ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců JUDr. Terezy Dobešové a JUDr. Petra Wulkana ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] o zaplacení 53 401 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. září 2022, č. j. 3 C 409/2019-288 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že v části týkající se 8,5% úroku z prodlení ročně z 1284 Kč od 21. 4. 2018 do 19. 8. 2019 se žaloba zamítá; ve zbývající části výroku I. se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 17 142,80 Kč do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud prvního stupně) shora uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci rozsudku 53 401 Kč, zákonný úrok z prodlení z 553 401 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši 11 652 Kč (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky 53 401 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli 1. 4. 2017 smlouvu o spolupráci č. [anonymizováno], kterou se žalovaná zavázala do doby zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeného Českou národní bankou předávat pojišťovacím zprostředkovatelům žalobkyně kontakty na zájemce o pojištění a žalobkyně se zavázala zaplatit jí za to v případě uzavření smlouvy s takovým zájemcem odměnu (provizi). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání tří měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byla smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. [anonymizováno] z [datum], uzavřená na dobu neurčitou, ve které byl obsažen závazek žalované výhradně pro žalobkyni zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv a smluv o finančních službách s třetími osobami a tomu odpovídající závazek žalobkyně zaplatit jí za tuto činnost provizi. Dodatkem ke smlouvě o spolupráci - režim zaručených odměn č. [anonymizováno] ze dne [datum] si účastníci sjednali právo žalované na zaplacení tzv. zaručené odměny v případě splnění dodatkem sjednaného produkčního cíle. Odměňování i právo na vrácení provize v případě zániku (nesplnění) zprostředkované pojistné smlouvy bylo upraveno ve vnitřním předpise žalobkyně (pracovní směrnici). Žalobkyně žalované zaplatila za smlouvy uzavřené v důsledku činnosti žalované sjednanou provizi i zaručenou odměnu. Z důvodu porušení povinnosti žalované spočívající v neplnění minimálního produkčního limitu žalobkyně dne 28. 12. 2017 s účinností k 16. 1. 2018 odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení provize za jednotlivé předčasně ukončené pojistné smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k vrácení provize dne 28. 3. 2018 v částce 52 117 Kč do 20. 4. 2018 a následně předžalobní výzvou ze dne 2. 8. 2019 v celé žalované částce. Žalovaná namítala, že žalobkyně nedoložila ukončení jednotlivých zprostředkovaných pojistných smluv, důvod jejich ukončení ani výpočet nároku na vrácení (části) provizí. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího soudu má žalobkyně právo na vrácení poměrné části provize odpovídající splnění zprostředkované smlouvy, pokud důvod ukončení zprostředkované smlouvy neleží na straně žalobkyně. Důvodnost jejího nároku tak není možné posoudit. 3. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci, podle které se žalovaná zavázala stát se po zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů u České národní banky pojišťovacím zprostředkovatelem výhradně pro žalobkyni podle smlouvy o obchodním zastoupení, která byla přílohou č. 1 smlouvy. Žalovaná se dále zavázala získávat kontakty na zájemce o pojištění, předávat je žalobkyni nebo jejím podřízeným zprostředkovatelům a žalobkyně se zavázala v případě uzavření smlouvy se zájemcem zaplatit za to žalované odměnu podle vnitřního předpisu. Dodatkem ke smlouvě o spolupráci byla žalovaná zařazena do režimu tzv. zaručených odměn. Smlouvou o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. [číslo] byl sjednán závazek žalované zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv žalobkyně s třetími osobami a závazek žalobkyně zaplatit jí za to provizi. Dopisem ze dne 28. 