č. j. 59 A 52/2023 - 23     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: L. D.   bytem X proti žalovanému: Městský úřad Lysá nad Labem sídlem Husovo náměstí 23/1, 289 22  Lysá nad Labem v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 22. 12. 2023 domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, za který označuje výzvu k odevzdání řidičského průkazu obsaženou v oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ze dne 27. 2. 2020, č. j. MULNL-OD/13390/2020/Juh (dále jen „oznámení ze dne 27. 2. 2020“). 2. Žalobce rekapituluje, že proti oznámení ze dne 27. 2. 2020 podal námitky, které žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 9. 2020 zamítl jako nedůvodné a záznam 12 bodů potvrdil. Žalobcovo odvolání podané proti rozhodnutí ze dne 7. 9. 2020 zamítl Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 10. 10. 2023, které nabylo právní moci dne 26. 10. 2023 a proti němuž žalobce rovněž podal ke zdejšímu soudu žalobu. Odvolací správní orgán tedy rozhodl až po třech letech, přestože jeho povinností bylo rozhodnout o odvolání do 30 dnů od předložení spisu. Žalovaný dosud žalobci nezaslal nové oznámení, resp. novou výzvu k odevzdání řidičského průkazu, přestože tak měl učinit. Žalobce nevylučuje, že mu žalovaný opakovanou výzvu nakonec zašle, nicméně napadá již oznámení ze dne 27. 2. 2020, neboť i to zasahuje do jeho práv. V tomto ohledu žalobce připomíná, že záznam bodů v bodovém hodnocení řidičů je trestem. Dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 54 A 84/2022-38, z něhož obsáhle cituje, přičemž zmiňuje, že opakovaná výzva podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) může být napadena zásahovou žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. Žalobci opakovaná výzva dosud doručena nebyla, je však připraven podat žalobu i proti ní. V současné době však brojí proti oznámení ze dne 27. 2. 2020, které se negativně projevuje v jeho právní sféře (ve smyslu povinnosti odevzdat na jejím základě řidičský průkaz) a žalobce ji respektuje. Výkon trestní sankce spočívající v pozbytí řidičského oprávnění v návaznosti na dosažení 12 bodů žalobce považuje vzhledem k excesivní délce řízení o námitkách nepřiměřeným zásahem do jeho právní sféry. Má za to, že je namístě, aby trest ztráty řidičského oprávnění nebyl vykonán. Poukazuje na to, že vykonal část paralelně uloženého trestu zákazu řízení motorových vozidel a prokázal své napravení, a to i tím, že se v mezidobí nedopustil žádného přestupku. Navrhuje, aby byl na jeho případ analogicky aplikován institut promlčení výkonu trestu podle § 94 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoli si je vědom minimální pětileté promlčecí doby pro výkon trestu, za podstatné považuje, že část obdobného trestu již vykonal a zjevně se napravil. Proto by pětiletá doba neměla být aplikována striktně a mělo by být přihlédnuto i k délce odvolacího řízení. Závěrem žalobce navrhuje, aby soud určil, že výzva k odevzdání řidičského průkazu obsažená v oznámení ze dne 27. 2. 2020 je nezákonná, a aby žalovanému přikázal vymazat veškeré dosažené body evidované v bodovém hodnocení řidiče a oznámit tuto skutečnost žalobci. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. Uvádí, že o odvolání vůbec nerozhodoval a není si vědom toho, že by oznámením ze dne 27. 2. 2020, výzvou k odevzdání řidičského průkazu nebo jiným svým jednáním porušil zákon nebo ústavně garantovaná práva. Žalovaný se nedopustil průtahů a nepřísluší mu hodnotit, zda se jich dopustil odvolací správní orgán. Průtahy samy o sobě navíc nemohou způsobit nezákonnost. Pozbytí řidičského oprávnění způsobil sám žalobce svým chováním, nikoli žalovaný. Žalovaný ani není oprávněn vymazat veškeré dosažené body v bodovém hodnocení žalobce coby řidiče, neboť mu k tomu chybí zákonné zmocnění. 4. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, přičemž shledal, že žaloba je opožděná. 5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který byl podán předčasně nebo opožděně. 6. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. 7. Žalobce brojí proti oznámení ze dne 27. 2. 