USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudců JUDr. Ivany Muchové a JUDr. Jaroslava Lockenbauera ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [adresa] proti povinnému: [osobní údaje povinného] bytem [adresa] za účasti manželky povinného: [osobní údaje manželky] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odklad exekuce, o odvolání manželky povinného proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 03. 05. 2024, č.j. [číslo jednací], takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Pověřený soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (dále jen„ soudní exekutor“) usnesením ze dne 03. 05. 2024, č. [číslo jednací] rozhodl o odmítnutí návrhu manželky povinného na odklad exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 14. 11. 2023, č. 40 EXE 1446/2023-7 Soudní exekutor své rozhodnutí odůvodnil tím, že z obsahu podání manželky povinného není zřejmé, zda návrh směřuje pouze vůči nařízenému termínu dražby nemovitých věcí v SJM povinného a jeho manželky (s termínem 07. 05. 2024), a to pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, stavba stojí na pozemku p.č.: St. [anonymizováno]; a pozemku parc. [číslo] zahrada; vše zapsáno na [list vlastnictví] pro Kat. území [obec], okres [okres] (dále jen„ předmětné nemovitosti“) nebo všeobecně vůči exekuci jako takové. Dále k návrhu manželky povinného na odklad exekuce nebyly přiloženy listiny prokazující tvrzení manželky povinného v tom směru, že povinný trvale opustil společnou domácnost, že manželka povinného čerpá rodičovskou dovolenou, dále že výlučně pečuje o nezletilé děti a že děti mají zdravotní problémy. Soudní exekutor neměl za prokázané ani tvrzení manželky povinného v tom směru, že její situace, ve které se nachází, je pouze přechodného charakteru. Soudní exekutor dále konstatoval, že s ohledem na podání manželky povinného týkajícího se odkladu exekuce ve formě zrušení dražby a částečného zastavení exekuce v rozsahu 1/2 postižených nemovitostí v SJM povinného a jeho manželky, bylo návrhu manželky na zastavení exekuce usnesením č. [číslo jednací] a č. [číslo jednací] fakticky vyhověno, a proto již návrh na odklad exekuce postrádá věcný základ. 2. Proti tomuto usnesení podala manželka povinného včasné odvolání. Ve svém odvolání namítla, že předmětná exekuce je vedena prodejem předmětných nemovitostí, které jsou v SJM povinného a jeho manželky. Dluh povinného vznikl proti vůli manželky povinného, a navíc před uzavřením jejich manželství dne 31. 08. 2019. Manželka povinného podala svůj návrh na odklad exekuce, jelikož v nemovitosti žije spolu se svými dvěma nezletilými dětmi, které má ve výlučné péči, je na rodičovské dovolené, její děti nebyly přijaty ke školní docházce s tím, že vývoj dětí je opožděn. Manželka povinného proto nemá příjmy, nemá možnost si najít jiné bydliště a hradit například pronájem. Manželka povinného dále namítla, že exekucí byl postižen majetek ve společném jmění manželů ve větším rozsahu, než zákon připouští. Manželka povinného doložila, jaký je věk dětí a nesouhlasí s tím, že neprokázala svá tvrzení ohledně jen přechodného charakteru své situace. Pokud budou děti přijaty do předškolního vzdělávání, bude mít manželka povinného možnost výdělku, čímž se zlepší jejich situace. Současná situace manželky povinného tak není trvalého rázu a zároveň se bez své viny dostala do situace, kdy by neprodlený výkon rozhodnutí měl pro ni a pro její děti zvláště nepříznivé důsledky. Stejně tak odkladem exekuce dle povinné nebude ani oprávněná vážně poškozena. Manželka povinného navrhla, aby odvolací soud rozhodl tak, že provedení exekuce bude odloženo, a to na dobu, než bude zajištěna situace nezletilých a manželky povinného. 3. Povinný se k odvolání nevyjádřil. 4. Oprávněná se k podanému odvolání vyjádřila tak, že považuje rozhodnutí soudního exekutora za správné a že souhlasí s tím, aby o věci rozhodl exekuční soud. 5. Odvolací soud ve smyslu ust. § 52 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /dále jen„ ex. ř.“ /, ve spojení s ust. § 212 a ust. § 212a o.s.ř., přezkoumal odvoláním napadené usnesení včetně postupu soudního exekutora, který předcházel jeho vydání, a aniž by nařizoval odvolací jednání (ust. § 254 odst. 8 o.s.