č. j. 54 A 66/2023 - 21   USNESENÍ           Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: D. H., narozen X   bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 1417/25, 110 00  Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra   sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod č. j. OAM‑05120/PP‑2021 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce (v žalobě označen v důsledku písařské chyby nesprávným datem narození a bez adresy pobytu; ty soud opravil, resp. doplnil dle plné moci a obsahu správního spisu předloženého žalovaným) se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 9. 8. 2023 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o povolení k přechodnému pobytu žalobce vedeném pod č. j. OAM‑05120/PP‑2021 s požadavkem, aby byla žalovanému uložena povinnost ve věci rozhodnout v soudem stanovené lhůtě. 2. Žalobce uvedl, že řízení o jeho žádosti bylo zahájeno dne 7. 4. 2021, žalovaný ale doposud o žádosti nerozhodl, třebaže již uplynula 60denní lhůta stanovená v § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 1. 8. 2021 (viz čl. II bod 1 zákona č. 274/2021 Sb.; dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalovaný nesplnil ani opatření proti nečinnosti, jímž mu Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) dne 30. 5. 2023 uložila rozhodnout do 60 dnů od doručení tohoto opatření. 3. Žalovaný ve svém vyjádření poukazoval na to, že ve věci provádí nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí, a tedy není nečinný. Proto navrhuje zamítnutí žaloby. 4. Krajský soud v Praze se musel nejprve zabývat naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby. 5. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 6. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 7. Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. 8. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně. 9. Jednoletá lhůta pro podání nečinnostní žaloby je odvislá od běhu lhůty pro vydání rozhodnutí. Jak samotný žalobce v textu žaloby, tak i Komise v obou ve věci vydaných opatřeních proti nečinnosti ze dne 18. 10. 2022 a 30. 5. 2023 vycházela z 60denní lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců. 10. V daném případě přitom nelze běh žalobní lhůty počítat od okamžiku, kdy žalobce učinil poslední úkon vůči správnímu orgánu, neboť z ustanovení § 80 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně plyne, že takto stanovený počátek žalobní lhůty se uplatní jen v těch případech, kdy zákon žádnou lhůtu pro vydání rozhodnutí nestanoví. Zde ale zákon o pobytu cizinců stanoví jednoznačnou lhůtu. 11. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce svou žádost skutečně podal dne 7. 4. 2021 u žalovaného. Z obsahu správního spisu nevyplývá, že by žalovaný ve věci rozhodoval opakovaně po zrušení předchozího rozhodnutí ani že by v daném případě došlo ke včasnému přerušení řízení (a tím lhůty pro vydání rozhodnutí). Lhůta pro vydání rozhodnutí tak žalovanému uplynula v pondělí dne 7. 6. 2021. 12. Nejpozdější den pro podání nečinnostní žaloby ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s. tak představovalo úterý dne 7. 6. 2022. Žalobce však žalobu odeslal teprve dne 9. 8. 2023, tj. více než rok po uplynutí žalobní lhůty. Proto soud musel žalobu výrokem I podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout, jelikož je zjevně opožděná. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 14. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl o vrácení uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za podání žaloby žalobci, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 11. října 2023 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.