č. j. 54Na 27/2023 - 5   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatele:   L. Š.    t. č. ve věznici X proti odpůrci:  Vězeňská služba České republiky, Věznice Jiřice    sídlem Ruská cesta 404, Jiřice, 289 22  Lysá nad Labem   o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci odkladu kázeňského trestu takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Praze byl dne 22. 9. 2023 postoupen návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, který původně obdržel dne 19. 9. 2023 Okresní soud v Nymburce. Navrhovatel ve stručném podání uvádí, že byl dne 25. 8. 2023 pozitivně testován na omamné a psychotropní látky ve Věznici Jiřice, ačkoliv žádné drogy nebere, a je si jist, že došlo k záměně či kontaminaci vzorku. Žádá proto o předběžné opatření, jímž by bylo nařízeno provést u zkoumaného vzorku test DNA, aby mohl dokázat svou nevinu, a dále o odklad kázeňského trestu, který mu chce odpůrce uložit. 2. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“), „[b]yl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat“ (důraz přidán soudem). 3. Z citovaného ustanovení je patrné, že soud ve správním soudnictví může vydat předběžné opatření při současném splnění tří základních předpokladů, jimiž jsou 1) existence návrhu na zahájení řízení ve věci samé, 2) podání návrhu na vydání předběžného opatření a 3) potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. 4. Předběžné opatření tedy lze vydat jen v průběhu soudního řízení, nikoli před jeho zahájením nebo po jeho skončení. V tomto ohledu se právní úprava předběžného opatření v soudním řádu správním liší od právní úpravy dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), která připouští nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (viz § 74 odst. 1 o. s. ř.). Je-li ve správním soudnictví navrženo vydání předběžného opatření, ačkoliv současně nebyl podán návrh ve věci samé, nezbývá soudu nic jiného než návrh na vydání předběžného opatření odmítnout jako nepřípustný (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 1. 2012, č. j. 15 A 1/2012-4, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 3 Na 135/2017-8, obě dostupná na www.nssoud.cz). 5. Pro úplnost lze podotknout, že totéž platí též v případě návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby podle § 73 s. ř. s., neboť i v jeho případě musí být nejprve podána žaloba, aby jí případně bylo možné přiznat odkladný účinek vůči úkonu správního orgánu, který napadá. 6. Soud zjistil, že navrhovatel nepodal u zdejšího soudu žádnou žalobu, jež by svým předmětem souvisela s tím, čeho se domáhá návrhem na vydání předběžného opatření (před Krajským soudem v Praze ostatně není vedeno ani řízení o žalobě navrhovatele v nesouvisející věci), a sám navrhovatel se o takové žalobě též nezmiňuje. 7. Jelikož není splněn prvotní předpoklad pro vydání předběžného opatření, soud podaný návrh odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Za této situace se soud již nezabýval splněním dalších dvou zákonných předpokladů. 8. Pro úplnost lze podotknout, že žalobce má prostor své námitky uplatnit především v rámci samotného řízení o uložení kázeňského trestu a jako argumentační podporu stížnosti proti rozhodnutí, jímž by mu byl kázeňský trest uložen. Odpůrce bude povinen se těmito argumenty zabývat a navržený důkaz buď provést, nebo srozumitelně vysvětlit, proč takové dokazování není zapotřebí. Proti případnému nevyhovujícímu rozhodnutí o stížnosti pak navrhovatel bude moci uplatnit žalobu, v níž bude prostor pro případnou žádost o přiznání odkladného účinku žalobě či o vydání předběžného opatření. 9. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky dle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].   Praha 27. září 2023 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.   předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.