12. 2017 žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu neplnění minimálního produkčního limitu. V důsledku činnosti žalované byla uzavřena dne 23. 11. 2016 mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, která zanikla ke dni 24. 6. 2017 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 27. 3. 2017, dne 13. 12. 2016 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, která zanikla ke dni 13. 6. 2017 z důvodu výpovědi pojistníka, dne 19. 1. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, která zanikla ke dni 20. 7. 2017 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 26. 4. 2017, dne 3. 2. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ která zanikla ke dni 22. 2. 2018 k žádosti pojistníka z důvodu přepracování, dne 8. 2. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“, která zanikla ke dni 30. 5. 2018 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 9. 4. 2018, dne 17. 2. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“, která zanikla ke dni 7. 6. 2018 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 9. 4. 2018, dne 20. 6. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo] [anonymizována tři slova]“, která zanikla ke dni 21. 12. 2017 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 27. 9. 2017 a dne 20. 7. 2017 byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, která zanikla ke dni 21. 1. 2018 z důvodu neplacení pojistného podle upomínky k úhradě dlužného pojistného z 27. 10. 2017. Vznik i zánik práva na provizi (její poměrnou část) byl upraven v jednotlivých pracovních směrnicích žalobkyně rozdílně pro smlouvy o životním pojištění uzavřené do 30. 11. 2016 (v případě zániku smlouvy v prvním roce vznikl nárok na vrácení 100 % vyplacené provize, v druhém roce 80 %, v třetím roce 60 %) a od 1. 12. 2016, kdy nárok na provizi byl závislý na počtu měsíců trvání pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné, přičemž se vycházelo z předpokladu trvání smlouvy alespoň 5 let (60 měsíců), u pojistných smluv upravujících neživotní pojištění se vycházelo z předpokladu trvání smlouvy alespoň tři roky a nárok na vrácení provize se krátil procentuálně (v prvním roce 100 %, v druhém roce 80 % a třetím roce 60 %). Žalobkyně zaplatila žalované provizi a zaručenou odměnu celkem 137 740 Kč. Z uvedené částky činila zaručená odměna 15 900 Kč, z které nárokovala vrátit 5 250 Kč a 18 000 Kč, z které nárokovala vrácení celé částky. Nárok na vrácení provize činil ze smlouvy s [jméno] [příjmení] 7 230 Kč a 133,10 Kč, s [jméno] [příjmení] 14 351 Kč, [jméno] [příjmení] 9 777 Kč a 141,30 Kč, [jméno] [příjmení] 49,50 Kč, [jméno] [příjmení] 303,90 Kč, [jméno] [příjmení] [příjmení] 1 478,60 Kč a [jméno] [příjmení] 91,60 Kč. 4. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § 2483 a § 2507 a § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), neboť žalovaná se jako podnikatel zavázala vyvíjet dlouhodobou činnost směřující k uzavření pojistných smluv jménem žalobkyně a na její účet a žalobkyně se zavázala zaplatit jí za to provizi. Účastníci platně sjednali také povinnost k vrácení provize nebo její části v případě nesplnění (nebo částečného nesplnění) zprostředkované smlouvy, přičemž žalobkyně prokázala zaplacení provize žalované za jí zprostředkované pojistné smlouvy i jejich zánik před předpokládanou dobou trvání z důvodu na straně pojistníka. V případě životního pojištění byl rozsah krácení provizí od 1. 12. 