č. j. 51 A 45/2023- 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobkyně: D. K.   státní příslušnice Ruské federace, narozená X   bytem X   zastoupená JUDr. Eliškou Flídrovou, Ph.D., advokátkou   sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1 proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra   sídlem Nad Štolou 3, Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, spočívající v nevydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu ze dne 8. 8. 2022 v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM‑13381/TP-2022 v zákonné lhůtě   takto:   I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu podané dne 8. 8. 2022 v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM‑13381/TP-2022 ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně, JUDr. Elišky Flídrové, Ph.D., advokátky.   Odůvodnění:   Shrnutí žaloby   1. Žalobkyně se žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v tom, že žalovaný dosud nerozhodl v řízení vedeném pod sp. zn. OAM‑13381/TP-2022 o její žádosti o povolení k trvalému pobytu, kterou podala dne 8. 8. 2022.   2. Žalobkyně rekapituluje, že v průběhu řízení, konkrétně dne 21. 9. 2022, ji žalovaný vyzval ke sdělení informací ohledně jejího partnerského vztahu s maďarským státním příslušníkem M. S. Ty obratem poskytla. Na základě zjištění, že by žalobkyně mohla být rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a její žádost by tak měla být posuzována dle § 87h a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále „zákon o pobytu cizinců“), žalovaný prováděl další dokazování za účelem potvrzení této skutečnosti. Mimo jiné dne 3. 4. 2023 provedl související výslechy a také realizoval dne 9. 2. 2023 pobytovou kontrolu. Po provedení výslechu žalobkyně žalovanému doručila další doklady prokazující skutečnost, že je rodinnou příslušnicí občana EU a také žádost o změnu obsahu podání (ze žádosti o povolení k trvalému pobytu dle § 68 na žádost o povolení k trvalému pobytu dle § 87h zákona o pobytu cizinců).   3. Protože bylo ve správním řízení zjištěno, že žalobkyně je rodinnou příslušnicí občana EU, byla dle § 169t odst. 6 písm. b) bodu 3 zákona o pobytu cizinců lhůta k vydání rozhodnutí šedesátidenní.   4. Žalobkyně po uplynutí této lhůty podala žádost o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného, které Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále „Komise“) dne 4. 1. 2023 vyhověla a žalovanému uložila, aby o žádosti rozhodl ve lhůtě 60 dní od doručení zprávy Policie ČR o výsledku pobytové kontroly. Ta proběhla již dne 9. 2. 2023, žalovaný přesto dosud rozhodnutí nevydal.   5. Proto žalobkyně navrhla, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.   Vyjádření žalovaného   6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 13. 7. 2023 uvedl, že není nečinný a že prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Posledním úkonem žalovaného bylo přijetí listin od žalobkyně dne 21. 4. 2023. Navrhl, aby soud žalobu zamítl.   Replika žalobkyně   7. Žalobkyně v replice ze dne 25. 7. 2023 konstatovala, že žalovaný neuvádí žádné nové skutečnosti, které by dokazovaly, že nebyl nečinný, ba naopak. To je mimo jiné zjevné i z toho, že žalovaný ve svém vyjádření označil za doposud poslední úkon v řízení přijetí podání žalobkyně z 21. 4. 2023, což byla ale ve skutečnosti procesní aktivita žalobkyně, nikoli úkon žalovaného.   Posouzení věci soudem   Dosavadní průběh správního řízení   8. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně podala dne 8. 8. 2022 žádost o povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců z důvodu, že na území pobývá již 5 let.   9. Dne 22. 9. 2022 žalovaný vypravil přípis, v němž se žalobkyně tázal na to, zda je s panem S., který byl zmíněn v žalobkyní předložené nájemní smlouvě, v partnerském vztahu nebo zda se jedná o spolubydlení a jak probíhá hrazení nákladů na bydlení.   10. Žalobkyně odpověděla dne 3. 10. 2022, že pan S. je její partner (přítel) a vyjádřila se též k hrazení nákladů na bydlení.   11. Dne 18. 10. 2022 žalovaný požádal Policii ČR o provedení pobytové kontroly.   12. Dne 28. 11. 2022 žalobkyně adresovala žalovanému žádost o učinění opatření proti nečinnosti s tím, že již uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. Dne 30. 11. 2022 žalovaný postoupil žádost o uplatnění opatření Komisi. Žalovaný k této žádosti uvedl, že dosud nebylo možné rozhodnout, protože čeká na pobytovou kontrolu, o kterou požádal Policii ČR. Žalovaný tímto způsobem zjišťuje, zda žalobkyně byla v době podání žádosti rodinným příslušníkem občana EU ve smyslu § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců.   13. Dne 4. 1. 2023 vydala Komise opatření proti nečinnosti, kterým žalovanému uložila, aby ve věci rozhodl do 60 dnů od doručení zprávy Policie ČR o výsledku pobytové kontroly.   14. Dne 6. 2. 2023 žalovaný urgoval u Policie ČR provedení pobytové kontroly.   15. Dne 9. 2. 2023 Policie žalovanému sdělila, že tohoto dne provedla pobytovou kontrolu a co při ní zjistila.   16. Dne 7. 3. 2023 žalovaný předvolal žalobkyni a pana S. k výslechu na den 3. 4. 2023. Ten den oba výslechy proběhly.   17. Podáním ze dne 18. 4. 2023 zástupkyně žalobkyně žalovanému sdělila, že převzala zastupování a požádala o změnu obsahu žádosti tak, aby byla nadále posuzována jako žádost rodinného příslušníka občana EU.   18. Podáním ze dne 19. 4. 2023 žalobkyně doložila další listiny (zejména společné fotografie).   Právní hodnocení soudu   19. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.   20. Žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky ochrany ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., neboť požádala o opatření proti nečinnosti a Komise jí vyhověla. Žalovaný přesto nerozhodl ani ve lhůtě stanovené Komisí.     21. Žádost o povolení k trvalému pobytu byla podána dne 8. 8. 2022 a žalovaný o ni dosud nerozhodl.   22. Podle § 169t odst. 6 písm. g) zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do 30. 6. 2023 [nyní písm. h)] ministerstvo o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu rozhodne 1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, nebo 3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 87g nebo 87h.   23. Ať už je na žádost ze dne 8. 8. 2022 nahlíženo jako na žádost dle § 69 (jak byla původně podána) či jako na žádost dle § 87h zákona o pobytu cizinců (jak ji žalobkyně žádala posoudit v průběhu řízení), na každý pád byl žalovaný povinen o žádosti rozhodnout ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.   24. To bezesporu neučinil, neboť správní řízení nyní trvá téměř jeden rok. Jestliže tedy nebylo rozhodnutí vydáno v zákonem stanovené lhůtě, je žalovaný bez dalšího nečinný (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2017, č. j. 10 Azs 202/2017-52, bod 15). Navíc žalovaný nerozhodl ani ve lhůtě stanovené Komisí v opatření ze dne 4. 1. 2023. Žalovaný přitom na svoji obranu v tomto soudním řízení v zásadě nic relevantního neuvedl.   25. Soud tak shledal žalobu důvodnou. Proto žalovanému uložil povinnost, aby o žádosti žalobkyně ze dne 8. 8. 2022 rozhodl ve lhůtě požadované žalobkyní, tedy 30 dnů od právní moci rozsudku, kterou shledal s ohledem na dosavadní délku správního řízení zcela přiměřenou (§ 81 odst. 2 s. ř. s.).   26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovanému jako neúspěšnému účastníkovi náhrada nákladů nenáleží. Žalobkyni, která měla ve věci úspěch, soud právo na náhradu nákladů řízení přiznal.  Ty tvoří zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 2 000 Kč a náklady na zastoupení advokátkou vyplývající dle § 35 odst. 2 s. ř. s. z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila v této věci tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení (k tomu viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021, č. j. 51 A 101/2020-28, odst. 17), sepis žaloby a sepis repliky] po 3 100 Kč za úkon. Vedle odměny přísluší zástupkyni žalobkyně též náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, celkem tedy 900 Kč. Zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, k nákladům řízení tak patří i náhrada za DPH ve výši 2 142 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 342 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 31. července 2023     JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.