USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci oprávněné: [osobní údaje oprávněné] sídlem [adresa] adresa pro doručování: [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [územní celek], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] proti povinnému: [osobní údaje povinného] bytem [adresa] o exekučním návrhu oprávněné, o odvolání oprávněné proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [anonymizováno] [obec] ze dne 12.2.2024 č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 2346/23-20, takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor shora citovaným usnesením rozhodl, že se exekuční návrh oprávněné ze dne 23.11.2023 odmítá (výrok I.); dále rozhodl, že se oprávněné právo na náhradu nákladů nepřiznává (výrok II.) a že se soudnímu exekutorovi právo na náhradu nákladů nepřiznává (výrok III.). 2. Toto rozhodnutí vydal na základě závazného pokynu Okresního soudu v Berouně ze dne 6.2.2024 č.j. 15 EXE 1440/2023-20, uděleného soudnímu exekutorovi podle § 43a odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Rozhodnutí soudního exekutora pak bylo odůvodněno v souladu s pokynem exekučního soudu tím, že nebyly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, konkrétně exekuční titul – platební výměr [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 13.10.2016 [číslo] nebyl ani po učiněné výzvě připojen ve formě předpokládané zákonem (§ 38 a 39 ex. řádu) O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 písm. c) o.s.ř., kdy oprávněná zavinila odmítnutí návrhu, a proto jí náhrada nákladů nepřísluší. Soudní exekutor pak náhradu nákladů nepožadoval. 3. Proti tomuto usnesení podala oprávněná včasné odvolání. Uváděla, že závazný pokyn exekučního soudu vycházel z neplatnosti elektronického podpisu a časového razítka na exekučním titulu, když se v něm uvádí, že„ elektronický podpis na exekučním titulu – platebním výměru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 13.10.2016 – již nelze ověřit jako platný, a oprávněná prostřednictvím soudního exekutora na výzvu soudu nepředložila tento exekuční titul způsobem uvedeným v § 38 ex. řádu (s elektronickým podpisem úřední osoby, který lze ověřit jako platný uznávaný elektronický podpis)“. Jak dále vyplývá z pokynu soudu, exekuční titul byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem s platností kvalifikovaného certifikátu do 16.12.2016. K podpisu bylo dále připojeno časové razítko osvědčující existenci podpisu k datu připojení razítka (19.10.2016), ovšem platnost systémového kvalifikovaného certifikátu tohoto razítka vypršela dne 8.8.2022. Další časové razítko k tomuto dokumentu oprávněnou připojeno nebylo. Důvodem odmítnutí exekučního návrhu je tedy uplynutí platnosti certifikátu podepisující osoby i připojeného časového razítka na předmětném exekučním titulu. Oprávněná je toho názoru, že platnost elektronického podpisu na exekučním titulu je třeba zkoumat ke dni vydání titulu a nikoli ke dni zahájení exekučního řízení. Poukazovala na ustanovení § 12 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se na ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis použije obdobně ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (viz článek 32, stanovící požadavky na ověřování platnosti kvalifikovaných elektronických podpisů a odkazující dále na článek 26, stanovící požadavky na zaručené elektronické podpisy) s tím, že zásadním požadavkem pro ověření elektronického podpisu jako platného je, aby byly podmínky pro jeho platné vytvoření splněny v okamžiku jeho vytvoření. V této souvislosti poukazovala rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.8.2011, sp. zn. 21 Co 379/2011, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.2.2017, sp. zn. 24 Co 173/2017 a Krajského soudu v Brně ze dne 20.1.2022, sp. zn. 12 Co 386/2021. Dále oprávněná uváděla, že je na místě přihlédnout i ke skutečnosti, že oprávněná předložila soudnímu exekutorovi dokumenty, které sama vytvořila a které nepředávala jiným subjektům. Exekuční tituly byly vytvořeny a po celou dobu drženy oprávněnou v evidenčním systému spisové služby, který zajišťuje integritu dat, tj. bezpečné uchování dokumentů v neměnné podobě. Oprávněná je subjekt vykonávající spisovou službu podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to dle ust. § 3 odst. 1 písm. k ) ve spojení s ust. § 63 