USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Kasíkové a soudců JUDr. Evy Kratzerové a JUDr. Václava Nekoly ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti povinným: 1. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], [země] 2. [anonymizována dvě slova], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odklad exekuce o odvolání povinných proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. 7. 2024, č. j. 20 EXE 1138/2024-62 ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 20 EXE 1138/2024-74 takto: Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Kolíně (dále jen„ soud I. stupně“) usnesením ze dne 19. 7. 2024, č. j. 20 EXE 1138/2024-62, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 20 EXE 1138/2024-74, návrh povinných ze dne 20. 6. 2024 na odklad exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] do skončení řízení o návrhu na zrušení potvrzení o evropském exekučním titulu. 2. Soud I. stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že návrh povinných na odklad exekuce je nedůvodný, neboť ve lhůtě dle § 46 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ exekuční řád“) podali návrh na zastavení exekuce. Do rozhodnutí o návrhu nelze exekuci provést (§ 47 odst. 2 exekučního řádu), již nyní je tedy de facto dosaženo stavu, jaký by nastal při odkladu exekuce. Ten se proto jeví jako nadbytečný. Soud se bude zabývat existencí exekučního titulu v řízení o návrhu na její zastavení. [příjmení] toho – obdobně jako např. podané dovolání nebo podaný návrh na odklad vykonatelnosti – ani návrh na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu nemůže být důvodem pro odklad exekuce. 3. Proti tomuto usnesení podali včas odvolání povinní s tím, že povinní se domáhali odkladu exekuce nikoli s ohledem na podaný návrh na zastavení exekuce, nýbrž s ohledem na skutečnost, že podali u příslušného soudu (Krajský soud v Bratislavě) návrh na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu a domáhají se, aby provedení exekuce bylo odloženo do konce tohoto řízení vedeného u Krajského soudu v Bratislavě. Doba, po kterou by tedy měl odklad provedení exekuce trvat, není totožná, když nelze nyní stanovit, které řízení bude ukončeno dříve, zda řízení o návrhu na zastavení exekuce nebo řízení o návrhu na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu vedeného u Krajského soudu v Bratislavě. Se soudem I. stupně se nelze ani ztotožnit v tom, že podání návrhu na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu lze přirovnat k podání dovolání nebo návrhu na odklad vykonatelnosti. Podání návrhu na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu lze přirovnat k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, přičemž podání takového návrhu má pro případnou exekuci ze zákona stanovený odkladný účinek ve vztahu k provedení exekuce vedené na podkladě napadeného rozhodčího nálezu. V této souvislosti je dále nutné uvést, že v případě, kdy by povinní byli úspěšní se svým návrhem na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu v řízení nyní vedeném u Krajského soudu v Bratislavě, nastala by právní situace, na základě které by toto exekuční řízení v současné době vedené v České republice proti povinným bylo zastaveno, neboť by neexistoval exekuční titul pro nařízení a vedení exekuce proti povinným. Soud I. stupně není oprávněn v dané věci rozhodovat a ani není oprávněn činit si právní závěry o návrhu povinných na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu, neboť není soudem příslušným k projednání dané věci. V současné době vedené řízení o zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu z návrhu povinných u Krajského soudu v Bratislavě tak má přímé dopady pro toto exekuční řízení a soud České republiky by tak podle názoru povinných měl rozhodnout o odkladu exekuce do pravomocného skončení řízení o zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu z návrhu povinných, jež je v současné době vedeno u Krajského soudu v Bratislavě. V opačném případě hrozí na straně povinných vznik významné majetkové újmy na jejich právech v případě, že by povinní byli úspěšní se svým návrhem na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu u Krajského soudu v Bratislavě, a to za situace, kdy by soud České republiky neodložil provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu povinných na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu v řízení, které je v současné době vedeno u Krajského soudu v Bratislavě. Proto povinní navrhují, aby odvolací soud napadené Usnesení změnil a provedení exekuce odložil do právní moci rozhodnutí o návrhu povinných na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu v řízení, které je v současné době vedeno u Krajského soudu v Bratislavě. 