č. j. 49 Ad 3/2023 - 23     U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně:  H. S., narozená X    bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí    sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2   v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 10. 3. 2023, č. j. MPSV-2023/13762-910/1, takto: Věc se postupuje Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 15. 3. 2023, domáhá zrušení sdělení Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu, ze dne 10. 10. 2022, č. j. UPCR-AA-2022/378864-20200202, jímž byla její žádost ze dne 15. 7. 2022 o přiznání neprávem odepřené dávky příspěvku na živobytí ve smyslu § 45 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) a na ni navazující žádost o uplatnění proti nečinnosti vyhodnocena jako stížnost dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a vyhodnocena jako nedůvodná. Vzhledem k tomu, že se proti uvedenému sdělení žalobkyně bránila požadavkem na zahájení správního řízení, o němž následně rozhodl žalovaný sdělením ze dne 10. 3. 2023, č. j. MPSV-2023/13762-910/1 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž tuto žádost vyhodnotil jako žádost o přešetření zamítnutí stížnosti a vyhodnotil ji jako nedůvodnou, soud za žalobou napadené rozhodnutí považuje rozhodnutí žalovaného jakožto nadřízeného správního orgánu. 2. Podle ustanovení § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.   3. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. 4. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. Nad 202/2020‑59, se nadto určení místní příslušnosti krajského soudu podle § 7 odst. 3 s. ř. s. vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu správním, mj. i na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti. Tedy i pro případ, že by místně příslušný soud vedl žalobkyni ke změně typu žaloby na žalobu na ochranu proti nečinnosti, jak by se mohlo z okolností vylíčených žalobkyní nabízet, nic by to nezměnilo na tom, že místní příslušnost soudu by se i tak řídila místem jejího bydliště. 5. Napadené rozhodnutí (potažmo nečinnost) se týká příspěvku na živobytí, jenž je dávkou pomoci v hmotné nouzi, k řízení je proto příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně bydliště. Žalobkyně v žalobě i v průběhu předcházejícího správního řízení uvedla adresu na Praze 9, přičemž soud v centrální evidenci obyvatel ověřil, že se jedná i o adresu shodnou s údajem o trvalém pobytu žalobkyně. 6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů v obvodu hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Proto byla věc v souladu s ustanovením § 7 odst. 5 s. ř. s. jako místně příslušnému soudu postoupena Městskému soudu v Praze, na němž dále bude, aby zvážil přiléhavost zvoleného žalobního typu, popř. otázku skutečného obsahu napadeného rozhodnutí a přípustnosti žaloby proti němu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 20. března 2023 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.