ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovníkem [příjmení] [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 27 967,77 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 1. 2024, č. j. 15 C 108/2022-119 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 967,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 16. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 919 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž namítá, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Měl za to, že nebylo prokázáno, že by se neoprávněného odběru dopustil žalovaný. Uzavřená nájemní smlouva nevypovídá nic o tom, že by byl byt skutečně užíván žalovaným, natož že by docházelo k odběru elektřiny. Svědek [jméno] [jméno] má s žalovaným velmi špatné vztahy, což vyplynulo z jeho pejorativních vyjádření ve vztahu k žalovanému i v tom, že svědek použil v komunikaci s žalovaným pohrůžku. Je zřejmé, že svědek je v této záležitosti emočně zainteresován. Navíc nepotvrdil neoprávněný odběr žalovaným, pouze v neurčitých časových údajích hovořil o tom, že žalovaný užíval nemovitost ve vlastnictví svědka; pouze uvedl, že u řešení dodávek elektřiny nebyl přítomen, nezajímal se o to. Tedy vypovídal před soudem tak, že existují minimálně důvodné pochybnosti o svědkově skutečné motivaci. Hodnotí-li soud prvního stupně vztah svědka a žalovaného jako ambivalentní, potom je jeho reprodukce hrubě zkreslující. Dále měl žalovaný za to, že jsou nesprávná skutková zjištění soudu prvního stupně v otázce přiměřenosti nákladů nutných k odpojení elektroměru. Žalobkyně v řízení neprokázala účelnost vynaložených nákladů, pouze doložila skutečnost, že k jejich vynaložení došlo (čestné prohlášení, smlouva, výpis z účtu, faktura apod.). Skutečnost, že dohoda mezi žalobcem a externím dodavatelem o poskytování služeb vzešla ze zadávacího řízení opět neprokazuje účelnost, neboť soud nepřezkoumával podmínky zadávacího řízení. Bez znalostí kritérií zadávacího řízení nelze uzavřít, že toto byla nejvýhodnější nabídka na trhu. Požadovaná částka nákladů nutných k odpojení elektroměru pak tvoří více než 1/3 žalované částky. Žalovaný trvá na tom, že výši škody spoluzavinila žalobkyně, když sice rozhodla o demontáži elektroměru, avšak tuto řádně neprovedla a prodlení dosáhlo bezmála dvou měsíců. Svým opomenutím tak spoluzavinila, že odběr elektrické energie byl možný. Na věc tak mělo být uplatněno ustanovení § 2903 odst. 1 a § 918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). I kdyby tedy žalovaný byl odpovědný za neoprávněný odběr elektřiny, měl soud prvního stupně přihlédnout k tomu, že žalobkyně porušila prevenční povinnost. Závěrem žalovaný namítl, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku náhrady nákladů řízení. Žalobkyně do spisu založila dokument označený jako předžalobní výzva ze dne 22. 3. 2022, avšak z této není vůbec možné seznat, z jakého právního důvodu je částka vymáhána, je zde pouze odkaz na fakturu, kde není uvedeno ani číslo účetního dokladu, navíc dokument byl doručen jiné osobě než žalovanému, což žalovaný nemohl nijak ovlivnit. Žalovaný se proto bez své viny nemohl s předžalobní výzvou seznámit a nesouhlasí s tím, že se výzva mohla dostat do jeho dispozice. Výzva podle § 142a o. s. ř. tak nebyla řádně doručena. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá. 3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Soud prvního stupně provedl důkaz listinami a výslechem pronajímatele bytu jako svědka s tím, že potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení bylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo nejen připojil odběrné místo k distribuční síti svým jménem, ale že rovněž na své jméno uzavřel smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do téhož odběrného místa, a to již v roce 2018 a tedy na jeho vrub jde neoprávněný odběr jako důsledek ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny a neuzavření smlouvy nové. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by tento závěr zpochybnily. I výslechem svědka bylo potvrzeno, že žalovaný byt užíval dlouhodobě, a to i v době vzniku neoprávněného odběru. Žalovaný se mohl s výsledkem šetření a výpočtem náhrady včetně požadavku na její zaplacení seznámit, bylo mu doručováno na všechny známé adresy. Žalobkyně poukázala na to, že výpočet náhrady škody byl proveden podle skutečného odběru, nikoliv fiktivně s využitím sankčních mechanismů výpočtu. Náklady na zjištění neoprávněného odběru, zajištění a odebrání měřícího zařízení, ukončení odběru a zadokumentování stavu na místě náleží žalobkyni bez ohledu na to, zda práce provádí sama nebo prostřednictvím třetí osoby. Cena zaplacená externí společnosti představuje cenu vysoutěženou, vzešlou z výběrového řízení a pak jde o cenu na trhu obvyklou a také nejnižší možnou. Ve vztahu k námitce spoluzavinění na vzniklé škodě žalobkyně uvedla, že skutečnost, že byla ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny u jednoho dodavatele, není bez dalšího důvodem pro kontrolu odběrného místa ihned, nadto dle protokolu o provedené prohlídce odběrné místo nebylo přímo přístupné, proto lhůtu necelých dvou měsíců nelze považovat za jakkoliv nepřiměřenou. K tomu dodala, že ani energetický zákon nepovažuje dobu deseti pracovních dní za neoprávněný odběr v případě změny dodavatele elektřiny. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a. dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně podala k soudu prvního stupně dne 11. 5. 2022 žalobu, ve které požadovala zaplacení náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny (dále též i„ NO“) žalovaným za období od 19. 11. 2021 do 13. 1. 2022 ve výši 16 296,81 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním NO ve výši 11 418,77 Kč, to vše včetně úroku z prodlení. 6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Měl za to, že nebyla prokázána jeho pasivní legitimace, že žalobkyně případně spoluzavinila vznik NO z důvodu prodlení s demontáží elektroměru a ve vztahu k úhradě nákladů spojených se zjištěním NO namítal nepřiměřenou výši této náhrady. 7. Posuzovaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, který je dán tím, že proti žalovanému, který je občanem Slovenské republiky, je uplatňován nárok na náhradu újmy za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě na území České republiky (ČR). Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že otázku mezinárodní příslušnosti je třeba řešit podle unijního práva, které má aplikační přednost před právem členských států, a to konkrétně podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ nařízení Brusel I bis“). Žalovaný je neznámého pobytu s tím, že jeho poslední známé bydliště se nacházelo na území ČŘ, přičemž v řízení nebyly zjištěny průkazné indicie o tom, že by žalovaný měl své skutečné bydliště mimo území EU. Za této situace je pravomoc soudů ČR dána čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis (srov. rozsudek Soudního dvora ve věci C -292/10), podle nějž osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo ke škodné události. Správně soud prvního stupně vycházel i z toho, že pro posouzení věci je rozhodným právem právo ČR v souladu s článkem 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle něhož je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. 8. Po provedeném dokazování listinami a výslechem svědka [jméno] [jméno] - pronajímatele bytu, k němuž se váže odběrné místo, soud prvního stupně učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. 9. Dne 16. 4. 2018 byla k odběrnému místu na adrese [adresa] (OM [anonymizováno] [číslo]), uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN s předpokládaným datem zahájení dodávky dne 24. 4. 2018, tuto smlouvu s obchodníkem s elektřinou [právnická osoba], uzavřel a smlouvu podepsal žalovaný (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 16. 4. 2018). Rovněž tak smlouvu o připojení odběrného místa k distribuční soustavě nízkého napětí s [právnická osoba] uzavřel žalovaný (prokázáno smlouvou ze dne 16. 4. 2018 [číslo]), k jednáním včetně ukončení stávajících smluv o odběru a připojení a uzavření nových smluvních vztahů pověřil žalovaný společnost [právnická osoba] plnou mocí datovanou 16. 4. 2018 (prokázáno plnou mocí ze dne 16. 4. 2018). 10. [právnická osoba] ze dne 24. 1. 2024 bylo potvrzeno, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla ukončena ke dni 19. 11. 2021. 11. Dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2022 byl žalovaný nájemníkem bytu v domě na adrese [adresa], jehož vlastníkem byl [jméno] [jméno] s tím, že nájemní smlouva byla uzavřena na rok 2022. Obsahem smlouvy bylo ujednání o tom, že v případě řádného plnění smlouvy ze strany nájemce pronajímatel obnoví nájemní smlouvu počínaje 1. 