovat vztahové problémy, docházelo k rozporům i ohledně péče o nezletilou dceru [jméno], takže manželka v říjnu 2022 opustila společnou domácnost a odstěhovala se s nezletilou do [obec]. Manžel již nemá zájem na obnovení manželského soužití, manželství považuje za hluboce a trvale rozvrácené s tím, že je pouze formálním svazkem. Podle soudu prvního stupně je ve věci dána překážka věci pravomocně rozsouzené, neboť z úřední činnosti soudu je známo, že manžel podal již návrh na rozvod manželství na Ukrajině, o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 24. 4. 2023, sp. zn. [číslo] Kyjevským odvolacím soudem tak, že žádost manžela na rozvod manželství byla zamítnuta. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že manžel podal žádost o rozvod manželství na Ukrajině již v červenci 2022 s odůvodněním, že společný život manželů a zachování manželství není možné, v poslední době byl vztah mezi manžely fakticky ukončen a společnou domácnost nevedou. Podle soudu prvního stupně skutková tvrzení uváděná manželem v obou řízeních jsou stejná, nejedná se tedy o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení, ale jedná se o stále stejný stav, o němž bylo již jednou pravomocně rozhodnuto. S odkazem na ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. bylo proto řízení zastaveno. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn ustavením § 146 odst. 2 o. s. ř., soudní poplatek byl manželovi vrácen dle ustavení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal manžel včas odvolání. Namítal, že jeho návrh na rozvod manželství, který podal na Ukrajině, byl dne 20. 4. 2023 zamítnut pro vady řízení. Navíc v projednávaném návrhu na rozvod manželství nově tvrdil, že manželka opustila společnou domácnost v říjnu 2022, takže v daném případě absentuje totožnost předmětu řízení zakládající překážku věci rozsouzené, když nárok nebo stav vymezený žalobním petitem nevyplývá ze stejných skutkových okolností. Pro vedení řízení o návrhu manžela na rozvod manželství jsou všechny podmínky splněny. Z těchto důvodů manžel navrhoval, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. Manželka se k odvolání manžela nevyjádřila. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta první, o. s. ř., jakož přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání manžela je důvodné. 6. Podle § 103 o. s. ř. (dále jen „o. s. ř.“) kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 7. Podle § 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 8. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 9. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, má-li být v novém řízení projednávána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Zamítavý rozsudek ve věci rozvodu manželství zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté potud, pokud po předchozím soudním rozhodnutí nenastaly nové skutečnosti, které by samy o sobě nebo spolu se skutečnostmi, jež byly už předmětem řízení předcházejícího zamítavému rozhodnutí, mohly být podkladem pro závěr o hlubokém a trvalém rozvratu manželství (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 1962, sp. zn. 5 Co 272/62, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu pod R 31/1963). 10. Z obsahu spisu vyplývá, že manžel se domáhá návrhem ze dne 16. 5. 2023 rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že manželé žijí od roku 2016 v České republice. Přibližně od července 2021 u nich začaly vznikat vztahové problémy, docházelo k rozporům i ohledně péče o nezletilou dcerou, které vyústily do takové míry, že manželka v říjnu 2022 opustila společnou domácnost a odstěhovala se do [obec]. Vzhledem k této situaci a absenci vůle obou manželů obnovit manželské soužití je podle manžela manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, o které žádný z nich nemá zájem, takže manželství je pouze formálním svazkem. 11. Dále je z obsahu spisu zřejmé, že manželé jsou ukrajinské státní příslušnosti, přičemž manžel podal již v červenci 2022 návrh na rozvod manželství k Obvodnímu soudu v Kyjevě, který odůvodnil tím, že další společný život manželů a zachování manželství není možné, manželský vztah mezi nimi byl fakticky ukončen a společnou domácnost nevedou. Rozsudkem Obvodního soudu v Kyjevě ze dne 21. 10. 2022, sp. zn. 759/8363/22- c bylo manželství rozvedeno. Nicméně rozhodnutím Kyjevského odvolacího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 22-c /824/2833/2023 (které bylo vydáno na základě odvolání manželky) bylo rozhodnutí Obvodního soudu v Kyjevě zrušeno a vydáno nové rozhodnutí, kterým byla žádost manžela na rozvod manželství zamítnuta. 12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že je v projednávané věci dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, respektive že by skutková tvrzení uváděná manželem v obou řízeních byla stejná. V předmětném řízení, které je vedeno před soudem v České republice na základě návrhu manžela na rozvod manželství ze dne 16. 5. 2023, manžel výslovně uvedl, že„ od července 2021 začalo docházet mezi manžely k vztahovým problémům, k rozporům i ohledně péče o nezletilou dceru, které vyústily do do takové míry, že manželka v říjnu 2022 opustila společnou domácnost a odstěhovala se do [obec]“. Naproti tomu v řízení před ukrajinským soudem manžel návrh na rozvod odůvodnil zcela obecně tím, že„ další společný život manželů a zachování manželství není možné, manželský vztah byl v poslední době ukončen a nevedou společnou domácnost“. Z toho je zřejmé, že oproti stavu, který popsal v návrhu na rozvod manželství manžel v původním návrhu se situace zásadně změnila, minimálně odstěhováním manželky a nezletilé dcery, přičemž mezi manžely dochází k rozporu nově i ohledně péče o nezletilou. Nemůže se tak jednat o tentýž nárok a stav, o němž již bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto, jak nesprávně uvedl soud prvního stupně. 13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se řízení nezastavuje. 14. S ohledem na skutečnost, že manželé mají ukrajinské státní občanství, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Pravomoc tuzemského soudu ve věci rozhodnout vyplývá z čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Brusel II) a podle čl. 30 odst. 3 věta druhá Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2021. Podle čl. 30 odst. 1,3 věta druhá této smlouvy je zapotřebí aplikovat hmotné právo (právní řád) smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou, tedy Ukrajiny. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Praha 29. srpna 2023 JUDr. Hana Lojkásková v. r. předsedkyně senátu