2016 upraven zákonem č. 295/2016 Sb., přičemž výše nárokované části provize nevybočovala z těchto mezí. Účelem nároku žalované na zaplacení zaručené odměny pak bylo především materiální zabezpečení zprostředkovatele na začátku jeho činnosti, kdy nedosahuje dostatečného výdělku k zajištění nutného vybavení k výkonu své činnosti. Povinnost žalobkyně k vrácení nastává v případě, že činnost není řádně v rozsahu podle smlouvy vykonávána. Soud prvního stupně shledal nárok žalobkyně oprávněným i co do výše, neboť výpočet vratek provizí je prováděn automatizovaným výpočetním systémem žalobkyně, který soud prvního stupně považoval za důvěryhodný. Z důvodu předčasného ukončení zprostředkovaných smluv nevznikl žalované nárok na provizi v plné výši, a žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně přitom v řízení požadovala nižší částku než součet poměrných částí provizí a zaručených odměn, na něž by žalobkyně měla nárok. Současně shledal oprávněným i nárok na úrok z prodlení počítaný ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky podle výzvy k plnění žalobkyně, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a podle § 3 stejného předpisu jí přiznal nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť jde o vztah dvou podnikatelů. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně plným procesním úspěchem žalobkyně. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítala, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když žalobkyni přiznal nárok na vrácení provize pouze na základě jejího interního výpočtu vrácení provizí. Z předložených důkazů není dle žalované zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výpočtu vratek provizí. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. 6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, neboť je správný a nárok žalobkyně je dán. Upřesnila také způsob výpočtu provizí a určení nároků na vrácení provize nebo její části. Upřesnila také, že celková žalovaná částka představuje záporné částky v přehledu, který předložila, po odečtení (zápočtu) nároků kladných provizí pro žalovanou v uvedeném přehledu s tím, že k zápočtu dochází vždy v rámci jednoho kalendářního měsíce. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je až na malou část příslušenství nedůvodné. 8. Podle § 2483 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu. 9. Dle § 2507 o. z. je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Účelem smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřené mezi podnikateli - obchodním zástupcem a zastoupeným, je dosažení uzavření smluv mezi zastoupeným a třetími osobami v důsledku zprostředkovatelské činnosti obchodního zástupce. Smlouva splňující tyto pojmové znaky (vyvíjení činnosti k dosažení uzavření zprostředkované smlouvy) spadá bez ohledu na své označení pod ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení a to i v případě dalších ujednání se smlouvou souvisejících, např. provádění činnosti poradenské, informační a reklamní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2093/2009, dostupné na www.nsoud.cz). Již smlouva o spolupráci zavazovala žalovanou k vyhledávání zájemců o uzavření pojistné smlouvy a předávání kontaktů na tyto zájemce registrovaným zprostředkovatelům žalobkyně a v případě uzavření smlouvy žalované náležela za tuto činnost odměna (provize). Smlouva byla uzavřena na dobu do zápisu žalované v registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeného Českou národní bankou jako zákonné podmínky pro výkon zprostředkovatelské činnosti v oblasti pojišťovnictví a uzavření smlouvy o obchodním zastoupení. V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora absence této registrace nesmí negativním způsobem ovlivnit úroveň ochrany, kterou směrnice přiznává obchodním zástupcům ve vztazích k jejich zmocnitelům (srov. rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 6. 3. 2003, Francesca Caprini proti Conservatore Camera di Commercio, C -485/01 nebo ze dne 13. 7. 