USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Kasíkové a soudců JUDr. Evy Kratzerové a JUDr. Václava Nekoly ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [adresa], [anonymizováno], Polská republika zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti povinnému: [osobní údaje povinného] posledně bytem [adresa], Slovenská republika posledně bytem v ČR [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] za účasti odvolatelky: [jméno] [příjmení], narozena [datum] bytem [adresa], Slovenská republika o exekuci o odvolání [jméno] [příjmení] proti usnesení soudního exekutora [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 31. 10. 2023, č. j. [číselný identifikátor exekutora] Ex 26106/15-58 takto: Usnesení soudního exekutora se mění tak, že se exekuční řízení pro vymáhání částky přesahující 17 310 EUR zastavuje a v řízení bude dále pokračováno s právní nástupkyní zemřelého povinného [jméno] [příjmení], narozenou 30. 12. 1955, bytem [adresa], Slovenská republika. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (dále jen soudní exekutor), rozhodl usnesením ze dne 31. 10. 2023, č. j. [číselný identifikátor exekutora] Ex 26106/15-58, že na straně zemřelého povinného bude v řízení nadále pokračováno s [jméno] [příjmení], narozenou 30. 12. 1955, bytem [adresa], Slovenská republika. 2. Soudní exekutor vyšel ze zjištění, že povinný zemřel podle usnesení o dědictví Okresného súdu Prievidza č. j. 6D/23/2022, Dnot 57/2022, ze dne 16. 11. 2022, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2022, se dědicem stala [jméno] [příjmení]. 3. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání [jméno] [příjmení] s tím, že na základě dědického rozhodnutí převzala jen pohledávky, které byly přihlášeny v řízení o dědictví vedeném u Okresného súdu Prievidza pod sp. zn. 6D /23/2022. Pohledávka oprávněné [právnická osoba] se v řízení neobjevila, navíc je již promlčená, protože od rozsudku, který vydal Obvodní soud pro Prahu 5, uběhlo již více než 10 let. Na adresu odvolatelky nebyly zasílané žádné výzvy a odmítá jakékoliv vymáhání vůči své osobě. Oprávněná měla pohledávku vymáhat během života jejího syna. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, subjektem oprávněným jej podat, je přípustné, obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 204, § 205 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád). Podle § 254 odst. 8 o.s.ř. odvolací soud k projednání odvolání nenařizoval jednání. 5. Ze spisu soudního exekutora vedeného pod sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] Ex 26106/15 se podává, že Okresní soud v Kladně pověřil dne 9. 9. 2014, pod č. j. 51 EXE 921/2014 – 35 vedením exekuce soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], k vymáhání pohledávky ve výši 282 641 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení, společně s náklady nalézacího řízení ve výši 61 368 Kč, podle vykonatelného rozsudku, který vydal Obvodní soud pro Prahu 5 dne 19. 6. 2013, č. j. 42C57/2013-44 a k vymáhání nákladů exekuce a nákladů oprávněné. V průběhu exekuce došlo ke změněn exekutorského úřadu a nyní exekuci vede soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], V exekuci nebylo vymoženo ničeho. Ke dni 25. 1. 2024 činil vymáhaný nárok oprávněné 680 403,72 Kč a předpokládané náklady exekuce 135 689,80 Kč, celkem 816 093,52 Kč. 6. Z usnesení Okresného súdu Prievidza ze dne 16. 11. 2022, č. j. 6D/23/2022, Dnot 57/2022, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2022, plyne, že povinný [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel 13. 2. 2022. Všeobecná cena majetku zůstavitele byla určena částkou 17 310 EUR (zůstatek na účtu a podíl na nemovitých věcech v katastrálním území Handlová), výše dluhů zůstavitele částkou 26 427 EUR (pohledávky [právnická osoba] a pohledávky [právnická osoba]). Čistá hodnota dědictví tak činí – 9 117 EUR. Dále bylo potvrzeno, že dědictví nabyla jediná dědička [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], narozena 30. 12. 1955 bytem [adresa]. Podle odůvodnění usnesení zůstavitel zemřel svobodný a bezdětný. Dědičkou ze zákona se tak stala matka zůstavitele [jméno] [příjmení], která dědictví neodmítla, byla způsobilá dědit a započítání na dědický podíl nepřipadalo do úvahy. Soud zjistil majetek a dluhy zůstavitele a provedl jejich soupis. Hodnota nemovitých věcí byla určena prohlášením dědičky. 7. Ze sdělení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 9. 2023, č. j. 31 Nc 55/2023, má odvolací soud za prokázané, že dědické řízení po zůstaviteli nebylo u Okresního soudu v Kladně vedeno. 8. Podle § 36 odst. 3 exekučního řádu proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. 9. Podle § 36 odst. 4 exekučního řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. 10. Podle § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. 11. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen Nařízení o dědictví) jsou soudy členského státu, na jehož území měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti, příslušné 12. Podle čl. 39 Nařízení o dědictví rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení. 13. Podle čl. 21 odst. 1 Nařízení o dědictví nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro dědění jako celek právo státu, ve kterém měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. 