ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dcery rodičů: [anonymizována dvě slova], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená obecným zmocněncem [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] [jméno] [příjmení] [jméno], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zvýšení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 4. 9. 2023, č. j. 11 P 80/2017-277, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným rozsudkem rozhodl tak, že výživné stanovené otci rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 1. 2017, č. j. 11 Nc 54/2016-119, pro nezletilou [jméno] částkou 4 500 Kč měsíčně se s účinností od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 zvyšuje na částku 15 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2022 na částku 19 000 Kč měsíčně; výživné je otec povinen platit do 15. dne v měsíci k rukám matky (výrok I.), nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 ve výši 300 000 Kč je otec povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000 Kč pod ztrátou výhody splátek spolu s běžným výživným k rukám matky počínaje měsícem listopadem 2023 (výrok II.), tím se mění rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 1. 2017, č. j. 11 Nc 54/2016-119 (výrok III.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že počet vyživovacích povinností rodičů se nezměnil. Každý z rodičů má nadále jednu vyživovací povinnost. Matka bydlí s nezletilou v bytě, který rodiče vlastní každý 1/2, jenž je předmětem jiného soudního řízení. Náklady na bydlení činí 20 749 Kč měsíčně na splátku hypotéky, 8 413 Kč měsíčně na poplatky SVJ, 2 010 Kč měsíčně zálohy na elektřinu a 3 370 Kč zálohy na plyn. Od ledna 2022 je matka kvůli artróze na nemocenské, kdy jí byla vyplacena celková částka asi 52 000 Kč, nyní již nemocenskou nepobírá. Předtím byla zaměstnána ve své společnosti s příjmem asi 25 000 Kč měsíčně. Pobírá vdovský důchod ve výši 2 200 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá. Měla úspory asi 500 000 Kč. Vlastní dvě společnosti, kdy předmětem podnikání jsou úklidové práce a služby. Na společnost si vzala půjčku ve výši 1 000 000 Kč, a to na chod společnosti. Léčí se s artrózou, užívá léky s náklady 1 500 Kč na tři měsíce, chodí na injekce s náklady 4 000 Kč ročně a užívá léky na bolest. Otec vlastní 1/2 bytu v [anonymizováno]. Otec je od 1. 8. 2021 společníkem a jednatelem spol. [právnická osoba] a dále od 3. 10. 2022 u spol. [právnická osoba], jehož 100% společníkem je [právnická osoba] s. r. o. Otec je dále předsedou [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] je vlastníkem automobilu Jeep Compass, r. v. 2010. Otec za roky 2021 a 2022 nepodával daňová přiznání. Průměrný měsíční příjem otce od [právnická osoba] s. r. o. v roce 2022 činil 12 280 Kč, za období od ledna do července 2023 činil 13 544 Kč a u společnosti [právnická osoba] v období od října 2022 do července 2023 částku 4 000 Kč Nezletilá nastoupila do 9. třídy základní školy. Věnuje se latinskoamerickému tanci a baletu. Náklady na balet činí 2 000 Kč ročně, na latinskoamerické tance 4 000 Kč ročně. Dále chodí individuálně dvakrát týdně do fitness s náklady 160 Kč za vstup. Nemá zřízeno pojištění či spoření. Nosí rovnátka, na která otec dvakrát přispěl. Dochází k psychologovi s náklady 800 Kč za sezení. Nosí také brýle a je sledovaná na kardiologii. Styk nezletilé s otcem neprobíhá, otec platí výživné řádně, kromě nákladů na rovnátka nad rámec výživného nepřispívá. 3. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tak, že porovnáním stavu při úpravě výživného rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 1. 