č. j. 41 A 14/2024 - 61 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobců: a) L. M.    bytem X     b) D. M. H.   bytem X   oba zastoupení advokátem Mgr. Štěpánem Janáčem   sídlem Na Poříčí 1041/12, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. A. H.    2. F. H.   oba bytem X  o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2024, č. j. 054437/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci a) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. V. Žalobkyni b) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 22. 2. 2024, č. j. 0618/24/SUS/IKa (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), nařídil Úřad městyse Štěchovice jako stavební úřad žalobcům odstranit stavbu oplocení pozemku p. č. XA, které zasahuje do veřejného prostranství na pozemku p. č. XB, vše v k. ú. X. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobců a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Žalobci se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí. 3. Při posuzování podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně. 4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále „stavební zákon z roku 2021“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Ustanovení o žalobní lhůtě nabylo účinnosti dne 1. 1. 2024 (§ 335 stavebního zákona z roku 2021), ovšem po dobu přechodného období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 se nadále postupovalo podle dosavadních právních předpisů a pro účely přechodných ustanovení se za den účinnosti považuje 1. 7. 2024 (viz § 334a stavebního zákona z roku 2021). 5. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona z roku 2021 pak platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021 se tedy uplatní na všechna řízení zahájená po 1. 7. 2024. Tento závěr potvrdil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024 – 26, v němž dovodil, že zvláštní úpravu žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona z roku 2021 je třeba aplikovat i v případech, kdy bylo napadené rozhodnutí oznámeno ještě za účinnosti obecné úpravy dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (tj. před 1. 7. 2024). NSS se podrobně zabýval i ústavní konformitou této úpravy a uzavřel, že změna byla pro adresáty předvídatelná a představuje nepravou retroaktivitu, která je v tomto případě přípustná (podrobně viz zejm. body 27 až 43). 6. V projednávané věci soud neshledává žádné důvody se od shora citovaného rozsudku NSS odchýlit a v podrobnostech na něj odkazuje. Žalobcům bylo napadené rozhodnutí oznámeno dne 29. 4. 2024 prostřednictvím jejich zástupce ve správním řízení (viz doručenka ve správním spise). Žalobu žalobci doručili soudu 1. 7. 2024 prostřednictvím datové schránky. Byť by tedy podle právní úpravy účinné do dne 30. 6. 2024 byla včasná (neboť byla podána v poslední den obecné lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s., která se s ohledem na to, že 29. 6. 2024 byla sobota, prodloužila podle § 40 odst. 3 až do pondělí 1. 7. 2024), podle právní úpravy účinné ke dni zahájení soudního řízení (1. 7. 2024) již činila žalobní lhůta pouhý jeden měsíc (§ 306 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021). Žalobní lhůta tedy marně uplynula dne 29. 5. 2024 a žaloba podaná až dne 1. 7. 2024 je opožděná. Soudu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. prvním výrokem odmítnout. 7. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud druhým výrokem podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 8. Třetím výrokem soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim neuložil žádnou povinnost a ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné k přiznání náhrady nákladů řízení. 9. Čtvrtým a pátým výrokem soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč každému z žalobců ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích), neboť žalobu odmítl před prvním jednáním. 10. Soud nicméně žalobcům připomíná, že dosud nezaplatili soudní poplatky za rozhodnutí o návrhu na odkladný účinek uložené usnesením soudu ze dne 31. 7. 2024, č. j. 41 A 14/2024 – 35. Poplatek ve výši 1 000 Kč byl každý ze žalobců povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, která nastala dne 1. 8. 2024. Povinnost zaplatit poplatky je tak již vykonatelná; nesplní-li ji žalobci dobrovolně, lze ji vymáhat prostřednictvím daňové exekuce (§ 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 19. listopadu 2024 Lenka Oulíková, v. r.   předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.