Odchylka dopravní značky od jejího grafického vyobrazení v příloze vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, nezbavuje účastníky silničního provozu povinností dopravní značkou stanovených [§ 4 písm. c) zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích], ledaže by šlo o tak významnou vadu, v jejímž důsledku by nebylo možné stanovenou povinnost zjistit vůbec anebo jen s vážnými obtížemi.

č. j. 52 A 4/2023- 25     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem ve věci žalobce: J. L. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2023, č. j. 109282/2022/KUSK/HRO, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Nymburk (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 7. 2022, č. j. MUNYM-070/56441/2022/Vos, a toto rozhodnutí (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť dne 31. 3. 2022 kolem 7:52 h parkoval bez povolení v ulici Dlouhá třída v Nymburku v prostoru za svislou dopravní značkou B 1 „Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech“, doplněnou dodatkovou tabulkou E 13 s textem „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ A VOZIDEL NA POVOLENÍ MěÚ“, vozidlo tov. zn. BMW, registrační značky X, čímž porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Za uvedené protiprávní jednání byla žalobci uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 1 500 Kč. Vedle toho byla žalobci podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 3. Žalovaný na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělil, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na § 51 odst. 1 s. ř. s. mít za to, že souhlas s tímto postupem vyjádřil implicite. Žalobce takovýto souhlas k výzvě soudu vyjádřil výslovně. 4. Dokazování soud neprováděl, neboť bylo možné rozhodnout toliko na základě obsahu správního spisu, který nevyžaduje provádění dokazování (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS) a na základě skutečností, které byly mezi účastníky nesporné [srov. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), užitý na základě § 64 s. ř. s.]. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Dne 25. 4. 2022 oznámila Městská policie Nymburk správnímu orgánu I. stupně podezření ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit žalobce tím, že dne 31. 3. 2022 kolem 7:52 h v ulici Dlouhá třída v Nymburku parkoval bez povolení vozidlo tov. zn. BMW, registrační značky X, ve dvoře, do něhož je vjezd omezen dopravní značkou B 1 „Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech“ s dodatkovou tabulkou E 13 „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ A VOZIDEL NA POVOLENÍ MěÚ“. Řidič nesouhlasil s tím, že se dopustil přestupku, a poukazoval na stav dopravního značení. 6. Příkazem ze dne 12. 5. 2022, č. j. MUNYM-070/36530/2022/Vos, byl žalobce uznán vinným shora uvedeným přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a byla mu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu. V odporu žalobce prezentoval názor, že je povinností účastníka silničního provozu řídit se jen těmi dopravními značkami, jejichž tvar a barevné provedení odpovídá vyobrazení dopravní značky v příslušné příloze vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška“). Žalobce k odporu připojil barevnou fotografii a namítal, že dopravní značka, kterou dle zjištění městské policie nerespektoval, neodpovídá vyobrazení dopravní značky B 1 ani vzdáleně. „Předmět“ umístěný při vjezdu do dvora proto není možné vůbec považovat za dopravní značku. Dále žalobce argumentoval, že v místě vozidlo zaparkoval již večer dne 30. 3. 2022 po 20 h, kdy byl pro něj předmět – správním orgánem I. stupně označovaný jako dopravní značka – prakticky neviditelný. 7. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce opětovně uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o pozemních komunikacích. Správní orgán I. stupně konstatoval, že dopravní značka v daném místě „skutečně nese známky opotřebení povětrnostními vlivy, tj. vyblednutí červené barvy, avšak dopravní značka je dobře viditelná a nezaměnitelná s jakoukoli jinou dopravní značkou, a to i jak s ohledem na její umístění, tak i na obsah dodatkové tabulky, která je k dopravní značce připojena (…)“ Správní orgán I. stupně dále uvedl, že není v kompetenci řidiče jako účastníka silničního provozu posuzovat platnost dopravního značení. Žalobce ostatně v průběhu řízení ani neuvedl, s jakou jinou dopravní značkou je daná dopravní značka zaměnitelná. Tvrzení žalobce o tom, že je dopravní značka neplatná, resp. že při vjezdu do dvora žádná dopravní značka vůbec umístěna není, měl správní orgán I. stupně proto za účelové. 8. O odvolání, v němž žalobce zopakoval své argumenty o neexistenci dopravní značky v ulici Dlouhá třída v Nymburku při vjezdu do dvora u domu č. p. XA, rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Žalovaný připustil, že z fotodokumentace vyplývá, že dopravní značka je skutečně vybledlá, přesto však stále lze bez obtíží rozpoznat, že se jedná o dopravní značku B 1. Obsah podání účastníků 9. V žalobě žalobce namítá, že rozhodnutí správních orgánů vychází z nesprávného právního posouzení. Správní orgány dle názoru žalobce nesprávně vyřešily právní otázku „co je a co není dopravní značkou“. S tímto nesprávným právním posouzením pak souvisí nesprávné skutkové zjištění spočívající v závěru, že se v obci Nymburk v ulici Dlouhá poblíž domu č. p. XA nachází dopravní značka B 1. Dle žalobce se v místě nachází toliko kruhová plechová tabulka, která neodpovídá ani vzorovému provedení dopravní značky B 1 v příloze č. 3 vyhlášky, ani vzorovému provedení jakékoliv jiné dopravní značky, což bylo prokázáno fotografiemi žalobcem předloženými. Žalobce odmítá, že by byl povinen zkoumat předměty umístěné v okolí pozemních komunikací a zjišťovat, zda tyto nebyly někdy v minulosti dopravními značkami a zda mu prostřednictvím těchto předmětů není ukládána nějaká povinnost. V případě, že je u pozemní komunikace umístěn předmět, který neodpovídá právním předpisům upravujícím dopravní značky, nemůže být tento předmět za dopravní značku vůbec považován, a řidičům proto ani nevznikají žádné povinnosti. 10. Žalovaný do textu vyjádření k žalobě zakomponoval dvě černobílé fotografie z místa samého a setrval na názoru, že je na těchto fotografiích zachycena dopravní značka B 1, z níž účastníkům silničního provozu zřetelně vyplývá související povinnost zákazu vjezdu. 11. Žalobce v replice žalovanému vytkl, že se prostřednictvím předložených černobílých fotografií snaží „zkreslit důkazní situaci“. Naproti tomu soudu předložil barevnou fotografii z místa samého, na němž je dle názoru zachycena toliko plechová tabulka, která může být teoreticky pozůstatkem nějaké ze zákazových značek., např. značek B 6, B 7 či B 8 (tutéž fotografii žalobce předložil již správnímu orgánu I. stupně spolu s odporem proti příkazu). Na tabulce mohl být původně vyobrazen jakýkoli symbol, který vzhledem k pokročilému rozkladu tabulky již není viditelný. Posouzení žalobního bodu 12. Mezi účastníky řízení není sporné, že žalobce dne 31. 3. 2023 kolem 7:52 h parkoval osobní vozidlo ve veřejně přístupném dvoře nacházejícím se v ulici Dlouhá třída v Nymburku. Zatímco žalovaný žalobce viní z toho, že vjezdem do tohoto dvora porušil povinnost, která mu plynula z dopravní značky B 1 nacházející se při vjezdu do dvora, žalobce naproti tomu namítá, že se v místě žádná zákazová dopravní značka nenachází. V žalobě připouští toliko existenci „předmětu“, který je v místě instalován a který snad v minulosti dopravní značkou mohl být. 13. Dle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu platí, že „[p]ři účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace (důraz přidal soud).“ 14. Správní soudy již v minulosti dovodily, že dopravní značky jsou opatřením obecné povahy, kterému svědčí presumpce správnosti, to znamená, že na dopravní značku se musí nahlížet jako na zákonnou, dokud není prokázán opak, tedy až do okamžiku, kdy k tomu příslušný orgán vysloví její nezákonnost. Pokud žalobce jako účastník silničního provozu má pochybnosti o zákonnosti uvedeného opatření obecné povahy, tedy pochybuje o platnosti zmíněného dopravního značení, pak se jedná jen o jeho soukromý názor, který mu neumožňuje stanovené pravidlo silniční dopravy porušovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. srpna 2014, č. j. 4 As 95/2014 - 40). Jak dále správní soudy judikovaly, ze zákona o silničním provozu, prováděcích předpisů ani z jiných právních předpisů nelze dovodit, že by účastník provozu na pozemních komunikacích sám mohl činit soudy o zákonnosti dopravní značky a na základě svého hodnocení se rozhodnout, zda se zákazem vyjádřeným danou značkou bude či nebude řídit. Účastník silničního provozu se řídit dopravním značením musí tedy i tehdy, když se mu to jeví jako nevhodné, nepohodlné či neúčelné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 57/2009 - 51). 15. Jak však ze shora uvedeného vyplývá, v nyní projednávané věci soud neřeší situaci, kdy by žalobce tvrdil, že dopravní značka, kterou dle žalovaného nerespektoval, je nezákonná. Dle jeho názoru totiž předmět instalovaný při vjezdu do dvora v době spáchání skutku – patrně v důsledku povětrnostních vlivů – již parametry dopravní značky B 1 (ani žádné jiné dopravní značky) vůbec nesplňoval, a nemohl mu tudíž být jeho prostřednictvím uložen ani žádný zákaz. 16. Jednotlivé dopravní značky jsou graficky vyobrazeny v několika přílohách vyhlášky, kde je rovněž uveden i význam jednotlivých značek. V příloze č. 3 vyhlášky je vyobrazena mj. i zákazová dopravní značka B 1, která se dle žalovaného nacházela při vjezdu do dvora, kde žalobce parkoval své vozidlo. Jedná se o značku ve tvaru kruhu s červeným okružím a bílou výplní. Soud tedy musí posoudit, zda „předmět“ instalovaný při vjezdu do dvora v ulici Dlouhá třída v Nymburku dopravní značce B1 odpovídá, či nikoliv. 17. Z fotografií založených ve správním spisu (srov. přílohu k odporu ze dne 25. 5. 2022 či přílohu oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 25. 4. 2022) soud zjistil, že se před vjezdem do dvora u pozemní komunikace nachází v zemi upevněná železná tyč, která je osazena dvěma (pravděpodobně) plechovými tabulkami. Do níže upevněné tabulky ve tvaru čtverce je čitelně vepsán text „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ A VOZIDEL NA POVOLENÍ MěÚ“. Dle soudu je zjevné (a žalobce to nerozporuje), že se jedná o dodatkovou tabulku č. E 13. Jak z přílohy č. 6 k vyhlášce vyplývá, na těchto dodatkových tabulkách bývá vhodným nápisem nebo symbolem „zpřesněn nebo omezen význam dopravní značky, pod kterou je dodatková tabulka umístěna.“ 18. Z uvedeného se tedy podává, že dodatková tabulka bývá umístěna pod dopravní značkou. Soud přitom dospěl k závěru, že nejinak tomu bylo i v nyní projednávané věci. Ve shodě se žalovaným dospěl k závěru, že plechová tabulka ve tvaru kruhu umístěná nad dodatkovou tabulkou totiž – jakkoliv je v důsledku slunečního záření a jiných povětrnostních podmínek kdysi červené okruží tabulky notně vybledlé – stále zcela nepochybně představuje dopravní značku B 1. Ačkoliv se červená barva na tabulce s postupem času proměnila spíše v barvu oranžovou či žlutou, i přesto dle názoru soudu nemohly běžnému účastníku silničního provozu vyvstat pochybnosti o tom, jaký význam tato tabulka má a jaké povinnosti řidičům ukládá. 19. Soud v obecné rovině připouští, že v důsledku povětrnostních podmínek (sluneční svit, vlhkost atp.) se mohou dopravní značky trvale pozměnit natolik, že nebudou již vůbec, resp. pouze zdánlivě odpovídat grafickému vyobrazení dle vyhlášky, a stanou se tak skutečně – slovy žalobce – pouhým „předmětem“ zcela nezpůsobilým stanovovat účastníkům silničního provozu jakékoliv povinnosti. Například zcela vybledlá dopravní značka B 1 nebo značka zcela zrezivělá, na níž není již ani v náznacích patrné původní červené okruží, dle názoru soudu zpravidla nebude způsobilá vyvolávat zamýšlené právní účinky, tj. ukládajícím neurčitému okruhu adresátů příslušnou povinnost. Stejně tak je dle soudu snadno představitelná situace, že se dopravní značka stane dočasně nerozpoznatelnou (např. v důsledku přívalových sněhových srážek či v důsledku silného znečištění) takovým způsobem, že by bylo zjevně nespravedlivé účastníka silničního provozu sankcionovat za porušení povinnosti, kterou tato dopravní značka za normálního stavu ukládá. Na druhou stranu je soud názoru, že samotná nikoliv významná odchylka dopravní značky od grafické předlohy dle vyhlášky (ať už by se jednalo o vadu výrobku či zašlost materiálu), stejně jako samotné znečištění tabulky či její poškození (setkat se lze např. s dopravními značkami vandaly posprejovanými, či dokonce prostřelenými či jinak poničenými) samo o sobě účastníky silničního provozu nezbavuje povinnosti se dopravními značkami řídit. Dopravní značka je tedy způsobilá účastníkům silničního provozu stanovit povinnost i navzdory jejímu poškození, znečištění, vyblednutí či opotřebení, ledaže by v důsledku takovéhoto stavu dopravní značky nebylo možné stanovenou povinnost zjistit vůbec anebo jen s vážnými obtížemi. 20. Soud tedy uzavírá, že dopravní značka umístěná při vjezdu do dvora v ulici Dlouhá třída v Nymburku sice v důsledku postupného vyblednutí zcela přesně neodpovídá grafické předloze v příloze č. 3 vyhlášky, avšak stále je v daném případě dostatečně patrné, že se jedná o zákazovou dopravní značku B 1. Žalobce si měl být vědom toho, jaká povinnost mu je jako řidiči ukládána, tím spíše, že jako účastník silničního provozu musel vědět, že žádná dopravní značka s oranžovým, resp. žlutým okružím vyhláškou upravena není. Soud je rovněž názoru, že dopravní značka je pro řidiče snadno rozpoznatelná i za ztížené viditelnosti, tedy i za tmy.  Za pouhou ničím nepodloženou spekulaci má soud žalobcovo tvrzení o tom, že „předmět“ mohl v minulosti sloužit jako jakákoliv jiná zákazová značka (např. B 6 – „Zákaz vjezdu traktorů“, B 7 – „Zákaz vjezdu motocyklů“ či B 8 – „Zákaz vjezdu jízdních kol“), tedy že na tabulce mohl být dříve teoreticky vyobrazen symbol (např. traktoru, motocyklu či jízdního kola). Skutečnost, že tabulka ve tvaru kruhu v daném případě představuje dopravní značku (nikoliv pouhý neidentifikovatelný „předmět“ dopravní značce se toliko podobající), pak muselo být běžnému účastníku silničního provozu dostatečně zřejmé i z dodatkové tabulky, která zpřesňuje, resp. omezuje význam dopravní značky, pod kterou je umístěna. 21. Protože žalobce vozidlo parkoval ve dvoře, do něhož byl vjezd omezen dopravní značkou B 1, tj. značkou zakazující vjezd všech vozidel v obou směrech, aniž by měl k vjezdu povolení příslušného úřadu a aniž by jím zaparkované vozidlo zajišťovalo zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, resp. přepravu osoby těžce zdravotně postižené (srov. význam termínu „zásobování“ uvedeného na dodatkové tabulce E 13 dle přílohy č. 6 vyhlášky), je správný závěr žalovaného o tom, že žalobce porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Žaloba je s ohledem na uvedené nedůvodná. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 22. Vzhledem k tomu, že žalobní bod je nedůvodný a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. června 2023     JUDr. Bc. Kryštof Horn, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.