2020 s odkazem na rozsudek č. j. 54 A 84/2022-38. V něm zdejší soud v bodě 48 konstatoval, že „[s] ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 až § 8 správního řádu) by měl správní orgán před vydáním opakované výzvy podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu (byť její opakované vydání zákon neupravuje, v praxi bývá taková výzva řidiči k odevzdání řidičského průkazu po zamítnutí námitek posílána) v návaznosti na neúspěch řidiče v námitkovém řízení v případě více než 5 let trvajících řízení v jednom stupni nejprve zvážit, zda řidič v mezidobí mohl řídit, zda spáchal nějaké další přestupky nebo trestné činy v dopravě a jak dlouho trvalo námitkové řízení jako celek (popřípadě i další relevantní okolnosti), a pokud by shledal, že vykonání zákonem uloženého trestu pozbytí řidičského oprávnění by již bylo pohledem analogické aplikace shora uvedených ustanovení trestního zákoníku o promlčení výkonu trestu ústavně neúnosné, řidiče by již znovu k odevzdání řidičského průkazu nevyzval, a naopak by analogicky dle § 123d odst. 4 a § 123e odst. 6 zákona o silničním provozu vymazal dosažené body tak, jako by k výkonu trestu již došlo, a zároveň mu oznámil, že v důsledku promlčení výkonu trestu v návaznosti na extrémní délku řízení o námitkách a dlouhodobé polepšení řidič řidičské oprávnění nepozbyl (trest ztráty řidičského oprávnění byl promlčen).“ V následujícím bodě pak zdejší soud dospěl k závěru, že „právě opakovaná výzva správního orgánu podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu učiněná v návaznosti na pravomocné potvrzení záznamu 12 bodů v registru řidičů je tím úkonem správního orgánu, který může být případně žalován, a to konkrétně zásahovou žalobou ve smyslu § 82 s. ř. s.“. 8. Žalobce však v tomto soudním řízení nebrojí proti opakované výzvě vydané podle §123c odst. 3 zákona o silničním provozu a učiněné v návaznosti na žalobcův neúspěch v námitkovém řízení, ale proti oznámení ze dne 27. 2. 2020. Oznámení ze dne 27. 2. 2020 bylo žalobci doručeno – jak plyne ze správního spisu i ze žalobních tvrzení – již dne 4. 3. 2020. Právě den doručení oznámení ze dne 27. 2. 2020 je třeba považovat za okamžik, kdy se žalobce ve smyslu § 84 odst. 1 s. ř. s. dozvěděl o zásahu, proti němuž brojí, a v daném případě také za okamžik, kdy k zásahu došlo. Subjektivní lhůta pro podání žaloby tak uplynula již dne 4. 5. 2020 a objektivní lhůta dne 4. 3. 2022. Zásahová žaloba, kterou žalobce podal až dne 22. 12. 2023, je tedy zjevně opožděná, a proto ji soud I. výrokem tohoto usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 9. Nad rámec nutného odůvodnění soud dodává, že pokud by oznámení ze dne 27. 2. 2020 obsahovalo výzvu k odevzdání řidičského průkazu, jednalo by se typově o jednorázový zásah s trvajícími účinky, které byly pouze dočasně sistovány v důsledku podání námitek (srov. § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu), a tedy by stejně platilo, že běh žalobní lhůty dle § 84 odst. 1 s. ř. s. započal okamžikem doručení oznámení ze dne 27. 2. 2020 (a nebylo by namístě zvažovat aplikaci závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, týkajících se běhu žalobní lhůty v případě tzv. trvajících zásahů). Oznámení ze dne 27. 2. 2020 však navzdory tvrzení žalobce ani neobsahuje výzvu k odevzdání řidičského průkazu, nýbrž pouze sdělení o tom, že žalobce ke dni 20. 1. 2020 dosáhl 12 bodů společně s poučením o možnosti podat proti provedenému záznamu bodů námitky. Žalobce by tedy se svou žalobou nemohl být úspěšný, i kdyby byla včasná, jelikož oznámení ze dne 27. 2. 2020 vůbec neobsahuje výzvu, jejíž nezákonnosti se žalobce dovolává. V obecné rovině pak soud uvádí, že případnou nezákonnost je třeba spojovat až s opakovanou výzvou k odevzdání řidičského průkazu, a nikoli již s první výzvou. V době, kdy je činěna v pořadí první výzva k odevzdání řidičského průkazu, totiž ještě nedošlo k jakýmkoli průtahům v námitkovém řízení, a tedy nelze zvažovat eventuální promlčení výkonu trestu. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl II. výrokem podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. 11. Prostřednictvím III. výroku soud žalobci podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, neboť k odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 téhož zákona. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. února 2024 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.