1. 2023 za podmínek, které budou stanoveny v nové nájemní smlouvě. [příjmení] [jméno] [jméno] bylo potvrzeno, že žalovaný byl nájemníkem bytu, kde se nachází odběrné místo, byl tam ubytován již cca před pěti lety. Svědek jej nyní vyrazil, neboť mu dlužil peníze, a to i v souvislosti s novým připojením elektřiny. Věděl, že žalovaný byl od elektřiny cca před dvěma lety odstřižen. Každý nájemník měl elektřinu na sebe, proto tyto záležitosti neřešil. Nájemní vztah byl ukončen fakticky odchodem žalovaného po pohrůžce od svědka. 12. Z protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že v odběrném místě [číslo] [adresa], u zákazníka – žalovaného byla provedena kontrola odběrného místa z důvodu ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny, byl zjištěn neoprávněný odběr, elektroměr byl řádně zaplombován včetně krytu hlavního jističe, úřední plomby neporušené, elektroměr byl demontován a odběrné místo zajištěno, na místě zákazník nepřítomen, elektroměr je umístěn tak, že je nepřístupný, jmenovitá hodnota jistícího prvku 25A. Na místě bylo žalovanému zanecháno oznámení o výsledku kontroly odběrného místa o zjištění neoprávněného odběru a o demontáži elektroměru za účelem přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa s vyznačením stavu pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] 13. Dle výpočtu náhrady škody a faktury VS [číslo] vystavené dne 25. 1. 2022 na částku 27 967,77 Kč, se splatností 15. 2. 2022 žalobkyně vyfakturovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr za období od 19. 11. 2022 do 13. 1. 2022 podle stavů elektroměru, počáteční stav VT 122, koncový VT 222, počáteční NT 2 305, koncový NT 5 120, zaznamenaná spotřeba celkem 2 915 kWh vynásobena cenou za kWh dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. bez DPH 4, 62039 Kč/kWh, celkem náhrada za spotřebovanou elektřinu včetně DPH 16 296,81 Kč plus platba za příkon, dle smlouvy 3 fáze, 25 A, činí 252,19 Kč včetně DPH, k tomu náleží náhrada nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 9 437 Kč bez DPH, tj. 11 418,77 Kč včetně DPH. 14. Na adresu [adresa], byla žalovanému odeslána upomínka platby za neoprávněný odběr ze dne 1. 3. 2022 a předžalobní upomínka ze dne 22. 3. 2022. Předžalobní upomínku za žalovaného převzal dne 23. 3. 2022 soused, předžalobní upomínka byla doručována i na adresu trvalého bydliště na Slovensku, která se vrátila jako nedoručená. 15. Rámcovou smlouvou o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] ze dne 6. 11. 2019, včetně přílohy [číslo] obsahující ceník služeb, a oznámením dodavatele o úpravě ceny ze dne 20. 12. 2021, platné od 1. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, jejímž předmětem je kontrola odběrných míst žalobkyně za účelem řešení NO a NTZ v distribuční soustavě žalobkyně. V článku 4 bylo sjednáno, že cena za každý typ služby je uvedena v příloze [číslo] smlouvy s tím, že ceny jsou stanoveny bez DPH. Ceny v sobě obsahují veškeré náklady spojené s plněním dle této smlouvy, zejména dobu přípravy, dopravu, čas strávený na cestě, cestovní náklady, vlastní řešení, projednání výstupů z kontroly OM se zákazníkem, zpracování výstupů včetně fotodokumentace a audiovizuálního záznamu atd. Pod bodem 2 přílohy [číslo] je uveden typ služby: Kontrola OM provedena – NO zjištěn – odběr měřený MZ bez platného smluvního vztahu – cena bez DPH 9 437 Kč. Že společnost [právnická osoba] je zmocněna žalobkyní mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů včetně zamezení a jejich pokračování, k odebírání zařízení žalobkyně sloužící k měření odběru nebo dodávky elektřiny, odpojení odběrného místa a zadokumentování zjištěného stavu na místě samém pro účely zajištění důkazních prostředků je prokazováno obsahem plných mocí ze dne 6. 5. 2014 a aktuální ze dne 17. 12. 2020 pro období od 1. 1. 2021 do 1. 1. 2023. 16. Žalobkyně proplatila společnosti zplnomocněné k odhalování neoprávněného odběru částku 9 437 Kč bez DPH, 11 418,77 Kč s DPH za zjištění a řešení neoprávněného odběru ve vztahu k žalovanému v rámci faktury č. 2022 vystavené dne 23. 2. 2022 na částku 6 317 199,46 Kč se splatností 16. 3. 2022 (příslušná faktura, výtisk výpisu z účtu, čestné prohlášení pracovníka žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne 22. 3. 2022). 