č. j. 42 Ad 6/2022- 40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: J. S.  bytem X  adresa pro doručování X  proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2022, č. j. X, takto: I.       Žaloba se zamítá. II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 9. 3. 2022, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Praha - západ (dále jen „OSSZ“) ze dne 21. 2. 2022 poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobcova pracovní schopnost pouze o 5 %, a proto nebyl podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění invalidní. 2. Žalovaná se v odůvodnění napadeného rozhodnutí ztotožnila se závěrem, že žalobce není invalidní, neboť žalobcova pracovní schopnost poklesla podle posouzení lékařky žalované ze dne 9. 6. 2022 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 5 %. 3. Žalobce v žalobě namítl, že napadené rozhodnutí odporuje „§ 2“ zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť posudková lékařka žalované posoudila žalobcův zdravotní stav v žalobcově nepřítomnosti a jen na základě lékařských zpráv. Zjištěný pokles žalobcovy pracovní schopnosti o 5 % neodpovídá jeho skutečnému zdravotnímu stavu. Žalobce dosud vždy pracoval, avšak nyní mu jeho zdravotní stav nedovoluje bez podpory francouzských holí žádný pohyb, popř. jen minimální. Žalobce trpí stálými silnými bolestmi v koleni, které bylo třikrát operované a je stále oteklé. Žalobce měl za to, že se jedná o těžké postižení kolenního kloubu. Dále má na pravé ruce zánět šlach. Žalobce navrhl posouzení svého zdravotního posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). 4. Žalovaná s ohledem na žalobcovy námitky shodně navrhla provést důkaz posudkem PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“). 5. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobce i žalovaná na jednání setrvali na svých stanoviscích. Žalobce doplnil, že u pravé ruky mu lékaři změnili diagnózu na artrózu. Byl také na kontrole u ortopeda. Stav kolena se nezlepšuje a dlouhodobě dochází k odírání chrupavky. Původně byl žalobce schopen ohnout koleno o 90 %, nyní již jen o 60 %. Žalobce byl taktéž na vyšetření, při němž bylo zjištěno podezření na rakovinu, a byl odeslán na biopsii. Výsledky budou až 8. 9. 2023. 6. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu napadených výroků a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že podkladem napadeného rozhodnutí byl opravný posudek lékařky žalované ze dne 16. 6. 2022 (posouzení proběhlo dne 9. 6. 2022). Posudek lékařka zpracovala v nepřítomnosti žalobce. Dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je funkční postižení pohybového aparátu, konkrétně vnitřní porucha kolenního kloubu, po opakovaných distorzích levého kolenního kloubu a artroskopické parciální menisektomii vlevo. Kloub je nyní stabilní. Žalobcův zdravotní stav hodnotila podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), tak, že míra poklesu pracovní schopnosti byla 5 %. Jednalo se o lehké omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů. U žalobce je palpačně (pohmatem) bolestivost med. štěrbiny. Podle magnetické rezonance jde jen o drobný chondrální defekt v oblasti mediálního kondylu. Menisky jsou intaktní, štěp LCA je správného průběhu, LCP je pevné, šroub in situ, extenze je plná, flexe 100, zásuvka je pevná a otok je jen po velké zátěži.  Žalobce nesplňoval kritéria položky 9c téže kapitoly a oddílu přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť se nejedná o stav s těžkým omezením hybnosti jednoho nebo více kloubů. 8. Soud provedl dokazování posudkem PK MPSV ze dne 1. 11. 2022. Z posudku soud zjistil, že PK MPSV vycházela zejména ze spisové dokumentace OSSZ a žalované, soudního spisu včetně žaloby a k ní předložených lékařských zpráv a dvou ortopedických nálezů, které žalobce předložil při jednání komise. K jednání PK MPSV se žalobce dostavil a byl vyšetřen lékařem z oboru chirurgie a traumatologie MUDr. P. K. Ten zjistil, že žalobcův levý kolenní kloub měl flexi 0 – 90 stupňů se silnou bolestivostí při pohybu. Kloub byl stabilní. Podle PK MPSV bylo rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lehké omezení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu. Žalobcův zdravotní stav hodnotila podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míru poklesu žalobcovy pracovní schopnosti stanovila na 10 %. U žalobce se jednalo o lehké omezení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu. Samo o sobě by odpovídalo poklesu žalobcovy pracovní schopnosti o 5 %. Oproti posudkové lékařce žalované však PK MPSV přihlédla k původnímu povolání žalobce (instalatér) a pokles pracovní schopnosti zvýšila o 5 % na celkových 10 %. Podle PK MPSV nelze žalobcův zdravotní stav hodnotit podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. jako středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo více nosných kloubů, protože takové postižení nebylo prokázáno. Pokud jde o další onemocnění žalobce, vysoký krevní tlak byl kompenzovaný léčbou a neměl praktický dopad na celkovou výkonnost žalobce a zvýšená hladina krevních tuků na dietě byla posudkově nevýznamná. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti PK MPSV dále neměnila ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, neboť vliv původní profese byl zhodnocen v rámci procentního rozmezí dané položky a žalobce neměl jiná posudkově významná zdravotní postižení. 9. PK MPSV dále konstatovala, že žalobce podstoupil v prosinci 2015 artroskopické ošetření vnitřního menisku levého kolene a v červnu 2016 pro nestabilitu levého kolene artroskopickou plastiku poškozeného předního zkříženého vazu s dobrým výsledkem. I poté si stěžoval na bolesti levého kolene. Objektivně bylo opakovaně prokazováno lehké omezení rozsahu pohybu levého kolene. Na magnetické rezonanci provedené v červnu 2021 bylo popsáno neporušené postavení levého kolenního kloubu, kloubní plochy bez defektu, normální nález na zadním zkříženém vazu a kolaterálních vazech. Šlo o přiměřený stav po plastice předního zkříženého kolenního vazu. Menisky byly bez poškození. Na magnetické rezonanci bylo shledáno toliko drobné poškození chrupavky v oblasti vnitřního kondylu stehenní kosti o velikosti 1 x 1 cm, které bylo ošetřeno při artroskopickém výkonu dne 21. 6. 2022. Následovala rehabilitace. Při kontrolním vyšetření žalobce uváděl zmírnění potíží, ale dále si stěžoval na bolesti. Objektivně trvalo lehce omezené ohýbání levého kolene. Při opakovaných ortopedických vyšetřeních provedených po výkonu ze dne 21. 6. 2022 byl žalobce schopen ohnout levý kolenní kloub do 90 až 100 stupňů, natažení kloubu nebylo omezené a kloub byl stabilní. 10. PK MPSV zdůraznila, že artroskopický výkon byl proveden den před vydáním napadeného rozhodnutí, takže ke dni jeho vydání nebyl žalobcův zdravotní stav stabilizovaný a jednalo se jen o krátkodobé zhoršení související s tímto výkonem (nešlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s předpokladem trvání více než jeden rok). Před výkonem byl žalobcův zdravotní stav dlouhodobě stabilizovaný a umožňoval mu vykonávat aktuální zaměstnání (obsluha čističky odpadních vod) na plný pracovní úvazek. Ustálený zdravotní stav byl zjištěn i při vyšetření na jednání PK MPSV. 11. Soud dále provedl dokazování lékařskými zprávami, které žalobce předložil při jednání. Ze zprávy MUDr. M. V. ze dne 17. 4. 2023 plyne, že žalobce se k lékaři dostavil, neboť trpěl bolestmi drobných kloubů rukou. Lékař na základě rentgenu dospěl k závěru o počínajících artrotických změnách. Ze zprávy MUDr. F. H. ze dne 26. 5. 2023 dále plyne, že žalobce byl na kontrole s levým kolenem. Uváděl mírnější bolesti. Objektivně bylo koleno bez otoku, jizva klidná a rozsah pohybu 0 – 120 stupňů. Ze zprávy MUDr. M. H. ze dne 17. 8. 2023 dále plyne, že žalobce se dostavil k vyšetření prostaty. Byl odeslán k bioptickému vyšetření. 12. Soud neprovedl k důkazu napadené rozhodnutí, posudek posudkové lékařky žalované a prvostupňové rozhodnutí, neboť všechny tyto listiny jsou součástí správního spisu. Seznámení se s obsahem správního spisu podle judikatury nevyžaduje provádění dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Další žalobcem předložené listiny (lékařské zprávy ze dne 30. 6. 2022, ze dne 21. 6. 2022 a ze dne 15. 7. 2022 a seznam objednaných rehabilitačních úkonů v Poliklinice Barrandov ze dne 1. 8. 2022) soud pro nadbytečnost taktéž neprováděl k důkazu, neboť nemá potřebné odborné znalosti k tomu, aby z nich vyvodil jakékoliv relevantní skutkové závěry. Soud se s nimi seznámil prostřednictvím posudku PK MPSV (které byl předložen soudní spis a jež má potřebné odborné znalosti), jímž provedl důkaz. PK MPSV je při svém hodnocení v posudku rovněž vzala v potaz. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 písm. a) jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 14. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok. 15. Podle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 16. Při určování poklesu pracovní schopnosti se podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 17. Žalobní námitky spočívají ve zpochybnění lékařského posouzení žalobcova zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou žalované. 18. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Soud předesílá, že posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. Zdravotní stav sám nepřezkoumává. 19. Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. I tento posudek nicméně hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení § 77 odst. 2 s. ř. s. a v případě potřeby může zejména uložit též zpracování posudku soudem ustanoveným znalcem z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003 – 54, č. 511/2005 Sb. NSS, a rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013 – 20). 20. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014 – 52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních postižení (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity). Jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 21. Z posudku PK MPSV ze dne 1. 11. 2022 vyplynulo, že posudková komise při jeho vypracování vycházela z veškeré dostupné zdravotnické dokumentace, včetně podkladů a lékařských zpráv, které žalobce předložil (k žalobě i při jednání komise). Při jednání posudkové komise byl zdravotní stav žalobce přešetřen odborným lékařem z oboru chirurgie a traumatologie. PK MPSV dospěla stejně jako posudková lékařka žalované k závěru, že žalobce není invalidní. Míra žalobcovy pracovní schopnosti totiž poklesla jen o 10 %. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu PK MPSV určila lehké omezení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu, kterou shodně s posudkovou lékařkou podřadila pod kapitolu XV. (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (postižení končetin), položku 9a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti je pro tuto položku stanovena v rozmezí 5 % až 10 %. Posudková komise v souladu s rozmezím podle této položky stanovila míru poklesu na horní hranici, tj. ve výši 10 %, což odůvodnila žalobcovou původní profesí (instalatér). K navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity neshledala důvod, neboť vliv původní profese dostatečně zhodnotila v rámci procentního rozmezí dané položky a žalobce neměl jiná posudkově významná zdravotní postižení. V posudku byl popsán vývoj zdravotního stavu, zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, míra stabilizace zdravotního stavu a rozsah zdravotního postižení a bylo řádně odůvodněno i zařazení druhu zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek obsahuje všechny požadované formální náležitosti, jeho závěry se opírají o shromážděné podklady (lékařské zprávy a další listiny), které měla posudková komise k dispozici, a celkové posudkové hodnocení je vnitřně konzistentní a nerozporné. 22. Posudková komise se také vypořádala s žalobními námitkami. K nim tak lze na základě posudku dodat, že PK MPSV vyvrátila, že by žalobci jeho zdravotní stav znemožňoval jakýkoliv pohyb, neboť při vyšetřeních před i po artroskopickém výkonu provedeném dne 21. 6. 2022 bylo objektivně prokázáno toliko lehké omezení rozsahu pohybu levého kolene. Žalobce byl schopen ohnout levý kolenní kloub do 90 až 100 stupňů, natažení kloubu nebylo omezené a kloub byl stabilní. To se potvrdilo i při vyšetření na jednání PK MPSV (kloub byl stabilní a žalobce byl schopen flexe 0 až 90 stupňů). PK MPSV též přesvědčivě zdůvodnila, že žalobcův zdravotní stav nebyl po artroskopickém výkonu ze dne 21. 6. 2022 stabilizovaný a jednalo se jen o krátkodobé zhoršení související s tímto výkonem, které nemělo charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, neboť zde nebyl předpoklad trvání delšího než jeden rok (§ 26 zákona o důchodovém pojištění). Tento závěr potvrdilo žalobcovo vyšetření na jednání PK MPSV (tj. asi čtyři měsíce po výkonu), při němž již byl žalobcův zdravotní stav opět ustálený, tak jako byl před výkonem. 23. PK MPSV se řádně zabývala i dalšími žalobcovými onemocněními (vysoký krevní tlak a zvýšená hladina krevních tuků), které byly kompenzovány léky a dietou a nebyly posudkově významné. Zánět šlach pravé ruky PK MPSV u žalobce rovněž diagnostikovala (viz str. 4 posudku – stav po tendovaginitidě extenzorů prstů pravé ruky) a také dovodila, že nebyl posudkově významný (v závěru posudku totiž konstatovala, že nebyly důvody pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti nad horní hranici dané položky podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, neboť žalobce neměl jiné posudkově významné dlouhodobé zdravotní postižení). 