USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 1 367 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 25. ledna 2023, č. j. 22 C 142/2022 - 64 takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se nezastavuje a mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu Praha-východ se neprohlašuje. Odůvodnění: 1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně prohlásil svou mezinárodní nepříslušnost (výrok I.), zastavil řízení (výrok II.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, když zastavil řízení a dovodil svou mezinárodní nepříslušnost z důvodu bydliště žalovaného na Slovensku. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2018). Podle článku 17 odst. 1 pojistných podmínek se pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související řídí právním řádem České republiky. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak pro spory vyplývající z pojistné smlouvy či s ní související jsou příslušné soudy České republiky. Odkázala na článek 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení Brusel I. bis), podle kterého si pojistník a pojistitel můžou smluvně sjednat příslušnost jiného členského státu než státu bydliště pojistníka v případě, že v době uzavření pojistné smlouvy a sjednání prorogační doložky měli oba účastníci obvyklé bydliště v témže členském státě. V době uzavření smlouvy měl žalovaný své bydliště na adrese [adresa]. Pravomoc českých soudů je proto dána. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. 3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 367 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 28. 2. 2021 do zaplacení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání, uzavřené mezi účastníky dne 7. 11. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2018). Žalovaný má státní příslušnost Slovenské republiky, v pojistné smlouvě uvedl své bydliště na adrese [adresa] (i jako kontaktní adresu) a uvedl české telefonní číslo [tel. číslo]. Žalovaný nemá aktuálně evidován pobyt na území České republiky, ze zprávy cizinecké policie je zřejmé, že řízení o žádosti žalovaného o vydání potvrzení o přechodném pobytu občana EU za účelem zaměstnání ze dne 9. 9. 2021 bylo zastaveno. V době od 5. 1. 2020 do 31. 12. 2020 byl podle zprávy Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, ubytován na adrese [adresa]. Na tuto adresu se soudu prvního stupně nepodařilo žalovanému písemnosti doručit. Žalovanému byly písemnosti soudu (žaloba a usnesení obsahující výzvu k vyjádření) doručeny dne 25. 10. 2022 na adresu [adresa], Slovenská republika, kde si je osobně převzal. Žalovaný se řízení aktivně neúčastní. 6. Soud prvního stupně po zjištění, že žalovaný má bydliště na území Slovenské republiky, posoudil svou mezinárodní příslušnost podle nařízení Brusel I bis a s poukazem na článek 14 uzavřel, že pojistitel může ve věcech pojištění podat žalobu pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný pojistník bydliště. Současně nebyla založena mezinárodní příslušnost českých soudů ani podle článku 28 nařízení Brusel I bis, neboť po doručení návrhu na adresu bydliště žalovaného na Slovensku se žalovaný řízení aktivně neúčastnil. Soud prvního stupně shledal nedostatek podmínky řízení (mezinárodní nepříslušnosti) a řízení proto podle § 104 o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. 7. V odvolacím řízení žalobkyně na výzvu odvolacího soudu předložila všeobecné obchodní podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2018), které jsou podle pojistné smlouvy ze 7. 11. 2019 její nedílnou součástí. V článku 17 odst. 1 pojistných podmínek je upraveno, že pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak pro spory vyplývající z pojistné smlouvy či s ní související jsou příslušné soudy České republiky. 8. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). 9. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se tento zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. 10. Podle článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 11. Podle článku 14 odst. 1 nařízení Brusel I bis aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. 12. Podle článku 15 nařízení Brusel I bis od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou 1) uzavřenou po vzniku sporu, 2) umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle; 3) uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná; 4) uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště v členském státě, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém členském státě, nebo 5) týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 16. 13. Účelem speciální úpravy mezinárodní příslušnosti ve věcech pojištění v oddíle III. nařízení Brusel I bis je ochrana slabší smluvní strany vůči pojistiteli, jenž je obvykle právnickou osobou s významnou kapitálovou základnou a možností jednostranně určovat obsah smluvních ujednání v pojistných smlouvách (uzavíraných adhézním způsobem), který naopak může pojistník ovlivnit pouze omezeně. Tato ochrana spočívá ve vyrovnání postavení pojistníka (a dalších osob) blízkostí sudiště a s tím spojenými nižšími náklady, dále znalostí jazyka i právní úpravy, aby se v případě sporu mohl osobně účastnit jednání před soudy toho členského státu, v němž má bydliště. Přesto článek 15 nařízení Brusel I bis umožňuje smluvním stranám s respektem k smluvní volnosti sjednat si v rámci prorogace příslušnost jiného členského státu než státu bydliště pojistníka v době podání žaloby za dodržení minimálních standardů ochrany této slabší smluvní strany. 14. V dané věci účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu spadající pod ustanovení oddílu III. nařízení Brusel I bis. V době uzavření pojistné smlouvy měl žalovaný své bydliště v České republice (ve smyslu § 80 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), kde také vykonával výdělečnou činnost (právě kvůli které uzavřel zmíněné pojištění) a kde měl své sídlo také pojistitel. Pokud si za této situace účastnící sjednali ve všeobecných obchodních podmínkách jako nedílné součástí uzavřené pojistné smlouvy mezinárodní příslušnost českých soudů, učinili tak v souladu s článkem 15 bodem 3 nařízení Brusel I bis a splnili předpoklady výjimky z výlučné soudní příslušnosti podle bydliště pojistníka. Dohoda účastníků přitom splňuje i formální požadavky prorogační dohody zakotvené v článku 25 nařízení Brusel I bis. Bez ohledu na aktuální bydliště žalovaného na území Slovenské republiky je mezinárodní příslušnost českých soudů k rozhodnutí věci založena podle článku 15 bodu 3 nařízení Brusel I bis. 15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje a mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu Praha-východ se neprohlašuje. Tím byl odklizen i nákladový výrok III. usnesení soudu prvního stupně. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 27. září 2023 JUDr. Oto Kubeš v. r. předseda senátu