č. j. 51 A 2/2023- 47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce:  J. B. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, 120 00  Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2022, č. j. 002886/2018/KUSK/ OLPPS/ZAV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 21. 12. 2017, č. j. MUCE 75566/2017 OOSDSC (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty žalobcovy námitky a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů ke dni 12. 10. 2017 byl potvrzen. II. Obsah podání účastníků 2. Žalobce v žalobě namítá, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a nesprávně hodnotily provedené důkazy. Záznam bodů v registru řidičů byl totiž proveden na základě nečitelných pokutových bloků, které nebyly řádně vyplněny. Žalobce zejména upozorňuje na nečitelnost pokutového bloku č. AC/2017 C1201928, který není způsobilým podkladem pro záznam bodů, neboť z něj není patrný popis skutku (místo, čas a způsob spáchání přestupku) a jeho právní kvalifikace včetně příslušného ustanovení porušeného právního předpisu. Dle žalobce se tak hodnocení skutkového stavu zakládá na pouhých domněnkách a spekulacích žalovaného, a proto napadené rozhodnutí jako celek neobstojí. 3. Žalobce dále namítá, že záznam bodů byl do registru řidičů proveden chybně, neboť ve svém souhrnu nedosáhl 12 bodů. Jelikož se správní orgány s touto námitkou dostatečně nevypořádaly, jsou jejich rozhodnutí nepřezkoumatelná. 4. Žalobce konečně namítá, že v průběhu řízení byla závažně porušena zásada rychlosti řízení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“). K vydání napadeného rozhodnutí totiž došlo až po pěti letech od vydání prvostupňového rozhodnutí, přičemž žalovaný nijak nezohlednil skutečnost, že pozbytí řidičského oprávnění v daném případě pozbylo významu. Je navíc v rozporu se smyslem a účelem zákona, aby byl řidič po takové době potrestán odnětím řidičského oprávnění, ačkoliv je zřejmé, že se ze svých chyb již poučil a dalšího protiprávního jednání se vyvaroval.  5. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě setrvává na závěru, že předmětné pokutové bloky představují způsobilý podklad pro záznam bodů v registru řidičů. Dále zdůrazňuje, že v námitkovém řízení se přezkoumává pouze otázka, zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku a zda byl za jednotlivé přestupky zapsán správný počet bodů. Na zákonnost napadeného rozhodnutí pak nemůže mít vliv skutečnost, že k jeho vydání došlo po uplynutí zákonné lhůty. 6. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které zopakoval podstatné body své žalobní argumentace. III. Skutková zjištění z obsahu správního spisu7. Ze správního spisu zjistil soud následující pro věc relevantní skutečnosti: 8. Dne 31. 10. 2017 bylo žalobci oznámeno, že ke dni 12. 10. 2017 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů. Proti provedenému záznamu bodů podal žalobce námitky, v nichž zejména upozorňoval na nečitelnost příkazového bloku č. AC/2017 C1201928. 9. Z výpisu bodového hodnocení řidiče vyplývá, že za přestupek ze dne 17. 2. 2017 byly žalobci zaznamenán 3 body, za přestupek ze dne 28. 4. 2017 mu bylo zaznamenáno 5 bodů a za přestupek ze dne 12. 10. 2017 mu byly zaznamenány 4 body. Posledním ze spáchaných přestupků, tj. dne 12. 10. 2017, žalobce dosáhl v bodovém hodnocení řidiče maximálního počtu 12 bodů. 10. Správní orgán I. stupně si v průběhu správního řízení opatřil oznámení policie o daných dopravních přestupcích, k nimž si dále vyžádal kopie příslušných pokutových a příkazových bloků. 11. Dne 20. 12. 2017 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, jímž zamítl žalobcovy námitky a potvrdil záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 12. 10. 2017 s tím, že jednotlivá oznámení o dopravních přestupcích a příslušná pravomocná rozhodnutí představují způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. 12. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Žalovaný shledal, že záznam bodů za dané dopravní přestupky byl proveden zcela v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu, která stanoví počet bodů za jednání spočívající v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích. Součet takto zaznamenaných bodů pak ke dni 12. 10. 2017 dosáhl celkem 12 bodů. Žalovaný dále neshledal důvodnou námitku žalobce, že příkazový blok č. AC/2017 C1201928 není čitelný. IV. Průběh jednání a posouzení věci soudem13. Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích a shrnuli jejich podstatné body. Žalobce nad rámec dále sdělil, že vnímá za nespravedlivé, jestliže je již několik let bezproblémovým řidičem, a pak v době, kdy je již v důchodu, musí usilovat o zpětné získání řidičského průkazu za jednání, která se udála před delší dobou. Zástupkyně žalovaného připustila značnou délku odvolacího řízení, nicméně má za to, že nejde o vadu mající vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Při jednání byl soudem přečten též obsah příkazového bloku č. C1201928.   14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, jimiž je podle § 75 odst. 2 věty prví s. ř. s. vázán. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 15. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.“ 16. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly [srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 - 16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 - 40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017 - 23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019 - 32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017 - 62, či ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 - 42]. Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V posuzované věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil. 17. Jde-li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém či příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového či příkazního bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem řádně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 - 76, č. 2145/2010 Sb. NSS). 18. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných pokutových a příkazových bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené ve výpisu z bodového hodnocení žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v oznámeních policie o uložení pokuty a pravomocných rozhodnutích správních orgánů, na jejichž základě byly body zaznamenány. 19. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 - 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 - 49). Při zohlednění specifik blokového a příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 - 39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v pokutovém či příkazním bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě (včetně označením místa a času jeho spáchání), že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. 20. Soud předně neshledal důvodnou námitku žalobce, podle které byl příkazový blok č. C1201928 série AC/2017 nečitelný a neobsahoval náležitosti požadované zákonem.  21. K samotné čitelnosti předmětného příkazového bloku je třeba připomenout, že jeho obsah byl v průběhu soudního jednání nahlas přečten, přičemž pověřený člen senátu četl údaje přímo z kopie tohoto bloku založené ve správním spisu. Evidentně se tedy jedná o dokument čitelný. 22. K vlastnímu obsahu příslušného příkazového bloku soud konstatuje, že jednotlivé kolonky daného bloku jsou vyplněny tak, že obsahují veškeré potřebné údaje k dostatečné individualizaci skutku i jeho právní kvalifikaci. Jak správně upozornil již žalovaný v napadeném rozhodnutí, daný příkazový blok obsahuje žalobcovo jméno, příjmení, datum narození,  bydliště a číslo občanského průkazu („J. B., X, X, Praha-západ, OP X“). Přestupkové jednání je specifikováno následovně: „12. 10. 2017, 16:15, Praha 6, Vítězné náměstí u SVO č. 606023 směr ul. Evropská, § 22 odst. 5 zák. 361/2000 Sb – nedání přednosti v jízdě při vjíždění na kruhový objezd, rz. X“, popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c/1f8 zák. č. 361/2000 Sb.“ U formy zavinění s poznámkou „nehodící se škrtněte“ je přeškrtnuto pole „úmysl“ a ponecháno pole „nedbalost“. Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 1 000 Kč (uvedené číslem i slovy), podpis přestupce a označení oprávněné úřední osoby.  23. Soud dává za pravdu správním orgánům, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že se žalobce dne 12. 10. 2017 v 16:15 hodin u stožáru veřejného osvětlení č. 606023 na Vítězné náměstí v Praze 6 ve směru jízdy k ulici Evropská dopustil z nedbalosti přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 8 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič vozidla registrační značky X nedal přednost v jízdě v případě, ve kterém byl povinen dát přednost v jízdě. Popis skutku nezavdává pochyb o tom, že žalobce svým jednáním porušil § 22 odst. 5 zákona o silničním provozu, podle kterého je řidič vjíždějící na kruhový objezd povinen dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1f8 zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, přiléhavá a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Z výše uvedené formulace je navíc dostatečně seznatelná povaha jednání, za které byl žalobce sankcionován. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla jeho občanského průkazu a na jeho podpis pod příkazovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Oprávněná úřední osoba je na příkazovém bloku označena svým služebním číslem a podpisem, takže je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný příkazový blok představoval způsobilý podklad pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. 24. Pokud jde o zcela obecnou námitku žalobce, že ve vztahu k záznamu ostatních bodů nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, soud zdůrazňuje, že součástí správního spisu jsou oznámení policie o daných dopravních přestupcích včetně příslušných pravomocných rozhodnutí, která představují způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jelikož žalobce ve vztahu k těmto rozhodnutím nic konkrétního nenamítal, soud se jejich formálními a obsahovými náležitostmi podrobněji nezabýval (§ 75 odst. 2 věta prví s. ř. s.). 25. Lichá je rovněž námitka žalobce, že záznam bodů do registru řidičů byl proveden chybně, neboť ve svém souhrnu nedosáhl 12 bodů. Jak vyplývá z výpisu bodového hodnocení řidiče, jakož i z prvostupňového a napadeného rozhodnutí, žalobci byly v průběhu roku 2017 za spáchání dopravních přestupků postupně zaznamenány 3 body za porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, 5 bodů za ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého a konečně 4 body za nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě. Takto zaznamenané body zcela korespondují s přílohou k zákonu o silničním provozu, která stanoví Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání (srov. konkrétně řádek 13, 16 a 23 této přílohy). V součtu tak dosažený počet bodů činí 12 bodů (srov. § 123c odst. 1 zákona o silničním provozu). Správní orgány tudíž při sečtení celkového počtu bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče nijak nepochybily. 26. Argumentoval-li žalobce porušením zásady rychlosti řízení ve smyslu § 6 odst. 1 správního řádu, soud připouští, že žalovaný nedodržel zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí stanovenou v § 71 odst. 3 ve spojení s § 90 odst. 6 správního řádu, neboť nevydal napadené rozhodnutí do 30 dnů od předložení spisu správním orgánem I. stupně. Lhůta pro vydání rozhodnutí dle § 71 odst. 3 správního řádu je nicméně lhůtou pořádkovou, na jejíž uplynutí zákon neváže žádné právní důsledky pro věc samu. Překročení lhůty pro vydání rozhodnutí je sice vadou řízení, nikoli však takovou, která by měla vliv na zákonnost rozhodnutí a v jejímž důsledku by bylo třeba žalobou napadené rozhodnutí zrušit, neboť nedodržení stanovené lhůty nemůže samo o sobě ovlivnit zákonnost rozhodnutí ve věci samé [srov. § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., rozsudky NSS ze dne 9. 10. 2019, č. j. 7 As 295/2018 - 37, ze dne 18. 6. 2020, č. j. 1 As 42/2019 - 50, ze dne 7. 4. 2022, č. j. 10 As 338/2021 - 56, a nedávný rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2023, č. j. 41 A 1/2023 - 44, odst. 39-50]. Ani tato žalobní námitka tak není důvodná. V této souvislosti soud podotýká, že nelze a priori vyloučit využití jiných prostředků ochrany práv, má-li žalobce za to, že výkon sankce spočívající v pozbytí řidičského oprávnění je nezákonný. 27. Zcela nad rámec nutného odůvodnění soud považuje za vhodné vyjádřit se obiter dictum k délce odvolacího řízení před žalovaným. Toto odvolací řízení trvalo skoro přesně pět let. To za situace, kdy předmětem odvolacího přezkumu bylo toliko prověření správnosti záznamu bodů v registru řidičů. Takový přezkum však není nikterak složitou činností, není při něm potřeba provádět složité dokazování ani hlubokou právní kvalifikaci, postačí v zásadě jen prosté porovnání podkladových rozhodnutí či bloků a přiřazení příslušného počtu bodů, což je činnost takřka rutinní až triviální. Nadto zde ani nedocházelo k žádným zjevným obstrukcím ze strany účastníka. V kontextu těchto okolností je pětiletá délka odvolacího řízení skutečně nepřiměřená, a to i při zvážení zatíženosti žalovaného jinou agendou. Jak ovšem bylo naznačeno v předchozím odstavci, proti tomuto je třeba užít jiných prostředků právní ochrany.         V. Závěr a náklady řízení28. S ohledem na výše uvedené soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I). 29. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly (výrok II). Poučení:Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha  27. července 2023 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.