ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilých: [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození] [jméno] [příjmení], [datum narození] zastoupené opatrovníkem [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], [anonymizována tři slova], Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupený opatrovníkem advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o úpravě poměrů a styku, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce 12. 12. 2024, č.j. 17 Nc 9/2022-255, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. až V. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným rozsudkem rozhodl tak, že nezletilé se svěřují do péče matky (výrok I.), otec je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] [jméno] za období od 1. 5. 2019 do 31. 8. 2022 částkou 3 000 Kč, za období od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2024 částkou 5 000 Kč a počínaje dnem 1. 12. 2024 částkou 6 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci, za které se výživné hradí, k rukám matky (výrok II.), dluh na výživném pro nezletilou [jméno] [jméno] za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2024 ve výši 140 752,11 Kč je otec povinen uhradit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci (výrok III.). Dále rozhodl tak, že na výživu nezletilé [jméno] je otec povinen přispívat za období od 1. 5. 2019 do 31. 8. 2022 částkou 2 000 Kč, za období od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2024 částkou 4 000 Kč a počínaje dnem 1. 12. 2024 částkou 5 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci, za které se výživné hradí, k rukám matky (výrok IV.), a že dluh na výživném pro nezletilou [jméno] za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2024 ve výši 73 752,11 Kč je otec povinen uhradit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci (výrok V.). Soud prvního stupně upravil také styk otce s nezletilými tak, že otec je oprávněn se s nimi stýkat: a) o vánočních svátcích každý sudý kalendářní rok od 28. 12. do 2. 1. následujícího roku, a každý lichý kalendářní rok od 23. 12. do 27. 12., a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že matka nezletilé předá otci v místě jeho bydliště a na tomtéž místě si nezletilé po skončení styku i převezme; b) o velikonočních prázdninách vždy od prvního dne velikonočních prázdnin do Velikonoční neděle, a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že v lichém kalendářním roce matka nezletilé předá otci v místě jeho bydliště a na tomtéž místě si nezletilé po skončení styku i převezme a v sudém kalendářním roce si otec nezletilé převezme v místě bydliště matky a na tomtéž místě nezletilé matce zpět i předá; c) o podzimních prázdninách vždy od prvního dne podzimních prázdnin po dobu následujících 3 dnů, a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že v sudém kalendářním roce matka nezletilé předá otci v místě jeho bydliště a na tomtéž místě si nezletilé po skončení styku i převezme a v lichém kalendářním roce si otec nezletilé převezme v místě bydliště matky a na tomtéž místě nezletilé matce zpět i předá; d) o letních prázdninách od 1. 7. do 10. 7., a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že matka nezletilé předá otci v místě jeho bydliště a na tomtéž místě si nezletilé po skončení styku i převezme, a od 1. 8. do 10. 