USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele] o návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů před zahájením řízení o odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 8. 2023, č. j. 12 Nc 851/2023-17 takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žádost navrhovatele ze dne 13. 7. 2023, aby mu byl k ochraně jeho zájmů ustanoven zástupce. 2. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Nezákonnost rozhodnutí spatřuje v tom, že„ soud prvního stupně v podstatě předjímá druh a obsah žaloby, když uvádí, jaké žalobní body by asi mohl žadatel vznést v žalobě, a do jaké role by těmito případnými žalobními body stavěl soud prvního stupně, na základě této, dle žalobce nedostatečné argumentace, pak soud prvního stupně dovozuje zřejmě bezúspěšné uplatňování a bránění práva ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř.“. Z napadeného rozhodnutí nelze dovodit, jak soud prvního stupně dospěl k závěru o zřejmě bezúspěšném uplatňování a bránění práva, když své závěry staví jen na domněnkách o tom, jaké by eventuálně žadatel uvedl v žalobě skutková tvrzení a jak by o těchto tvrzeních mohl soud rozhodnout. To, že v jiném řízení žadatel svá skutková tvrzení o padělání jednoho z důkazů ničím nepodložil, neimplikuje možný úplný či neúspěch v daném řízení. Naopak každý racionálně uvažující jedinec by možný úspěch žadatele v řízení o poskytnutí podkladů vnímal jako reálné. V podání ze dne 24. 8. 2023 namítá, že v napadeném usnesení není uvedeno, proč není možné, že by původní elektronický dokument mohl být pozměněn (navrhovatel má podezření, že e-mail obsahující zprávu klinického psychologa byl pozměněn bývalou zaměstnankyní [územní celek]. [jméno] [příjmení]). Není v něm ani uvedeno, proč jeho požadavek nemá oporu v čl. 42 Listiny základních práv Evropské unie. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v podání ze dne 13. 7. 2023, které bylo soudu prvního stupně doručeno téhož dne, navrhovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. za účelem podání žaloby. Usnesením ze dne 20. 7. 2023, č. j. 12 Nc 851/2023-2 soud prvního stupně vyzval navrhovatele, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení svoji žádost doplnil, jakého práva se chce domáhat a alespoň v základních rysech vylíčil a osvědčil skutkový děj (provedl skutkové vymezení nároku), dále aby uvedl a doložil skutečnosti rozhodné pro posouzení majetkových poměrů navrhovatele a v neposlední řadě uvedl skutečnosti rozhodné pro posouzení neschopnosti navrhovatele samostatně ve sporu účinně uplatňovat své právo. V odůvodnění soud prvního stupně navrhovatele poučil, že i pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání žaloby je nezbytné, aby byly naplněny podmínky ustanovení § 138 o. s. ř. a § 30 o. s. ř. Usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 23. 7. 2023. 5. Na to navrhovatel reagoval tím, že v řízení se chce domáhat práva na podklady a na zpřístupnění podkladů, konkrétně zpřístupnění původních počítačových dat„ [obec] [anonymizováno]“, které mohou podložit navrhovatelovo tvrzení o tom, že původní počítačová data ze dne 18. 6. 2020 odeslaná z e-mailové schránky [email] do e-mailové schránky [email] neobsahovala žádný údaj o ohrožení zdraví a následně počítačová data ohrožení zdraví obsahovala. Uvedl, že zpřístupnění původní počítačových dat může vést k tomu, že ve věci vedené pod sp. zn. 17 C 313/2022 týkající se narušení občanské cti navrhovatele mu bude ustanoven zástupce a bude provedeno dokazování ohledáním počítače psycholožky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s kybernetickým prvkem e-mailové schránky [email]. Bez pomoci advokáta není schopen formulovat konkrétní žalobní skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání tvrzení. Současně navrhovatel předložil vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a uvedl informace o jeho majetkových právech. 6. Napadeným usnesením soud prvního stupně žádost navrhovatele zamítl s odůvodněním, že nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o. s. ř., potažmo podle ustanovení § 30 o. s. ř., když z podání navrhovatele je zřejmé, že zamýšlenou žalobou se chce domáhat obstarání důkazu pro jiné již zahájené řízení vedené u soudu prvního stupně, která však nemůže obstát, neboť nemá oporu v hmotném právu a jde tedy o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. 7. Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. 8. Podle ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. 9. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. 10. Při rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů je nezbytné nejprve se zabývat otázkou, zda navrhovatel splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků dle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., když to je předpokladem pro ustanovení zástupce dle ustanovení § 30 o. s. ř. 11. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že nebyla naplněna jedna z kumulativních podmínek pro osvobození od soudních poplatků, a to zjištění, že ve věci nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. 12. O ustanovení zástupce může účastník požádat kdykoliv v průběhu občanského soudního řízení, ale i před jeho zahájením, pokud tvrdí, že chce prostřednictvím ustanoveného zástupce podat žalobu (návrh na zahájení řízení). V takovém případě však musí žadatel vedle prokázání splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků uvést, jakého práva se chce domáhat v řízení, které má být zahájeno, a osvědčit alespoň základní skutkové vymezení nároku, aby mohlo být posouzeno, zda nejde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. 13. Postup soudu prvního stupně tak byl správný, pokud vyzval navrhovatele, který žádal o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. za účelem podání žaloby, aby vymezil předmět občanského soudního řízení, které hodlá vyvolat, neboť to je podmínkou úspěšnosti jeho žádosti, když v usnesení o ustanovení zástupce musí být soudem uvedeno, pro jaké řízení je zástupce ustanoven a jakou žalobu (ev. návrh na zahájení řízení) má jménem navrhovatele podat. Teprve na základě takového vymezení může soud posoudit opodstatněnost podané žádosti na ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Přitom je třeba si uvědomit, že soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory, které plynou z poměrů soukromého práva, tedy spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). 14. Pro navrhovatele z toho plyne povinnost, aby alespoň v základních rysech popsal skutkový děj, z něhož pro něj vyplývá vůči jiné osobě soukromoprávní nárok (a tomu odpovídající soukromoprávní povinnost takové osoby), aby mohl soud posoudit, zda se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. K tomu odvolací soud uvádí, že z podání navrhovatele je seznatelné pouze to, že požaduje vydání podkladů a zpřístupnění počítačových dat, ale zcela v nich absentují tvrzení k tomu, že by jeho žalobní požadavek měl vyplývat z nějakého konkrétního soukromoprávního vztahu vůči konkrétní osobě, tedy ze vztahu občanskoprávního, obchodního, pracovního či rodinného, tedy že jde o nárok, o kterém může soud rozhodnout v občanském soudním řízení (jakožto o nároku spadajícího do pravomoci soudu dle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř.). Absence alespoň základních tvrzení v tomto směru způsobila, že nebylo možné posoudit, zda ze strany navrhovatele nejde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když vyloučení této okolnosti je předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a tím i pro možnost ustanovení zástupce. 15. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že Listina základních práv a svobod Evropské unie (EU) je unijním předpisem, přičemž článek 42 tohoto předpisu se vztahuje na dokumenty orgánů EU, respektive na dokumenty, které má orgán EU ve svém držení. Nevztahuje se tedy na dokumenty, kterými disponují státní orgány členského státu EU. 16. Na základě shora vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 25. října 2023 JUDr. Oto Kubeš v. r. předseda senátu