č. j. 39 A 3/2023 -14     USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobkyně: PILECKÝ s.r.o., IČO: 26511991   sídlem Mokrovraty 177, Nový Knín   zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Kokešem   sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje   sídlem Zborovská 81/11, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2023, č. j. 073560/2023/KUSK,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.            Tajemník Městského úřadu Týnec nad Sázavou usnesením ze dne 2. 5. 2023, č. j. TnS-2023/1596, rozhodl, že úřední osoba M. C. není vyloučena z projednávání a rozhodování v přestupkovém řízení vedeném tímto úřadem pod sp. zn. Výst./1611/2022/Ct, které se týká stavby oplocení na pozemku p. č. X v k. ú. Netvořice. 2.            Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a usnesení tajemníka potvrdil. 3.            Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4.            Soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti žaloby. 5.            Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. 6.            Úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu posledně citovaného ustanovení, je podle judikatury mimo jiné rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003 – 23, č. 114/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007 – 75, č. 3212/2007 Sb. NSS]. Jak vyslovil NSS v rozsudku č. j. 4 As 46/2007 – 75, „[o]tázka podjatosti je s to předurčit výrazným způsobem výsledek řízení s ohledem na řešení věci samé. To ovšem nic nemění na tom, že řízení o námitce podjatosti vůči pracovníku (či pracovníkům) správního orgánu je řešením procesní otázky, tj. relativně samostatným řízením odvozujícím svůj smysl a účel od projednání věci samé. (…) To samo o sobě ovšem neznamená, že se jedná o rozhodnutí, vůči němuž mohla být samostatně podána žaloba. Z povahy věci plyne, že procesní rozhodnutí vydané správním orgánem je možné napadnout až spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti, nevydání samostatného rozhodnutí o nevyloučení pracovníků správního orgánu, jejichž nepodjatost byla zpochybněna, apod.“ 7.            Brojí-li tedy žalobkyně proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí o  námitce  podjatosti,  je  její  žaloba  nepřípustná,  neboť  se  jím  toliko  upravuje  vedení  řízení před správním orgánem. S ohledem na to soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. Žalobkyně není uvedeným postupem zkrácena na právu na soudní ochranu, neboť přezkumu napadeného rozhodnutí se může domáhat v rámci případné žaloby podané proti meritornímu rozhodnutí. 8.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 25. července 2023       Lenka Bursíková, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.