17. Soud prvního stupně vyhodnotil, že žalovaný nejen připojil odběrné místo k distribuční síti svým jménem, ale rovněž na své jméno uzavřel smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do téhož odběrného místa, a to již v roce 2018 Smluvní vztah na dodávku elektřiny do předmětného odběrného místa byl ukončen v listopadu 2021 a ještě na celý rok 2022 měl žalovaný uzavřenu nájemní smlouvu, tj. na dobu, kdy neoprávněný odběr již probíhal. Proto uzavřel, že to byl žalovaný, kdo byl neoprávněným odběratelem, když na jeho vrub jde neoprávněný odběr jako důsledek ukončení smlouvy o dodávce elektřiny a neuzavření smlouvy nové. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by tento závěr zpochybnily. I výslechem svědka bylo potvrzeno, že žalovaný byt užíval, dlouhodobě, tedy i v době vzniku neoprávněného odběru, a na tom nic nemění evidentně ambivalentní vztah svědka k žalovanému způsobený tím, že mu dluží nemalé finanční prostředky. Svědek totiž neměl žádný přímý ani nepřímý zájem na tomto řízení a dával více než najevo, že jej toto řízení ani jeho výsledek nezajímají. 18. V prvé řadě je třeba uvést, že skutková zjištění soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu obstojí a odvolací soud na ně v souladu se závěry přijatými v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 zcela odkazuje. Za podmínek § 213 o. s. ř. odvolací soud doplnil dokazování zprávami k pobytu žalovaného, které jsou obsaženy ve spise. V dopise ze dne 29. 3. 2023 OSSZ Kolín sdělila, že od 22. 7. 2022 je žalovaný veden v registru jako zaměstnanec [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], že jako kontaktní adresu uvedl při nástupu do zaměstnání [ulice a číslo], [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v době trvání dočasné pracovní neschopnosti v listopadu 2022 [ulice a číslo], [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (adresa [adresa], [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (adresa [adresa]. 19. Po zhodnocení důkazů provedených v řízení před soudy obou stupňů ani odvolací soud nemá pochyby o tom, že to byl žalovaný, kdo využíval a je odpovědný za bezesmluvní odběr elektřiny z odběrného místa poté, co zanikl závazkový vztah na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. U svědka [jméno], který byl pronajímatelem bytu, k němuž se váže dané odběrné místo, je sice možno pozorovat nevraživý postoj vůči žalovanému vyplývající z toho, že mu tento dluží peníze, obecně však nebylo zjištěno, že by měl zájem žalovanému škodit a v otázce užívání bytu vypovídat nepravdu. Navíc jeho výpověď o užívání bytu žalovaným zcela koresponduje s listinnými důkazy (nájemní smlouva či smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, zprávy OSSZ Kolín nebo zaměstnavatele žalovaného), z nichž lze dovodit, že žalovaný byt užíval nejen před zjištěným a vyúčtovaným neoprávněným odběrem, ale i po něm. V řízení nevyplynulo, že by za odběr elektřiny měl být odpovědný někdo jiný, než žalovaný, který byl v inkriminované době nájemcem bytu a posledním smluvním odběratelem elektřiny před neoprávněným odběrem. Za situace, kdy závěr o osobě neoprávněného odběratele byl důkazně podložen, odvolací soud nemá pochyby o pasivní legitimaci žalovaného. 20. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav správně aplikoval ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“) a vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška o měření elektřiny“), ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru, tj. 19. 11. 2021. 21. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 22. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 23. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 24. Podle § 16 odst. 1 věta první vyhlášky o měření elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. 25. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh a c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. 26. Podle § 17 odst. 5 věta druhá vyhlášky o měření elektřiny součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 27. Výše škody a její výpočet je závislý na několika parametrech, a to na době neoprávněného odběru, na odebraném množství elektřiny za dané období a její ceně (jednotkové ceně za 1 kWh). 28. Sporná nebyla doba trvání neoprávněného odběru a sporné nebylo ani množství neoprávněně odebrané elektřiny. Předmětem odvolacích námitek nebyla ani jednotková cena neoprávněně odebrané elektřiny, která byla určena v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ. Soud prvního stupně proto správně žalobkyni přiznal náhradu škody ve výši 16 296,81 Kč. 29. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalobě vyhověl i co se týče nároku na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona a § 17 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny. Proplacení částky 11 418,77 Kč nebylo zpochybňováno a pokud jde o obsah a cenu těchto nákladů, považuje odvolací soud za legitimní, že žalobkyně si, s ohledem na četnost případů neoprávněných odběrů a náročnost evidence nákladů nezbytně vynakládaných ke každému jednotlivému případu, sjednala v rámci zadávacího řízení, s třetí osobou, smlouvu o poskytování služeb v oblasti neoprávněných odběrů v distribuční soustavě s tím, že obsah poskytované služby je stanoven v článku 4 této smlouvy. Za legitimní považuje odvolací soud i to, že si v této smlouvě strany sjednaly za službu kontroly odběrných míst, zjišťování a řešení neoprávněných odběrů v distribuční soustavě pevně stanovenou paušální nepřekročitelnou cenu rozlišenou podle jednotlivých typů neoprávněného odběru, přičemž tato vysoutěžená cena zpravidla odpovídá ceně obvyklé a dle názoru odvolacího soudu je přiměřená poskytované službě s přihlédnutím k ceně práce potřebné kvalifikace a k běžné výši materiálních a provozních výdajů pro zpracování každého případu neoprávněného odběru. Nepřiměřenost této náhrady nelze odvíjet od výše škody způsobené neoprávněným odběrem, neboť, jak bylo uvedeno shora, její určení a výpočet vychází ze zcela jiných parametrů. 30. Soud prvního stupně správně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z jednotlivých částek podle § 1968 a § 1970 o. z., když splatnost nároku je vázána na výzvu (fakturu) žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 31. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že nejsou dány důvody pro nepřiznání či snížení náhrady škody z důvodu zakotveného v § 2903 odst. 1 a § 2918 o. z. Ani odvolací soud nepovažuje dobu, než došlo k demontáži elektroměru, za nepřiměřenou v situaci, kdy odběrné místo je nepřístupné. Navíc případný podíl na vzniku škody ze strany žalobkyně z tohoto důvodu by byl pouze zanedbatelný, neboť na vzniku škody se podílelo především chování žalovaného spočívající v tom, že dopustil, aby mu zanikl smluvní podklad pro odběr elektřiny a elektřinu dále odebíral, ačkoliv si byl vědom toho, že nemá uzavřenu smlouvu s jiným obchodníkem s elektřinou. Naopak žalovaný měl dostatečný prostor protiprávní stav odstranit a vzniku nákladů žalobkyně souvisejících s neoprávněným odběrem předejít. 32. Soud prvního stupně správně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z žalované částky podle § 1968 a § 1970 o. z., když splatnost nároku je vázána na výzvu (fakturu) žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 33. Za situace, když soud prvního stupně rozhodl správně i o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 34. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla v této fázi řízení procesně úspěšná. Žalobkyni náleží paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v platném znění za 2 úkony po 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) podle § 1 odst. 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 dané vyhlášky, tj. celkem 600 Kč. 35. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 36. Stran námitky, že žalovanému nebyla doručena výzva podle § 142a o. s. ř. odvolací soud uvádí, že smyslem výzvy je dát žalovanému šanci, aby svoji povinnost splnil ještě před zahájením řízení a vyhnul se tak povinnosti k náhradě nákladů řízení a následné exekuci. Proto se soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2620/2014) ustálila v názoru, že jelikož pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu, není absence výzvy podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající v § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán důvod případné pochybení věřitele sankcionovat, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění. Žalovaný žalobou uplatněný dluh v průběhu řízení neuhradil a odvolací soud tak nevidí důvod, aby žalobkyni nebyla náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů přiznána. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem. Praha 18. června 2024 JUDr. Oto Kubeš předseda senátu