2017, č. j. 11 Nc 54/2016-119, a nyní zjištěného je přiměřené zvýšení výživného pro nezletilou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 na 15 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2022 nadále na 19 000 Kč měsíčně, kdy v té době již nezletilá byla žákyní II. stupně základní školy a od posledního rozhodnutí soudu o výživném uplynula doba téměř 2 a 3/4 roku. Matka měla zvýšené náklady s nezletilou i v souvislosti s rovnátky, na které otec přispěl, její zájmovou činností a návštěvami psychologa. Takto zvýšené výživné odpovídá oprávněným potřebám nezletilé, výdělkovým schopnostem a možnostem a majetkovým poměrům rodičů, kdy na straně matky došlo v důsledku jejího zdravotního stavu ke snížení příjmů. A pokud jde o poměry otce, soud prvního stupně vycházel z ustanovení § 916 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdy kromě zaslání příjmů, které si soud vyžádal přímo u společností otce, otec soudu neposkytl žádnou součinnost. Soud nemohl zjistit ani majetkové poměry otce, pokud jde o jeho společnosti, neboť až na jednu společnost, nepodávaly v roce 2021 a 2022 daňová přiznání. Sám otec rovněž nepodával daňová přiznání. Při zjištění příjmů otce byly uvažovány částky ve výši pětadvacetinásobku životního minima jednotlivce, které v roce 2021 činilo 3 860 Kč, od 1. 4. 2022 činilo 4 250 Kč a od 1. 7. 2022 činilo 4 620 Kč a od 1. 1. 2023 činí 4 860 Kč. Bylo přihlédnuto také k tomu, že otec prakticky nepřispívá ničím nad rámec stanoveného výživného a s nezletilou se nestýká. 4. Proti tomuto rozsudku podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že mu nebyl řádně doručen. Nebyl si vůbec vědom skutečnosti, že by bylo vedeno řízení o zvýšení výživného. O předmětném rozsudku se dozvěděl až po nařízení exekuce vedené pod sp. zn. 203 EX 08980/24. Otec se tedy neúčastnil žádného jednání ve věci a neměl možnost vyjádřit svůj procesní postoj. V rámci aktuálně vedeného řízení o vypořádání SJM rodičů nezletilého, při kterém soudce existenci rozsudku zmínil, bylo nicméně uvedeno, že byl doručen na adresu otce. Otec namítá, že má již od roku 2018 zřízenou datovou schránku a do ní napadený rozsudek doručen nebyl. Soud prvního stupně tak nepostupoval správně. Proto navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Otec podal po doručení rozsudku soudu prvního stupně proti němu další odvolání, v kterém uvedl, že je s nezletilou v telefonickém kontaktu, osobním setkání matka brání. Za dobu od 29. 11. 2021 nad rámec výživného uhradil celkem 217 745 Kč. Dále vytkl soudu prvního stupně nedostatečné a nesprávné zjištění jeho příjmů a poměrů. Proto znovu navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Matka k prvnímu odvolání prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno] uvedla, že otec v řízení vystupoval pod jménem„ [jméno] [příjmení] [jméno]“. Pod takovým jménem v systému datových schránek není vedena žádná osoba. Otec si zřídil datovou schránku na jméno„ [jméno] [příjmení]“. Soud prvního stupně nepochybil, když otce v systému datových schránek nenalezl a doručoval mu na adresu trvalého bydliště (správně trvalého pobytu). Bez ohledu na výše uvedené otec podal odvolání opožděně. Otec do spisu nahlížel, a tudíž se s napadeným rozsudkem seznámil nejpozději dne 29. 4. 2024, když ten den otec podal žalobu pro zmatečnost. Odvolání bylo však podáno až dne 31. 5. 2024. K druhému odvolání otce proti rozsudku uvedla, nechť je odvolací řízení pro překážku litispendence zastaveno. 7. Kolizní opatrovník nezletilé se k podanému odvolání nevyjádřil. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. d) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání otce je důvodné. 9. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud postupem podle § 212a odst. 5 o. s. ř. zjistil, že řízení před soudem prvního stupně trpí zmatečnostními vadami uvedenými v § 229 odst. 3 o. s. ř. a rovněž dalšími vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava nemohla být zjednána za odvolacího řízení. 10. Výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení nebyl odvoláním dotčen, avšak jde o závislý výrok, proto nenabyl samostatně právní moci a je rovněž předmětem odvolacího řízení (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). 11. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilá, která se narodila v České republice, je státní občankou Ukrajiny a Moldavské republiky, matka je státní občanskou Moldavské republiky a otec je státním občanem Ukrajiny. Všichni účastníci řízení žijí v České republice. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle jeho čl. 15 ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“). Při konkurenci Nařízení o výživném a mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členskými státy má aplikační přednost toto nařízení (viz jeho čl. 69 odst. 2); tímto nařízením není dotčeno použití dvoustranných nebo mnohostranných úmluv a dohod, jejichž smluvní stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které se týkají oblastí upravených tímto nařízením, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle čl. 307 Smlouvy (viz jeho čl. 69 odst. 1). S Ukrajinou má Česká republika uzavřenu dvoustrannou mezinárodní smlouvu o právní pomoci v občanských věcech (sdělení č. 123/2002 Sb. m. s.) – dále jen„ Smlouva“. S Moldavskou republikou je použitelná mezinárodní smlouva o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhl. č. 95/1983 Sb. a sdělení č. 81/2009 Sb. m. s.). Haagský protokol je použitelný pouze v členských státech Evropské unie a smluvních státech (viz jeho čl. 18 a 19 odst. 1). Ukrajina ratifikovala Haagský protokol a pro ni vstoupil v platnost dne 1. 12. 2022 [ulice] republika není smluvním státem Haagského protokolu. 12. Nezletilá má dvě cizí státní občanství, která nabyla současně svým narozením po obou rodičích. Nelze tedy podle § 28 ZMPS určit, které státní občanství nabyla dříve. Věc vykazuje silnější vazbu na Ukrajinu, které je nezletilá také státním občanem, neboť je rozhodováno o zvýšení výživného určeného otci, který je státním občanem Ukrajiny. Proto se pro posouzení otázky mezinárodní soudní pravomoci užije Smlouva (sdělení č. 123/2002 Sb. m. s.). Pro posouzení otázky rozhodného práva se použije Haagský protokol, neboť Česká republika je členským státem Evropské unie, která společně s Ukrajinou jsou jeho smluvními stranami. 13. Podle čl. 33 odst. 2 Smlouvy k rozhodování o právních vztazích mezi rodiči a dětmi je dána pravomoc jak soudu smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště v době zahájení soudního řízení, tak i soudu smluvní strany, jejímž občanem je dítě. 14. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak. 15. Nezletilá má bydliště i obvyklý pobyt v České republice. Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 33 odst. 2 Smlouvy, čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 16. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že matka dne 17. 4. 2023 podala návrh na zvýšení výživného určeného otci. Lustrací v Informačním systému základních registrů provedenou dne 18. 4. 2023 bylo zjištěno, že otec má evidován trvalý pobyt na adrese [adresa]. Usnesením ze dne 28. 4. 2023, č. j. 11 P 80/2017-160, byl nezletilé jmenován kolizní opatrovník pro zastupování v řízení a jednání ve věci bylo nařízeno na 1. 6. 2023. Předvolání k jednání, návrh na zahájení řízení a usnesení o jmenování kolizního opatrovníka byla otci doručována do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu [adresa]. Zásilka byla vrácena soudu s odtrženou výzvou jako nedoručená, proto bylo na úřední desce soudu vyvěšeno oznámení podle § 50 o. s. ř. Otec se k jednání soudu dne 1. 6. 2023 nedostavil s tím, že doručení je vykázáno. Jednání bylo odročeno na 24. 7. 2024. K tomuto jednání byl otec předvolán písemně, zásilka byla otci doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu [adresa]. Zásilka byla vrácena soudu jako nedoručená, proto bylo na úřední desce soudu vyvěšeno oznámení podle § 50 o. s. ř. Podle úředního záznamu ze dne 7. 7. 2023 otec nemá mít zřízenu datovou schránku. Otec se k jednání soudu dne 24. 7. 2023 nedostavil. V protokolu o jednání je uvedeno, že doručení otci je vykázáno, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Při tomto jednání byla vyslechnuta matka jako účastník řízení a byly provedeny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na 4. 9. 2023. K tomuto jednání byl otec předvolán písemně, zásilka byla otci doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu [adresa]. Zásilka byla vrácena soudu jako nedoručená, proto bylo na úřední desce soudu vyvěšeno oznámení podle § 50 o. s. ř. Soudem prvního stupně byly opatřeny listinné důkazy k poměrům otce, které byly provedeny při jednání dne 4. 9. 2023, které se konalo opět v nepřítomnosti otce, a byl ve věci vyhlášen napadený rozsudek. Soud prvního stupně provedl důkaz výslechem matky a listinami, a to rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 1. 2017, č. j. 11 Nc 54/2016-119, potvrzením o příjmech matky za rok 2021 a 2022, pohyby na účtu matky, předpisem záloh a vyúčtováním služeb k bydlení matky, evidenčním listem důchodového pojištění matky, lékařskými zprávami matky, výpisy z Centrálního registru vozidel k matce, otci a [právnická osoba], výpisem katastru nemovitostí ve vztahu k rodičům, výpisem z obchodního a živnostenského rejstříku ve vztahu k otci a subjektům [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], sdělením finančního úřadu o nepodání daňového přiznání otce, [právnická osoba] a [právnická osoba] v roce 2021 a 2022, sdělením ČSSZ o pojistným vztazích otce, sdělením úřadu práce o nevyplácení dávek otci, daňovými přiznání [právnická osoba] patrně za rok 2022 a potvrzením o příjmech otce za období leden 2022 – červenec 2023. Dne 29. 4. 2024 otec podal proti napadenému rozsudku také žalobu pro zmatečnost, který byla usnesením ze dne 7. 5. 2024, č. j. 11 P 80/2017-296, zamítnuta. Otec proti tomuto usnesení podal odvolání, s nímž věc odvolacímu soudu předložena nebyla. 17. Podle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. 18. Podle § 45 odst. 1 až 3 o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu (odst. 1). Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2). Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím a) doručujícího orgánu, nebo b) účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3). 19. Podle § 46 odst. 1 o. s. ř. adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu. 20. Podle § 79 odst. 3 o. s. ř. žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. 21. Podle § 115 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. 22. Z dosavadního průběhu řízení a obsahu spisu je zřejmé, že otec se žádným způsobem neúčastnil řízení před soudem prvního stupně, kdy mu nebyl řádně a účinně doručen návrh na zahájení řízení, předvolání k jednáním, napadený rozsudek (ten byl doručen až následně s časovým odstupem po podání žaloby pro zmatečnost) a usnesení o jmenování kolizního opatrovníka nezletilé, které tak dosud není pravomocné, ani vykonatelné. Otec měl již v době zahájení řízení zřízenu datovou schránku fyzické osoby, což bylo (nebo mělo být) soudu prvního stupně v tento okamžik známo z jím provedené lustrace všech účastníků řízení v Informačním systému základních registrů. Tedy otci mělo být vše doručováno do jeho zřízené datové schránky podle § 45 odst. 2 a § 46 odst. 3 o. s. ř. Namísto toho soud prvního stupně doručoval prostřednictvím doručujícího orgánu (provozovatele poštovních služeb) na adresu trvalého pobytu a následně učinil závěr o doručení otci náhradním způsobem podle § 49, resp. 50 o. s. ř. K účinnému doručení otci na adresu trvalého pobytu by došlo tehdy, pokud by mu bylo doručeno osobně oproti jeho podpisu (srov. § 46a odst. 1 o. s. ř.). Tím