ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] o zaplacení 30 723,77 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 19. dubna 2023, č. j. 28 C 5/2023 – 98 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 26 086‬ Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 086‬ Kč od 12. 8. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu do částky 4 637,77‬ Kč, úroku ve výši 9,49 % ročně z částky 28 135,51 Kč od 27. 6. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 723,77 Kč od 28. 6. 2022 do 11. 8. 2022 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 637,77‬ Kč od 12. 8. 2022 do zaplacení (výrok II.) a uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 655,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Proti tomuto rozsudku, jeho výrokům II. a III. podala žalovaná včasné odvolání. Namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, které nesprávně právně posoudil. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva z důvodu absence řádného elektronického podpisu a i v případě, že by byla uzavřena, byla by smlouva absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] neposoudila před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného. Již v řízení před soudem prvního stupně žalobkyně popsala celý proces uzavření smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků na on-line platformě na internetových stránkách žalobkyně (www.zonky.cz), kde si klienti zakládají personalizovaný a zabezpečený uživatelský účet. Ten je vedený výlučně tímto klientem (po ověření jeho identity) a přístup k němu je umožněn pouze prostřednictvím jedinečného přístupového hesla, případně ověřovací SMS zaslané na ověřené telefonní číslo klienta. Na svém uživatelském účtu mají klienti veškeré informace o svých úvěrech a k dispozici všechny smluvní dokumenty. Uvedené funguje na stejných principech jako internetové bankovnictví a splňuje podmínky § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě žádosti o úvěr klienti zadávají své osobní a kontaktní údaje, požadovanou výši úvěru s uvedením výše měsíční splátky a poskytují další podstatné informace o svých příjmech a výdajích, bydlišti a rodinném stavu. Podání žádosti o úvěr je potvrzeno klientem zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobkyní na jím uvedené telefonní číslo. Po potvrzení klienti dodávají další podklady důležité pro kontrolu jejich identity a posouzení žádosti (včetně jejich úvěruschopnosti), do systému nahrají dva doklady totožnosti a bankovní výpisy k účtu vedenému v České republice na jméno klienta. Peněžní prostředky ze smlouvy o hotovostním úvěru mohou být čerpány pouze na takto ověřený bankovní účet klienta. Smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí, odeslaného na telefonní číslo klienta, který v tomto případě supluje jeho podpis. SMS zpráva s autorizačním kódem je vygenerována až na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu po prostudování předsmluvních informací, úvěrových podmínek a znění samotné smlouvy o hotovostním úvěru. Informace o telefonním čísle a čase, kdy a kam byla SMS zpráva zaslána, žalobkyně uchovává. Po zadání SMS kódu klient ještě potvrzuje vůli smlouvu podepsat kliknutím na příslušné tlačítko, poté se jeho jméno a příjmení spolu s SMS kódem propíše do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit. Základní identifikační údaje klienta i žalobkyně jsou uvedeny přímo ve smlouvě o hotovostním úvěru. Lze tedy nepochybně za tzv. prostý elektronický podpis považovat zadání specifického autorizačního kódu pro takto identifikovaného klienta, který může použít pouze on k jednomu konkrétnímu úkonu, čímž současně projevuje svou vůli být smlouvou o hotovostním úvěru vázán. Tento autorizační kód je poté natrvalo spojen s daným PDF souborem (tedy vygenerovanou smlouvou o úvěru) a jednotlivé navazující údaje jsou uloženy v interním systému žalobkyně. Z uvedených skutečností je zřejmé, že všechny smlouvy uzavřené a podepsané prostřednictvím této internetové aplikace jsou uzavřeny s jednoznačně identifikovanou a verifikovanou osobou a obsah právního jednání je řádně zachycen. K podpisu smlouvy o úvěru [číslo] žalovaným došlo (po jeho ověření osobními doklady, výpisy z účtu) pomocí SMS kódu tak, že na telefonní číslo uvedené žalovaným [anonymizováno] [tel. číslo] [anonymizováno] byl dne 24. 