2000, Centrosteel Srl proti Adipol GmbH, C -456/98, rozhodnutí dostupná na www.curia.europa.eu/juris). Soud prvního stupně proto správně poměřoval s ustanoveními chránícími obchodního zástupce i nárok žalobkyně na vrácení provize vyplacené žalované podle smlouvy o spolupráci před provedeným zápisem do registru pojistných zprostředkovatelů a účinnosti smlouvy o obchodním zastoupení. 13. Úkolem obchodního zástupce je vyhledávat zájemce o uzavření obchodu se zastoupeným (případně přímo uzavírat s takovými zájemci smlouvy jménem zastoupeného), přičemž je tuto činnost povinen uskutečňovat poctivě, s vynaložením odborné péče a je povinen jednat v souladu s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného. Za výběr (pro zastoupeného) vhodných zájemců nese obchodní zástupce odpovědnost z hlediska splnění podmínek pro vyplacení provize. Celková výše provize obchodního zástupce může být podmíněna splněním dalších předem domluvených podmínek (např. délkou trvání smluvního vztahu ze zprostředkované smlouvy či pravidelným placením pojistného v určité výši), které mohou, ale nemusí být závislé na činnosti a schopnostech obchodního zástupce. Podstatné je, že nepůjde o situaci, kdy neplnění smlouvy nastane v důsledku okolností přičitatelných zastoupenému (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1049/2018, dostupný na www.nsoud.cz). 14. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje. 15. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že podle dodatku ke smlouvě o spolupráci – režim zaručených odměn ze dne 30. 1. 2017 byla žalované za únor 2017 vyplacena zaručená odměna 15 900 Kč. Při splnění cílů podle přílohy [číslo] dodatku měla žalovaná nárok na zaručenou odměnu 15 000 Kč za únor 2017 (pátý měsíc adaptace), přičemž podle pracovní směrnice 269 verze 14 bylo možné odměnu navýšit až o 120 %, pokud žalovaná splnila cíle nad 100 %. Původně se vycházelo z toho, že žalovaná splnila cíle na 106 %, následnou kontrolou bylo zjištěno splnění cílů pouze na 71 %, nárok na zaručenou odměnu tak vznikl žalované pouze ve výši 10 650 Kč (71% z 15 000 Kč). Za březen 2017 (šestý měsíc adaptace) byla žalované vyplacena zaručená odměna 18 000 Kč, přičemž podle stejné pracovní směrnice mohla být v daném měsíci vyplacena při splnění cílů zaručená odměna 15 000 Kč. Při výplatě se vycházelo ze splnění cílů na 120 %, následně bylo zjištěno jejich splnění pouze na 27 %. Nárok na zaručenou odměnu vzniká při splnění cílů alespoň na 50 %, z tohoto důvodu žalobkyně nárokovala vrácení celé odměny. Výše provize za uzavřené pojistné smlouvy v důsledku činnosti žalované se pak stanovila z objemu ročního pojistného na konkrétní uzavřenou pojistnou smlouvu, násobeného sazbami provizí podle příslušné pracovní směrnice a výkonovým koeficientem. Za pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]), uzavřenou dne 13. 12. 2016, byla žalované vyplacena provize 8 337,90 Kč, vypočtená podle pracovní směrnice 269, verze 16, pojistná smlouva zanikla k 13. 6. 2017 v šestém měsíci trvání z důvodu výpovědi pojistníka. Podle bodu [číslo] PS 269 verze 16 vznikl žalobkyni nárok na vrácení 53/60 provize ve výši 7 363,80 Kč. Za uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]) ze dne 23. 11. 2016 byla žalované vyplacena provize 14 351 Kč, vypočtená podle pracovní směrnice 269, verze 15, pojistná smlouva zanikla k 23. 6. 2017 v sedmém měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, podle bodu [číslo] PS 269, verze 15, vznikl žalobkyni nárok na celou vyplacenou provizi. Poukázala na to, že pojistná smlouva nebyla řádně plněna, žalobkyně v prvním roce nedosahuje žádný zisk ze smlouvy, zaplaceným pojistným jsou pokryty pouze provozní náklady a provize obchodního zástupce. Za uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]) ze dne 19. 1. 2017 byla vyplacena provize 11 027,80 Kč stanovená podle pracovní směrnice 269, verze 17, pojistná smlouva zanikla k 19. 7. 2017 v šestém měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, podle bodu [číslo] PS 269, verze 17, vznikl žalobkyni nárok na 53/60 provize ve výši 9 777,60 Kč. Za uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]) ze dne 20. 