4. Oprávněná se k odvolání vyjádřila s tím, že navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správného. Není dán žádný důvod pro odklad exekuce. Skutečnost, že byl podán z obstrukčních důvodů návrh na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu je zcela bezpředmětná a návrh je navíc bezdůvodný. Není pravdou, že by se soud I. stupně nemohl zabývat existencí exekučního titulu, ten byl platně vydán. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 254 odst. 8 o.s.ř.) dospěl k níže uvedeným závěrům. 6. Z obsahu předloženého exekučního spisu sp. zn. 20 EXE 1138/2024 a spisu soudního exekutora sp. zn. [spisová značka] odvolací soud zjistil, že v dané věci byl oprávněnou podán exekuční návrh ze dne 15. 4. 2024 proti povinným 1. [jméno] [příjmení] 2. [anonymizována dvě slova] a 3. [právnická osoba] se sídlem [adresa], Slovenská republika podle notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne 18. 12. 2020, č. j. N 767/2020, NZ [číslo], k vymožení pohledávky ve výši 4 400 000 EUR. Notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne 18. 12. 2020, č. j. N 767/2020, NZ 53356/2020 byl [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], předsedkyní senátu Krajského soudu v Bratislavě, dne 25. 1. 2024 osvědčen jako evropský exekuční titul. Okresním soudem v Kolíně byl dne 19. 4. 2024 pod č. j. 20 EXE 1138/2024 – 25 soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 7, pověřen vedením exekuce, a to jen proti povinným č. 1 a 2. Exekuce je též vedena k vymožení nákladů oprávněné a nákladů exekuce, které budou v jejím průběhu určeny. Usnesením ze dne 24. 4. 2024, č. j. [číslo jednací] soudní exekutor zastavil řízení v rozsahu, v jakém bylo vedeno proti povinné 3. [právnická osoba] 7. Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 24. 4. 2024, č. j. [číslo jednací] včetně exekučního návrhu a výzva k dobrovolnému plnění ze dne 2. 5. 2024, č. j. [číslo jednací] byly povinným doručeny dne 2. 5. 2024 Soudní exekutor vydal exekuční příkazy k provedení exekuce prodejem movitých věcí povinných, prodejem nemovitých věcí povinných, přikázáním pohledávky z jejich účtů a přikázáním jiné pohledávky. 8. Povinní návrhem podaným dne 29. 5. 2024 navrhli zastavit exekuci, neboť podali návrh na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu. V případě zrušení osvědčení bude dán důvod pro zastavení exekuce, a proto navrhují odklad exekuce do doby rozhodnutí o návrhu na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu. 9. Podle § 46 odst. 6 exekučního řádu exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci. 10. Podle § 47 odst. 2 exekučního řádu exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a). 11. Podle § 54 odst. 1 věty první exekučního řádu se návrh na odklad exekuce podává u pověřeného exekutora. 12. Podle § 54 odst. 4 věta třetí až pátá exekučního řádu po dobu odkladu exekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuce nelze zajistit sepsané movité věci. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce 13. Podle § 266 odst. 2 o.s.ř. i bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268). 14. Podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (dále jen Nařízení o EET) rozhodnutí, které bylo v členském státě původu potvrzeno jako evropský exekuční titul, je uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž může být proti jeho uznání podán protest. 15. Podle čl. 10 Nařízení o EET potvrzení evropského exekučního titulu je na žádost podanou původnímu soudu a) opraveno, pokud jsou z důvodu věcné chyby nesrovnalosti mezi rozhodnutím a potvrzením; b) zrušeno, pokud bylo uděleno zřejmě nenáležitě s ohledem na požadavky stanovené v tomto nařízení. Opravy či zrušení potvrzení evropského exekučního titulu se řídí právem členského státu původu. Žádost o opravu nebo zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu lze podat pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze VI. Proti vydání potvrzení evropského exekučního titulu jinak nelze podat opravný prostředek. 16. Podle čl. 11 Nařízení o EET potvrzení evropského exekučního titulu je účinné pouze v mezích vykonatelnosti rozhodnutí. 17. Podle čl. 20 odst. 1 Nařízení o EET, vykonávací řízení se řídí právem členského státu výkonu. Rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul se vykoná za týchž podmínek jako rozhodnutí vydané v členském státě výkonu. 