9. 2021 v 08:5 4:16 hodin ze systému právní předchůdkyně žalobkyně odeslán kód [číslo], kdy kód byl platný do 08:59 hodin. Následně byla dne 24. 9. 2021 v 08:5 4:30 hodin smlouva podepsána kódem [číslo], tedy v souladu se stanovenými postupy. Smlouva tak byla uzavřena v souladu s § 562 odst. 1 o. z. řádně. Soud prvního stupně dále nesprávně vyhodnotil, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje zejména z výpisů z účtu žalovaného za období 1. 6. 2021 až 24. 9. 2021, na kterých sice bylo uvedeno datum 18. 7. 2022, toto datum ale označovalo stažení výpisů ze systému žalobkyně nikoliv den jejich vyhodnocení. Výdaje žalovaného žalobkyně ověřovala jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem, nahlédnutím do registrů klientských informací, v kterém byly informace o předchozích úvěrech žalovaného, a všechny takto zjištěné výdaje zohlednila při stanovení disponibilního příjmu žalovaného. Žalobkyně zjistila, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl jeden závazek z osobního úvěru poskytnutý právní předchůdkyní žalobkyně s měsíční splátkou ve výši 1 634 Kč, jeden závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši 2 798 Kč a jeden závazek z hypotečního úvěru s měsíční splátkou ve výši 7 295 Kč. Dále měl žalovaný jeden závazek z revolvingového úvěru s měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč. Podle výpisů z účtu čistý měsíční příjem žalovaného činí 27 758 Kč. Následně žalobkyně zohlednila normativní náklady na bydlení a životní minimum žalovaného a zjistila, že žalovanému zbyde měsíčně k dispozici částka 8 205 Kč. Podle výpisu z účtu žalovaný nemá žádné pravidelné měsíční vysoké výdaje (velký podíl na jeho výdajích ve sledovaném období celkem 20 911 Kč měly náklady na službu Damejidlo.cz) a určila disponibilní zůstatek příjmu 8 205 Kč měsíčně, z kterého je žalovaný schopen platit splátku ve výši 760 Kč. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. ve výrocích II. a III. dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 2. 2023 domáhala zaplacení částky uvedené v bodě 1. tohoto rozsudku s tvrzením, že žalovaný uzavřel dne 24. 9. 2021 s právní předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., elektronicky na webových stránkách www.zonky.cz smlouvu o úvěru [číslo] kdy žalovaný zadal do žádosti o úvěr na označených webových stránkách své kontaktní údaje a podání žádosti potvrdil SMS kódem zaslaným na jím zadané telefonní číslo. Poté do systému nahrál své doklady totožnosti a výpisy k svému účtu. Smlouvu podepsal zadáním autorizačního SMS kódu zaslaného právní předchůdkyní žalobkyně na ověřené telefonní číslo žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila žalovaným deklarovaný příjem (28 000 Kč) a výdaje (7 300 Kč na bydlení a další výdaje) z výpisů z účtu, podle kterých měl žalovaný měsíční příjem 27 758 Kč. Výdaje žalobkyně verifikovala porovnáním s normativními náklady na bydlení a zohlednila částku životního minima. Z registru klientských informací dále žalobkyně zjistila, že žalovaný měl jeden úvěr se splátkou 1 634 Kč měsíčně, jeden hypoteční úvěr se splátkou 7 295 Kč měsíčně a jeden revolvingový úvěr se splátkou 1 500 Kč měsíčně. Dále provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a registru [příjmení] s negativním výsledkem. Na základě uvedených skutečností uzavřela, že žalovaný je schopen úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 760 Kč splácet a na základě smlouvy o hotovostním úvěru poskytla žalovanému 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s úrokem v 54 splátkách po 760 Kč měsíčně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru 600 Kč a měsíční pojistné 62 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, zaplatil pouze 3 914 Kč, žalobkyně proto úvěr dne 27. 6. 2022 zesplatnila. Žalovaná částka sestávala z jistiny 28 135,51 Kč, kapitalizovaného úroků 902,26 Kč (za období od 20. 2. 2022 do 26. 6. 2022), pojistného 186 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením splátek za měsíce březen až květen 2022 ve výši třikrát 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok ve výši 9,49 % ročně z částky 28 135,51 Kč od 27. 6. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 723,77 Kč od 28. 6. 2022 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno]. Podle listiny nazvané smlouva o hotovostním úvěru z 24. 9. 2021 jsou smluvními stranami žalovaný a [právnická osoba] [anonymizováno]. Podle textu listiny se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 600 Kč, úrok 9,49 % ročně a pojistné na pojištění schopnosti splácet úvěr 62 Kč měsíčně v měsíčních splátkách po 760 Kč. U podpisu žalovaného se nachází údaj o SMS kódu, který měl žalovaný zadat za účelem akceptace smlouvy. Žalovaný měl žalobkyni před uzavřením smlouvy k svým majetkovým poměrům sdělit, že jeho příjem činí 28 000 Kč ze zaměstnání, bydlí ve vlastním domě (bytě) s hypotékou a má celkové měsíční výdaje na bydlení 7 300 Kč. Žalovaný má u žalobkyně další úvěr s měsíční splátkou 1 634 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 6. 2021 do 24. 9. 2021 pořízeného z interní aplikace žalobkyně a datovaného ke dni 18. 7. 2022 nelze zjistit, kdo jej žalobkyni předložil a zda jde skutečně o výpis z účtu žalovaného. Výpis není strukturován (ve smyslu jednotlivých měsíců a zůstatků na účtu) a plyne z něj měsíční příjem v průměrné výši 25 912,50 Kč, výdaje žalovaného jsou obdobné jako na výpise z účtu žalovaného vyžádaného soudem prvního stupně od [právnická osoba] za září 2021. Ze zprávy [právnická osoba] plyne, že majitelem účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru byl v září 2021 žalovaný. Podle výpisu z účtu žalovaného za tento měsíc poskytla [právnická osoba] [anonymizováno]. dne 24. 9. 2021 žalovanému částku 30 000 Kč. Z výpisu je dále zřejmé, že v září 2021 činily odchozí platby téměř 153 000 Kč s tím, že jednalo zejména o výdaje spotřebitelského charakteru (platby na McDonalds, květiny, OnlyFans, OMV, MOL, Damejidlo, Apple, Benzina, Teta, Decathlon, Sushi, KFC, EUROOIL, Playstation, Alza, Sazka, Cinema City, Tesco, Blizzard, Don Pealo apod.). Příchozí platby činily asi 160 000 Kč, mj. i z další půjčky od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 70 000 Kč. Zůstatek činil na začátku měsíce září cca 8 400 Kč a na konci září cca 15 500 Kč. Podle úvěrové zprávy datované dne 18. 7. 2022 má žalovaný dva úvěry (osobní úvěr se splátkami 2 300 Kč měsíčně a hypoteční úvěr se splátkami 7 295 Kč měsíčně) a jednu kreditní kartu se splátkami 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný žalobkyni zaplatil celkem 3 914 Kč. Dne 28. 6. 2022 odeslala žalobkyně žalovanému dopis, kterým mu oznámila zesplatnění úvěru z důvodu jeho prodlení se splácením. Dne 3. 8. 2022 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení pohledávky 37 770,64 Kč do 7 dnů od doručení. Zásilka byla uložena na poště z důvodu nezastižení adresáta dne 4. 8. 2022. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 1725 věty první, § 1745, § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 2991 odst. 1 o. z. a podle § 2 odst. 1, § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným (neprokázala, že žalovaný přijal nabídku ve smyslu § 1740 odst. 1 o. z. žalobkyně na uzavření smlouvy), ani tvrzené dílčí úkony (odeslání žádosti o úvěr, předložení dokladů a výpisů z účtu a podpis nabídky SMS kódem atd.). Mezi účastníky proto nedošlo k uzavření žádné smlouvy, z které žalobkyně v řízení dovozuje své nároky. I pokud by smlouva uzavřena byla, byla by neplatná pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti bylo třeba mj. provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Výpisy z účtu jsou datovány až po uzavření smlouvy (18. 7. 2022) a nebylo prokázáno, že se jedná skutečně o výpisy z účtu žalovaného. Výdaje žalovaného nebyly vůbec doloženy, právní předchůdkyně žalobkyně je odhadovala pouze podle statistických údajů a normativních výdajů. Žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat způsob plnění dosavadních dluhů žalovaným, neprokázala svá tvrzení o prověřování žalovaného v registru klientských informací, i úvěrová zpráva je (podobně jako údajný výpis z účtu žalovaného) datována až k 18. 7. 