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. Oprávněná je tak toho názoru, že s ohledem na dlouhodobé držení dokumentu pouze jedním subjektem, navíc vykonávajícím spisovou službu, nebyla žádným způsobem ohrožena integrita podepsaných dat, jak vyžaduje ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. g) nařízení. Pokud neexistuje relevantní podezření o ohrožení integrity dat, nemělo by být vypršení platnosti časového razítka bez dalšího důvodem k hodnocení exekučního titulu jako nepodepsaného. Nad rámec uvedeného oprávněná poukázala na to, že platební výměr [číslo] ze dne 13.10.2016 byl řádně vymáhaný již od ledna 2017 do října 2023 v daňové exekuci srážkami ze mzdy povinného. V tomto řízení se však nepodařilo pohledávku zcela vymoci, protože povinný je od května 2022 nezaměstnaný. Oprávněná poté vyhledala postižitelný majetek dlužníka, avšak jiný majetek postižitelný daňovou exekucí se nepodařilo dohledat. Ze strany oprávněné tak nedošlo k nečinnosti, když exekuční návrh podala až po 7 letech od vydání exekučního titulu. Oprávněná proto navrhovala, aby bylo napadené usnesení zrušeno a soudnímu exekutorovi byla věc vrácena k dalšímu řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudního exekutora podle ust. § 55c zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a podle ust. § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 254 odst. 8 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu) a odvolání oprávněné neshledal důvodným. 5. Z exekutorského spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] sp. zn. [číselný identifikátor exekutora] EX 2346/23 vyplývá, že oprávněná návrhem ze dne 23.11.2023 navrhovala pověření soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] vedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky ve výši 14 862,80 Kč podle exekučního titulu-vykonatelného platebního výměru [anonymizována tři slova] [číslo] ze 13.10.2016 Okresní soud v Berouně dne 12.12.2023 pod č.j. 15 EXE 1440/2023-9 podle ust. § 43a odst. 6 exekučního řádu udělil soudnímu exekutorovi pokyn, aby vyzval oprávněnou k předložení řádného exekučního titulu podle § 38 odst. 2 ex. ř., tedy s elektronickým podpisem úřední osoby, který lze ověřit jako platný uznávaný elektronický podpis. Tento pokyn odůvodnil exekuční soud tím, že v dané věci byl oprávněnou předložen exekuční titul včetně doložky jeho vykonatelnosti- platební výměr [anonymizována tři slova] [číslo] ze 13.10.2016, které automatický systém elektronické podatelny soudu vyhodnotil jako dokumenty s podpisy, jež nelze ověřit (certifikáty podepisující osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypršely dne 16.12.2016 a 27.12.2017), přičemž k podpisům byly připojeny časová razítka, jejichž platnost skončila dne 8.8.2022. S ohledem na skutečnost, že platnost elektronického podpisu na exekučním titulu je třeba zkoumat ke dni zahájení exekučního řízení, a není-li již v době ověřování (při dodání dokumentu) platný příslušný podpisový certifikát podepsané úřední osoby a není-li platný ani kvalifikovaný systémový certifikát, na kterém je založena elektronická značka označující kvalifikované časové razítko, které bylo připojeno, nelze podpis ověřit jako platný, a proto nelze z povahy použité technologie uzavřít, že takový dokument (exekuční titul) je pravý a že mu tedy lze věřit např. ve smyslu § 38 ex. řádu Soudní exekutor poté usnesením ze dne 21.12.2023 č.j. [číselný identifikátor exekutora] EX 2346/23-14 oprávněnou – s odkazem na pokyn exekučního soudu - vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů doplnila exekuční návrh ze dne 23.11.2023, který neobsahuje náležitosti stanovené v § 38 odst. 1 exekučního řádu - doložila řádný exekuční titul dle § 38 odst. 2 exekučního řádu, tedy s elektronickým podpisem úřední osoby, který lze ověřit jako platný uznávaný (či kvalifikovaný) elektronický podpis, a to s poučením o dalším postupu v případě, že návrh takto nebude doplněn. Dne 6.2.2024 obdržel soudní exekutor pokyn exekučního soudu č.j. 15 EXE 1440/2023-20 k odmítnutí exekučního návrhu oprávněné, neboť požadavek na připojení exekučního titulu ve formě předpokládané zákonem nebyl oprávněnou ani po učiněné výzvě splněn. 