ř.) dospěl k závěru, že odvolání manželky povinného není důvodné. 6. Povinný je občanem Rumunska, tedy cizincem podle § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a jde o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb.), bylo třeba zabývat se nejprve otázkou, zda je dána pravomoc českých justičních orgánů, a pokud ano, podle jakého právního řádu je namístě postupovat. Pravomoc českých soudů je dána vzhledem k ust. § 6 odst. 1, § 68 zákona č. 91/2012 Sb. a postup podle českého právního řádu (procesně právních i hmotněprávních předpisů) vyplývá z ust. § 8 odst. 1, § 9, § 41, § 42. § 68, § 69 a § 70 zákona č. 91/2012 Sb. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Soudy České republiky jsou příslušné k rozhodnutí o projednávané věci, neboť jde o prodej nemovité věci, která se nachází v České republice. Manželka povinného je občanem Ukrajiny. Podle smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Ukrajinou v občanskoprávních věcech č. 123/2002 Sb. čl. 48 odst. 3 se právní vztahy k nemovitému majetku řídí právním řádem státu, na kterém se nemovitý majetek nachází. Pravomoc České republiky je tak v projednávané věci dána. Při rozhodování se použije český právní řád. 7. Z obsahu exekutorského spisu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že exekuční řízení bylo zahájeno na návrh oprávněné podaného dne 01. 11. 2023 Okresní soud v Mladé Boleslavi vydal dne 14. 11. 2023 pod č.j. 40 EXE 1446/2023-7 pověření soudnímu exekutorovi k vedení exekuce na majetek povinného k vymožení povinnosti vyplývající z vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. 5. 2022, č. j. 19 C 212/2022-31, a to k vymožení jistiny ve výši 434 915 Kč, nákladů nalézacího řízení oprávněné ve výši 22 946 Kč, úroků z prodlení od 20. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 298 803 Kč, úroků z prodlení od 23. 3. 2019 do 15. 6. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 148 112 Kč, úroků z prodlení od 16. 6. 2022 do 7. 9. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 146 112 Kč, úroků z prodlení od 8. 9. 2022 do 15. 9. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 144 112 Kč, úroků z prodlení od 16. 9. 2022 do 19. 10. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 142 112 Kč, úroků z prodlení od 20. 10. 2022 do 18. 11. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 140 112 Kč, úroků z prodlení od 19. 11. 2022 do 29. 12. 2022 ve výši 9,75 % ročně z částky 138 112 Kč, úroků z prodlení od 30. 12. 2022 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 136 112 Kč a nákladů oprávněné a nákladů exekuce, které budou v průběhu exekuce určeny. 8. Manželka povinného podala dne 30. 04. 2024 jednak návrh na zastavení předmětné exekuce a dále téhož dne i návrh na odklad předmětné exekuce. Návrh na odklad exekuce odůvodnila manželka povinného tím, že dluh povinného ve výši 434 915 Kč vznikl proti její vůli, a navíc před uzavřením manželství s povinným, což také sdělila oprávněné a dluh tak není součástí společného jmění manželů. V exekuci došlo k postižení předmětné nemovitosti, kde manželka povinného žije se svými nezletilými dětmi. Manželka povinného podala návrh na rozvod a již došlo k úpravě péče o společné děti s povinným tak, že děti byly svěřeny do výlučné péče manželky povinného a povinný v předmětné nemovitosti již nežije. Manželka povinného s ohledem na to, že je na rodičovské dovolené nemá žádné příjmy. Manželka povinného měla za to, že exekucí byl postižen majetek ve společném jmění manželů ve větším rozsahu, než zákon připouští. Povinný je zaměstnán a má příjmy, a tak může být exekuce vedena srážkami ze mzdy povinného či přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu. Zvolený způsob vedení exekuce zasahuje jak manželku povinného, tak i její děti. Manželka povinného tvrdila, že je společně se svými dětmi v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mělo pro ni a její děti zvláště nepříznivé důsledky a oprávněná nebude odkladem exekuce vážně poškozena. Manželka povinného ani její děti nemají jiné možnosti bydlení a nemají příjmy. Manželé jsou v rozvodovém řízení, povinný na své děti nehradí žádné výživné. Manželka tak nemá žádné finanční prostředky, ze kterých by mohla