USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilých: [jméno] [jméno], narozený dne [datum] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] oba zastoupeni kolizním opatrovníkem [kolizní opatrovník] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [jméno], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o nařízení předběžného opatření v řízení o úpravě poměrů nezletilých, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 4. 9. 2024, č. j. 25 Nc 2137/2024-28, takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh otce na nařízení předběžného opatření se zamítá. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením nařídil předběžné opatření, že matka je povinna zdržet se bez souhlasu otce nezletilých dětí vycestování s nezletilým [jméno] [jméno] a s nezletilou [jméno] [příjmení] mimo území České republiky. 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že z podkladů, které otec předložil, bylo osvědčeno, že manželství rodičů se dostalo do krize, kterou rodiče chtějí řešit rozvodem manželství. Matka dětí je občankou Mexika, v České republice žije přibližně tři roky. Otec poukazuje na to, že matka není v České republice dostatečně ukotvená a nemá zde sociální vazby. V případě přemístění dětí do Mexika by byl velmi omezen v kontaktu s dětmi. Matka mu sice v textové zprávě sdělila, že bez dohody s ním děti„ ze země nevezme“, zjistil však, že vyhledává letenky do [příjmení] [jméno] na termín 10. září (bez uvedení roku). Podle soudu prvního stupně matkou psaná poznámka vzbuzuje nejistotu, zda je plánována cesta dětí do [země]. Soud prvního stupně poměřoval význam uložené povinnosti zdržet se vycestování mimo Českou republiku s velikostí rizika a jeho dopady, pokud by k vycestování dětí do zahraničí skutečně došlo. Děti jsou velmi útlého věku, kdy cesty do zahraničí nejsou zcela běžné. Z tohoto pohledu se tedy nastavené omezení nejeví jako zásadní. Pokud by nezletilí byli skutečně přemístěni do Mexika, nebude možné aplikovat instrumenty mezinárodní justiční spolupráce zemí Evropské unie. Soud prvního stupně proto uzavřel, že je třeba se přiklonit k nařízení předběžného opatření, kdy je matce uložena povinnost zdržet se s nezletilými vycestování mimo území České republiky do skončení řízení ve věci samé. Tento zákaz je vázán na absenci souhlasu otce s takovým vycestováním. 3. Proti tomuto usnesení podala matka odvolání, které odůvodnila tím, že neměla v plánu odjet s dětmi do své rodné země bez souhlasu otce nebo soudu. Toto potvrdila koliznímu opatrovníkovi na jednání dne 3. a 10. 9. 2024 a také otci (e-mailem ze dne 27. 8. 2024). Přiznává, že když toto vyjádření chtěl otec poprvé, na radu svého právníka mu sdělila, že mu nic takového potvrzovat nemusí, rozhodně to však nemělo být bráno jako důkaz o tom, že vycestovat chce. Je pravda, že v polovině června musela odejít z domu. Otec pil a kouřil marihuanu i před nezletilými. Doma docházelo k výstupům a napadáním, křiku a hádkám. Matka popisuje podrobně fungování společné domácnosti a chování otce od roku 2022 do současnosti. Kvůli situaci v rodině mluvila i s orgánem sociálněprávní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD“), protože hledala azylové bydlení pro osoby v nouzi. Matka také uvedla, že v [obec] sice nemá rodinu, ale má zde početné a silné sociální vazby, vyjádřila se také k příčinám otcovy léčby. Otec má problém se zneužíváním alkoholu, v životě prožil řadu věcí, které jej traumatizují a jsou možná příčinou jeho špatného psychického stavu. Není rovněž pravda, že by během otcovy hospitalizace neumožňovala styk s dětmi. Matka dále uvedla, že od 28. 7. do 10. 9. 2024 měla v České republice na návštěvě svou maminku, babičku dětí. Žlutý papírek, na který si matka udělala poznámku k možnému letu se netýká žádného ze společných dětí, ale matčina nezletilého syna [jméno], kterého má z předchozího vztahu. [jméno] žije s matkou v České republice, chodí do 5. třídy na základní škole v [obec]. Jeho babička zvažovala, že ho z důvodu vyhrocené situace mezi matkou a otcem vezme na nějakou dobu s sebou zpět do Mexika. K jeho cestě nakonec nedošlo kvůli školní docházce a penězům. Z poznámky„ minor travelling alone“, tj.