č. j. 39 A 4/2023- 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: Mgr. K. V. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 6 proti žalovanému: Městský úřad Český Brod sídlem Husovo náměstí 70, Český Brod zastoupený advokátkou JUDr. Janou Markovou sídlem Husovo náměstí 64, Český Brod o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 14. 7. 2023 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v přestupkovém řízení vedeném pod sp. zn. S-MUCB 50952/2021/ODŽÚ-Hrá. Dne 14. 6. 2022 žalovaný vydal příkaz, č. j. MUCB 31605/2022 (dále jen „příkaz“), kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a uložil žalobci pokutu ve výši 2 500 Kč. Obsah podání účastníků 2. Žalobce uvedl, že příkaz mu byl doručen fikcí dne 1. 7. 2022, odpor podaný dne 11. 7. 2022 byl tedy včasný. Dle žalobce byla zásilka připravena k vyzvednutí až dne 21. 6. 2022. Tato skutečnost vyplývá z opakované výzvy k vyzvednutí zásilky. Česká pošta tak žalobce prokazatelně vyrozuměla a poučila o tom, že si zásilku může vyzvednout nejdříve dne 21. 6. 2022. Žalovaný tedy byl po podání včasného odporu povinen pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí ve věci nejpozději do 30 dnů od obdržení odporu, tj. do 11. 8. 2022. Žalovaný však v řízení nepokračoval, a je tedy nečinný. Žalobce proto dne 31. 5. 2023 požádal Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „nadřízený správní orgán“) o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného. Nadřízený správní orgán jeho žádosti nevyhověl. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dle doručenky k příkazu byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 20. 6. 2022, tedy doručena fikcí dne 30. 6. 2022. Lhůta k podání odporu uplynula dne 8. 7. 2022. Dne 9. 7. 2022 tedy příkaz nabyl právní moci. Odpor proti příkazu podal žalobce opožděně. Opakovaná výzva k vyzvednutí zásilky není dokladem o uložení zásilky. Žalovaný proto vycházel z doručenky, která je podkladem pro počátek běhu lhůty i naplnění fikce doručení. 4. Žalobce v replice uvedl, že opakovaná výzva k vyzvednutí zásilky je dokladem o uložení zásilky a dokladem, kterým Česká pošta potvrdila, že zásilka byla připravena k vyzvednutí ode dne 21. 6. 2022. Doručenka prokazuje pouze to, že se dne 20. 6. 2022 Česká pošta pokusila zásilku doručit, případně ji i uložila na pobočce. Nevypovídá ale o tom, že by téhož dne byla zásilka rovněž připravena k vyzvednutí. Žalobce tedy trvá na tom, že odpor byl včasný. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 14. 6. 2022 žalovaný vydal příkaz, který byl dle doručenky připraven k vyzvednutí dne 20. 6. 2022 a vložen do domovní schránky žalobce dne 4. 7. 2022. Proti příkazu podal žalobce dne 11. 7. 2022 odpor. Dne 22. 7. 2022 žalovaný vyrozuměl žalobce, že jeho odpor byl opožděný a příkaz nabyl právní moci dne 9. 7. 2022. 6. Dne 26. 6. 2023 nadřízený správní orgán vydal usnesení, č. j. 085256/2023/KUSK, ve kterém žalobci sdělil, že nevyhovuje jeho žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 31. 5. 2023. Uvedl, že dle doručenky byla zásilka s příkazem připravena k vyzvednutí dne 20. 6. 2022, příkaz byl tedy doručen fikcí dne 30. 6. 2022 podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Lhůta pro podání odporu marně uplynula dne 8. 7. 2022. Dne 9. 7. 2022 nabyl příkaz právní moci. Odpor podaný dne 11. 7. 2022 je tedy opožděný. Žalovaný proto správně nepokračoval v řízení. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu. 7. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 8. Soud dále posuzoval podmínku přípustnosti žaloby podle § 79 odst. 1 s. ř. s. Žalobce uvedl, že dne 31. 5. 2023 požádal nadřízený správní orgán o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného podle § 80 správního řádu. Tato skutečnost vyplývá i z usnesení nadřízeného správního orgánu ze dne 26. 6. 2023. Nadřízený správní orgán žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti nevyhověl. Žalobce tedy bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., a žaloba je proto přípustná. 9. Soud rozhodoval na základě skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.) 10. O věci rozhodl soud postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. Žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil. Souhlas žalovaného se presumuje, neboť na výzvu soudu nesdělil, že by s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasil. 11. Dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl. Všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení věci zjistil ze správního spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí. Posouzení věci 12. Žaloba obsahuje jedinou námitku. Žalobce se domnívá, že jeho odpor byl včasný a žalovaný proto měl pokračovat v řízení. Žalobce vycházel z toho, že příkaz mu byl doručen fikcí dne 1. 7. 2022, a že mu tedy lhůta pro podání odporu uplynula až dne 11. 7. 2022, kdy také podal proti příkazu odpor. Žalobce tvrdí, že v opakované výzvě k vyzvednutí zásilky bylo uvedeno, že byla zásilka připravena k vyzvednutí (až) ode dne 21. 6. 2022. 13. Soud předně uvádí, že žalobce nezpochybňuje údaje uvedené na doručence připojené k příkazu. Nerozporuje tedy ani samotnou skutečnost, že pokus o doručení zásilky měla poštovní doručovatelka skutečně podniknout dne 20. 6. 2022 a že téhož dne byla na příslušné pobočce České pošty zásilka připravena k vyzvednutí. Žalobce namítá toliko, že se řídil údajem uvedeným v opakované výzvě (tj. tam uvedeným datem 21. 