8., a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že otec si nezletilé vyzvedne v místě bydliště matky a na tomtéž místě nezletilé matce zpět předá; e) o jarních prázdninách, vyhlášených dle sídla školského zařízení, které nezletilé navštěvují, vždy od pondělí do čtvrtka, a to každý z těchto dnů vždy od 9:00 hodin do 19:00 hodin s tím, že v sudém kalendářním roce matka nezletilé předá otci v místě jeho bydliště a na tomtéž místě si nezletilé po skončení styku i převezme a v lichém kalendářním roce si otec nezletilé převezme v místě bydliště matky a na tomtéž místě nezletilé matce zpět i předá. Otec je dále oprávněn stýkat se s nezletilými formou telefonického hovoru, a to s nezletilou [jméno] [jméno] každou středu od 19:00 hodin do 19:20 hodin a každou neděli od 15:00 hodin do 15:30 hodin a s nezletilou [jméno] každou středu od 19:20 hodin do 19:40 hodin a každou neděli od 15:30 hodin do 16:00 hodin. Matka je vždy povinna nezletilé na styk s otcem řádně připravit a otci umožnit telefonický kontakt s nezletilými (výrok VI.), a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že je namístě svěřit nezletilé do péče matky, v jejíž péči se nacházejí od května 2019. Otec souhlasil s jejich vycestováním do České republiky a nebrojil proti tomu. Nezletilé zde trvale žijí, navštěvují školu a s matkou mají úzký vztah. Péče matky nevykazuje žádné nedostatky a nezletilé si přejí v ní setrvat. Tímto rozhodnutím se matka stává primárním pečovatelem, aniž by došlo k omezení rodičovské odpovědnosti otce. Matka plní vyživovací povinnost péčí o nezletilé, proto bylo nutné určit otci výživné. Soud vycházel z jeho příjmů, které činí cca 55 000 Kč měsíčně, a z částky 160 GBP, tj. cca 5 000 Kč, kterou otec měsíčně pobírá jako kompenzaci za službu v armádě, přihlédl také k vyšším nákladům otce ve Velké Británii. Otec spoří pro každou z nezletilých 50 GBP měsíčně na účet, s nímž disponuje jen on. Soud prvního stupně má za to, že tato částka by měla být využita na běžné výživné. Nezletilé jsou zdravé, navštěvují bilingvní školu (školné 3 000 Kč a 1 000 Kč měsíčně) a mají různé aktivity. Matka hradí veškeré náklady, otec mimo výživné nepřispívá. Soud prvního stupně zohlednil i náklady na styk otce s nezletilými, kdy se rodiče dohodli na rozdělení výdajů na cestování do Anglie napůl, otcovy náklady na cesty do České republiky hradí on. Výživné bylo stanoveno s ohledem na růst potřeb nezletilých a majetkové poměry rodičů. Otec má přispívat na nezletilou [jméno] 3 000 Kč od 1. 5. 2019, 5 000 Kč od 1. 9. 2022 a 6 500 Kč od 1. 12. 2024. Na nezletilou [jméno] pak 2 000 Kč od 1. 5. 2019, 4 000 Kč od 1. 9. 2022 a 5 500 Kč od 1. 12. 2024. Za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2024 měl otec uhradit 255 000 Kč pro [jméno] a 188 000 Kč pro [jméno], přičemž zaplatil v přepočtu 228 495,78 Kč. Zůstává dluh 140 752,11 Kč pro [jméno] a 73 752,11 Kč pro [jméno], který má otec splácet měsíčně po 2 000 Kč pro [jméno] a 1 000 Kč pro [anonymizováno] Dohody rodičů o nižším výživném soud prvního stupně nepovažuje za odpovídající potřebám dětí. Kontakt otce s nezletilými byl upraven dle přání nezletilých a mediační dohody. Styk má probíhat o jednotlivých prázdninách vždy od 9:00 do 19:00 hodin, s předáním podle místa pobytu nezletilých. Telefonický kontakt byl upraven na každou středu a neděli v určených časech, aby nedocházelo ke kolizi s jinými povinnostmi účastníků. Matka má zajistit, aby hovory probíhaly a nezletilé na styk s otcem řádně připravit. 3. Proti tomuto rozsudku ve výroku II., III., IV. a V. podal otec prostřednictvím jmenovaného opatrovníka odvolání, které odůvodnil tím, že soud prvního stupně vycházel z příjmu otce v období březen až listopad 2024 ve výši 1 830 GBP měsíčně, který však bez opory v dokazování vztáhl na celé období od roku 2019. Ve skutečnosti měl otec dříve nižší příjmy. Soud prvního stupně rovněž obecně odkazuje na potřeby dětí, aniž by podrobněji rozvedl úvahu o možnostech rodičů. I při zohlednění uvedeného příjmu otce však výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně neodpovídá jeho reálným možnostem. Otec doložil své pevné výdaje ve Velké Británii ve výši 1 536 GBP měsíčně, přičemž mu po jejich úhradě zbývá necelých 300 GBP (9 000 Kč). Otec pravidelně přispíval na výživné dcer 150 GBP měsíčně a financoval náklady na styk s dcerami, včetně nákupu letenek. Přiměřenému výživnému tak odpovídá právě částka 150 GBP (4 500 Kč) měsíčně, diferencovaná dle věku dcer na 80 GBP (2 400 Kč) pro [jméno] [jméno] a 70 GBP (2 100 Kč) pro [jméno]. Soud prvního stupně rovněž nezohlednil mediační dohodu z října 2022, uzavřenou za součinnosti opatrovníka, kde si rodiče odsouhlasili výživné 100 GBP měsíčně s možností navýšení dle možností otce. Navrhuje proto, aby odvolací soud změnil napadené výroky rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že výživné na obě nezletilé dcery bude stanoveno ve výši 150 GBP (4 500 Kč) měsíčně, a odpovídajícím způsobem upravil i výši dlužného výživného, které by za těchto podmínek nemělo vzniknout. 4. Matka k odvolání otce uvedla, že otec podal odvolání pouze proti výrokům o výživném, zatímco výroky o svěření nezletilých do péče matky a úprava styku nabyly právní moci. Vyjadřuje se proto jen k otázce výživného, zejména k neprokázaným výdělkovým schopnostem otce a nákladům na cestování mezi Velkou Británií a Českou republikou. Otec k řízení přistupoval laxně, neúčastnil se ho a nedoložil jiné příjmy než za období březen až listopad 2024. Soud prvního stupně proto vycházel z dostupných údajů a zohlednil vyšší náklady na život ve Velké Británii snížením výživného oproti českým doporučujícím tabulkám, podle kterých by mělo jít o 9 000 Kč na dítě. Soud prvního stupně však nezkoumal výdělkové možnosti otce. Průměrná mzda ve Velké Británii je výrazně vyšší než v Česku a otec sám v létě 2024 nabízel výživné 380 GBP, což naznačuje jeho reálné možnosti. Soud prvního stupně dále odkázal na dohodu rodičů, dle níž si výdaje na letenky dělí napůl a otec si hradí cesty do České republiky sám. Tato dohoda však nebyla soudem schválena a není vykonatelná. Pokud měla být součástí rozsudku, mělo to být uvedeno ve výroku. Výdaje matky na cesty s dětmi do Velké Británie činí průměrně 156 750 Kč ročně (13 062,50 Kč měsíčně), otec by měl přispívat alespoň 6 500 Kč měsíčně. Pokud bude hradit pouze soudem stanovené výživné, matka nebude schopna financovat cestování v požadovaném rozsahu. V souladu s judikaturou Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 1279/21) by se rodiče měli na nákladech podílet stejnou měrou. Matka navrhuje, aby odvolací soud změnil výroky II., III., IV. a V. rozhodnutí soud prvního stupně a stanovil výživné ve výši 12 250 Kč od 1. 5. 2019 na každé dítě (9 000 Kč dle tabulek a 3 250 Kč na pokrytí cestovních výdajů). 5. Kolizní opatrovník nezletilých navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno. Otec namítá, že soud prvního stupně při stanovení výživného za období od roku 2019 vycházel pouze z jeho příjmů za období od března do listopadu 2024, přičemž jeho předchozí příjmy byly nižší. Otec byl opakovaně vyzýván k doložení příjmů za rozhodné období a byl poučen, že při nedoložení výše příjmů by mohl soud prvního stupně postupovat dle § 916 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Otec i přesto doložil pouze příjmy od března do listopadu 2024. Soud prvního stupně navíc při stanovení výživného zpětně přihlížel k věku nezletilých a jejich rostoucím potřebám a částky výživného postupně zvyšoval při rozložení do tří časových intervalů, přičemž výživné ve výši 6 500 Kč měsíčně na výživu pro [jméno] a ve výši 5 500 Kč pro [jméno] uložil otci hradit až od 1. 12. 2024. Pokud otec uvádí, že soud prvního stupně nezohlednil jeho úplné výdaje, není toto tvrzení podle kolizního opatrovníka relevantní, protože otec měl prostor v průběhu řízení před soudem prvního stupně uvést veškeré své příjmy, přičemž, jak vyplývá z protokolu z jednání ze dne 12. 12. 2024, označil doložené výdaje za úplné. Kolizní opatrovník proto nepovažuje odvolání otce za důvodné, neboť z hlediska věcného nepřináší nic nového. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 a podle § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení rozsudku v napadeném rozsahu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud postupem podle § 212a odst. 5 o. s. ř. zjistil, že řízení před soudem prvního stupně trpí zmatečnostními vadami uvedenými v § 229 odst. 1 písm. h), odst. 3 o. s. ř. a rovněž dalšími vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava nemohla být zjednána za odvolacího řízení. 8. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně o svěření nezletilých do péče matky a výrok VI. o styku otce s nezletilými nebyl odvoláním otce dotčen, proto nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.) Výrok VII. rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení rovněž nebyl odvoláním dotčen, avšak jde o závislý výrok, proto nenabyl samostatně právní moci a je rovněž předmětem odvolacího řízení (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) spolu s určením výživného. 9. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilé a matka jsou státními občany České republiky, kde bydlí od jara 2019, a otec je státním občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a taktéž tam bydlí. 10. Podle § 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“) tento zákon upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem a) právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva, b) právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, c) pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném, d) uznávání a výkon cizích rozhodnutí, e) právní pomoc ve styku s cizinou, f) některé záležitosti týkající se úpadku, g) některé záležitosti týkající se rozhodčího řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. 11. Podle § 2 ZMPS zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. 12. Podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. 13. Podle čl. 15 Nařízení o výživném právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“), určuje v souladu s uvedeným protokolem. 14. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak. 15. Podle § 8 odst. 1 ZMPS české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. 16. Ve věcech s cizím prvkem se užije ZMPS, avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle jeho čl. 15 ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“). Při konkurenci Nařízení o výživném, resp. Haagského protokolu a mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členskými státy má aplikační přednost toto nařízení (viz jeho čl. 69 odst. 2); Haagský protokol je použitelný pouze mezi členskými státy Evropské unie a smluvními státy (viz jeho čl. 18 a 19 odst. 1). V česko-britských právních vztazích není žádná mezinárodní smlouva upravující mezinárodní soudní pravomoc v těchto věcech. Proto ji soudy posuzují vždy podle svého mezinárodního práva soukromého. Nařízení o výživném má přednost před ZMPS na základě principu přednosti unijního práva. Nařízení o výživném působí erga omnes, tedy jak ve vztahu k ostatním členským státům Evropské unie, tak ke státům nečlenským, tj. i ve vztahu k Velké Británii. Ve věci je tak podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc hmotněprávně posoudí podle českého práva (čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). 17. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 4. 4. 2022 matka podala návrh na úpravu poměrů nezletilých, ve kterém navrhovala svěření nezletilých do své péče a stanovení výživného otci počínaje dnem 1. 4. 2019 ve výši 9 500 Kč měsíčně pro každou z nezletilých. Na jednání soudu prvního stupně dne 27. 5. 2024 navrhla i úpravu styku otce s nezletilými. Otec byl o zahájení a vedení řízení informován soudem prvního stupně e-mailem dne 12. 4. 2022 E-mailovou adresu otce soudu sdělila matka. Otec byl dotázán na aktuální adresu pobytu ve Velké Británii a za účelem zvolení termínu jednání také na to, zda plánuje cestu do České republiky. Otec na tuto zprávu nereagoval. Dne 28. 4. 2022 byl otci soudem prvního stupně zaslán na adresu [adresa], [anonymizováno], přípis spolu s návrhem matky, žádostí o vyjádření k němu a informací o jednání nařízeném na 21. 