2022, tj. po uzavření smlouvy. Taktéž neprokázala, že by žalovaného prověřila v insolvenčním rejstříku a registru [příjmení] bez negativního nálezu. Podle výpisu z účtu žalovaného za září 2021 (měsíc, v němž měla být smlouva uzavřena) měl žalovaný velmi vysoké výdaje, které z podstatné části tvořily útraty za zboží a služby spotřebního charakteru. Žalovaný během jednoho měsíce utratil přes 150 000 Kč, což významně přesahuje jeho pravidelné příjmy. Na tyto výdaje si ostatně musel vzít i další úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 70 000 Kč. Podobný druh výdajů je zřejmý i z (tvrzených) dřívějších výpisů z účtu žalovaného. Jeho tvrzení o měsíčních výdajích 7 300 Kč tak nebylo věrohodné. Žalobkyně měla tedy být při posuzování úvěruschopnosti žalovaného obezřetnější, výdaje žalovaného si lépe prověřit a nespokojit se jen s fiktivními výdaji zjištěnými ze statistik. Žalovaný měl celou řadu úvěrů, jejichž splátky činí dohromady (dle úvěrové zprávy) 11 095 Kč a vedle toho ještě další úvěr u samotné žalobkyně se splátkami 1 634 Kč měsíčně. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v rozporu s 86 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a neplatnost závislé pojistné smlouvy (§ 1727 věta druhá občanského zákoníku). Plnění právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 30 000 Kč tak bylo poskytnuto bez právního důvodu. Žalovaný žalobkyni dosud zaplatil 3 914 Kč, žalobkyně má proto právo na zaplacení zbývajících 26 086‬ Kč. Současně přiznal žalobkyni z této částky úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení, přičemž se výzva dostala do sféry dispozice žalovaného dne 4. 8. 2022, kdy byla uložena na poště, splatnost nastala dne 11. 8. 2022 a od 12. 8. 2022 je žalovaný v prodlení. Nad rámec uvedené částky žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle poměru úspěchu ve věci, kdy zohlednil jistinu i příslušenství žalobního nároku a přiznal žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 57,40 % nákladů z 8 110,59 Kč, tedy částku 4 655,48 Kč. Mezi náklady žalobkyně patří zaplacený soudní poplatek 1 537 Kč, odměna za tři úkony právní služby učiněné před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 500 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; odměna advokáta za jeden úkon právní služby po podání žaloby (účast na jednání) podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu po 2 340 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5. advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu dne 19. 4. 2023 ve výši 692,72 Kč, náhrada promeškaného času stráveného cestou na jednání v rozsahu tří půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 1 140,87 Kč. 8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, vyvodil z něho správné závěry, pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a odvolací soud na ně odkazuje. 9. Odvolací soud zopakoval dokazování listinou nazvanou osobní informace, podle které žalovaný uvedl, že je svobodný, 29 let, vyučený, je zaměstnán u SECURITAS ČR. r. o. s příjmem 28 000 Kč měsíčně, je vlastníkem nemovitosti, bydlí ve vlastní nemovitosti s hypotékou, uvedl telefonní číslo [tel. číslo] a emailový kontakt. U příjmu je uvedena poznámka ověření dle výpisu. Podle potvrzení o zaslání SMS z 29. 6. 2022 smlouva o hotovostním úvěru [číslo] byla podepsána zasláním SMS kódu [číslo] na webových stránkách zonky.cz na telefonní číslo [tel. číslo], platnost kódů byla do 8.59 hodin, k podpisu došlo 8.54 hodin. Žalovaný zaslal scan svých dokladů a to karty pojištěnce a občanského průkau. Z listiny označené„ výdaje klienta“ pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výdajů 20 700 Kč, kalkulovala s příjmem 28 000 Kč a konkrétní výdaje byly uvedeny u bydlení 7 300 Kč. Dále je ze screen shotu z aplikace žalobkyně zřejmé, že žalovaný má osobní úvěr od [anonymizováno] ve výši 70 000 Kč s měsíční splátkou 1 634 Kč, hypoteční úvěr s výši měsíční splátky 7 295 Kč, další osobní úvěr s měsíční splátkou 2 798 Kč a revolvingový úvěr 1 500 Kč. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] předložených žalobkyní (za dobu červen až září 2021) i vyžádaných soudem prvního stupně (za září 2021) vyplynulo, že účet je vedený na jméno žalovaného, je z nich zřejmý měsíční příjem žalovaného u [právnická osoba] za červen 20 376 Kč, červenec 24 351 Kč, srpen 31 051 Kč a září 27 872 Kč, výdaje jsou v zásadě spotřebního charakteru (platba kartou v obchodech, damejidlo.cz), jsou patrny převody vysokých částek jiným osobám v červenci (částečně i od nich), nebo převody mezi účty vedenými na jméno žalovaného (např. 100 000 Kč dne 13. 