6. 2022), a že se tedy důvodně domníval, že mu byl příkaz doručen fikcí dne 1. 7. 2022. 14. Podmínky pro doručení písemnosti fikcí shrnul rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb. NSS. Jsou jimi (1) doručování na správnou adresu, (2) výzva adresátovi k vyzvednutí písemnosti včetně řádného poučení a (3) marné uplynutí desetidenní úložní doby, tedy nevyzvednutí doručované písemnosti na příslušné poště. Pokud by tedy společně s výzvou k vyzvednutí zásilky (tj. oznámením o neúspěšném doručení) nebylo v domovní schránce žalobce zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky, nemohlo by být rozhodnutí doručeno zákonem stanoveným způsobem, a nemohla tak ani nastat fikce jeho doručení (srov. k obsahově obdobné úpravě v daňovém řízení rozsudky NSS ze dne 14. 4. 2014, č. j. 2 Afs 69/2012-124, a ze dne 26. 11. 2020, č. j. 6 Afs 231/2020-44). V nyní projednávané věci však není sporu o tom, že podmínky pro doručení příkazu fikcí splněny byly. Soud musí toliko posoudit, kdy tato fikce nastala a zda byl žalobcův odpor proti příkazu včasný, či opožděný, přičemž soud ještě poukazuje na závěry NSS, který v rozsudku ze dne 8. 9. 2014, č. j. 8 As 56/2014-24, uvedl, že „[s]oučasná úprava doručování fikcí podle správního řádu důsledně vychází ze zásady vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva), podle které má každý aktivně střežit svá práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2012, č. j. 2 As 35/2011-54). Nelze klást k tíži správnímu orgánu, že si stěžovatel neověřil, kdy nastala fikce doručení, a kdy uplynula odvolací lhůta.“ 15. Soud pak ve shodě se žalovaným konstatuje, že opakovaná výzva není pro posouzení věci významná a případné chyby opakované výzvy nemají vliv na běh lhůty pro uložení zásilky a na fikci doručení. V této souvislosti soud poukazuje na to, že ve skutkově zcela srovnatelné věci projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. 56 A 10/2023 vyslovil totožný právní názor a nyní neshledal důvod se od tohoto závěru odchylovat. Pokud se žalobce řídil toliko údajem uvedeným v opakované výzvě k vyzvednutí zásilky, aniž by si ověřil, kdy nastala fikce doručení, nelze toto opomenutí v souladu s výše citovanou judikaturou NSS klást správním orgánům k tíži. Soud podotýká, že neoddělitelná část obálky určené pro doručování do vlastních rukou standardně obsahuje i údaj o tom, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (viz vzory na webových stránkách Ministerstva vnitra dostupné na https://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu.aspx). Žalobce jej tedy snadno mohl zjistit z obálky, která mu po uplynutí úložní doby byla vhozena do schránky, jak plyne z obsahu správního spisu. Původní výzvu, která žalobci byla zanechána při prvotním pokusu o doručování (žalobce netvrdí, že by mu taková výzva s poučením zanechána nebyla), žalobce soudu nepředložil, a ani případně netvrdil, že by se například dne 20. 6. 2022 domáhal na pobočce pošty vydání zásilky a ta nebyla připravena k vyzvednutí. Žalobce tedy nijak doručování a okamžik následného připravení zásilky k vyzvednutí nezpochybnil. 16. Soud dodává, že řádná výzva k vyzvednutí zásilky musí mít náležitosti podle § 23 odst. 4 a 5 správního řádu (viz též výše citovaný rozsudek sp. zn. 3 As 241/2014, zejména musí obsahovat poučení o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky, včetně fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu). Žalobce se přitom ani nepokouší tvrdit, že by opakovaná výzva takové náležitosti obsahovala (včetně poučení o fikci doručení uplynutím desetidenní úložní lhůty), a mohla by tedy snad navozovat dojem, že se jedná o výzvu ve smyslu § 23 odst. 4 a 5 správního řádu. Jinými slovy za situace, kdy žalobce ani netvrdí, že by opakovaná výzva vykazovala veškeré formální náležitosti podle správního řádu, těžko může argumentovat, že z ní mohl důvodně vycházet při určení lhůty, po jejímž uplynutí se zásilka považovala za doručenou. 17. Soud tak shrnuje, že z obsahu správního spisu vyplývá, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 20. 6. 2022, fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu nastala dne 30. 6. 2022 a posledním dnem k podání odporu (§ 150 odst. 3 správního řádu) tak byl den 8. 7. 2022. Dne 9. 7. 2022 nabyl příkaz právní moci. Odpor podaný dne 11. 7. 2022 byl opožděný. Žalovaný tedy nemohl pokračovat v řízení, které již bylo pravomocně skončeno, a není proto nečinný. Závěr a náklady řízení 18. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 81 odst. 3 s. ř. s. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Úspěšnému žalovanému soud nepřiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (spočívajících zejména v nákladech na zastoupení advokátkou). Žalovaný není malou obcí, která by zjevně nedisponovala odborným personálem nezbytným k obhajobě v soudním řízení. Tato aktivita nepřesahuje běžnou úřední činnost. Běžnou úřední činnost sice můžou přesahovat náklady správního orgánu vynaložené na obranu proti žalobám zjevně šikanózním (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, č. 3228/2015 Sb. NSS, bod 29). Dle soudu se však v nyní posuzovaném případě o takový případ nejedná. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 20. října 2023 Lenka Bursíková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.