č. j. 49 Ad 14/2022 - 11  U S N E S E N ÍKrajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně: V. P., narozena X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti posudku posudkové lékařky žalované ze dne 5. 10. 2022, č. j. X                                                                t a k t o : I. Žaloba proti posudku posudkové lékařky žalované ze dne 5. 10. 2022, č. j. X, se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 9. 12. 2022, domáhá zrušení posudku posudkové lékařky žalované ze dne 5. 10. 2022, č. j. X, zpracovaného na základě posudkového jednání ze dne 27. 9. 2022 konaného v nepřítomnosti žalobkyně a vycházejícího ze shromážděných lékařských zpráv. Tímto posudkem vydaným v námitkovém řízení posudková lékařka dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla v důsledku jejího nepříznivého zdravotního stavu pouze o 35 %, a je tedy ode dne 5. 8. 2022 invalidní v prvním stupni. 2. Dříve než mohl žalobu projednat věcně, musel se soud zabývat otázkou, zda je žaloba přípustná. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 5. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 6. Otázka, zda lékařský posudek může být předmětem žaloby ve správním soudnictví, byla již vyřešena judikaturou Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. 11/08, k povaze lékařského posudku uvedl: „Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. Jako rozhodnutí lze posudek vnímat jen v nejobecnějším smyslu tohoto slova (...)“ V tomto směru je judikatura jednotná v tom, že lékařský posudek není úkonem, jenž by přímo konstituoval práva nebo povinnosti posuzovaného. Lékařský posudek je pouze odborným dobrozdáním využitelným jako důkazní prostředek, z nějž následně může následně čerpat nezbytné informace správní orgán pro účely řízení, jež vede. Důsledky pro posuzovaného mají zjištění učiněná v lékařském posudku teprve tehdy, jestliže závěry posudku vezme správní orgán za své a na jejich podkladě vydá správní akt (zpravidla rozhodnutí), jímž jsou teprve přiznána, zrušena či změněna práva či povinnosti posuzovaného, resp. jímž není požadavku posuzovaného na přiznání, zrušení či změnu práv či povinností vyhověno. 7. Žalobou napadený lékařský posudek v námitkovém řízení tedy zjevně není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., protože sám o sobě ještě nijak nezasáhl do právní sféry žalobkyně. Žaloba by mohla být přípustná teprve až proti rozhodnutí, v němž by se žalovaná o odborné posouzení obsažené v napadeném posudku opřela a na základě něj námitky podané žalobcem zamítla. S ohledem na uvedené proto soud musí žalobu odmítnout postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou. 8. Pokud rozhodnutí o zamítnutí námitek již bylo vydáno, je na žalobkyni, aby žalobu směřovala proti takovému rozhodnutí, resp. přesněji řečeno proti konečnému rozhodnutí o posledním řádném opravném prostředku, který je jí v rámci správního řízení dostupný. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je totiž žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 9. Soud si přirozeně ověřil, zda takové rozhodnutí nebylo již vydáno, jelikož pak by bylo možné na základě upravené žaloby k výzvě soudu na odstranění vad žaloby posuzovat zákonnost finálního rozhodnutí. Ze správního spisu vyžádaného od žalované soud sice zjistil, že na základě žalobou napadeného posudku žalovaná vydala rozhodnutí ze dne 11. 11. 2022, č. j. R-11.11.2022 - 4210/636 230 0538, jímž původní rozhodnutí ze dne 30. 6. 2022 o nepřiznání invalidnícho důchodu změnila tak, že se žalobkyni od 26. 8. 2022 (tj. od skončení podpůrčí doby nemocenského pojištění) přiznává invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (ze spisu není patrné, zda bylo žalobkyni toto rozhodnutí doručeno). Toto rozhodnutí ovšem nebylo vydáno námitkovým oddělením žalované, ale v rámci tzv. autoremedury přímo prvostupňovým správním orgánem. 10.                                                                                                                                                         Jedná se tak o správní rozhodnutí vydané správním orgánem prvního stupně, který tím sám dobrovolně napravil své pochybení, a proto i proti tomuto rozhodnutí, jestliže měla za to, že jejím námitkám touto cestou nebylo plně vyhověno, byla žalobkyně oprávněna podat námitky, na což též byla řádně upozorněna v poučení připojenému k rozhodnutí ze dne 11. 11. 2022. Ze správního spisu přitom neplyne, že by žalobkyně proti rozhodnutí vydanému v rámci autoremedury brojila námitkami a že by o nich bylo rozhodnuto. Žaloba proti rozhodnutí ze dne 11. 11. 2022 by tak byla nepřípustná pro nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení a rozhodnutí o případných opakovaných námitkách dle všeho ještě nebylo vydáno. Nebyl tedy dán ani důvod, aby soud žalobkyni vyzýval k odstranění vad žaloby, jelikož žaloba by byla v každém případě nepřípustná (v dané věci bylo namístě podat nové námitky ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí ze dne 11. 11. 2022). 11.                                                                                                                                                         O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 27. ledna 2023 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.