Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2023:56.A.5.2023.51
Datum rozhodnutí07.09.2023
SoudKSPH
Spisová značka56 A 5/2023
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloPřestupky
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 56 A 5/2023- 51    ČESKÁ REPUBLIKA  ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci žalobkyně:                   Ing. K. R. bytem X proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje,    se sídlem Zborovská 11, Praha,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2022, č. j. 029694/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah podání účastníků 1.     Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), který rozhodl o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Beroun ze dne 7. 1. 2022, č. j. MBE/01529/2022/SPR-Npa. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou za spáchání přestupku z nedbalosti dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o silničním provozu“) a přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Městský úřad žalobkyni uložil pokutu ve výši 30 000 Kč a správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Žalovaný prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že uloženou pokutu snížil z uložených 30 000 Kč na 25 000 Kč, a ve zbytku jej potvrdil. 2.     Žalobkyně v podané žalobě uplatnila toliko jeden žalobní bod – namítla, že odvolací rozhodnutí v řízení o jejích námitkách proti dosažení 12 bodů (dále jen „námitkové řízení“) jí nikdy nebylo řádně doručeno a nenabylo tedy právní moci, jelikož jí nebylo doručeno do její datové schránky. 3.     Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobkyně nemá zřízenu datovou schránku fyzické osoby a z žádného podání žalobkyně nevyplývá výslovná žádost o doručování do datové schránky fyzické osoby podnikající 4.     V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že k vždy došlo při provozu podnikatelské činnosti a správní orgán mohl snadno ověřit v registru vozidel skutečnost, že se jedná o podnikatelské vozidlo. Předmětem podnikání žalobkyně byl „nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje“ (nikoliv zemědělská činnost) a proto se jednoznačně jednalo o přestupek spojený s provozováním živnosti. 5.     Při jednání před soudem dne 7. 9. 2023 setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Soud neprovedl žalovaný navržený důkaz náhledem na informační systém datových schránek, jelikož skutečnost, že žalobkyně v rozhodném období disponovala toliko datovou schránkou podnikající fyzické osoby, nebyla mezi účastníky vůbec sporná. II. Obsah správního spisu 6.     Ze spisového materiálu ve věci se podává, že dne 9. 11. 2020 řídila žalobkyně vozidlo Š. F. v Berouně. 7.     Dne 2. 3. 2021 vydal správní orgán I. stupně příkaz, jímž shledal žalobkyni vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu. Dne 28. 3. 2021 podala žalobkyně proti tomuto příkazu odpor. 8.     Dne 7. 1. 2022 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým shledal žalobkyni vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu. Za toto jednání uložil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. 9.     Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že uloženou pokutu snížil z uložených 30 000 Kč na 25 000 Kč, a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění argumentoval obdobně jako ve vyjádření k žalobě. 10. Soud vycházel rovněž z obsahu spisu námitkového řízení. Z tohoto spisu vyplývá, že žalobkyně všechna podání správním orgánům odesílala ze své datové schránky podnikající fyzické osoby. V žádném z jejích podání není obsažena žádost o doručování písemností do této datové schránky. Ve všech podáních se žalobkyně identifikuje jménem, příjmením, datem narození a adresou. Správní orgány pak v námitkovém řízení doručovaly žalobkyni vždy poštou. III. Posouzení věci krajským soudem 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), načež shledal, že žaloba není důvodná. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas v intencích § 51 odst. 1 s. ř. s. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, neboť seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění dokazování (např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publikovaný pod č. 2383/2011 Sb. NSS a dostupný stejně jako ostatní rozhodnutí správních soudů na www.nssoud.cz). 12. V projednávané věci je spornou otázka řádnosti doručení odvolacího rozhodnutí v námitkovém řízení. Toto rozhodnutí bylo doručováno žalobkyni poštou. Žalobkyně nemá zřízenu datovou schránku fyzické osoby, ale má zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby. Pro posouzení řádnosti doručování je třeba zodpovědět dvě otázky: 1) zda byly správní orgány povinny bez dalšího doručovat žalobkyni do datové schránky podnikající fyzické osoby a 2) pokud ne, zda žalobkyně v námitkovém řízení zvolila tuto datovou schránku jako „doručovací adresu“ ve smyslu § 19 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 13. Pokud jde o první otázku, vychází soud z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu. Např. v rozsudku ze dne 6. 1. 