došlo k odnětí možnosti otce jednat před soudem, když se o„ pravomocném“ rozsudku o zvýšení výživného dozvěděl až na základě probíhající exekuce vedené na základě něho a dále v jiném soudním řízení. Soud prvního stupně tímto svým postupem zatížil řízení zmatečnostní vadou uvedenou v § 229 odst. 3 o. s. ř. 23. Jsou-li naplněny důvody zmatečnosti, nezbytným důsledkem je kasace soudního rozhodnutí vydaného v řízení stiženém touto vadou (§ 235e odst. 2 věta první in fine o. s. ř.). K taxativně vypočteným důvodům zmatečnosti přihlíží také soud v odvolacím řízení, a to i z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a shora zjištěný důvod zmatečnosti je uveden ve výčtu vad (§ 229 odst. 3 o. s. ř.). Shledá-li odvolací soud zmatečnost řízení, které přecházelo vydání napadeného rozhodnutí, je rovněž důsledkem zrušení takového rozhodnutí podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Uvedenou vadu nelze s ohledem na další pochybení soudu prvního stupně zhojit tím, že otec bude předvolán k jednání před odvolacím soudem, kde by se mohl vyjádřit ve věci a mohl by být proveden k důkazu jeho výslech jako účastníka řízení. Otci je totiž třeba řádně a účinně doručit také návrh na zahájení řízení a usnesení o jmenování kolizního opatrovníka nezletilého. 24. Mimoto se soud prvního stupně dopustil dalších pochybení, která představují vady řízení, přičemž tyto vady nelze v odvolacím řízením napravit. 25. Podle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. 26. Podle § 20 odst. 1 z. ř. s. soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. 27. Podle § 21 z. ř. s. soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. 28. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 29. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 30. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 31. Pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Skutkový stav věci soud zjišťuje pomocí dokazování (§ 120 a násl. o. s. ř.). Řízení péče soudu o nezletilé a dokazování v něm je ovládáno tzv. zásadou vyšetřovací (§ 20 odst. 1, § 21 z. ř. s. ve spojení s § 120 odst. 2 věta první o. s. ř.). 32. Pro poměry tzv. nesporného řízení lze přiměřeně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 870/2002, který dospěl k závěru, že o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, se při zjišťování skutkového stavu věci jedná například tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením § 120 o. s. ř. nebyly vůbec zjišťovány okolnosti rozhodné pro posouzení věci, přestože byly tvrzeny a k jejich prokázání byly nabízeny důkazy, nebo jestliže okolnosti rozhodné pro posouzení věci sice nebyly tvrzeny, ale měly být zjišťovány jako skutkový podklad pro posouzení skutečnosti, jíž je soud povinen se zabývat z úřední povinnosti. 33. Porušení zásady vyhledávací (vyšetřovací) v občanském soudním řízení vytváří reálnou překážku dosažení účelu tohoto řízení (§ 1 o. s. ř. ve spojení s § 85 až 87 zákona o rodině; nyní § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), proto rozsudek, který je výsledkem takového řízení nelze než kvalifikovat ve smyslu svévolné aplikace jednoduchého práva a tím porušení základního práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základní práv a svobod (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2003, sp. zn. III. ÚS 737/02). 34. Soudy jsou při stanovení výživného povinny dostatečně a konkrétně odůvodnit, z čeho odvíjejí jeho konkrétní výši (viz nález Ústavního soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 4057/18). V odůvodnění rozsudku o výživném je třeba uvést, alespoň přiměřeným rozpětím, měsíční čistý příjem rodiče, který dle závěrů soudu odpovídá jeho schopnostem a možnostem (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 16 Co 30/2018, publikovaný v ASPI, ID: JUD376139CZ). 35. Zákonná domněnka podle § 916 o. z. nastupuje v případě, že výživou povinný rodič neposkytne v řízení potřebnou součinnost pro zjištění jeho příjmů a jiných rozhodných skutečností pro určení výživného. Naopak předpokladem pro aplikaci této zákonné domněnky není, hodnotí-li soud určitý důkazní prostředek jako nevěrohodný (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 64 Co 401/2016, publikovaný v ASPI, ID: JUD335040CZ). 36. Aplikovatelný na přezkoumávanou věc je také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1912/2003, podle kterého odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. [obec] úplné apelace, kterou je ovládáno občanské soudní řízení, akcentuje potvrzující a měnící rozhodnutí odvolacího soudu. Předpoklady pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně nejsou dány mimo jiné tehdy, jestliže právní posouzení věci soudem prvního stupně je nesprávné a její správné právní posouzení vyžaduje další skutková zjištění, která odvolací soud sám nemůže učinit. Tak je tomu nejen v případě, kdy je zapotřebí rozsáhlejšího doplnění dokazování, které nelze provést bez průtahů ( (§ 213 odst. 2 o. s. ř.); nyní § 213 odst. 4 o. s. ř.), ale i tehdy, jestliže se má doplnění dokazování týkat podstatných skutečností (výsledkem doplnění dokazování by měla být zásadní skutková zjištění, která rozhodujícím způsobem ovlivní právní posouzení věci). Je-li proto ke správnému rozhodnutí věci zapotřebí podstatných skutkových zjištění, která neučinil soud prvního stupně, popřípadě, která sice tento soud učinil, ale vzhledem k odlišnému právnímu názoru, na nich své rozhodnutí nezaložil, nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně. V těchto případech je na odvolacím soudu napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V opačném případě odvolací soud poruší zásadu dvouinstančnosti občanského soudního řízení, neboť účastníkům řízení odepře možnost přezkumu správnosti nových, popřípadě – z pohledu soudu prvního stupně – dosud bezvýznamných skutkových zjištění. Rozhodnutí odvolacího soudu je tak ve svých důsledcích rozhodnutím vydaným v jediném stupni. Přitom nedodržení zásady dvouinstančnosti představuje porušení zásady obsažené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1901/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 30/2000; rozsudek téhož soudu ze dne 30. 12. 2003, sp. zn. 30 Cdo 1198/2001) 37. Doplnění dokazování o dosud neprovedené důkazy, které byly navrženy až před odvolacím soudem, nemusí být provedeno v odvolacím řízení jen tehdy, představuje-li rozsáhlé doplnění dokazování a, nebylo-li ke skutečnosti, která má být prokázána, dosud (před soudem prvního stupně) provedeno žádné dokazování nebo bylo-li k ní provedeno jen zcela nedostatečné dokazování. Obě podmínky uvedené v § 213 odst. 4 o. s. ř. musí být splněny kumulativně; odvolací soud není povinen provést navržené důkazy jen tehdy, jestliže má být provedeno rozsáhlé doplnění dokazování a současně jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, dosud nebylo provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování. Za účelem provedení těchto důkazů může být rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno podle § 219a odst. 2 o. s. ř. Rozsáhlost doplnění dokazování nevyjadřuje počet (množství) důkazů, které by měly být za odvolacího řízení provedeny, ale vždy rozsah pro posouzení věci významných skutečností, ohledně kterých je třeba za odvolacího řízení doplnit dokazování. Zcela nedostatečným dokazováním se má v § 213 odst. 4 o. s. ř. na mysli stav, kdy soud prvního stupně sice některé důkazy provedl, avšak šlo o důkazy zjevně nezpůsobilé objasnit skutečnosti pro rozhodnutí nebo řízení významné (viz DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1171). 