č. j. 41 A 41/2024 - 29       USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: V. J. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Bobkem sídlem třída Míru 92, 530 02  Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2024, č. j. 088658/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Praze zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí) žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Říčany ze dne 14. 3. 2024, č. j. MUMN/1662/2024/pats, o zamítnutí žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby „doplňková stavba (dvoupodlažní, zděná o rozměrech 6,68 x 4,96 m) umístěná na hranici s pozemkem parc. č. XA, k. ú. X – lesní pozemek“ na pozemku parc. č. XB, k. ú. X. 2. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 23. 9. 2024 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dle jeho sdělení dne 22. 7. 2024. 3. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, předně zda byla žaloba podána včas. 4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 5. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále „nový stavební zákon“). Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). Přechodná ustanovení týkající se soudního přezkumu se nacházejí v jeho § 331, podle kterého se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. 6. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 9. 7. 2024. Soud ověřil ve správním spisu, že bylo žalobci oznámeno dne 22. 7. 2024. Nynější soudní řízení bylo zahájeno dne 23. 9. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni vydaní napadeného rozhodnutí) činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na 22. 8. 2024. Žalobce podal žalobu až 23. 9. 2024. Žaloba byla proto opožděná a soudu proto nezbývá než ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 7. Tento postup soudu přitom nemůže být pro účastníky řízení překvapením. Kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i citované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona, platného od 29. 7. 2021, od samého počátku, a nejpozději od 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. 8. Opomenout nelze ani skutečnost, že během této doby postačovalo, aby žalobce podal toliko blanketní žalobu, a na doplnění žalobních bodů by měl ještě další měsíc; ve výsledku by tak mohl využít pro formulaci žalobní argumentace shodnou lhůtu jako za dřívější právní úpravy. 9. Pro úplnost soud uvádí, že některé krajské soudy odmítají žaloby pro opožděnost i proti rozhodnutím, která byla oznámena účastníkům řízení ještě před 1. 7. 2024; tedy před nabytím účinnosti § 306 nového stavebního zákona (srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2024. č. j. 10 A 76/2024-16, ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23). V nyní posuzovaném případě se však žalobce seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí již za účinnosti nové právní úpravy soudního přezkumu rozhodnutí podle nového stavebního zákona. S ohledem na tyto okolnosti soud nepovažuje dopady nového stavebního zákona do žalobcových práv ani za nepředvídatelné, ani za nepřiměřeně tvrdé. 10. Závěrem soud dodává, že již samostatně nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť se jedná o návrh akcesorický a s ohledem na odmítnutí žaloby by to bylo nadbytečné a neúčelné (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, č. 1741/2009 Sb. NSS). Soud nerozhodoval samostatně ani o návrhu žalobce na zrušení závazného stanoviska Městského úřadu Říčany ze dne 3. 8. 2023, č. j. 35837/2023/MURI/OŽP-00081, které není samostatně soudně přezkoumatelné a lze ho přezkoumat jen v rámci přezkumu rozhodnutí, jehož je podkladem, podle § 75 odst. 2 věty druhé s. ř. s. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 12. Jelikož soud návrh odmítl, vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč ve smyslu § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 téhož zákona). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 16. října 2024 Lenka Oulíková, v. r.  předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.