USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň JUDr. Danuše Kudrnové a Mgr. Kateřiny Frankové ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [příjmení] [příjmení], narozená dne [datum] všechny bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] fakticky [adresa], Francie zastoupené opatrovníkem městskou částí [obec a číslo] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená opatrovníkem advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa], Francie zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o změnu péče, o úpravu styku, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 25. srpna 2022, číslo jednací 29 Nc 2901/2021-697, takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích III. a IV. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Kladně jako soud prvního stupně shora označeným usnesením jmenoval nezletilým [příjmení], [jméno] a [anonymizováno] opatrovníka městskou část [obec a číslo] pro řízení o změnu péče a úpravu styku (výrok I.), matce ustanovil opatrovníka pro toto řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v Kladně (výrok II.), prohlásil svoji mezinárodní nepříslušnost (výrok III.) a řízení o změnu péče a o úpravu styku zastavil (výrok IV.). Výrokem V. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Usnesení ve vztahu k prohlášení mezinárodní nepříslušnosti a zastavení řízení soud prvního stupně odůvodnil tím, že obvyklé bydliště nezletilých se ke dni podání návrhu nacházelo a stále nachází ve Francii. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně, a to výslovně jen proti výrokům III. a IV., podala v zákonné lhůtě odvolání matka. Namítla, že je napadené usnesení nesprávné, přičemž nesprávnost spočívá v nepřezkoumatelnosti ve vztahu k otázce obvyklého pobytu nezletilých, a rovněž předčasné s ohledem na neexistenci důkazů odůvodňujících přijetí závěru o nedostatku mezinárodní příslušnosti soudu. Soud prvního stupně uzavřel, že aktuální faktický pobyt otce a nezletilých je ve Francii. Tento závěr však vychází pouze z jediného důkazu, a to zprávy Úřadu městské části Praha [číslo] ze dne 5. 4. 2022, ze které jednoznačně vyplývá, že otec nebyl kontaktní a osobně dne 5. 4. 2022 sdělil, že se odstěhoval do Francie, bydlí u sestry a děti přihlásil do školy v místě údajného bydliště. Tento důkaz však sám o sobě nemůže obstát. Aby bylo možné dospět k závěru, jaké místo je obvyklým bydlištěm nezletilých dětí, je nutné provést podrobné dokazování. V žádném případě nemůže obstát pouhé prohlášení jednoho z rodičů, a to zejména v situaci, kdy je ve stejné zprávě deklarován úmysl otce neprozradit své skutečné bydliště, resp. bydliště dětí. Zároveň nelze přehlédnout, že k přestěhování do zahraničí měl mít otec souhlas matky, ten však matka otci nedala, jak vyplývá ze spisu. Zjištění policejního orgánu o lokalizaci mobilního telefonu otce nemůže mít jakoukoli vypovídací hodnotu o obvyklém bydlišti nezletilých. Ze spisu nevyplývá, jak matka dále namítla, kdy se měl otec s dětmi přestěhovat do Francie, jaké zde mají skutečné zázemí, zda je pravdivé tvrzení otce o návštěvě školky nezletilých. Podle matky je obvyklé bydliště nezletilých stále v České republice. Otec není občanem Francouzské republiky, proto přijmout závěr o jeho obvyklém pobytu ve Francii nelze pouhým jeho prohlášením, ale i přezkoumáním jeho oprávnění k pobytu na území Francie. Matka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. Vyjádření k odvolání nebylo podáno. 5. Výroky I. o jmenování opatrovníka nezletilým a II. o ustanovení opatrovníka matce pro toto řízení nebyly odvoláním dotčeny, tyto výroky nabyly samostatně právní moci a nejsou předmětem přezkumu odvolacím soudem. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) v řízení postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje mimo jiné řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje speciální právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné, podala je matka jako účastník řízení, učinila tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti podle § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v mezích odvolání včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 písm. a) a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je neopodstatněné. 8. Z obsahu spisu se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 10. 2021, č. j. 29 Nc 2901/2021-572, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2022, č. j. 32 Co 42/2022-621, byly mimo jiné nezletilé pro dobu za trvání manželství i pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřeny do péče otce, přičemž matce nebylo výživné určeno. 9. Návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 5. 4. 