6. 2017 byla vyplacena provize 50,50 Kč vypočtená podle pracovní směrnice 880, verze 1, pojistná smlouva zanikla k 20. 12. 2017 v šestém měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, se zaplaceným pojistným za jeden měsíc, podle bodu [číslo] PS 880 vznikl žalobkyni nárok na 59/60 provize ve výši 49,50 Kč. Za pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]) ze dne 20. 7. 2017 byla žalované vyplacena provize 309,60 Kč určená podle pracovní směrnice 880, verze 2, pojistná smlouva zanikla v šestém měsíci trvání k 20. 1. 2018 z důvodu neplacení pojistného, se zaplaceným pojistným za jeden měsíc, podle bodu [číslo] PS 880 vznikl žalobkyni nárok na [číslo] provize ve výši 303,60 Kč. Za pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [příjmení]) ze dne 3. 2. 2017 byla vyplacena provize 2 957 Kč podle pracovní směrnice 269, verze 17, pojistná smlouva zanikla z důvodu přepracování k 23. 2. 2018, podle bodu 7.2 PS 269 vznikl žalobkyni nárok na 50 % provize ve výši 1 478,60 Kč. Za pojistnou smlouvu [číslo] (pojištění majetku a odpovědnosti občanů, [jméno] [příjmení]) ze dne 8. 2. 2017 byla vyplacena provize 282,70 Kč určená podle pracovní směrnice 269, verze 17, pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného k 31. 5. 2018, podle bodu 7.2 PS 269 vznikl žalobkyni nárok na 50 % provize ve výši 141,30 Kč. Za uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) ze dne 17. 2. 2017 byla vyplacena provize 264,50 Kč, určená podle pracovní směrnice 269, verze 17, pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného k 8. 6. 2018, podle bodu 7.2 PS 269, verze 17, vznikl žalobkyni nárok na vrácení části provize (50 %), který požadovala ve výši 91,60 Kč. Na výše uvedené nároky na vrácení provizí pak byly započteny nároky na výplatu provizí, které žalované současně vznikaly, z tohoto důvodu je výsledný dluh ve výši žalované částky (nižší než součet vratek provizí). 16. Tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně byla v odvolacím řízení přípustně uplatněny, neboť soud prvního stupně považoval tvrzení, která žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně ke způsobu výpočtu nárokovaných vratek provizí a zaručených odměn po poučení dle § 118a o. s. ř. uplatnila, nesprávně za dostatečná a žalobkyni při prvním jednání ve věci znovu dle § 118a o. s. ř. nepoučil, přestože skutečnosti uplatněné žalobkyní v řízení před soudem prvního stupně nebyly pro unesení břemene tvrzení dostatečné. 17. V odvolacím řízení bylo doplněno dokazování dodatkem ke smlouvě o spolupráci – režim zaručených odměn ze dne 30. 1. 2017, kterým bylo prokázáno, že žalované vznikl nárok na zaručenou odměnu 15 000 Kč v pátém adaptačním měsíci v případě dosažení požadované produkce 24 000 Kč a 15 000 Kč v šestém měsíci adaptace v případě dosažení požadované produkce 27 000 Kč. Podle pracovní směrnice 269 verze 14 kapitola [číslo] pak bylo možné odměnu ve výši 15 000 Kč navýšit až do 120 % její výše, pokud žalovaná splnila cíle více než na 100 %, naopak minimální hranice pro výplatu zaručené odměny byla 50 % požadované produkce. Vrácení provizí pak bylo upraveno v jednotlivých pracovních směrnicích, účinných v době uzavření jednotlivých zprostředkovaných pojistných smluv. Podle pracovní směrnice 269, verze 15, účinné od 20. 10. 2016 do 28. 11. 2016, se vycházelo z předpokladu alespoň tříletého trvání smlouvy, kdy nárok na provizi v případě [anonymizována čtyři slova], podle bodu [číslo], zanikl zcela v případě zániku smlouvy v prvním roce trvání, v druhém roce byla provize krácena o 80 % a v třetím roce o 60 %, podle pracovní směrnice 269, verze 16 (bod [číslo]), účinné od 29. 11. 2016 do 21. 12. 2016, se u životního pojištění vycházelo z předpokladu alespoň 60 měsíčního trvání smlouvy, výše provize závisela na počtu měsíců zaplaceného pojistného od počátku pojistné smlouvy, podle pracovní směrnice 269, verze 17, účinné od 22. 