18. Podle čl. 23 odst. 1 Nařízení o EET pokud dlužník — napadl rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul včetně žádosti o přezkum ve smyslu článku 19 nebo — požádal o opravu nebo zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu v souladu s článkem 10, může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu na žádost dlužníka a) omezit vykonávací řízení na ochranná opatření nebo b) podmínit výkon poskytnutím jistoty, kterou stanoví nebo c) za výjimečných okolností vykonávací řízení zastavit. 19. Účelem odkladu provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) je předcházet nepříznivým a později již mnohdy neodčinitelným následkům neprodleného provedení výkonu (srov. rozhodnutí NS sp. zn. Cpj 159). 20. V daném případě se povinní domáhají podáním ze dne 29. 5. 2024 odkladu i zastavení exekuce, konkrétně z důvodu, že předložený exekuční titul – notářský zápis sepsaný notářem ve Slovenské republice – neměl být potvrzen jako evropský exekuční titul a domáhají se před příslušným slovenským soudem zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu. 21. Institut odkladu exekuce slouží k tomu, aby v zákonem specifikovaných případech byl exekutor zproštěn povinnosti bezprostředně provádět kroky k uspokojení oprávněného subjektu a bylo tak zabráněno vzniku případné nevratné újmy na straně povinných. Odkladem provedení výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2 o.s.ř. zákon reaguje na přechodnou situaci, kdy panuje nejistota, zda výkon bude možné skutečně provést či dokončit, respektive kdy se jeví pravděpodobným, že bude naopak nutné výkon před jeho provedením zastavit. Podle § 266 odst. 2 o.s.ř. lze výkon rozhodnutí odložit za předpokladu jeho pozdějšího zastavení, ale vždy půjde toliko o určitou míru pravděpodobnosti, že se tak skutečně stane. 22. Podle ustálené judikatury zdejšího odvolacího soudu povinní podáním návrhu na odklad exekuce ve lhůtě § 46 odst. 6 exekučního řádu dosáhli účinků, jako by byl povolen odklad exekuce (v případě vyhodnocení odpovídající pravděpodobnosti budoucího jejího zastavení), tj. že soudní exekutor do rozhodnutí exekučního soudu o návrhu na zastavení exekuce nemůže exekuci provést (nemůže dojít k tvrzené nevratné újmě). Do pravomocného rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce nemůže totiž soudní exekutor provádět úkony směřující k provedení exekuce (viz § 52 odst. 3 exekučního řádu). Proto nezbývá než přisvědčit soudu I. stupně, že v současné době (v okamžiku rozhodování soudu) je návrh povinných na odklad exekuce nadbytečným a tudíž nedůvodným. Odkladem exekuce nezískávají povinní„ lepší“ ochranu před prováděním exekuce, než je mu zajištěna podáním návrhu na zastavení exekuce (je-li podán ve lhůtě dle § 46 odst. 6 exekučního řádu), neboť podáním návrhu na zastavení exekuce nastane shodný procesní stav, jaký by nastal rozhodnutím o odkladu exekuce – exekutor může v exekuci provádět zajištění majetku, nemůže však exekuci provést (činit nevratné kroky). Z obsahu exekučního spisu se nepodává žádný nevratný krok, kterým by soudní exekutor zasáhl do majetkové sféry povinných a že by tedy uvedený účinek podaného návrhu na zastavení exekuce nerespektoval. ¨ 23. Pokud povinní argumentují, že se domáhají odkladu exekuce do doby (pravomocného) rozhodnutí o jejich návrhu na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu, když tento okamžik je jiný než (pravomocné) rozhodnutí o jejich návrhu na zastavení exekuce a není zřejmé, který z okamžiků nastane dříve, je třeba ve shodě s odvolateli poukázat na to, že českým exekučním orgánům nepřísluší přezkum, zda osvědčení evropského exekučního titulu bylo vydáno v souladu s Nařízením o EET (čl. 5 a 10). Z toho však plyne, to, že o návrhu na zastavení exekuce nemůže být rozhodnuto dříve, než příslušný slovenský soud rozhodne o návrhu povinných na zrušení osvědčení o evropském exekučním titulu a soud I. stupně je tak povinen takového rozhodnutí vyčkat. Je tedy zřejmé, že účinek podání návrhu na zastavení exekuce ve lhůtě dle § 46 odst. 6 exekučního řádu bude trvat ještě déle, než se povinní domáhají návrhem na odklad exekuce i podaným odvoláním. 24. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud potvrdil napadené rozhodnutí soudu I. stupně ve smyslu § 219 o.s.ř. jako věcně správné. 25. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o nich bude rozhodnuto podle § 87 a § 88 exekučního řádu, kdy náklady exekuce a náklady oprávněné vymůže exekutorka na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 18. listopadu 2024 JUDr. Martina Kasíková předseda senátu