7. 2021), dále jsou z nich zřejmé platby úvěru 7 295 Kč, 600 Kč (červen, červenec, srpen), 158 Kč, 2 300 Kč (srpen), v září půjčka od [anonymizováno] 70 000 Kč, inkaso úvěru 2 798 Kč, 1 500 Kč, 7 295 Kč, 71 Kč. Dále byla 24. 9. 2021 poskytnuta částka 30 000 Kč od [právnická osoba]. Z výpisu z účtu za září 2021 je zřejmé, že celkové příchozí platby byly ve výši 159 773,60 Kč a odchozí platby ve výši 152 759,20 Kč. 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 15. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví pro smlouvu o spotřebitelském úvěru obligatorní písemnou formu. Ta je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými prostředky, pokud umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle článku 3 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen nařízení eIDAS), jsou elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou schopna být připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena. Elektronickým podpisem (prostým) podle nařízení tak mohou být jakákoliv elektronická data připojená k datové zprávě s úmyslem jednající osoby podepsat datovou zprávu, např. PIN, heslo, fráze, tedy jakýkoliv digitální záznam připojený k podepisovanému dokumentu. Podle článku 25 odst. 1 nařízení eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Zákon č. 297/2016, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, výslovně stanoví, že k jednání v soukromoprávním styku lze použít i prostý elektronický podpis (§ 7). K prostému elektronickému podpisu se v minulosti vyjádřila i Česká národní banka (viz odpověď České národní banky ze dne 21. 11. 2016 na kvalifikovaný dotaz, dostupná na www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_nekterym_ustanovenim_zakona_c_257_2016.pdf) která připouští použití i jiného než zaručeného elektronického podpisu při splnění zavedení mechanismů, které zajistí dostatečnou úroveň ověření identity jednající osoby“ a dále že„ podpis spotřebitele i podpis poskytovatele musejí být dále vždy připojeny prokazatelně k takovému textu smlouvy, se kterým se spotřebitel seznámil a kterým projevil vůli být vázán“. Česká národní banka zde výslovně připouští jako podpis„ jednorázový kód, pokud je mezi stranami předem dojednáno, jakým způsobem je k podepisování používán“. I akceptace návrhu smlouvy autorizačním SMS kódem může být v tomto smyslu plnohodnotným elektronickým podpisem, pokud zároveň umožňuje ve smyslu § 562 o. z. zachycení obsahu jednání a identifikaci jednající osoby. Identifikace (učení) podepisující osoby přitom může být provedena jakýmkoliv způsobem. 21. V dané věci žalovaný po své registraci na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, požádal o poskytnutí úvěru, sdělil své základní osobní údaje a za účelem své identifikaci poskytl dva osobní doklady, a to občanský průkaz a průkaz zdravotního pojištění. Předložil výpisy z účtu, vedeného na své jméno, na který měla být podle ujednání (a byla) finanční částka poskytnuta, žalobkyně také předložila záznam o zaslání zprávy obsahující autorizační kód na sdělený kontaktní údaj s omezenou časovou platností i použití tohoto kódu právě za účelem elektronického podpisu smlouvy, přičemž po zadání autorizačního kódu a odkliknutí akceptace návrhu smlouvy byl obsah smlouvy uzamčen před následnými změnami. Z uvedených důkazů je zřejmé, že byla řádně projevena vůle akceptovat smlouvu daného obsahu za současné dostatečné identifikace osoby žalovaného předložením osobních dokladů a výpisů z jeho účtu. Na takto ověřený účet pak právní předchůdkyně žalobkyně požadovanou částku 30 000 Kč také převedla. Obdobnou formu akceptace návrhu smlouvy a ověření identity jednající osoby nakonec akceptoval i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 33 Cdo 1349/2021. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nedošlo k řádné akceptaci smlouvy prostým elektronickým podpisem žalovaného tak není správný. 