12. 2016 do 7. 3. 2017, pro [anonymizována čtyři slova] se vycházelo z předpokladu alespoň 60 měsíčního trvání smlouvy, kdy výše provize závisela na počtu měsíců zaplaceného pojistného od počátku pojistné smlouvy (bod [číslo]), pro pojištění s reálným základem odměny (občanské neživotní pojištění) se předpokládala doba trvání smlouvy alespoň dva roky, ke krácení došlo, pokud zanikla pojistná smlouva v prvních dvou letech, kdy se nárok na provizi vypočetl z výše zaplaceného pojistného, které bylo kráceno o polovinu v případě ukončení smlouvy po roce trvání (bod. 7.2), podle pracovní směrnice 880, verze 1, účinné od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017, u [anonymizována čtyři slova] se vycházelo z předpokladu alespoň 60 měsíčního trvání smlouvy, kdy výše provize závisela na počtu měsíců zaplaceného pojistného od počátku pojistné smlouvy (bod [číslo] PS 880, verze 1), podle pracovní směrnice 880 verze 2 účinné od 5. 7. 2017 do 12. 10. 2017 se u [anonymizována čtyři slova] vycházelo z předpokladu alespoň 60 měsíčního trvání smlouvy a výše provize závisela na počtu měsíců zaplaceného pojistného od počátku pojistné smlouvy (bod [číslo] PS 880 verze 2). 18. Smlouvou o spolupráci ze dne 1. 4. 2017 uzavřenou mezi účastníky bylo v odvolacím řízení prokázáno, že si smluvní strany písemnosti doručovaly na adresu ve smlouvě, přičemž písemnosti se považovaly za doručené prvním dnem po uplynutí úložní lhůty, i když se o tom adresát nedozvěděl (čl. IX bod 2 smlouvy). Žalovaná měla ve smlouvě uvedenou adresu [adresa]. Stejnou adresu pak měla žalovaná uvedenou i v smlouvě o obchodním zastoupení a o pomoci při správě ze dne 22. 6. 2017, přičemž i podle této smlouvy se písemnosti doručovaly na adresu uvedenou ve smlouvě nebo oznámenou a v případě došlé zásilky s využitím provozovatele poštovních služeb platilo, že byla podle § 573 občanského zákoníku doručena třetí den po odeslání a pokud ji nebylo možné doručit tak první den po uplynutí úložní lhůty i když se o tom adresát nedozvěděl. Pokud zprostředkovatel neoznámil změnu adresy v souladu se smlouvou, považovala se písemnost za doručenou dnem, kdy se vrátila jako nedoručitelná, resp. kdy žalobkyně obdržela oznámení o nedoručení (čl. XV smlouvy o obchodním zastoupení). Výzvou k zaplacení ze dne 28. 3. 2018 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení 52 117 Kč do 20. 4. 2018, přičemž zásilka byla žalované doručována na adresu [adresa], a vrátila se 3. 4. 20218 z důvodu odstěhování žalované. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 8. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celé žalované částky, přičemž zásilka byla opět doručována na stejnou adresu žalované a byla odeslána dne 2. 8. 2019. 19. Skutečnosti zjištěné dokazováním v odvolacím řízení jsou uvedeny přímo v textu listinných důkazů, k jejichž pravosti a obsahové správnosti neměli účastníci námitky. 20. Soud prvního stupně se v souladu s § 2507 o. z. zabýval délkou trvání zprostředkovaných pojistných smluv, uzavřených v důsledku činnosti žalované (ať už podle smlouvy o spolupráci nebo smlouvy o obchodním zastoupení) i důvody jejich ukončení nebo neplnění ze strany pojistníka a dospěl k správnému závěru, že byly splněny předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na vrácení (přiměřené) části provize z důvodu zániku či nesplnění označených pojistných smluv (spočívající v neplacení pojistného) a že se nejedná o okolnost, kterou lze přičítat žalobkyni. Postup při určení výše provizí, na které nakonec žalované nárok nevznikl, žalobkyně v průběhu odvolacího řízení doplnila a doložila důkazy (pracovními směrnicemi účinnými v době uzavření jednotlivých zprostředkovaných smluv) včetně provedeného výpočtu. Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], klient [jméno] [příjmení]) ze dne 13. 12. 2016 byla žalované vyplacena provize ve výši 8 337,90 Kč. Pojistná smlouva zanikla výpovědí pojistníka k 13. 6. 2017 v 6. měsíci trvání, přičemž bylo uhrazeno pojistné za 6 měsíců a podle bodu [číslo] pracovní směrnice PS 269, verze 16 má žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 7 363,80 Kč (53/60 z 8 337,90 Kč). Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], klient [jméno] [příjmení]) ze dne 23. 11. 2016 byla žalované vyplacena provize ve výši 14 351 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 23. 6. 2017 v 7. měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného a podle bodu [číslo] pracovní směrnice PS 269, verze 15 má žalobkyně nárok na vrácení 100 % provize ve výši 14 351 Kč. Tuto částku neshledal nepřiměřenou ani odvolací soud, neboť je zřejmé, že již v upomínce ze dne 27. 3. 2017 byl pojistník vyzýván k úhradě dlužného pojistného za dva měsíce, pojistné tak bylo zaplaceno pouze za první měsíc trvání zprostředkované smlouvy. Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], klient [jméno] [příjmení]) ze dne 19. 1. 2017 byla žalované zaplacena provize ve výši 11 027,80 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 19. 7. 2017 v 6. měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, podle bodu [číslo] pracovní směrnice PS 269, verze 17 má žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 9 777,60 Kč (53/60 z 11 027,80 Kč). Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], klient [jméno] [příjmení]) ze dne 20. 6. 2017 byla žalované zaplacena provize ve výši 50,50 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 20. 12. 2017 v 6. měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, přičemž bylo zaplaceno pojistné za jeden měsíc a podle bodu [číslo] pracovní směrnice PS 880, verze 1 tak má žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 49,50 Kč (59/60 z 50,50 Kč). Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] ([anonymizována čtyři slova], [jméno] [příjmení]) ze dne 20. 7. 2017 byla žalované zaplacena provize ve výši 309,60 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 20. 1. 2018 v 6. měsíci trvání z důvodu neplacení pojistného, přičemž bylo zaplaceno pojistné za 1 měsíc a podle bodu [číslo] pracovní směrnice PS 880, verze 2 pak má žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 303,90 Kč ([číslo] z 309,60 Kč). Za činnost směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] (pojištění majetku a odpovědnosti občanů, [jméno] [příjmení] [příjmení]) ze dne 3. 2. 2017 byla žalované vyplacena provize ve výši 2 957 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 23. 2. 2018 z důvodu přepracování a podle bodu 7.2 pracovní směrnice PS 269, verze 17 má tak žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 1 478,60 Kč (50 % z 2 957 Kč). Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] (pojištění majetku a odpovědnosti občanů, [jméno] [příjmení]) ze dne 8. 2. 2017 byla zaplacena provize ve výši 282,70 Kč. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného k 31. 5. 2018 a podle bodu 7.2 pracovní směrnice PS 269, verze 17 má žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 141,30 Kč (50 % z 282,70 Kč). Za činnost žalované směřující k uzavření pojistné smlouvy [číslo] (pojištění majetku a odpovědnosti občanů, [jméno] [příjmení]) ze dne 17. 2. 2017 byla žalované zaplacena provize ve výši 264,50 Kč. Pojistná smlouva zanikla k 8. 6. 