38. Rozsah závěru o skutkovém stavu učiněného soudem prvního stupně ohledně poměrů otce nijak nepostačuje pro právní posouzení věci. Nebyly zjištěny jeho osobní a majetkové poměry, jeho výdělkové možnosti a schopnosti. Soud prvního stupně vyšel pouze z potvrzení o výdělcích otce za určité období, z veřejných seznamů a veřejných rejstříků a dále z listin, které k poměrům otce neobsahují žádné skutečnosti. Současně soud prvního stupně z důvodu neposkytnutí součinnosti otce aplikoval na věc § 916 o. z. Jestliže soud při doručování výzev otci k poskytnutí součinnosti postupoval nezákonným způsobem, nelze pak uzavřít, že otec součinnost neposkytl a aplikovat sankční ustanovení o fikci výše příjmu povinného rodiče (§ 916 o. z.). Dokazování k poměrům otce provedené soudem prvního stupně je zcela nedostatečné a k tomu má za následek nesprávné právní posouzení věci, které není zdůvodněno. Uvedenou vadu řízení spočívající v neúplném dokazování nelze v odvolacím řízení napravit, neboť je třeba provést komplexní dokazování k celkovým poměrům otce rozhodným pro určení výše výživného. 39. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním. 40. Soud je povinen v odůvodnění uvést, které skutečnosti (skutková tvrzení) významné pro rozhodnutí ve věci byly dokazováním, shodnými tvrzeními účastníků nebo jiným zákonným způsobem prokázány a které nikoliv. U každé jednotlivé prokázané i neprokázané skutečnosti musí soud vyjádřit, jak k tomuto závěru dospěl, tj. jak tyto důkazy hodnotil, zejména jde-li o důkazy protichůdné, a proč nevyhověl všem návrhům účastníků a vedlejších účastníků. Jednotlivé prokázané skutečnosti je třeba promítnout do závěru o skutkovém stavu věci, který je rozhodný pro její právní posouzení. Právním posouzením věci se pak rozumí výklad o tom, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu soud vycházel (proč pod tato ustanovení podřadil zjištěný skutkový stav) a jak je případně vyložil, a výklad o tom, jaká mají účastníci na základě zjištěného skutkového stavu podle těchto ustanovení ve vztahu k předmětu řízení práva a povinnosti, a jak proto byla věc rozhodnuta (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2011, sp. zn. 20 Cdo 2316/2010). 41. Napadený rozsudek nemá náležitosti stanovené v § 157 odst. 2 o. s. ř. Sice je zřejmé, jakými úvahami se soud prvního stupně řídil při hodnocení důkazů a jakým způsobem učinil závěr o skutkovém stavu, avšak není zřejmé, jak věc posoudil po právní stránce. Posouzením věci po právní stránce se rozumí výklad o tom, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu soud vycházel (proč pod tato ustanovení podřadil zjištěný skutkový stav) a jak je případně vyložil, a výklad o tom, jaká mají účastníci na základě zjištěného skutkového stavu podle těchto ustanovení ve vztahu k předmětu řízení práva a povinnosti a jak proto byla věc rozhodnuta. V odůvodnění napadeného rozsudku je uvedeno toliko, že„ Soud po zvážení shora popsaných skutečností má za to, že je přiměřené zvýšení výživného pro nezletilou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 zvyšuje na částku 15 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2022 na částku 19 000 Kč měsíčně, kdy v té době již nezletilá byla žákyní druhého stupně základní školy a od posledního rozhodnutí soudu o výživném uplynula doba téměř 2 a 3/4 roku. (…) Soud je přesvědčen, že výživné od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 ve výši 15 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2022 ve výši 19 000 Kč měsíčně odpovídá oprávněným potřebám nezletilé, výdělkovým schopnostem a možnostem a majetkovým poměrům rodičů (…)“. Takové odůvodnění napadeného rozsudku je pak nepřesvědčivé, kdy není srozumitelně, logicky a konkrétním způsobem zdůvodněno, z jakých zjištění soud prvního stupně vycházel a z jakých konkrétních důvodů takto rozhodl. Vůbec není konkrétně a srozumitelně odůvodněn výrok nedoplatku na výživném. Zcela chybí právní posouzení ve vztahu k přítomnosti tzv. cizího prvku v řízení (viz body č. 11 až 151. odůvodnění shora). Napadený rozsudek je tak nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, kdy soudem prvního stupně provedené dokazování, které je nedostatečné, vede k chybným a nezdůvodněným právním závěrům Nezbytným důsledkem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí je jeho zrušení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4075/2016). 