14. Podle § 470 zákona č. 40/1964 Z.z., občianského zákonníka Slovenské republiky dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. 15. V exekučním řízení se omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele musí promítnout již při rozhodování o procesním nástupnictví povinného, nikoliv až při rozhodování o zastavení exekuce. V exekučním řízení je totiž nutné zkoumat podmínky řízení, a proto v rozsahu té části věřitelovy pohledávky, za níž dědic s ohledem na cenu nabytého dědictví neodpovídá, nemá zůstavitel (povinný) procesního nástupce, a i zde platí, že neumožňuje-li povaha věci pokračovat v exekučním řízení o celé pohledávce, soud podle § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastaví řízení v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2213/2015, sp. zn. 26 Cdo 3549/2015 a sp. zn. 20 Cdo 1504/2018). 16. V souladu s Nařízením o dědictví proběhlo dědické řízení po zemřelém povinném před slovenským soudem, neboť povinný zůstavitel měl v době smrti svůj obvyklý pobyt v obci [příjmení]. Před českým soudem tak dědické řízení (správně) vedeno nebylo. České justiční orgány jsou pak rozhodnutím vydaným slovenským soudem v dědickém řízení vázány, a to i v tomto exekučním řízení, protože dědická rozhodnutí vydaná v jiném členském státu Evropské unie jsou uznávána na území České republiky bez dalšího. 17. Odvolatelka ve svém odvolání brojí proti tomu, aby nastoupila do zde vedeného exekučního řízení jako dědička zemřelého povinného. Odmítá plnit za povinného jeho dluh, protože oprávněná svou pohledávku, kterou nepřihlásila do dědického řízení, měla vymáhat po jejím synovi za jeho života. K tomu je třeba uvést, že oprávněná vede exekuci pro pohledávku již od roku 2014, avšak bezúspěšně, když zemřelý povinný neposkytl své věřitelce žádnou součinnost ke splnění svého dluhu, zejména uvedení adresy svého pobytu. Po dobu exekučního řízení pak také neběží promlčecí doba. 18. Je pravdou, že pohledávka nebyla přihlášena do dědického řízení, avšak tato skutečnost sama o sobě nemá žádný vliv na odpovědnost odvolatelky za dluhy zůstavitele. Odvolatelka jako jediná dědička dědictví neodmítla, zdědila movitý i nemovitý majetek zůstavitele a odpovídá tak za jeho dluhy. 19. Z citované právní úpravy plyne, že dluhy zůstavitelky přecházejí na dědice v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními občanského zákoníku Slovenské republiky, když povinný měl v době smrti svůj obvyklý pobyt na území Slovenské republiky. Odpovědnost dědičky za dluhy zůstavitele se tak řídí slovenským právem. Podle slovenské právní úpravy platné ke dni úmrtí povinného dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. 20. S ohledem na to, že dědička odpovídá za (všechny) dluhy povinného maximálně do výše ceny nabytého dědictví, tedy do částky 17 310 EUR. Ve zbývajícím rozsahu musí být exekuční řízení podle § 107 o.s.ř. zastaveno, když dědička netvrdila ani neprokázala, že by již zaplatila i jiné dluhy zemřelého povinného (přihlášené do dědického řízení) a ani z dědického rozhodnutí taková skutečnost nevyplývá. 21. Za tohoto stavu tedy soudní exekutor postupoval správně, když vydal napadené usnesení, neboť exekuce bude dále vedena na straně povinné s označeným účastníkem – [jméno] [příjmení] jako dědičkou povinného zůstavitele. Soudní exekutor však chyboval, když v usnesení neurčil, v jakém maximálním rozsahu dědička za dluh zůstavitele odpovídá. 22. Částkou 17 310 EUR pak dědička odpovídá za všechny dluhy zůstavitele a přesto, že se oprávněná do dědického řízení nepřihlásila, tak s ohledem na přihlášené dluhy bylo dědictví předluženo. Pokud tedy dědička zaplatí (nebo již zaplatila) i jiné dluhy zůstavitele, může se pak domáhat (částečného) zastavení exekuce, protože na dluhy zůstavitele není povinna hradit více, než dědictvím získala. 23. Závěrem je však třeba zmínit, že pověřený soudní exekutor může v rámci vedené exekuce postihovat jen majetek dědičky nacházející se na území České republiky. Oprávněná však může podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) zahájit exekuční řízení ve Slovenské republice, a to i paralelně s exekučním řízením vedeným v České republice. Předtím však požádá Obvodní soud pro Prahu 5, jehož rozsudek je vykonáván, o vydání osvědčení podle čl. 53 Nařízení Brusel I bis. 24. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a změnil napadené rozhodnutí tím, že doplnil rozsah, ve kterém dědička odpovídá za vymáhaný dluh, a v převyšujícím rozsahu exekuční řízení zastavil. 25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o nich rozhodne, respektive jejich výši určí a vymůže příkazem k úhradě nákladů exekuce soudnímu exekutorovi podle § 87 a následujících exekučního řádu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudního exekutora, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. Praha 6. února 2024 JUDr. Martina Kasíková předsedkyně senátu