USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců JUDr. Terezy Dobešové a JUDr. Petra Wulkana ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 120 000 euro s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 23. listopadu 2022, č. j. 118 C 16/2022-103, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Kladně (dále jen soud prvního stupně) shora uvedeným usnesením rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým žalované uložil, aby do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé nijak nenakládala s vysekávacím strojem [anonymizována dvě slova] [číslo], a to ani s jeho jakoukoliv součástí. 2. V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně stručně uvedl, že z návrhu a jeho příloh má osvědčené, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl použitý vysekávací stroj [anonymizována dvě slova] [číslo], vý [rodné číslo] za cenu 120 000 euro. Žalobkyně kupní cenu předem zaplatila, ale žalovaná jí stroj nedodala. Z tohoto důvodu žalobkyně od smlouvy odstoupila a domáhá se vrácení kupní ceny. Žalovaná nemá kromě předmětného stroje žádný významnější majetek a její hospodářský stav není příznivý. Předmětný stroj aktuálně nabízí na webových stránkách k prodeji a obava žalobkyně z ohrožení výkonu rozhodnutí se tak jeví jako důvodná. 3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém nesouhlasí s vydáním předběžného opatření a navrhuje jeho zrušení. Namítá, že žalobou uplatněný nárok na vrácení kupní ceny vysekávacího stroje [anonymizována dvě slova] [číslo] v částce 120 000 euro po tvrzeném odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy není oprávněný. Uvedla, že dne 8. 12. 2020 zaslala žalovaná žalobkyni na základě její poptávky nabídku prodeje předmětného stroje za sníženou cenu 120 000 euro za podmínky zakoupení stroje„ jak stojí a leží“ [anonymizováno] [obec], Czech Republic (Incoterms 2010). Sleva byla nabídnuta s ohledem na potřebu žalované získat volné místo v provozních prostorách, neboť se jedná o rozměrný stroj vážící 35 tun. Po vzájemné komunikaci žalovaná zaslala žalobkyni 18. 1. 2021 harmonogram plateb kupní ceny (s předpokládanou úhradou do 15. 2. 2021) a odvozu stroje žalobkyní (do 22. 2. 2021), který žalobkyně odsouhlasila a 2. 2. 2021 zaplatila zálohu 12 000 euro, dále bylo na kupní cenu započteno 8 000 euro z jiného neuskutečněného obchodu účastníků. Žalobkyně byla průběžně upozorňována na nutnost doplatit kupní cenu a na nutnost včasného vyzvednutí stroje z důvodu potřeby uvolnění skladových prostor. Žalovaná vyzvala žalobkyni k doplacení kupní ceny a odebrání stroje nejpozději do 14. 5. 2021 s tím, že v opačném případě bude účtovat poplatek za skladování stroje. Žalobkyně ve lhůtě kupní cenu neuhradila, žalovaná proto fakturou ze dne 17. 5. 2021 [číslo] požadovala i obvyklé skladné a další práce provedené podle požadavků žalobkyně. V souladu s článkem 85 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupě zboží, publikované pod č. 160/1991 Sb. (dále jen CISG) a § 2120 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) měla žalovaná povinnost stroj skladovat a právo ho zadržet. Žalobkyně dne 1. 6. 2021 požádala o možnost odebrání stroje a dne 4. 6. 2021 doplatila celou kupní cenu. Mezi účastníky byl spor ohledně úhrady dalších nákladů nad rámec kupní ceny za skladování stroje pro prodlení žalobkyně a za další práce na stroji (dodání nového pódia a nových pásů), které v souladu s dohodou měly být provedeny v ceně pouze v případě rychlého odběru a plateb podle odsouhlaseného harmonogramu. Žalovaná potvrdila žalobkyni možnost stroj odebrat za předpokladu úhrady těchto dalších nákladů. Dne 1. 9. 2021 žalobkyně zaslala žalované odstoupení od smlouvy z důvodu porušení závazku žalované stroj dodat, což žalovaná odmítla a vyzvala žalobkyni k úhradě skladného a dalších nákladů. Odstoupení žalobkyně nebylo účinné a smluvní závazek i nadále trvá. Účastníci se i poté snažili o vyřešení svých vztahů smírnou cestou, jejich jednání nebyla úspěšná. Předběžné opatření bylo vydáno na základě nepravdivých tvrzení, žalobní nárok nebyl osvědčen. Navíc neexistuje obava z ohrožení výkonu rozhodnutí. Žalobkyně je společnost s dlouhou historií a s bezproblémovou praxí, má renomé v odvětví strojů na zpracování lepenky. Podle článku 88 CISG jí z důvodu prodlení žalobkyně svědčilo právo stroj prodat na účet žalobkyně a z výtěžku si kompenzovat své náklady na opatrování stroje a zajištění jeho prodeje. Vzhledem k porušení závazku žalobkyně by naopak žalovaná měla právo od smlouvy odstoupit a stroj prodat, neboť žalobkyně o něj nemá zájem, po vydání usnesení však tento postup není možný. 