42. S ohledem na výše uvedené závěry odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení podle § 219a odst. 1 písm. a), b), odst. 2 o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 43. Soud prvního stupně v dalším řízení otci, resp. jeho zástupci doručí návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného a usnesení o jmenování kolizního opatrovníka pro zastupování nezletilé v řízení. Nařídí ve věci jednání, k němuž řádně předvolá všechny účastníky řízení a jejich zástupce. Při jednání provede znovu dokazování, a to v úplném rozsahu. Vyslechne oba rodiče jako účastníky řízení, opatří listinné důkazy. Přitom zohlední také odvolací námitky otce. Je třeba zjistit dokazováním veškeré osobní, majetkové a výdělkové poměry otce za relevantní období (srov. § 922 odst. 1 o. z., § 154 odst. 1 o. s. ř.). Obecně při zjišťování poměrů rodiče je třeba se zaměřit na zjištění jeho výdělků ze závislé činnosti, z podnikání, a to jak OSVČ nebo prostřednictvím obchodní společnosti; případně zjištění jiných příjmů. Dále je třeba zjistit počet a rozsah vyživovacích povinností rodiče, zda žije s někým ve společné domácnosti a zda s ním hospodaří a jakým způsobem, jaké jsou životní náklady povinného rodiče, zdravotní stav, majetková situace (nemovitosti, automobily, cennosti atp.), zda má rodič závazky a jaké, co do druhu a výše. Poměry rodiče ovlivňují také poměry jeho druha-družky nebo manžela-manželky. Také je významné, jakým způsobem a v jaké míře (výši) rodič plní vyživovací povinnost vůči dítěti, o jehož výživném je rozhodováno. Výše uvedené platí pro oba rodiče, nikoli jen pro toho, jemuž je určováno výživné (srov. § 914 o. z.). Teprve po úplném zjištění skutkového stavu bude moci soud prvního stupně o výživném znovu rozhodnout, veden zásadou vyšetřovací zakotvenou v § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s. ve spojení s § 120 odst. 2 větou první o. s. ř. Míra dokazování však musí být v takovém rozsahu, který mu umožní úplné právní posouzení věci. Následně soud prvního stupně provedené dokazování zhodnotí postupem podle § 132 o. s. ř. a své úvahy promítne do písemného vyhotovení rozsudku. Takto zjištěný skutkový stav podřadí pod příslušnou právní normu a srozumitelně vysvětlí své právní závěry. Přitom se bude řídit zde citovanými závěry judikatury týkajícími se rozhodování soudů o výživném a o dokazování. V písemném vyhotovení rozsudku včetně jeho odůvodnění se soud prvního stupně bude řídit jeho náležitostmi podle § 157 odst. 2 o. s. ř., kdy zejména stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce, přičemž bude dbát o jeho přesvědčivost. 44. Současně soud prvního stupně vyřeší otázku zastoupení matky, která již v řízení nemůže být nadále zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], když dne 20. 2. 2024 byla předložena plná moc pro obecného zmocněnce (uveden v záhlaví tohoto usnesení) k zastupování ve všech věcech a opravňující k provádění veškerých úkonů (procesní plná moc), dříve udělená procesní plná moc advokátu tedy zanikla a zastoupení obecným zmocněncem stále trvá (§ 24 odst. 1 věty třetí, § 27 odst. 1 a § 28 odst. 3 o. s. ř.). 45. Soud prvního stupně je tímto právním názorem odvolacího soudu vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). 46. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť podle § 224 odst. 3 o. s. ř. o nich rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 2. prosince 2024 Mgr., Bc. Jiří Hanzal předseda senátu