22. Odvolací soud se však ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně ohledně nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla celkem 30 000 Kč. Soud prvního stupně správně uzavřel, že povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, přičemž žalobkyně (její právní předchůdkyně) tuto svou povinnost nesplnila. 23. Zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), obdobně jako tomu bylo za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 24. Jak vyplývá z provedených důkazů i z vlastních tvrzení žalobkyně, žalovaným uváděné údaje o jeho příjmech a výdajích nebyly náležitě doloženy, žalobkyně kalkulovala pouze deklarovaným měsíčním příjmem žalovaného 28 000 Kč, který byl doložen pouze výpisy z účtu za červen až září 2021, z nichž vyplýval příjem za červen 20 376 Kč, červenec 24 351 Kč, srpen 31 051 Kč a září 27 872 Kč. Současně pouze z výpisů z účtů nebylo možné učinit závěr, s jakými příjmy může žalovaný do budoucna počítat (např. zda se nejedná o pracovní poměr na dobu určitou). Nad rámec deklarovaného příjmu byly z výpisu z účtu za měsíc září 2021 zřejmé příchozí platby (159 773,60 Kč) výrazně převyšující příjem žalovaného z výdělečné činnosti, jejichž původ (vyjma částky 70 000 Kč poskytnuté jako spotřebitelský úvěr) nebyl znám. Pravidelné měsíční výdaje (např. na bydlení), které musí žalovaný vynakládat, nebyly vůbec ověřeny, žalobkyně se spokojila s paušálně stanovenou částkou 7 300 Kč na bydlení, přičemž odchozí platby na účtu žalovaného (152 759,20 Kč představující stejně jako v předchozích měsících zejména platby spotřebního charakteru) významně převyšovaly deklarovaný příjem žalovaného a nepodávaly reálný obraz o jeho finanční situaci. Některé finanční transakce probíhaly mezi sděleným účtem žalovaného a jiným účtem vedeným na jeho jméno, je zřejmé, že finanční toky neprobíhaly pouze přes výše označený účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se těmito nesrovnalostmi vůbec nezabývala a bez dalšího se s podanými údaji spokojila, aniž by je s odbornou péčí vyhodnotila a důkladně prověřila. V případě pochybností o jejich správnosti byla povinna požadovat po spotřebiteli jejich objasnění, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit tak, aby dávaly objektivní obraz běžné příjmové a výdajové stránky spotřebitele. Povinnost žalobkyně (její právní předchůdkyně) jako poskytovatele úvěru řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací tak splněna nebyla a soud prvního stupně správně dovodil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 25. Plnění poskytnuté spotřebiteli na základě neplatné smlouvy, je plněním bez platného závazku, které je spotřebitel povinen ve lhůtě dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit, na jiné plnění tak žalobkyně nárok nemá. Soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobu v části přesahující částku dosud nevrácené jistiny s příslušenstvím zamítl. 26. Soud prvního stupně rozhodl správně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když se zabýval zjišťováním poměrů úspěchu ve věci, přičemž do své úvahy zahrnul v souladu s platnou judikaturou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) i úroky z prodlení. Správně také rozlišil úkony učiněné zástupcem žalobkyně před podáním návrhu na zahájení řízení a po jeho podání a výši odměny za úkony do podání návrhu určil podle § 14b advokátního tarifu a po jeho podání podle § 6, 7, 8 advokátního tarifu. Mezi náklady řízení správně zahrnul také hotové výdaje spočívající v přiznaném cestovném, paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhradu za 21 % DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem. Součástí nákladů řízení je i soudní poplatek 1 537 Kč (§ 137 o. s. ř.). V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem určil správně lhůtu k plnění a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platební místo pro náhradu nákladů řízení. 27. Na základě shora uvedeného, odvolací soud výroky II. a III. soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 28. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., opět dle § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl žalovaný zcela úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v [obec] prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem. Praha 12. září 2023 JUDr. Oto Kubeš v. r. předseda senátu