4. Žalobkyně označila tvrzení žalované v jejím odvolání jako nepravdivá. Uvedla, že splnila své smluvní povinnosti, z důvodu porušení povinnosti žalované dodat předmětný stroj od smlouvy odstoupila a požaduje vrácení kupní ceny. Stroj byl žalovanou dlouhodobě neúspěšně nabízen k prodeji, z tohoto důvodu na něj byla poskytnuta sleva. Účastníci byli od počátku srozuměni s tím, že realizace obchodu bude trvat delší dobu s ohledem na nutnost součinnosti koncového zákazníka žalobkyně, žádné konkrétní závazné termíny nebyly stanoveny, harmonogram plateb byl jednostranně vyhotoven bez dohody účastníků. Žalovanou účtované dodatečné náklady byly neoprávněné, žalobkyně nebyla nikdy v prodlení s převzetím stroje. Žalobkyně doplatila kupní cenu 100 000 euro po ujištění žalované, že jí poté stroj dodá. Finanční poměry žalované jsou nepřehledné, žalovaná neplní povinnost zveřejňovat své účetní závěrky a další povinné dokumenty, obava z ohrožení výkonu rozhodnutí trvá. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta první, o. s. ř., jakož přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Soud prvního stupně, přestože to v odůvodnění svého usnesení výslovně neuvedl, správně podle článku 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis) dovodil svou mezinárodní příslušnost. 7. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně (§ 102 odst. 3 o. s. ř.). 8. Podle § 75 odst. 1 o. s. ř. nařídí předseda senátu předběžné opatření jen na návrh. Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává (§ 75 odst. 3 o. s. ř.). 9. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 10. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li předseda senátu podle § 75a nebo § 75b odst. 2 o. s. ř., nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Rozhodující je stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 1 o. s. ř.). 11. Podle čl. 11 CISG smlouva o koupi nemusí být uzavřena nebo prokazována písemně a nevyžadují se u ní žádné jiné formální náležitosti; lze ji prokazovat jakýmikoli prostředky, včetně svědků. 12. Podle čl. 23 CISG je smlouva uzavřena okamžikem, kdy se přijetí nabídky stane účinným podle ustanovení této Úmluvy. 13. Podle čl. 18 CISG prohlášení učiněné osobou, které byla nabídka určena, nebo její jiné jednání naznačující její souhlas s nabídkou, je přijetím. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě nejsou přijetím. Přijetí nabídky se stává účinným v okamžiku, kdy vyjádření souhlasu dojde navrhovateli 14. Podle čl. 26 CISG prohlášení o odstoupení od smlouvy je účinné, jen když je oznámeno druhé straně. 15. Podle čl. 49 odst. 1 CISG kupující může odstoupit od smlouvy: a) jestliže prodávající nesplněním některé své povinnosti ze smlouvy nebo z této Úmluvy porušil smlouvu podstatným způsobem, nebo b) v případě nedodání zboží, jestliže prodávající nedodá zboží v dodatečné lhůtě určené kupujícím podle článku 47 odst. 1 nebo prohlásí, že nedodá zboží v takto určené lhůtě. 16. Podle čl. 30 CISG prodávající je povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a touto Úmluvou. 17. Podle čl. 31 CISG není-li prodávající povinen dodat zboží v určitém jiném místě, jeho povinnost dodat zboží spočívá a) v předání zboží prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího, jestliže smlouva o koupi zahrnuje přepravu zboží; b) u zboží, jež je ve smlouvě určeno jednotlivě, nebo sice podle druhu, avšak má být dodáno z určitého skladu nebo vyrobeno nebo zhotoveno a strany věděly v době uzavření smlouvy, že zboží se nachází nebo má být vyrobeno nebo zhotoveno v určitém místě, v umožnění kupujícímu nakládat zboží v tomto místě, jestliže se na ně nevztahuje ustanovení písm. a); c) v ostatních případech v umožnění kupujícímu nakládat zbožím v místě, kde má prodávající své místo podnikání v době uzavření smlouvy. 18. Předběžné opatření představuje prozatímní úpravu právních poměrů účastníků činěnou soudem v souvislosti s předpokládaným nebo již probíhajícím soudním řízením. Pro nařízení předběžného opatření je potřeba prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavu z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí; procesní odpovědnost za výsledek řízení (důkazní břemeno) v tomto směru má navrhovatel (žalobce). Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány (postaveny najisto). K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné. Procesní odpovědnost i v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (k tomu srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 437 s.). V zahájeném řízení lze nařídit předběžné opatření z důvodu obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí pouze ve vztahu k rozhodnutí, jehož vydání se navrhovatel v řízení ve věci samé domáhá a jehož výkon je chováním druhého účastníka ohrožen. 19. Ze spisu se podává, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení žalované částky jako nevrácené kupní ceny po odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy o prodeji použitého vysekávacího stroje [anonymizována dvě slova] [číslo], vý [rodné číslo], z důvodu porušení povinnosti žalované stroj dodat. Návrhem ze dne 18. 11. 2022 se pak domáhala vydání předběžného opatření s tím, že výkon rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo vrácení kupní ceny s příslušenstvím, je ohrožen. Žalovaná nezakládá do sbírky listin své účetní závěrky (částečně tak učinila za roky 2016 – 2021 po upozornění žalobkyně), nezveřejňuje zprávu mezi propojenými osobami, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu. Jediný postižitelný majetek žalované představuje administrativní budova (s odlišným vlastníkem pozemku, na němž je postavena), zakoupená žalovanou v roce 2001 za 40 000 Kč a předmětný stroj, který ale žalovaná aktuálně nabízí k prodeji. Uzavření kupní smlouvy na předmětný stroj žalobkyně osvědčila e-mailovou nabídkou žalované na použitý výsekový stroj [anonymizována dvě slova] [číslo] za částku 120 000 euro (jak stojí a leží a kde stojí a leží, dodací podmínky [anonymizováno], [obec] ČR (Incoterms 2010), přičemž následně bylo žalovanou v rámci kupní ceny nabídnuto i zhotovení nové plošiny stroje, jeho přelakování, demontáž a nakládka na nákladní vůz žalobkyně. Po sdělení podrobného technického stavu stroje a ověření možností jeho přepravy žalobkyně potvrdila zájem o stroj a na základě zálohové faktury [číslo] ze dne 29. 1. 2021 zaplatila dne 1. 2. 2021 částku 12 000 euro, a na základě zálohové faktury [číslo] ze dne 8. 2. 2021 částku 8 000 euro E-mailem ze dne 1. 6. 2021 žalobkyně sdělila pracovnici žalované, že má k dispozici finance za stroj [anonymizována dvě slova] [číslo] Autoplaten a žádala o potvrzení, že stroj je možné dodat podle dohody, žalovaná (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) potvrdila, že předmětný stroj je v případě jejího zájmu pro žalobkyni k dispozici s odkazem na původní nabídku, potvrdila zaplacení 12 000 euro (podle faktury [číslo]) a 8 000 euro (podle faktury [číslo]) s tím, že neuhrazený doplatek kupní ceny činí 100 000 euro, a současně vystavila fakturu [číslo] na 100 000 EUR (doplatek kupní ceny), kterou žalobkyně 4. 6. 2021 podle potvrzení banky zaplatila. Žalovaná žalobkyni potvrdila, že po obdržení doplatku začnou s přípravou stroje pro jeho přepravu, následně platbu potvrdila a informovala žalobkyni o plánované přípravě stroje k přepravě. E-mailem z 11. 6. 2022 pak sdělila pracovnice žalované, že z žalobkyní zaplacené částky bylo 20 000 euro použito na platbu za plošinu stroje, pásy, skladování stroje atd. a vyzvala ji k doplacení kupní ceny 20 000 euro. Žalobkyně s tím nesouhlasila, neboť to nebylo součástí dohody účastníků (plošina i pásy měly být v ceně), odmítla další platbu a vyzvala žalovanou k přípravě stroje pro jeho přepravu. Dopisem ze dne 1. 9. 2021 pak žalobkyně oznámila, že od kupní smlouvy odstupuje z důvodu nedodání stroje a vyzvala žalovanou k vrácení žalované částky do sedmi dní. Žalovaná poté vyzývala žalobkyni k převzetí stroje po zaplacení dalších finančních požadavků žalované, což žalobkyně odmítla. Ze sbírky listin je zřejmé, že dne 3. 8. 2022 byly založeny účetní závěrky žalované ve zkráceném rozsahu za roky 2016 – 2021, obsahující jen shrnující údaje (bez možnosti rozklíčovat jednotlivé položky). Podle rozvahy ve zkráceném rozsahu za rok 2021 a výkazu zisku a ztráty podstatnou část aktiv žalované (z celkových 8,7 mil. Kč) v roce 2021 tvořily finanční prostředky na účtu (6,1 mil. Kč), zbytek byly krátkodobé pohledávky (cca. 2,2 mil Kč) a dlouhodobý hmotný majetek (cca. 0,4 mil. Kč). Výsledek hospodaření činil 170 000 Kč. Závazky společnosti činily cca. 8,1 mil. Kč a byly vedeny jako krátkodobé závazky. Obrat společnosti v roce 2021 činil cca. 5,7 mil. Kč (o rok dříve cca. 1,7 mil. Kč). Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] je žalovaná vlastníkem budovy [anonymizována dvě slova] na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] podle kupní smlouvy z 8. 8. 2001, kterou zakoupila za 40 000 Kč. Na webových stránkách žalované je nabídka na koupi stroje [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]. 20. S ohledem na shora uvedené má odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně za to, že žalobkyně pro účely rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření dostatečně osvědčila existenci pohledávky za žalovanou (na základě tvrzení uvedených v návrhu i z předložených listin vyplývá existence závazkového vztahu z kupní smlouvy na použitý vysekávací stroj [anonymizováno], zaplacení sjednané kupní ceny, porušení povinnosti žalované stroj v sjednaném stavu dodat za dohodnutých podmínek (zhotovení plošiny, umožnění žalobkyni s ním nakládat) ve smyslu článku 31 písm. c) CISG a následné odstoupení žalobkyně od smlouvy a vznesený požadavek na vrácení kupní ceny stroje). Dodatečně zveřejněná zjednodušená účetní závěrka obsahující pouze obecné údaje nepředstavuje dostatečný podklad pro závěr o schopnosti žalované uspokojit pohledávku žalobkyně, zejména když cena předmětného stroje představuje významnou část jak obratu, tak i celkových aktiv žalované. Většinu aktiv žalované tvořily finanční prostředky na účtu, přičemž žalovaná současně vykazovala krátkodobé závazky ve výši přesahující 8 mil. Kč a předložená účetní závěrka již nepředstavovala ke dni vydání napadeného usnesení dostatečný podklad pro posouzení jejich finančních poměrů. Za této situace jednání žalované, spočívající v její aktivní snaze stroj prodat, je skutečnost vedoucí k obavě, že by výkon posléze vydaného rozhodnutí (na zaplacení žalované částky) mohl být ohrožen. Obava z ohrožení výkonu posléze vydaného rozhodnutí neznamená, že žalobkyně v návrhu na nařízení předběžného opatření musí tvrdit a prokázat, že žalovaná nemá jiný majetek, z něhož by žalobkyně mohla uspokojit svou pohledávku, a doložit veškeré majetkové poměry žalované. Taková povinnost z § 75c odst. 1 o. s. ř. neplyne; žalobkyně splnila svou povinnost prokázat existenci obavy z ohrožení výkonu budoucího rozhodnutí, pokud předložila pro ní dostupné informace o majetku žalované, které nejsou ve vztahu k schopnosti hradit její případnou budoucí pohledávku vypovídající, když současně jediný známý majetek žalované vyšší hodnoty je aktuálně nabízen k prodeji. 21. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření nespočívá na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu, ani na konečném právním posouzení věci. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na předběžné opatření jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem, soud na jejich základě, aniž by umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření a přijaté předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Rozhodování o předběžném opatření není nalézacím řízením (a ani zvláštním druhem nalézacího řízení), ale jde o řízení„ o prozatímním opatření“, jehož smyslem (účelem) je provést rychle (zpravidla bezodkladně) a účinně (zejména bez poskytnutí možnosti druhému účastníku zamýšlené opatření zmařit) prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím byly (mohly být) sporné otázky konečným způsobem vyřešeny (viz stanovisko Nejvyššího soudu z 13. 6. 2007, sp. zn. Cpjn 19/2006 dostupné na www.nsoud.cz). 22. Odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel v souladu s ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. ze stavu, jaký tu byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně. Nepřihlížel tedy k tvrzením a důkazům uplatněným v odvolacím řízení. Z tohoto důvodu nemohl odvolací soud přihlížet k tvrzením žalované a jí předloženým listinám o jiném obsahu dohody účastníků, důvodnosti zadržení stroje žalovanou do doby úhrady jejich dalších finančních nároků na skladné nebo oprávnění žalované stroj z důvodu prodlení žalobkyně prodat apod. Uvedené skutečnosti z obsahu listin, založených ve spise ke dni vydání předběžného opatření, nevyplývají a nelze k nim proto přihlížet. Skutečnosti nebo důkazy prokazující, že pominuly či zde vůbec nebyly důvody pro nařízení předběžného opatření, lze uplatnit v návrhu za zrušení předběžného opatření dle § 77 odst. 2 o. s. ř. 23. Z výše uvedených důvodů potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.). Praha 31. března 2023 Mgr. Petra Kubáčová v. r. předsedkyně senátu