ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Petra Wulkana a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] zaplacení 25 104 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 18. května 2023, č. j. 208 C 162/2022-89, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku I. v rozsahu částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z této částky od 20. 6. 2021 do zaplacení potvrzuje; ve zbývajícím rozsahu tohoto výroku se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 7 112 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 662 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: 1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 25 104 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od 20. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 25 104 Kč od 20. 6. 2021 do 17. 9. 2021, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši 20 000 Kč, který na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2021 poskytla žalobkyně žalované. Součástí žaloby byl rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, poplatek za službu [anonymizována dvě slova] ve výši 110 Kč, poplatek za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč, poplatek za informační [anonymizována dvě slova] ve výši 29 Kč. Dle žalobních tvrzení žalobkyně žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když podle jejího tvrzení uvedený úvěr nesjednala, ale někdo z rodiny si z kabelky vzal její osobní doklady a s těmi uvedenou úvěrovou smlouvu uzavřel. Peníze byly vyplaceny na účet, který není její. Po těchto zjištěních podala podnět na policii, která věc vyšetřuje. 3. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku od 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 6. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z této částky od 20. 6. 2021 do 17. 9. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Co do částky 5 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 6. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z této částky od 20. 6. 2021 do 17. 9. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 357 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.). 4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku učinil soud prvního stupně z provedených důkazů tato skutková zjištění: V projednávané věci není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, a že tyto převzala žalovaná. Přestože tvrdila, že předmětný účet není její, finanční prostředky nepřevzala a smlouvu neuzavřela, tato tvrzení neprokázala. Uvedený úvěr není předmětem vyšetřování policie, přičemž účet, který byl na výplatu peněz použit, byl uzavřen osobně v bance, která disponuje veškerými údaji o žalované, takže důkazy svědčí o tom, že se jedná o její účet. Žalované se nepodařilo prokázat, že by úvěrovou smlouvu nesjednala ona. S ohledem na to, že žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud prvního stupně žalobu důvodnou, pokud jde o nesplacenou jistinu 20 000 Kč a uložil ji žalované zaplatit se zákonným úrokem z prodlení. Současně byla shledána důvodnou i část žaloby týkající se požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 20 000 Kč od 20. 6. 2021 do 17. 9. 2021. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodná zamítnuta. Konkrétně se jedná o nedůvodný žalobní nárok žalobkyně týkající se poplatku za poskytnutí úvěru, které soud prvního stupně považoval ve skutečnosti za ujednání o úroku, které je absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. 5. Po právní stránce odkázal soud prvého stupně na ustanovení § 2395, § 2398 odst. 1, § 2399 odst. 1, § 2048, § 588, § 1800 odst. 2 a § 577 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“). 7. Proti výroku I. podala včas odvolání žalovaná. Namítala, že žádnou smlouvu o úvěru s žalobkyní neuzavřela a neobdržela od ní žádné plnění. Soudem prvního stupně zmiňovaný účet vedený u [právnická osoba], byť je údajně založen na jméno žalované, žalovaná nikdy nezaložila, takže se muselo jednat o podvodné jednání nikoliv žalované, ale jiné osoby. Byl to žalobce, kdo měl prokazovat, že to byla žalovaná, která smlouvu uzavřela a kdo z této smlouvy obdržel plnění. Žalobce však tuto skutečnost neprokázal a neunesl tak své důkazní břemeno. Žalovaná se stala opakovaně obětí podvodu, který řeší Policie České republiky. Z těchto důvodů žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba bude v této části zamítnuta, případně, aby jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. 9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné, byť z jiných důvodů, než jsou v něm uvedeny. Výrok II. nebyl odvoláním napaden, proto nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky (§ 1932 odst. 2 o. z.). 12. Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Listinou označenou žalobkyní jako identifikované příjmy bylo v odvolacím řízení prokázáno, že v souladu s pravidly společnosti žalobkyně a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, který byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu a obsahoval příjmové transakce. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 8 823 Kč. 23. Z bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo v odvolacím řízení prokázáno, že na protiúčet č. [bankovní účet] byla 20. 5. 2021 převedena částka 20 000 Kč. 24. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti žalované u společnosti žalobkyně bylo v odvolacím řízení prokázáno, že žalobkyně evidovala jméno, příjmení, rodné číslo a trvalé bydliště žalované, celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti dva, výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem 2 000 Kč, výše uvedeného čistého příjmu 8 823 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 2 455 Kč, disponibilní příjem 6 300 Kč. Posouzení úvěruschopnosti: Úspěšné. 25. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba] bylo v odvolacím řízení prokázáno, že je veden na jméno [jméno] [příjmení] (žalovaná) s uvedeným rodným číslem, trvalým bydlištěm a korespondenční adresou. Účet byl otevřen 7. 5. 2021 a dne 20. 5. 2021 na něj byla převedena z účtu žalobkyně částka 20 000 Kč. 26. Výpisem z výše uvedeného účtu žalované u [právnická osoba] bylo odvolacím prokázáno, že za období od května 2021 do 31. 7. 2023 bylo s tímto účtem disponováno v podobě vkladů či čerpání z účtu. 27. [právnická osoba] ze dne 18. 8. 2023 bylo v odvolacím řízení prokázáno, že účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení] byl uzavřen na pobočce [právnická osoba] v [anonymizováno] dne 7. 5. 2021 na základě předložení občanského průkazu. 28. V řízení bylo po doplnění dokazování odvolacím soudem prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 20. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč poukázáním na účet žalované. Žalovaná se zavázala žalobkyni tyto finanční prostředky vrátit, včetně dalších poplatků, které vyplývaly z této smlouvy. Žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila s tím, že nezaplatila žádnou částku. 29. Odvolací soud má za to, že povinnost poskytovatele úvěru řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací nebyla splněna, neboť poskytovatel úvěru si informace o příjmech a výdajích žalované náležitým způsobem neověřil. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Žalobkyně v žalobě poukazovala na to, že posoudila úvěruschopnost žalované tím způsobem, že zjišťovala celkový počet členů domácnosti se spotřebitelem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté příjmy atd. Tyto informace žalovaná měla sdělit žalobkyni s tím, že si žalobce rovněž ověřil, zda-li se žalovaná nenachází v registrech centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob a výpisu katastrálního úřadu. Zároveň žalobkyně poukazovala na to, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB v souladu se zákonnými požadavky. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, náhledem na bankovní účet, případně předložení výpisu z účtů a výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelní příjem. Před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované byly učiněny dotazy na bankovní a nebankovní registr klientských informací. Podle názoru odvolacího soudu z toho však nemohl věřitel dostatečně spolehlivě dovodit, zda žalovaná má zajištěn uvedený příjem i do budoucna a zejména, zda a jaké má pravidelné výdaje. Podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru se řádným způsobem úvěruschopnosti žalované nezabývala. 30. Žalobkyně tak neprokázala, že při sjednání smluv o spotřebitelském úvěru byla splněna zákonná povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, takže předmětná smlouva o úvěru je neplatná, k uvedené neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora EU z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR – Finance) a odpovídá smyslu a účelu dané právní normy. 31. Plnění, které si účastníci na základě absolutně neplatné smlouvy poskytli, bylo plněním bez právního důvodu, oba účastníci mají tedy podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnili, jako bezdůvodné obohacení. 32. Žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 20 000 Kč, žalovaná věřiteli žádné plnění neposkytla. Žalované tak zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 20. 6. 2021, odkdy je žalovaná v prodlení s plněním dluhu, požadovaná výše zákonného úroku z prodlení odpovídá výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 SB. 33. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že v napadeném vyhovujícím výroku I. v rozsahu částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 6. 2021 do zaplacení se jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzuje; ve zbývajícím rozsahu tohoto výroku (ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 20 000 Kč od 20. 6. 2021 do 17. 9. 2021) byla žaloba zamítnuta. 34. Co se týče odvolací námitky žalované, že bankovní účet, na který byla poukázána částka 20 000 Kč, ve skutečnosti nebyl její, protože jej jejím jménem založila podvodným způsobem třetí osoba, bylo na ní, aby tuto skutečnost prokázala a označila k tomu příslušné důkazy ve smyslu ustavení § 120 odst. 1 o. s. ř. V této souvislosti byla odvolacím soudem při odvolacím jednání podle § 118a odst. 3 o. s. ř. řádně poučena. Z výše uvedeného vyjádření [právnická osoba] bylo v odvolacím řízení prokázáno, že předmětný bankovní účet, na který byla poukázána žalobkyní jistina ve výši 20 000 Kč, byl založen žalovanou na základě předložení občanského průkazu. Z toho vyplývá tedy správný závěr soudu prvního stupně (viz odst. 12 odůvodnění napadeného rozsudku), že žalovaná neprokázala, a tedy neunesla důkazní břemeno, že uvedený účet nebyl její, respektive že jej založila podvodným způsobem třetí osoba. Jak rovněž uvedl správně soud prvního stupně, spotřebitelský úvěr, který je součástí tohoto řízení, není předmětem vyšetřování Policie ČR. 35. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Při posuzování úspěchů účastníků v tomto řízení bylo přihlédnuto i k příslušenství (zákonný úrok a smluvní pokuta). S ohledem na to, že žalobkyně požadovala spolu s příslušenstvím částku 32 696 Kč a přiznána jí byla částka 23 942 Kč, měla žalobkyně po změně rozsudku soudu prvního stupně přibližně 73 % úspěch a náleží jí proto 46 % nákladů, které v řízení před soudy obou stupňů vynaložila. 36. V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalobkyni náklady na právní zastoupení, a to odměna právního zástupce za 4 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva a účast u jednání), z toho 3 úkony po 300 Kč dle ustavení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, 1 úkon právní služby po 2 140 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7, bod V, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 1 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada ve výši 2 465 Kč odpovídající 21 % sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu. Spolu s náhradou za soudní poplatek ve výši 1 256 Kč se jedná o částku 15 461 Kč, z čehož 46 % tvoří částku 7 112 Kč. 37. V řízení před odvolacím soudem, jehož předmětem je částka 20 000 Kč s příslušenstvím, měla žalobkyně pouze nepatrný neúspěch, proto jí náleží plná náhrada nákladů, které v odvolacím řízení vynaložila. Náklady odvolacího řízení sestávají z jednoho úkonu právní služby po 1 900 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7, bod IV, § 11 odst. 1 písm. k ), § 12a odst. 1 advokátního tarifu, jedné paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, náhrady ve výši 462 Kč odpovídající 21 % sazby daně z přidané hodnoty, jímž plátcem je zástupce žalobkyně, podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu Celkem se jedná o částku 2 662 Kč. 38. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. Místo plnění nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 2 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Dovolání je přípustné, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci. Praha 7. února 2024 JUDr. Hana Lojkásková předsedkyně senátu