hradit jakékoli jiné bydlení pro rodinu. Manželka povinného navrhla odklad předmětné exekuce (bez uvedení rozsahu) s tím, že ani neuvedla, do jaké doby by měla být exekuce odložena. Ke svému návrhu na odklad exekuce manželka povinného připojila pouze rodné listy nezletilých dětí, z nichž je patrné, že má s povinným dvě nezletilé děti. Dále doložila první stranu rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi z neznámého dne, č.j. 26 Nc 2/2024-51 z něhož je patrné pouze to, že snad mělo být ve věci péče o nezletilé děti manželky povinného a povinného rozhodnuto tak, že za trvání manželství se děti svěřují do péče matky a o určení vyživovací povinnosti k dětem (právní moc není vyznačena). Ze sdělení navrhovatelky ze dne 17. 04. 2024 je zřejmé pouze tolik, že navrhovatelka toho dne zaslala oprávněné vyjádření s tím, že s dluhem vymáhaným v exekuci manželka povinného nesouhlasí a tento dluh vznikl proti vůli manželky povinného. Z oddacího listu je zřejmé pouze tolik, že manželka povinného a povinný uzavřeli manželství dne 31. 08. 2019. Žádné jiné listiny k návrhu na odklad (ale ani k návrhu na zastavení exekuce) připojeny nebyly. 9. Soudní exekutor svým usnesením ze dne 03. 05. 2024 č.j. [číslo jednací] vyhověl návrhu manželky povinného a rozhodl o částečném zastavení exekuce v rozsahu 1/2 spoluvlastnického podílu manželky povinného na předmětných nemovitostech nacházejících se ve společném jmění povinného a jeho manželky s tím, že soudní exekutor měl za prokázané, že vymáhaná povinnost není předmětem společného jmění manželů povinného a jeho manželky. 10. Usnesením soudního exekutora ze dne 03. 05. 2024 č.j. [číslo jednací] rozhodl soudní exekutor o zrušení dražební vyhlášky ze dne 04. 04. 2024 č.j. [číslo jednací], jíž byla nařízena dražba předmětných nemovitostí. 11. Podle ust. § 54 odst. 1 ex. ř. se návrh na odklad exekuce podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor do 7 dnů odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. 12. Podle komentářové literatury je„ návrh povinného na odklad exekuce návrhem na zahájení řízení, a proto musí obsahovat všechny náležitosti, musí být srozumitelný a určitý a musejí k němu být přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu. Jelikož podání návrhu na odklad brání v dalším pokračování exekuce, není možné aplikovat § 43 OSŘ, neboť výzvy k doplnění a s tím spojené lhůty by v takovém případě byly v rozporu s cíli exekučního řízení. Odstranit vady návrhu na odklad exekuce (případně doplnit listiny) proto nelze ani v odvolacím řízení; odvolací soud posoudí, zda zde byly náležitosti návrhu k okamžiku rozhodnutí exekutora o odmítnutí návrhu a zda soudní exekutor při vydání rozhodnutí a v řízení, které vydání předcházelo, postupoval v souladu se zákonem.“ (srov. Exekuční řád, 5. vydání, 2022, s. 448–463: M. Kasíková, Z. Kučera). 13. Podle ust. § 266 odst. 1 věta prvá o.s.ř. může soud na návrh odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. 14. Pro poměry povinného lze provedení výkonu rozhodnutí odložit podle § 266 odst. 1 o.s.ř. jen při současném splnění několika podmínek. Jednak že povinný se ocitl v takovém postavení, kdy neprodlený výkon rozhodnutí by mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky, dále že se v tomto postavení ocitl bez své viny, dále že toto nepříznivé postavení má pouze přechodný charakter a konečně že oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Bez své viny se povinný ocitne v nepříznivém postavení tehdy, pokud nelze shledat jeho zavinění na nepříznivém postavení, v němž se po vydání exekučního titulu ocitl, a zároveň povinný zachoval přiměřenou míru pečlivosti, kterou lze po něm požadovat. K odložení provedení výkonu rozhodnutí tak může dojít jen ve zcela výjimečných případech, například ocitl-li se povinný v nepříznivém postavení v důsledku vzniku škody, kterou nezpůsobil, v důsledku onemocnění a podobně, ale i v těchto případech musejí být splněny všechny další podmínky pro odklad výkonu rozhodnutí. Přechodný charakter nepříznivého postavení povinného znamená, že při rozhodování o návrhu povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí lze reálně předpokládat, že nepříznivý stav povinného v přiměřené době pomine a bude možno v nařízeném výkonu rozhodnutí pokračovat. Nucený výkon rozhodnutí má pro povinného vždy nepříznivé následky, proto předpokladem pro odklad provedení výkonu rozhodnutí je výrazně zvýšená intenzita těchto nepříznivých následků pro povinného nebo pro příslušníky jeho rodiny právě v důsledku přechodně nepříznivého postavení, v němž se povinný bez svého zavinění ocitl. Konečně k odložení provedení výkonu rozhodnutí může dále dojít jen při splnění podmínky, že oprávněný nebude odkladem vážně poškozen. (srov. § 266, Občanský soudní řád, 3. vydání (2. aktualizace, 2023): J. Levý) 15. Dle ust. § 54 odst. 11 ex.ř. může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena. 16. Ustanovení § 79 odst. 1 věta druhá o.s.ř. stanoví, že návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Podle odst. 2 téhož ustanovení je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě. 17. Smysl odkladu provedení exekuce spočívá zejména v tom, aby bylo možné včas předejít nepříznivým a později již neodčinitelným následkům jejího neprodleného provedení. Důvody pro odklad provedení exekuce, jak jsou výše uvedeny, však musí povinná v úplnosti nejenom tvrdit, ale také doložit s tím, že soudní exekutor není oprávněn vyzývat navrhovatelku k opravě svého návrhu. Odvolací soud po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že soudní exekutor nikterak nepochybil, když návrh povinné na odklad exekuce odmítl. Předně návrh manželky je skutečně natolik neurčitý, že z něj není bez dalšího zřejmé, zda se manželka povinného domáhá odkladu provádění celé předmětné exekuce nebo pouze odkladu exekuce v rozsahu týkající se prodeje předmětných nemovitostí ve společném jmění povinného a navrhovatelky, a případně zda toliko v rozsahu podílu manželky povinného či v úplném rozsahu. Dále navrhovatelka ve svém návrhu neuvedla a nedoložila, na jakou konkrétní dobu by měla být exekuce odložena a z jakého důvodu navrhuje právě odklad na tuto dobu. Navrhovatelka byla dále povinna všechna svá tvrzení doložit Navrhovatelka pro prokázání svých tvrzení připojila listiny, z nichž žádné relevantní skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí o odklad exekuce prokázány být nemohly, když přiložila pouze první stranu rozsudku opatrovnického soudu, z níž nejsou patrné ani zjištěné osobní, majetkové a výdělkové poměry, ani to, zda je toto rozhodnutí v právní moci. Stejně tak předložené rodné listy dětí prokazují pouze tu skutečnost, že navrhovatelka a povinný mají nezletilé děti a oddací list pak prokazuje pouze tu skutečnost, že navrhovatelka a povinný uzavřeli manželství dne 31. 08. 2019. Z přípisu navrhovatelky oprávněné ze dne 17. 04. 2024 vyplývá pouze ta skutečnost, že navrhovatelka ve vztahu k oprávněné uvedla, že s dluhem povinného nesouhlasí, když tento vznikl proti vůli navrhovatelky jako manželky povinného. Žádná s navrhovatelkou předložených listin tak neprokazuje, že se navrhovatelka skutečně dostala bez své viny pouze na přechodnou dobu do tak závažné situace, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro ni a členy její rodiny zvláště nepříznivé důsledky a zároveň navrhovatelka nepředložila žádné jiné listiny, které by její tvrzení o své nepříznivé situaci skutečně dokládaly. Dále je třeba vzít v úvahu i tu skutečnost, že pověřený soudní exekutor již pravomocně vyhověl návrhu manželky povinného na částečné zastavení předmětné exekuce, a to v rozsahu jímž byl exekucí postižen spoluvlastnický podíl navrhovatelky ve výši ˝ vzhledem k celku na předmětných nemovitostech, a pokud by se tak navrhovatelka domáhala odkladu exekuce pouze v tomto rozsahu, pak by již nebylo o čem rozhodovat, neboť by předmět řízení odpadl. Skutečnost, že by bylo možné očekávat zastavení exekuce v jiném rozsahu, než jak bylo rozhodnuto, z obsahu spisu také nevyplývá. Za dané situace, kdy nelze posoudit věcnou důvodnost návrhu povinné na odklad exekuce, zákon jiné řešení než odmítnutí návrhu, nepřipouští. V případě, že by se v budoucnu prokázalo, že je zde důvod pro odklad exekuce, může se manželka domáhat odkladu i nadále, ovšem pouze v rozsahu, ve kterém by byl postihován její majetek. 18. Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 12. prosince 2012 JUDr. Eva Dlouhá předseda senátu