č. j. 43 A 4/2023 - 18     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Kryštofa Horna ve věci ve věci navrhovatelky:  Euro Queen a.s., IČO: 27625231,    sídlem V Holešovičkách 1443/4, Praha 8 - Libeň, zastoupené advokátem JUDr. Davidem Mášou, sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti odpůrcům:  1. Statutární město Kladno,    sídlem náměstí starosty Pavla 44, Kladno, 2. Přípravný výbor pro konání místního referenda ve statutárním městě Kladně, o návrhu na nekonání místního referenda na území statutárního města Kladna vyhlášeného usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, č. j. 59 A 38/2022-206, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 29. 11. 2022, č. j. 59 A 38/2022-206, vyhlásil soud na návrh odpůrce 2 místní referendum na území statutárního města Kladna o otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“ Současně stanovil, že se místní referendum bude konat současně s termínem 1. kola volby prezidenta České republiky ve dnech 13. a 14. ledna 2023. 2. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. Ars 7/2022 – 153, odmítl kasační stížnost navrhovatelky proti shora uvedenému usnesení soudu jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou. 3. Navrhovatelka podala k soudu dne 12. 1. 2023 podání označené jako žaloba na zdržení se jednání a návrh předběžného opatření. Navrhovatelka jako osoba provozující hernu na území statutárního města Kladna má za to, že otázkou, která je předmětem rozhodování v místním referendu, je poškozena její dobrá či neutrální pověst a její dobré či neutrální jméno, její podnik nebo její činnost. Domáhá se proto toho, aby žalovanému 1 byla uložena povinnost zdržet se pořádání a konání místního referenda a žalovanému 2 povinnost vzít zpět návrh na jeho konání. Současně navrhla, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by uložil žalovanému 1 zdržet se konání místního referenda. 4. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda soudy ve správním soudnictví. 5. Soudní ochranu ve věcech týkajících se místního referenda lze poskytnout pouze v rozsahu vymezeném v § 57 a § 58 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), a § 91a s. ř. s. (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 9. 2015, č. j. Ars 1/2015-94). 6. Navrhovatelka se dovolává dotčení její dobré pověsti nebo soukromí podle § 135 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Návrh však podle obsahu bezpochyby směřuje k tomu, aby místní referendum vyhlášené soudem nebylo konáno. Navrhovatelka se tak zjevně domáhá ochrany ve věci místního referenda, a věc tedy náleží do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Soud proto vyhodnotil podaný návrh jako návrh ve správním soudnictví a takto jej také posoudil. 7. Jak plyne z již citovaného rozsudku NSS č. j. Ars 1/2015-94, soudní ochrana ve věcech místního referenda může být předběžná nebo následná. Před konáním referenda soud určuje, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky a je oprávněn vyhlásit místní referendum, naopak po uskutečnění referenda může soud vyslovit neplatnost přijatého rozhodnutí a vyslovit neplatnost hlasování (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 2. 2014, č. j. Ars 1/2014-34). Předběžná ochrana je poskytována přípravnému výboru, tedy fakticky osobám, které mají zájem realizovat své veřejné subjektivní právo na iniciování místního referenda (srov. § 91a odst. 2 s. ř. s. a § 57 zákona o místním referendu). Následná ochrana je poskytována i všem oprávněným osobám, tedy voličům oprávněným volit do zastupitelstva dané obce (srov. § 91a odst. 2 s. ř. s. a § 58 za použití § 2 zákona o místním referendu) a do značné míry odpovídá ochraně poskytované ve volebním soudnictví (srov. § 90 s. ř. s. a § 87 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 53 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 60 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 8. Soud uvedl již v usnesení ze dne 10. 1. 2023, č. j. 41 Na 1/2023-21, že zákonná úprava místního referenda navrhovatelce neposkytuje aktivní procesní legitimaci, aby se mohla domáhat předběžné soudní ochrany ve věci místního referenda [§ 57 zákona o místním referendu a § 91a odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. A nejen to, zákon o místním referendu ani nepřipouští, aby se jakýkoliv navrhovatel mohl domáhat zpětvzetí návrhu na konání místního referenda či nekonání místního referenda, ať již vyhlášeného z rozhodnutí zastupitelstva obce (statutárního města) nebo z rozhodnutí soudu (srov. § 57 zákona o místním referendu). V této věci o vyhlášení místního referenda pravomocně rozhodl zdejší soud, který neshledal navrženou otázku v rozporu s právními předpisy (viz usnesení soudu ze dne 29. 11. 2022, č. j. 59 A 38/2022-206). Zrušení uvedeného pravomocného usnesení se lze domáhat jen zákonem stanovenými prostředky (kasační či ústavní stížností) za podmínek, které stanoví zákon. Jak ostatně uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Ars 7/2022-53, navrhovatelka nebyla a ani neměla být účastníkem řízení ani osobou zúčastněnou na řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 59 A 38/2022, v níž bylo rozhodováno o vyhlášení místního referenda, a proto nebyla ani osobou oprávněnou brojit proti usnesení zdejšího soudu kasační stížností. Zákonné podmínky, za nichž se lze domáhat předběžné ochrany ve věci místního referenda, přitom nelze obejít podáním žaloby v civilním soudnictví. Místní referendum je institutem veřejného práva, a jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném usnesení, pouhé jeho vyhlášení se bezprostředně soukromoprávních vztahů nedotýká (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 995/09, č. 27, sv. 64 Sb. ÚS). 9. Soud proto rozhodl o odmítnutí žaloby pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 10. Jelikož byl návrh odmítnut, soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozhodoval o návrhu na předběžné opatření. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 12. Navrhovatelka uvedla v návrhu, že na účet soudu složila soudní poplatek za podání návrhu ve výši 1 000 Kč a jistotu ve výši 10 000 Kč. Soudu je však z vlastní úřední činnosti známo, že uvedené částky byly na účet soudu složeny již v souvislosti s podáním návrhu na předběžné opatření vedeném pod sp. zn. 41 Na 1/2023, přičemž soud již rozhodl o jejich vrácení usnesením č. j. 41 Na 1/2023-21. V nyní projednávané věci nebyly soudní poplatek ani jistota soudu uhrazeny. Soud proto v této věci nerozhodoval znovu o vrácení již jednou vrácených částek. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí je na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Praha     18. ledna 2023   Mgr. Jan Čížek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.