6. V pokynu soudu pro soudního exekutora ze dne 6.2.2024, čj. 15 EXE 1440/2023-20 exekuční soud uvádí, že exekuční titul byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem s platností kvalifikovaného certifikátu do 16.12.2016. K podpisu bylo dále připojeno časové razítko osvědčující existenci podpisu k datu připojení razítka (19.10.2016), ovšem platnost systémového kvalifikovaného certifikátu tohoto razítka vypršela dne 8.8.2022. Další časové razítko k tomuto dokumentu oprávněnou připojeno nebylo. Podle soudu není podstatné to, zda exekuční titul měl všechny náležitosti v době jeho vydání, nýbrž to, zda tyto náležitosti měl v rozhodné době, tj. v době zahájení exekučního řízení. 7. Podle exekučního soudu se jedná o problém tzv. digitální kontinuity elektronických dokumentů, o důvěryhodnost všech elektronických dokumentů v čase. Tento problém se objeví vždy, jsou-li dokumenty (zejména exekuční titul) předkládány s určitým časovým odstupem od svého vzniku. Oprávněná odkazuje na čl. 32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 z 23.7.2014 a tvrdí, že zásadním požadavkem pro ověření elektronického podpisu je to, aby byly podmínky pro jeho vytvoření splněny v okamžiku vytvoření, přičemž pouhé vypršení platnosti kvalifikovaného certifikátu a časového razítka nezakládá bez dalšího důvod k považování podpisu za neplatný. Podle oprávněné není možné„ přepodepsání“ nebo přerazítkování exekučního razítka jinou osobou, tedy zajištění aktuálního podpisu, který by verifikoval starší dokument. Referentka, která exekuční titul vystavovala, již není zaměstnancem oprávněné. Jakýmkoliv„ předpodepisováním“ či„ dopodepisováním“ by vznikl zmatek předkládaných dokumentech zmatek a právně nejasný stav. 8. Podle exekučního soudu však zásadní změnu v tomto směru přinesl zákon č. 298/2016 Sb. který zrušil § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, který obsahoval tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti elektronických dokumentů. Z této domněnky byl dovozován závěr, podle něhož jediné časové razítko stačilo po libovolně dlouhou dobu a další pravidelné opatřování dokumentů novým časovým razítkem již nebylo nutné. Zrušení této domněnky mělo za následek, že je potřeba se o elektronické dokumenty aktivně starat a v pravidelných intervalech je technicky vhodnou cestou označovat dalšími časovými razítky. Vzhledem k tomu na předloženém exekučním titulu nebylo možno ověřit podpis, neboť bylo zjištěno, že certifikát vypršel a časové razítko je neplatné. Nebylo tak možno ověřit autenticitu vložených dokumentů, a to ani těch, jejichž autorem je odesílatel. Platný uznávaný elektronický podpis konkrétního dokumentu zajišťuje původ a integritu textu, který je v něm uveden. Pokud není dokument řádně podepsán a obsahuje neplatné časové razítko, nelze zjistit, u koho fakticky vznikl a v jakém stavu byl do datové zprávy vložen. U elektronicky nepodepsaných příloh takové ověření není možné a takový dokument má proto kvalitu prosté kopie. Podatelna soudu nebyla schopna platnost podpisů a časového razítka ověřit, problém však není v nástroji soudu, který se k ověření používá, nýbrž v samotném dokumentu, v jeho podpisech. Proto není-li v době ověřování – tj. při dodání dokumentu, resp. exekučního titulu – platný příslušný podpisový certifikát podepsané úřední osoby a není-li platný ani kvalifikovaný systémový certifikát, na kterém je založena elektronická značka označující kvalifikované časové razítko, které bylo připojeno, nelze podpis ověřit jako platný, a proto nelze uzavřít, že takový dokument je pravý a že mu tedy lze věřit ve smyslu § 38 exekučního řádu. 9. Odvolací soud se s názorem vyjádřeným v pokynu pro soudního exekutora zcela ztotožňuje. 10. Podle ust. § 38 odst. 2 exekučního řádu, k exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. 11. Podle ust. § 39 odst. 1 exekučního řádu, neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. 12. Podle ust. § 39 odst. 2 exekučního řádu, není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. 13. Podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán. 14. Dne 23.7.2014 bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, které nabylo účinnosti dne 1.7.2016. V odstavci 2 preambule se uvádí, že toto nařízení má zvýšit důvěryhodnost ekonomických transakcí na vnitřním trhu tím, že poskytne společný základ pro bezpečnou komunikaci mezi občany, podniky, orgány veřejné moci, čímž posílí efektivnost veřejných a soukromých on-line služeb, elektronického podnikání a elektronického obchodu v Unii. V čl. 52 se na konci uvádí, že toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 15. V navazujícím zákoně č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se uvádí, že tento zákon upravuje některé postupy a požadavky poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru v návaznosti na tento (Nařízení) přímo použitelný předpis Evropské unie (§ 1 zákona). V ustanovení § 3 odst. 3 se uvádí, že pokud toto nařízení nebo zákon nestanoví jinak, postupuje se při nakládání s uchovávanými dokumenty podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. V ustanovení § 11 odst. 1 se uvádí, že veřejnoprávní podepisující, který podepsal elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 5, a osoba, která podepsala elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti podle § 5, opatří podepsaný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. V ustanovení § 12 se uvádí, že ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) Nařízení se na ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis a na ověřování platnosti zaručené elektronické pečetě založené na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické pečetě použijí obdobně. Tímto zákonem byl ke dni jeho účinnosti (19.9.2016) zrušen zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. V navazujícím zákoně č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (účinnost rovněž dne 19.9.2016) došlo ke zrušení § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve kterém se uvádělo, že neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, a následně za doby platnosti uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen, nebo uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, opatřen časovým razítkem (tzv. domněnka pravdivosti elektronického dokumentu). 16. Ze shora uvedených ustanovení podle odvolací soudu vyplývá, že základním požadavkem pro ověření platnosti elektronického podpisu je to, aby podmínky pro jeho platnost byly splněny v okamžiku zahájení exekučního řízení. Jak správně uvádí ve svém pokynu soudnímu exekutorovi exekuční soud, ke dni podpisu platebního výměru [číslo] ze dne 13.10.2016 jako exekučního titulu měla podepisující osoba ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) platné certifikáty, které však vypršely ve dnech 16.12.2016 a 27.12.2017, přičemž k podpisům byla připojena i časová razítka, jejichž platnost skončila dnem 8.8.2022. Certifikáty osoby podepisující platební výměr tak vypršely dne 16.12.2016 a 27.12.2017 a platnost připojených časových razítek skončila dnem 8.8.2022. 17. Povinnost přidávat kvalifikované časové razítko jako prvek prodlužující ověřitelnost kvalifikovaných elektronických podpisů vyplývá z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb. Povinnost ověřovat, zda nebyla ohrožena integrita podepsaných dat pak vyplývá z čl. 26 písm. d) Nařízení. Vzhledem ke skončení platnosti shora uvedených certifikátů proto nelze ověřit autenticitu předložených dokumentů, a to ani těch dokumentů, které vytvořil sám odesílatel. K jejich změně tak mohlo dojít ještě před vložením do datové zprávy. Pokud dokument není řádně podepsán a obsahuje neplatné časové razítko, nelze dostatečně věrohodným způsobem ověřit u koho fakticky vznikl. U elektronicky nepodepsaných příloh takové ověření není možné, a proto takový dokument má kvalitu pouhé kopie. Není tedy možno souhlasit s oprávněnou, že digitální dokument, který byl v době jeho vytvoření opatřen uznávaným elektronickým podpisem, je platný napořád, i když jeho platnost vypršela. S účinností od 19.9.2016 totiž byla zrušena vyvratitelná domněnka platnosti elektronického dokumentu, kterou obsahoval (zrušený) § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb. Přitom digitální kontinuitu lze udržovat libovolně dlouho, musí se však včas, před uplynutím doby platnosti, přidat časové razítko, příp. celou jejich sérii a tím prodloužit ověřitelnost platnosti elektronických podpisů (srov. též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29.12.2023, sp. zn. 18 Co 269/2023). 18. Vzhledem ke shora uvedenému podle názoru odvolacího soudu je nutno považovat závěr soudního exekutora (exekučního soudu) o tom, že oprávněnou připojený exekuční titul je pouhou prostou kopií a nemá náležitosti požadované ustanovením § 38 odst. 2 exekučního řádu, za správný. 19. Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 22. května 2024 JUDr. Eva Dlouhá předseda senátu