2018 z důvodu neplacení pojistného a podle bodu 7.2 pracovní směrnice PS 269, verze 17 má žalobkyně nárok na vrácení provize v rozsahu 50 %, žalobkyně požadovala 91,60 Kč. Žalobkyně doložila i důvodnost nároku na vrácení tzv. zaručené odměny, která plnila zejména motivační funkci v prvním roce zprostředkovatelské činnosti žalované, byla vázána na minimální objem produkce v korunách pro příslušný měsíc adaptace a odstupňována v závislosti na dosažení alespoň 50 % objemu produkce. Ten žalovaná dosáhla pouze v pátém měsíci (ani žalovaná netvrdila dosažení většího objemu) z tohoto důvodu jí byla odměna krácena v závislosti na procentuální úspěšnosti a v šestém měsíci ji nárok na odměnu nevznikl vůbec (nedosáhl ani 50 %). Soud prvního stupně proto správně přiznal žalobkyni nárok na celou částku 53 401 Kč, neboť pro zaplacení uvedených částek nebyl právní důvod, když v důsledku neplnění zprostředkovaných smluv po předpokládanou dobu žalované nevznikl nárok na provizi v plné výši. Soud prvního stupně také správně žalobkyni přiznal nárok na náklady uplatnění pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, neboť jde o vztah dvou podnikatelů. 21. U nároku na bezdůvodné obohacení není splatnost ujednána, věřitel proto může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Výzvou k zaplacení ze dne 28. 3. 2018 žalobkyně u žalované v souladu se smlouvou o spolupráci a o obchodním zastoupení uplatnila nárok na částku 52 117 Kč, kterou žádala zaplatit do 20. 4. 2018. Zásilka obsahující výzvu byla doručovaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a vrátila se žalobkyni dne 3. 4. 2018 z důvodu odstěhování žalované. Splatnost (20. 4. 2018) a následné prodlení žalované (21. 4. 2018) podle § 1968 o. z. mohlo nastat pouze ohledně uplatněné výše dluhu. V předžalobní upomínce ze dne 2. 8. 2019 byla žalovaná vyzvána k celé dlužné částce, přičemž stejného dne byla zásilka podána na poštu. V souladu s ujednáními ve smlouvě o spolupráci a obchodním zastoupení byla po patnáctidenní odběrné (úložní) době provozovatele poštovních služeb zásilka doručena 18. 8. 2019, splatnost nastala 19. 8. 2019 a den následující se žalovaná ocitla v prodlení a žalobkyni ze zbylé částky 1 284 Kč náleží úrok z prodlení až od 20. 8. 2019 ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl v části týkající se 8,5% úroku z prodlení ročně z 1284 Kč od 21. 4. 2018 do 19. 8. 2019; ve zbývající části výroku I. rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. 23. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a 3, § 151 o. s. ř. také o nákladech řízení odvolacího. 24. Žalobkyně uspěla ve výsledku s převážnou částí svého nároku, neúspěšná byla pouze v zanedbatelné části nároku na úrok z prodlení, odvolací soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení 15 659,80 Kč, které představuje částka 2 137 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za tři úkony právní služby po 3 260 Kč podle § 6, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 2 242,80 Kč. Po ukončení zastoupení advokátem žalobkyně nebyla nadále zastoupena a její náklady spočívají v paušální náhradě nezastoupeného účastníka určené podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony, a to návrh na přerušení řízení a účast na ústním jednání konaném dne 9. 9. 2022. Za podání ze dne 16. 7. 2021 nebyla odměna přiznána, neboť jím bylo pouze doplněno tvrzení, které měl obsahovat návrh ve věci samé. 25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 13 o. s. ř.; v odvolacím řízení převážně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 483 Kč, které představuje částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných v odvolacím řízení, a to písemné podání ve věci samé k výzvě odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu konaného dne 2. 3. 2023 podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a dále hotové náklady spočívající v jízdném za účelem dostavení se pověřeného zaměstnance k ústnímu jednání konanému dne 2. 3. 2023 na trase [obec] – [obec] v částce 883 Kč. 26. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Poučení: Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu Praha-východ (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci. Praha 2. března 2023 Mgr. Petra Kubáčová v.r. předsedkyně senátu