č. j. 43 A 15/2023 - 8   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka, soudkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a soudce JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobkyně: J. S.   bytem X proti žalovanému: Městský úřad Beroun   sídlem Husovo náměstí 68, Beroun   o žalobě proti veřejnoprávní smlouvě ze dne 27. 1. 2022 o vybudování stavby skladové a servisní haly na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD v katastrálním X   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.            Dne 14. 10. 2020 uzavřel žalovaný s žadatelem veřejnoprávní smlouvu (jméno nebo název žadatele není známo, protože žalobkyně soudu předložila veřejnoprávní smlouvu v anonymizované podobě) č. j. 48059/2022/VÝST o umístění stavby skladové a servisní haly na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č XC a p. č. XD v katastrálním území X, kterou bylo nahrazeno společné rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení. 2.            Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud veřejnoprávní smlouvu zrušil, protože byla uzavřena v rozporu se zákonem. Stavebník totiž neopatřil souhlas žalobkyně, která je vlastnicí pozemku p. č. st. XE a domu č. p. XF, jenž je jeho součástí, a okolních pozemků p. č. XG, p. č. XH a p. č. XI v katastrálním území X. Tyto nemovité věci se nachází v těsném sousedství umístěné a povolené stavby. Stavba zasahuje do žalobkynina vlastnického práva, protože v jejím důsledku nemůže své nemovité věci plnohodnotně užívat. Žalobou se žalobkyně též domáhá incidenčního přezkumu územního plánu obce Loděnice. V doplnění žaloby žalobkyně vznesla řadu konkrétních námitek vůči umístěné a povolené stavbě. 3.            Soud se nejprve zabýval otázkou procesních podmínek projednatelnosti žaloby a shledal, že nejsou splněny. 4.            Ačkoli žalobkyně přesně nespecifikovala žalobní typ, z toho, že se domáhá zrušení veřejnoprávní smlouvy, soud dovozuje, že se jedná se o žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Soud se otázkou přípustnosti takové žaloby detailně zabýval v usnesení ze dne 4. 1. 2023, č. j. 54 A 91/2022-54, na které v podrobnostech odkazuje (toto usnesení, stejně jako další rozhodnutí správních soudů, na které soud odkazuje, jsou dostupná na www.nssoud.cz). 5.            Veřejnoprávní smlouva ze dne 14. 10. 2020, jejíhož zrušení se žalobkyně domáhá, je subordinační veřejnoprávní smlouvou podle § 161 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), resp. podle § 78a zákona č. 283/2006 Sb., stavební zákon, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „stavební zákon“). Podle tohoto ustanovení může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. 6.            Subordinační veřejnoprávní smlouva není vrchnostenským rozhodnutím, ale výsledkem dohody smluvních stran (viz např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2020, č. j. 8 As 50/2018‑72, bod 24). Nejedná se o individuální správní akt, ale o dvoustranný či vícestranný právní úkon vycházející z dobrovolné oferty a akceptace. Přestože je jednou ze smluvních stran správní orgán, resp. subjekt veřejné správy (v daném případě stavební úřad), nevystupuje vůči druhému účastníkovi smlouvy ve vrchnostenském postavení.  7.            Veřejnoprávní smlouvu tedy nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., protože nejde o jednostranný vrchnostenský akt správního orgánu. Podaná žaloba je nepřípustná. 8.            To, že je žaloba proti veřejnoprávní smlouvě ze dne 14. 10. 2020 nepřípustná, neznamená, že žalobkyně nemá jiné možnosti obrany. Jednou z podmínek účinnosti subordinační veřejnoprávní smlouvy je totiž souhlas osob, které by byly účastníky řízení podle § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu (tj. v případě, kdy by ve věci bylo vydáno rozhodnutí a nebylo by nahrazeno veřejnoprávní smlouvou). Podle § 78a odst. 4 stavebního zákona musí žadatel zajistit souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Tím je zajištěna ochrana osob, které sice nejsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, ale jejichž práv a povinností se veřejnoprávní smlouva přímo dotýká. Pokud s veřejnoprávní smlouvou souhlas nevysloví, smlouva nenabyde účinnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2020, č. j. 8 As 50/2018-72). 9.            Jestliže má žalobkyně za to, že její souhlas s veřejnoprávní smlouvou nebyl vyžádán, přestože podle zákona vyžádán být měl, může požádat o určení neúčinnosti veřejnoprávní smlouvy podle § 142 správního řádu, k čemuž je příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, jenž je stranou veřejnoprávní smlouvy (rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 7 As 100/2014-52). V právě posuzované věci je tímto správním orgánem Krajský úřad Středočeského kraje. Pokud žalobkyně tuto žádost podá a Krajský úřad Středočeského kraje jí dá za pravdu, bude výsledkem řízení rozhodnutí, že stavebníkovi na základě veřejnoprávní smlouvy nevzniklo právo umístit stavbu, neboť daná smlouva se nestala účinnou. Pokud ji za pravdu nedá, žádost zamítne. Proti rozhodnutí o této žádosti je přípustné odvolání a  proti rozhodnutí o odvolání je přípustná žaloba ke správnímu soudu podle § 65 s. ř. s. 10.            S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., neboť napadená veřejnoprávní smlouva není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. S ohledem na tuto skutečnost se soud nemohl zabývat ani návrhem na incidenční přezkum územního plánu obce Loděnice, neboť ten má ve vztahu k žalobě proti rozhodnutí či jinému úkonu správního orgánu, jímž se přímo zasahuje do práv navrhovatele, akcesorickou povahu (rozsudek NSS ze dne 4. 10. 2022, č. j. 4 Ao 7/2021-179, č. 4404/2022 Sb. NSS), a nelze jej tedy projednat, nejsou-li splněny podmínky pro projednání hlavního návrhu. 11.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha    8. března 2023       Mgr. Jan Čížek, v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: V. N.