„ nezletilý cestující samostatně“, a z ceny letenky (EUR 694) je zřejmé, že se mělo jednat o cestu jednoho nezletilého dítěte, přičemž se počítalo se zpáteční cestou bez doprovodu dospělého (s asistencí letecké společnosti), protože babička by ho doprovázela jen na cestě do Mexika. Nemohlo se jednat o žádné ze společných dětí, kterým je jeden a dva roky a samy cestovat nemohou. Mladší [jméno] navíc vůbec nevlastní cestovní pas, takže by vycestování mimo Evropskou unii nebylo možné. Matka dále reaguje na další informace z otcova návrhu na nařízení předběžného opatření, vyjadřuje se k návrhu ve věci samé a popisuje současnou situaci v rodině. Proto navrhla odvolacímu soudu navrhla, aby„ napadené usnesení zrušil“ (správně změnil tak, že zamítne návrh na nařízení předběžného opatření). 4. Otec ani kolizní opatrovník nezletilých se k podanému odvolání nevyjádřili. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s “)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání matky je důvodné. 6. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Současně odvolací soud neshledal jiné důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že otec podal dne 28. 8. 2024 návrh na úpravu poměrů nezletilých, ve kterém požaduje svěření dětí do střídavé péče rodičů. Současně podal návrh na nařízení předběžného opatření spočívající v uložení povinnosti matce zdržet se vycestování nezletilých mimo Českou republiku, a to do rozhodnutí ve věci samé. Jistota ve výši 10 000 Kč byla otcem složena ke dni 29. 8. 2024. Návrh otec odůvodnil tím, že mezi rodiči jsou neshody, které eskalovaly v květnu 2024. Dne 13. 6. 2024 měla matka s odejít s nezletilou [jméno] a doma zanechat nezletilého [jméno] a svého syna [jméno] z předchozího vztahu. Otci o sobě podávala pouze strohé zprávy, že je v pořádku. V době hospitalizace otce od 25. 7. 2024 do 21. 8. 2024 v Centru duševní rehabilitace [obec] matka neumožňovala otci kontakt s dětmi. Matka je občankou Mexika a v České republice žije teprve 3 roky. Otec proto žádal matku, aby vyloučila, že se s dětmi vycestuje mimo Českou republiku. Otec se obává, že matka plánuje přestěhovat se zpět do Mexika. Matka otci sdělila, že není povinna takové potvrzení vystavit, dne 27. 8. 2024 však otci napsala, že s dětmi bez předchozího souhlasu neodjede. Matka nemá v [obec] žádné zázemí a za dobu svého pobytu si zde nevybudovala žádné sociální vazby. Přijela za ní také její matka z Mexika a otec se obává, že přijela matce pomoci s odjezdem. Otec se obává, že by bylo velmi obtížné domoci se styku s dětmi, délka trvání případného návratového řízení by mohla zásadním způsobem poškodit jeho vztah s nimi. K návrhu otec přiložil oddací list, rodné listy nezletilých, kopii elektronické komunikace rodičů, propouštěcí zprávu ze dne 21. 8. 2024 a lékařskou zprávu ze dne 27. 8. 2024, podle které má otec posttraumatickou stresovou poruchu, poruchu duševní a poruchu chování způsobenou užíváním alkoholu, kdy v době vydání zpráv otec abstinoval. Otec také kontaktoval OSPOD města Beroun, kdy v protokolu z jednání před OSPOD ze dne 28. 8. 2024 je shrnut otcův popis situace v rodině. Dne 2. 9. 2024 otec doplnil návrh na nařízení předběžného opatření kopií matkou psaných poznámek ohledně letu z [anonymizováno] do [příjmení] [jméno], který našel v bytě, ve kterém dosud s matkou a dětmi žil. V poznámce je uvedeno datum„ Sep 10“, dále„ minor traveling alone“. Podle otce matka hledá letenky do [země], a proto vyvstala potřeba zatímně rozhodnout o zákazu vycestovat ze země. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 9. 2024, č. j. 25 Nc 2137/2024-31, byl nezletilým jmenován kolizní opatrovník [územní celek] pro jejich zastupování v řízení o úpravě poměrů. V přípisu ze dne 6. 9. 2024 matka uvedla, že neplánovala odcestovat s dětmi do Mexika. Doložila elektronickou letenku své matky z [příjmení] [jméno] do [obec] a zpáteční letenku na 10. 9. 2024 a potvrzení o přijetí jejího syna [jméno] do základní školy v [obec]. Ve věci samé bylo nařízeno jednání na 24. 9. 2024, které bylo z důvodů na straně právních zástupkyň otce i matky odročeno na 27. 9. 2024, které se z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu za účelem rozhodnutí o odvolání matky nekonalo. Podle výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne 3. 10. 2024 mají oba nezletilí české státní občanství, nezletilá [jméno] má od narození evidován trvalý pobyt na adrese [adresa], a nezletilý [jméno] je od narození formálně evidován na adrese [adresa]. 8. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, když matka je státní občankou Spojených států [anonymizováno] (dále jen„ [země]“), ostatní účastníci řízení jsou státními občany České republiky, kde také všichni účastníci řízení (včetně matky) bydlí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). 9. Podle § 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“) tento zákon upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem a) právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva, b) právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, c) pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném, d) uznávání a výkon cizích rozhodnutí, e) právní pomoc ve styku s cizinou, f) některé záležitosti týkající se úpadku, g) některé záležitosti týkající se rozhodčího řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. 10. Podle § 2 ZMPS zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. 11. Mexiko není smluvní stranou Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.) – dále jen„ Úmluva“. Mezi Českou republikou a Mexikem není v tomto směru uzavřena ani žádná dvoustranná mezinárodní smlouva. Použitelným předpisem unijního práva je Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“), kdy otcem navržená předběžná úprava znemožňující matce vycestovat s dětmi mimo Českou republiku je zásahem do výkonu rodičovské odpovědnosti (srov. čl. 1 odst. 1 písm. b), č. 2 bod 7) Nařízení Brusel II ter). 12. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter soudy členského státu jsou příslušné ve věcech rodičovské odpovědnosti k dítěti, které má v době zahájení řízení obvyklý pobyt na území tohoto členského státu. 13. Podle § 57 odst. 2 ZMPS v ostatních věcech rodičovských práv a povinností a opatření k ochraně osoby nebo jmění dítěte se rozhodné právo určí podle mezinárodní smlouvy3). 14. Podle čl. 17 Úmluvy výkon rodičovské zodpovědnosti se řídí právem státu obvyklého bydliště dítěte. 15. Podle § 8 odst. 1 ZMPS české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. 16. Nezletilí mají obvyklý pobyt v České republice. Ve věci předběžného opatření ohledně nezletilých (i ve věci samé) je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů (čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter). 17. Rozhodné právo je třeba určit podle Úmluvy ve spojení s § 57 odst. 2 ZMPS. Toto kolizní ustanovení má obecnou použitelnost, neboť právo podle něho určené se použije, i když jde o právo nesmluvního státu. Kolizní normy smluvních států jsou tak vyřazeny z použití. Podle kolizních norem v Úmluvě se v podstatě s některými výjimkami použije práva smluvního státu soudu, který má ve věci pravomoc podle Úmluvy, tzn. použije se lex fori. Mají-li tak pravomoc české soudy, postupují podle českého hmotného práva. Věc tedy bude posouzena podle českého (hmotného) práva, neboť nezletilí mají obvyklý pobyt v České republice (čl. 17 Úmluvy) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 18. Soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 1 odst. 2 z. ř. s., § 74 odst. 1, § 75c odst. 2 až 4 o. s. ř., která cituje v bodech [číslo] až 12. odůvodnění svého usnesení, přičemž odvolací soud uvádí další relevantní ustanovení, která soud prvního stupně podle obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí použil, a pro úplnost uvádí, že o předběžném opatření bylo třeba rozhodnout podle § 102 odst. 1 a 3 věty druhé o. s. ř., protože otec dne 28. 8. 2024 podal spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření také návrh na úpravu poměrů nezletilých, čímž došlo k zahájení řízení ve věci (§ 79 odst. 1 o. s. ř., § 13 odst. 1 z. ř. s.). 19. Podle § 102 odst. 1 a 3 věty druhé o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. 20. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 21. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 22. K nařízení předběžného opatření soud přistoupí tehdy, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, že budou alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. Předběžné opatření nemůže být zásadně vydáno tehdy, jestliže by byl jeho obsah totožný s rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření je institut sloužící k prozatímní ochraně oprávněného, jehož se nelze domoci jinými prostředky. Předběžné opatření tak může být soudem vydáno, jestliže je zapotřebí rychlého a pružného řešení situace, která nesnese odkladu pro nebezpečí, které jinak hrozí zájmům účastníka. Při úvaze o tom, zda má být nařízeno předběžné opatření, se soud nezabývá věcí samou, zejména nezkoumá, zda požadovaná povinnost je po právu, ale řídí se pouze tím, zda poměry účastníků vyžadují zatímní úpravu. Při rozhodování o předběžném opatření podkladem pro rozhodnutí nejsou výsledky dokazování, protože vzhledem k charakteru řízení o předběžném opatření se dokazování neprovádí; všechny okolnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o předběžném opatření, se musí podávat z návrhů nebo z listin, které k němu byly připojeny či soudu jinak předloženy. Je proto nezbytné, aby ten, kdo návrh na nařízení předběžného opatření podal, svůj případný nárok osvědčil. Procesní odpovědnost má v tomto směru navrhovatel. 23. Pro rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodující stav v době vyhlášení usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.); to mimo jiné znamená, že v řízení o předběžném opatření nelze přihlédnout k listinám či dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl při svém rozhodování k dispozici. Pro odvolací řízení tato zásada znamená, že účastníci nemohou v rámci odvolacího řízení uvádět žádné nové skutečnosti či důkazy a pokud tak učiní, odvolací soud k nim nepřihlédne. Proto odvolací nemůže přihlédnout ke skutečnostem nově uváděným v odvolání a k obsahu spisu v rozsahu, v jakém nebyl k dispozici soudu prvního stupně v době jeho rozhodování. Proto nelze vzít v úvahu k odvolání matky připojenou elektronickou komunikaci mezi rodiči, komunikaci s OSPOD či neziskovými organizacemi, ani letenku její matky. 24. Z ustanovení § 75 odst. 3 a § 75c odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že všechny okolnosti významné pro rozhodnutí ve věci je navrhovatel povinen prokázat či alespoň osvědčit listinami, případně se musí podávat z návrhu. Případně z obsahu spisu musí být zřejmé skutečnosti, jež by odůvodňovaly nařízení předběžného opatření i bez návrhu podle § 12 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 1, § 466 písm. e) a § 468 odst. 1, 2 a contrario z. ř. s . 25. V poměrech přezkoumávané věci otec jako navrhovatel nesplnil základní podmínku pro nařízení předběžného opatření. Otec ve svém návrhu netvrdí žádné skutečnosti, které by představovaly důvody k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení v souladu s účelem předběžného opatření jako zvláštního procesního institutu. Ke svému návrhu nepřipojil ničeho, co by prokazovalo naléhavou potřebu zatímně upravit poměry účastníků řízení nebo obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí a co by přinejmenším osvědčovalo skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Ani z obsahu spisu nejsou zřejmé skutečnosti, jež by odůvodňovaly nařízení předběžného opatření i bez návrhu podle § 12 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 1, § 466 písm. e) a § 468 odst. 1, 2 a contrario z. ř. s . Matkou ručně psaná poznámka ohledně možnosti letu pro nezletilé dítě z [anonymizováno] do [příjmení] [jméno], kdy z této poznámky ani není zřejmé, zda se týkala nezletilého [jméno] a [jméno], a z jaké doby pochází. Tvrzení otce ohledně nedostatečného zázemí matky v České republice ani časově omezený pobyt babičky nezletilých v České republice nepředstavují důvody pro nařízení navrhovaného předběžného opatření a takto citelný zásah do výkonu rodičovské odpovědnosti. Dostatečným podkladem není ani protokol z jednání otce před OSPOD města Beroun ze dne 28. 8. 2024, který pouze zaznamenává tvrzení otce k situaci v rodině. 26. Otcův návrh zůstal zcela v rovině tvrzení. Je přitom povinností navrhovatele prokázat naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů a přinejmenším osvědčit tvrzení odůvodňující nařízení konkrétního předběžného opatření (§ 75c odst. 1 o. s. ř.). Nelze vycházet pouze z nedostatečně podložených tvrzení uvedených v návrhu. 27. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření. 28. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o tom rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé (§ 145 o. s. ř.) nebo jímž se řízení o ní končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 4. října 2024 Mgr., Bc. Jiří Hanzal předseda senátu