2022 se matka domáhá změny péče a návrhem podaným u Obvodního soudu pro prahu 6 dne 26. 4. 2022 úpravy styku. 10. Ze spisu se dále podává, že podle zprávy Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha [číslo], ze dne 22. 3. 2022 matka dne 21. 3. 2022 nahlásila pohřešování nezletilých. Uvedla, že by měly být s otcem. Za pomoci Úřadu městské části Praha [číslo] bylo zjištěno, že otec má děti ve výhradní péči. S otcem bylo téhož dne hovořeno telefonicky, přičemž sdělil, že je s dětmi na území Francie. Toto bylo ověřeno i lokalizací telefonu otce. Otec odmítl sdělit místo pobytu ve Francii, aby se ho nedověděla matka. 11. Městská část [obec a číslo] ve zprávě ze dne 5. 4. 2022 uvedla, že otec o nezletilé řádně pečuje. Matka se však neustále dobývá do domu či přímo do bytu otce, zvoní v kteroukoli hodinu na jeho byt a vyžaduje styk s dětmi. Otec začal mít problémy v panelovém domě, kde bydlí, neboť si sousedé začali stěžovat na to, že tam matka často křičí a zvoní na sousedy, aby ji vpustili do budovy. Proto se otec chce odstěhovat a matce nesdělit kam, aby měl klid. Matka skoro denně kontaktuje i OSPOD, stále opakuje to samé a někdy se naopak její tvrzení vzájemně vyvracejí. Nejeví se jako spolehlivá osoba, naopak se jeví, že není [anonymizována tři slova]. Následně OSPOD neměl informace, otec nezvedal telefon. Matka tehdy na policii nahlásila děti jako pohřešované, resp. že je otec unesl. Následně bylo zjištěno, že se otec s dětmi přestěhoval do Francie poblíž [anonymizováno] a žije u své rodiny, s péčí mu vypomáhá jeho sestra. Děti přihlásil do MŠ ve Francii, jsou v pořádku. 12. Na výzvu odvolacího soudu otec předložil potvrzení příslušných školských zařízení v [anonymizováno] (Francie) ze dne 6. 1. 2023 o tom, že nezletilé ve školním roce 2022 /2023 školu navštěvují. 13. Podle § 103 o. s. ř., kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 14. Podle § 104 odst. 1 věta první o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 15. Vzhledem k tomu, že otec s nezletilými žije ve Francii, otec je státním příslušníkem [anonymizována tři slova], nezletilí a matka jsou českými státními příslušníky, jedná se o řízení s tzv. mezinárodním prvkem a soud je povinen zabývat se tím, zda je dána jeho příslušnost (pravomoc) pro takové řízení. Takto také soud prvního stupně postupoval, přičemž správně dovodil, že je ve věci změny výchovy a úpravy styku nutno postupovat podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen nařízení). 16. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení, soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 17. Podle čl. 17 nařízení, pokud je soudu některého členského státu předložena věc, k níž není podle tohoto nařízení příslušný a k níž je podle tohoto nařízení příslušný soud jiného členského státu, prohlásí tento soud bez návrhu svou nepříslušnost. 18. V posuzovaném případě bylo řízení ve věci změny péče o nezletilé a úpravy styku zahájeno dnem 5. 4. 2022, resp. 26. 4. 2022, kdy matka podala návrh u soudu. V té době nezletilé spolu s otcem, kterému byly svěřeny do péče, žily ve Francii. I když matka s přestěhováním nezletilých souhlas nedala, jak nyní v odvolání namítla, přesto neučinila nic, aby došlo k jejich návratu do České republiky. Lze proto mít za to, že konkludentně s pobytem nezletilých ve Francii souhlasila. Takto se otec s nezletilými přestěhoval již před více než rokem, nezletilé tam navštěvují školní zařízení a je zjevné, že pobyt otce s nezletilými ve Francii není pouze přechodný či dočasný, ale otec má i nadále v úmyslu zde s nezletilými pobývat. Odvolací soud se tak ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že ke dni podání návrhu měly nezletilé obvyklé bydliště ve Francii, proto pro řízení není dána příslušnost soudů České republiky. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, když vyslovil svoji nepříslušnost (čl. 17 nařízení) a řízení zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). 19. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III. a IV. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. 20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že ostatním účastníkům žádné náklady, za které by odpovídala neúspěšná matka, v odvolacím řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena anebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud, jímž je Nejvyšší soud České republiky. Dovolání může účastník podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Kladně k Nejvyššímu soudu České republiky. Dovolatel, nemá-li právnické vzdělání a nejedná-li za něj osoba, která má právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem. Praha 17. července 2023 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová v. r. předsedkyně senátu