2016, č. j. 8 As 109/2015-38, Nejvyšší správní soud uvedl, že „z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že při doručování je nezbytné rozlišovat typ datové schránky a povahu doručované písemnosti v závislosti na roli a postavení adresáta, jehož se písemnost týká. Pro dodržení zákonného postupu musí povaha písemnosti odpovídat typu datové schránky, do níž má být doručováno, a roli adresáta v řízení. Do jednotlivých typů datových schránek tak lze řádně doručovat pouze dokumenty, které souvisí s činností či postavením držitele dané datové schránky. Nemá-li účastník zřízen typ datové schránky odpovídající povaze doručované písemnosti, bude se účastníkovi doručovat tak, jako by neměl datovou schránku zřízenu“ (obdobně srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2014, č. j. 3 Ads 100/2013-42, nebo stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017 Plsn 1/15). Jelikož problematika vybodování řidiče se týká fyzické osoby v jejím postavení jako občana-řidiče (a je lhostejné, zda k jednotlivým přestupkům, které přispěly k vybodování, došlo při „soukromých“ či „služebních“ jízdách), bylo namístě přistupovat k žalobkyni jako k fyzické osobě a při neexistenci datové schránky fyzické osoby doručovat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. 14. Z výše uvedeného vyplývá, že správní orgány rozhodující v námitkovém řízení měly obecně povinnost žalobkyni doručovat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Soud se však dále zabýval tím, zda žalobkyně nezvolila svou datovou schránku podnikající fyzické osoby jako doručovací adresu ve smyslu § 19 správního řádu, jelikož zvolená adresa má přednost před adresou obecnou. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2010, č. j. 8 As 65/2009-111, přitom vyplývá, že taková žádost může být podána i implicitně, např. uváděním zvolené adresy ve podáních, jejím uvedením u kontaktních údajů v protokolu apod. V projednávané věci je nesporné, že žalobkyně všechna svá podání v průběhu námitkového řízení odesílala ze své datové schránky podnikající fyzické osoby. Soud však souhlasí se žalovaným, že sama skutečnost, že žalobkyně tímto způsobem svá podání odesílala, neimplikuje vůli takto písemnosti i přijímat. Zde soud připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 Ads 131/2011-44, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil, že „požadavek účastníka řízení, aby mu doručoval písemnosti na adresu pro doručování nebo na elektronickou adresu, je podáním ve smyslu § 37 správního řádu a musí tedy splňovat náležitosti podání a musí být učiněn tam stanoveným způsobem (odst. 4)“ (shodně též Vedral, J. Správní řád. Komentář. Bova Polygon, 2006, s. 165). Pokud jde o samotná podání žalobkyně, v žádném z nich nebylo vyjádřeno přání žalobkyně, aby jí bylo doručováno do její datové schránky podnikající fyzické osoby – žalobkyně postup správních orgánů, které v námitkovém řízení doručovaly výhradně pomocí provozovatele poštovních služeb, zjevně akceptovala, nijak proti němu nebrojila, přestože k tomu měla dostatek příležitostí (naposledy ve svém odvolání v námitkovém řízení). Soud proto shrnuje, že žalobkyně v námitkovém řízení nezvolila svou datovou schránku podnikající fyzické osoby jako doručovací adresu ve smyslu § 19 správního řádu. 15. Z výše uvedeného vyplývá, že v námitkovém řízení postupoval žalovaný správně, pokud své odvolací rozhodnutí doručoval žalobkyni prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Toto rozhodnutí tak nabylo právní moci uplynutím desetidenní úložní lhůty dne 2. 3. 2020. Byla-li žalobkyně přistižena při řízení motorového vozidla dne 9. 11. 2020, je zcela zřejmé, že řídila v době, kdy již v důsledku vybodování nedisponovala řidičským oprávněním. 16. Žalobkyně v replice namítala, že jí napadené rozhodnutí bylo doručeno do její datové schránky podnikající fyzické osoby. Otázka, jak bylo žalobkyni doručováno v roce 2022 však z povahy věci nemůže mít žádnou relevanci k posouzení zákonnosti doručování v roce 2020. Pokud jde o námitku fyzické nemožnosti převzetí odvolacího rozhodnutí v námitkovém řízení (v důsledku rekonstrukce), pak tato argumentace představuje nový žalobní bod uplatněný po lhůtě dle § 71 odst. 2 s. ř. s. a soud k ní proto nemůže přihlížet. 17. Žalobkyně v závěrečném návrhu namítla promlčení – tedy zánik odpovědnosti za přestupek. Tato námitka není důvodná. V projednávané činí promlčecí doba 1 rok - § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), přičemž v případě přerušení promlčecí doby začíná vždy běžet promlčecí doba nová, přičemž maximální (absolutní) promlčecí dobou jsou 3 roky (§ 32 odst. 3 přestupkového zákona). V projednávané věci se žalobkyně přestupkového jednání dopustila dne 9. 11. 2020, přičemž roční promlčecí doba byla přerušena (a začala tedy běžet znovu) nejprve příkazem ze dne 2. 3. 2021 (doručen 19. 3. 2021), a poté prvostupňovým rozhodnutím ze dne 7. 1. 2022 (doručeno 24. 1. 2022). Napadené rozhodnutí pak bylo vydáno dne 21. 12. 2022 (doručeno dne 31. 12. 2022), promlčecí doba tedy v projednávané věci neuplynula. V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 18. Protože soud neshledal žalobu důvodnou, zamítl ji (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 19. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Úspěšnému žalovanému náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 7. září 2023 Mgr. Miroslav Makajev, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky