č. j. 54 A 55/2023 – 56   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobkyně:  Ing. H. H. bytem X. zastoupena advokátem Mgr. Janem Boučkem Opatovická 1659/4, Praha 1 proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje   sídlem Zborovská 81, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2023, č. j. 045989/2023/KUSK,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Městský soud postoupil věc zdejšímu soudu jakožto soudu místně příslušnému usnesením ze dne 13. 6. 2023, č. j. 8 A 77/2023‑24. 2. Žalobkyně dne 9. 2. 2023 požádala Obecní úřad Zlatníky-Hodkovice o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). Konkrétně žádala (1) o poskytnutí schválené projektové dokumentace k projektu 2. stupně základní školy, na kterou odkazuje bod 4 zápisu zastupitelstva ze dne 6. 2. 2023, a (2) doložení, jakým způsobem byli s touto dokumentací seznámeni účastníci řízení. Starosta obce Zlatníky-Hodkovice žalobkyni v přípisu ze dne 23. 2. 2023 sdělil, že požadovanou projektovou dokumentaci zasílá v příloze, a k bodu 2 žádosti odkázal na bod 4 zápisu zastupitelstva ze dne 6. 2. 2023. 3. Dne 8. 3. 2023 žalobkyně podala stížnost na postup při vyřizování informací, v níž uvedla, že poskytnutá informace je nepravdivá, resp. pouze částečná. Verze poskytnuté projektové dokumentace totiž není s ohledem na datum vyhotovení ta, o kterou žádala. 4. Žalovaný napadeným rozhodnutím postup Obecního úřadu Zlatníky-Hodkovice potvrdil podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona. 5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, v níž navrhla jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 6. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby. 7. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 informačního zákona může podat žadatel, „a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací“ (zdůraznění doplněno). 8. Stížnost žalobkyně ze dne 8. 3. 2023, v níž namítala, že jí byla poskytnuta nepravdivá, resp. neúplná informace, lze podřadit pod výše citované písmeno c). 9. Způsob vyřízení stížnosti podle výše citovaného odstavce 1 písm. a), b) nebo c) je stanoven v § 16a odst. 6 informačního zákona, podle kterého je jednou z možností vyřízení stížnosti potvrzení postupu povinného subjektu [§ 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona]. Podle tohoto ustanovení postupoval i žalovaný.  10. Rozhodnutí nadřízeného orgánu o stížnosti podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona však není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) a c) informačního zákona je totiž prostředkem ochrany proti nečinnosti, nikoliv rozhodnutím ve věci samé (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS, bod 46). Rozšířený senát dále konstatoval, že potvrzením postupu povinného subjektu podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona [v rámci stížnostních důvodů podle § 16a odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona] není dotčena právní sféra jednotlivce. Nadřízený orgán pouze konstatuje, že souhlasí s postupem povinného subjektu, přičemž svým závěrem nemůže ovlivnit veřejná subjektivní práva, neboť jim nerozhodl o žádosti či její části, jejíž vyřízení se žádá (nerozhodl o meritu věci). Uváděné stížnostní důvody [§ 16a odst. 1 písm. b) a c) informačního zákona] směřují přímo proti nečinnosti povinného subjektu, přičemž základem nečinnosti není rozhodnutí ve věci samé, ale právě jeho absence (bod 50). 11. Potvrzení postupu povinného subjektu podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona vydané na základě stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. c) téhož zákona tedy není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace, a tedy ani rozhodnutím, proti kterému by bylo možné podat žalobu podle § 65 s. ř. s. Žadatel o informaci se však může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle § 79 odst. 1 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu č. j. 5 As 18/2017-40, bod 57 a výrok). Podáním stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona žadatel splní podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti. Shledá‑li soud následně nečinnostní žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl. 12. Z uvedených důvodů je žaloba podle § 65 s. ř. s. nepřípustná podle § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s., a proto ji soud odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 13. Soud zdůrazňuje, že odmítnutím této žaloby není žádným způsobem zasaženo právo žalobkyně na přístup k soudu. Žalobkyně má totiž možnost podat včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu, neboť s ohledem na podání žádosti o informaci dne 9. 2. 2023 má nepochybně dostatek času pro podání nečinnostní žaloby ve lhůtě „do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon“ (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Prostředky ochrany proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. již přitom bezvýsledně vyčerpala podáním stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 15. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, byla-li žaloba odmítnuta před prvním jednáním. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč na účet městského soudu. Byla-li věc po zaplacení poplatku postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud (§ 10 odst. 9 zákona o soudních poplatcích). Protože soud žalobu odmítl před prvním jednáním ve věci, rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha  25. července 2023 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.