č. j. 37 A 52/2024 - 29   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně:    luxury future s. r. o., IČO: 074 61 461     sídlem Jaurisova 4, Praha 4     zastoupena advokátem Mgr. Romanem Sulánským     sídlem Pod Tratí 275, Hrádek proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti osoby zúčastněné na řízení JERMAN, s. r. o., IČO: 284 31 740  sídlem Krhanice 58 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. 072647/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Městský úřad Týnec nad Sázavou rozhodnutím ze dne 31. 10. 2023, č. j. TnS-2023/1179-36, vydal osobě zúčastněné na řízení stavební povolení na stavební úpravy výrobní haly na pozemku p. č. st. 153 v katastrálním území Krhanice. 2. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. 4. Soud se zabýval včasností podané žaloby. 5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 6. Takovým zvláštním zákonem je mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“). Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, jež jsou účinná od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 tohoto zákona). Podle § 306 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). 7. U procesních norem, mezi které patří i úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona z roku 2021 platí, že soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. V právě posuzované věci bylo ovšem soudní řízení zahájeno (podáním žaloby dne 26. 8. 2024) až po nabytí účinnosti stavebního zákona z roku 2021, a proto se na ně uplatní nová pravidla pro soudní přezkum, včetně jednoměsíční lhůty pro podání žaloby podle § 306 odst. 1 tohoto zákona. V aktuálním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, NSS vyslovil, že nová úprava žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024. Tedy i v případech, v nichž skutečnost podstatná pro běh žalobní lhůty (oznámení rozhodnutí stavebního úřadu, resp. odvolacího správního orgánu) nastala před účinností stavebního zákona z roku 2021. Ve zmíněném rozsudku č. j. 3 As 183/2024 se NSS zabýval všemi potenciálně problematickými aspekty tohoto závěru. Zejména konstatoval, že je tento závěr v souladu s textem zákona i záměrem zákonodárce vyjádřeným v důvodové zprávě (body 21-27 cit. rozsudku) a nepředstavuje nepřípustnou pravou retroaktivitu (body 28-31 cit. rozsudku). Provedenou změnu procesních předpisů NSS hodnotí jako předvídatelnou, nediskriminační a nebránící účastníkům uplatnit svá práva, přičemž poukazuje zejména na fakt, že dosavadní dvouměsíční lhůta pro vznesení žalobních bodů zůstala zachována (body 33-39 cit. rozsudku). V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku. 8. Včasnost žaloby tedy soud hodnotil v intencích rozsudku č. j. 3 As 183/2024-26. Napadené rozhodnutí je datováno dne 18. 6. 2024, podle správního spisu bylo vydáno (vypraveno) dne 19. 6. 2024. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že jí bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 24. 6. 2024. Správní spis neobsahuje odpovídající doručenku, žalobkyninu tvrzení však odpovídá sdělení žalovaného ze dne 2. 7. 2024, podle něhož nabylo napadené rozhodnutí právní moci dne 24. 6. 2024. Soudní řízení bylo zahájeno v pondělí 26. 8. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. 9. Podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby tak byla středa 24. 7. 2024. Žaloba podaná 26. 8. 2024 je tedy zjevně opožděná (přičemž tento závěr lze učinit i při absenci doručenky ve správním spisu). Zmeškání lhůty pro podání žaloby přitom nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soudu tedy nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I). 10. Protože soud žalobu odmítl, postupoval podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 11. Řízení se účastní též stavebník jako osoba zúčastněná na řízení, jejíž postavení plyne přímo ze zákona (§ 305 stavebního zákona z roku 2021), tedy bez ohledu na to, zda má, či nemá zájem se řízení účastnit. Soud stavebníka dosud o probíhajícím řízení nevyrozuměl. Vzhledem k tomu, že soud žalobu v souladu s právním názorem NSS vyjádřeným v rozsudku č. j. 3 As 183/2024-26 jako opožděnou odmítl a věcně ji neprojednal, nebylo třeba v dosavadním průběhu řízení činit vůči osobě zúčastněné na řízení žádné úkony. Soud mu proto zasílá až toto usnesení, jímž se soudní řízení končí. 12. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 13. Řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním. Soud proto postupoval podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha    19. listopadu 2024   Lenka Bursíková, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.