24. PK MPSV též řádně zdůvodnila závěr, že žalobcův zdravotní stav nelze hodnotit podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť u žalobce nebylo prokázáno středně těžké (natož těžké, jak uvádí v žalobě) omezení hybnosti jednoho nebo více nosných kloubů, nýbrž toliko lehké omezení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu. Soud podotýká, že žalobcem vnímané bolesti nejsou z hlediska kritérií podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity rozhodující – podstatné je pouze to, že na základě lékařských zpráv a vyšetření žalobce nebylo prokázáno, že by žalobce trpěl středně těžkým omezením hybnosti levého kolenního kloubu. 25. Závěry posudku PK MPSV nemohou zvrátit ani lékařské zprávy, které žalobce dodatečně předložil při jednání. Soud zdůrazňuje, že při přezkumu napadeného rozhodnutí vychází podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového stavu ke dni rozhodování žalované (tj. 22. 6. 2022). Soudní řízení správní není pokračováním správního řízení před žalovanou a nelze v něm zohlednit nové nastalé skutečnosti. Zpráva MUDr. V. ze dne 17. 4. 2023 dokládá počínající artrotické změny a i sám žalobce tvrdí, že tato diagnóza mu byla stanovena až nyní. V době vydání napadeného rozhodnutí tedy ještě žalobce těmito potížemi netrpěl. Zpráva MUDr. H. ze dne 26. 5. 2023 jednak opět prokazuje nynější žalobcův zdravotní stav (a nikoliv stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí) a jednak stav je obsahově podobná se zprávami, z nichž PK MPSV vycházela ve svém posudku (resp. v porovnání s těmito zprávami – např. poslední zprávou MUDr. H. ze dne 30. 9. 2022 – z ní plyne zlepšení žalobcova stavu: tehdy byl na koleni mírný otok, palpační citlivost jizev a rozsah pohybu jen 0 – 100 stupňů). Konečně taktéž zpráva MUDr. H. se týká nového (tj. po vydání napadeného rozhodnutí) vývoje žalobcova zdravotního stavu, neboť byl odeslán na  bioptické vyšetření prostaty s podezřením na onkologické onemocnění. 26. Konečně k žalobcově námitce, že posudková lékařka žalované posoudila žalobcův zdravotní stav v jeho nepřítomnosti, lze dodat, že PK MPSV žalobce (na rozdíl od posudkové lékařky žalované) osobně zhlédla, vyšetřil jej odborný lékař a žalobce měl možnost se ústně vyjádřit a popsat své zdravotní obtíže. PK MPSV přitom dospěla (stejně jako lékařka žalované) k závěru, že žalobce není invalidní (byť navýšila s ohledem na žalobcovu profesi pokles pracovní schopnosti na celkových 10 %). Nad rámec lze dodat, že úkolem posudkových lékařů primárně není vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem. Taková povinnost žalované nemá oporu v právních předpisech. Jinými slovy, sama skutečnost, že žalobce nebyl posudkovou lékařkou žalované osobně vyšetřen, automaticky nezakládá rozpor napadeného rozhodnutí s § 3 (či § 2) správního řádu. Podstatné je, že posudková lékařka (a zejména PK MPSV) vycházela z dostatečně průkazné zdravotnické dokumentace (viz např. bod 9 rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2017, č. j. 3 Ads 254/2016 – 64). 27. Soud tedy shrnuje, že posudek PK MPSV splňuje požadavky úplnosti, přesvědčivosti a správnosti a soud se o něj ve svých závěrech může opřít. Vycházeje z tohoto posudku soud dospěl k závěru, že výsledná hodnota míry poklesu žalobcovy pracovní schopnosti ke dni vydání napadeného rozhodnutí činila 10 %. Žalovaná tedy sice vycházela z nesprávně zjištěného skutkového stavu, tato vada řízení však neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť pokles žalobcovy pracovní schopnosti v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval ke dni vydání napadeného rozhodnutí 35 %. Žalovaná proto správně rozhodla, že žalobce nebyl invalidní a nárok na invalidní důchod mu nenáleží (§ 38 a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). Žalobní body jsou nedůvodné. 28. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce, který byl z procesního hlediska neúspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná, byť byla naopak plně úspěšnou, taktéž nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť projednávaná věc je věcí důchodového pojištění. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 31. srpna 2023 Richard Galis, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.