7. 2022. Otec soudu prvního stupně e-mailem ze dne 22. 6. 2022 odpověděl, že se nebude moci zúčastnit soudního jednání, protože nemá pas a nemůže cestovat. Otec se dotazuje na alternativy účasti na jednání, svou účast považuje za důležitou. Podle zprávy kolizního opatrovníka o pohovoru s nezletilými ze dne 30. 6. 2022 se podařilo spojit s oběma rodiči, rodiče se také domluvili na mediačním setkání. V e-mailu ze dne 17. 8. a 5. 10. 2022 se soud otce dotazoval na jeho účast na mediačním setkání a sdělil mu možnosti provedení jeho výslechu v řízení. Podle sdělení kolizního opatrovníka ze dne 11. 10. 2022 otec s kolizním opatrovníkem prostřednictvím e-mailu komunikuje, rodiče si sepsali mediační dohodu. Otec dne 11. 10. 2022 reagoval soudu prvního stupně e-mailem, že není schopen se jednání zúčastnit. Soud proto zvolil možnost provedení výslechu otce dožádáním a dne 12. 1. 2023 kontaktoval příslušný subjekt ve Velké Británii. Dne 29. 6. 2023 kolizní opatrovník sdělil soudu, že byl otcem informován, že nedostává od soudu žádné písemnosti a je informován pouze prostřednictvím matky nebo kolizního opatrovníka. Soud prvního stupně otce kontaktoval e-mailem ze dne 12. 7. 2023 a informoval ho o provedení jeho výslechu dožádáním, na což otec dne 13. 7. 2023 sdělil, že dosud od britských soudů nemá žádné informace. Soud prvního stupně se ohledně dožádání dotazoval dne 12. 7. 2023 Ministerstva spravedlnosti, které mu sdělilo, že kvůli vystoupení Velké Británie z Evropské unie jsou lhůty o něco delší a že mohou dožádání u britské strany urgovat. Dne 21. 9. 2023 soud prvního stupně informoval kolizního opatrovníka a matku, že dosud nebylo dožádání vyřízeno a že se pokusí zajistit jednání s otcem prostřednictvím videokonference. Následně bylo e-mailem komunikováno s otcem ohledně jeho možnosti účasti na jednání dne 21. 12. 2023, možnostech připojení, otec také sdělil, že dne 13. 2. 2024 byl kontaktován dožádaným soudem. Bylo zjištěno, že o jednání dne 21. 12. 2023 nebyl vyrozuměn právní zástupce matky ani kolizní opatrovník. Bylo dohodnuto, že videokonference s otcem proběhne 27. 5. 2024. Dne 21. 3. 2024 obdržel soud prvního stupně odpověď britského soudu na dožádání, kdy výslech otce před soudní vyšetřovatelkou proběhl dne 13. 2. 2024. Dne 27. 5. 2024 se uskutečnilo jednání soudu prvního stupně, při kterém byl prostřednictvím videokonference proveden účastnický výslech otce. V červnu 2024 byla prostřednictvím e-mailu s otcem probírána možnost právního zastoupení, kdy v červenci 2024 otec sdělil, že si hledá právní zastoupení, následně, že se jeho zástupce seznamuje s případem. Otec také žádal o zaslání podkladů, aby je mohl předat svému zástupci, a o odročení jednání. Podle referátu soudu prvního stupně ze dne 10. 7. 2024 byly otci poštou zaslány listiny a kopie CD z jednání na adresu ve Velké Británii, které však neobdržel. Podle oznámení provozovatele poštovních služeb o výsledku reklamace ze dne 16. 9. 2024 je doporučená mezinárodní zásilka považována za ztracenou. Další jednání soudu prvního stupně, kterého se otec zúčastnil prostřednictvím videokonference, se uskutečnilo dne 26. 8. 2024. Otec sdělil, že žádné listiny od soudu prvního stupně neobdržel, má pouze dokumenty, které dostal při dožádání, se soudem komunikuje toliko prostřednictvím e-mailu. Protože nemá žádné podklady, nemohl si zajistit právní zastoupení. Svou adresu ve Velké Británii potvrdil jako správnou. Soud prvního stupně otci sdělil, že pokud se mu nedaří doručit listiny na jeho adresu v zahraničí, je namístě mu jmenovat opatrovníka z řad advokátů. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 8. 2024, č. j. 17 Nc 9/2022–181, byl otci s odkazem na § 29 odst. 3 o. s. ř.„ ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce“, advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že v rámci řízení bylo otci zasíláno několik písemností, jejichž doručení otec popírá, přičemž soud prvního stupně nedisponuje dokladem o doručení jednotlivých zásilek. Další jednání soudu prvního stupně již za účasti opatrovníka otce se konalo dne 5. 12. 2024. Dne 12. 12. 2024 pak bylo vyhlášeno napadené rozhodnutí. 18. Podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. 19. Podle § 29 odst. 3 o. s. ř. pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také účastníku, jehož pobyt není znám, nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině (odst. 3). 20. Podle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. 21. Podle § 50j odst. 1 o. s. ř. při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností anebo podle zvláštního právního předpisu. 22. Ustanovení opatrovníka účastníku z důvodu, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, musí vždy předcházet šetření o tom, zda jsou splněny předpoklady pro takové rozhodnutí a zda není na místě přijmout jiné opatření. Předpoklady pro ustanovení opatrovníka nejsou splněny, jestliže soud před vydáním rozhodnutí neprovedl odpovídající šetření o pobytu účastníka. Samotná okolnost, že účastník nemá pobyt na území České republiky a zdržuje se v cizině, není důvodem k tomu, aby mu byl ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř. K takovému opatření může soud přistoupit jen tehdy, jestliže ani po provedení odpovídajícího šetření nezjistil adresu pobytu účastníka v cizině nebo jestliže ji sice zjistil (popřípadě byla tato adresa soudu známa i bez provedeného šetření), ale nepodařilo se na ni doručit listiny (v písemné nebo elektronické podobě), které mají být účastníku doručeny. Šetření ohledně adresy bydliště (pobytu) účastníka v cizině musí být provedeno k době, kdy soud provádí doručení písemnosti (viz DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 185–195 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 552/2012). Po soudu je tedy požadováno, aby provedl náležitá šetření a neuchyloval se v tomto směru jen k formalismu. 23. I nepřítomnému účastníkovi soudního řízení musí být zajištěna ochrana jeho zájmů a základních práv. Opatrovník je osoba, která má v řízení hájit práva a oprávněné zájmy účastníka, jehož zastupuje. Funkce opatrovníka nebyla zákonem stanovena proto, aby usnadňovala činnost soudu tím, že má kam odesílat písemnosti (viz nález Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. III. ÚS 1400/09). 24. Z dosavadního průběhu řízení a obsahu spisu je zřejmé, že dne 28. 4. 2022 byl otci soudem prvního stupně zaslán na adresu [adresa], [anonymizováno] přípis spolu s návrhem matky, žádostí o vyjádření k němu a informací o jednání nařízeném na 21. 7. 2022. Doklad o doručení této zásilky však ve spise chybí. Další návrhy, přípisy či dílčí rozhodnutí (příkladem jsou usnesení o jmenování opatrovníka nezletilým nebo písemnosti týkající se tlumočnických úkonů, kde mezi adresáty figuruje právní zástupce matky, kolizní opatrovník či tlumočnice, avšak otec nikoliv) na adresu ve Velké Británii otci zasílány nebyly. S otcem bylo ze strany soudu komunikováno e-mailem, na kterém byl otec poměrně dostupný. Ani tímto způsobem mu však nebyly zasílány všechny písemnosti. Otec se řízení soudu prvního stupě zúčastnil dvakrát prostřednictvím videokonference. Na jednání dne 26. 8. 2024 výslovně potvrdil, že jeho adresa ve Velké Británii je správná. V rámci dožádání bylo otci britským soudem účinně doručováno, byly mu předány potřebné listiny a otec se také dne 13. 2. 2024 zúčastnil výslechu před soudní vyšetřovatelkou. Doručení podkladů ze spisu mezinárodní doručenkou, o které otec soud prvního stupně požádal v červenci 2024, oproti tomu úspěšné nebylo, avšak nikoli z důvodu na straně otce, ale protože se podle potvrzení provozovatele poštovních služeb ze dne 16. 9. 2024 zásilka ztratila. Z uvedeného vyplývá, že předpoklady pro ustanovení opatrovníka otci podle § 29 odst. 3 o. s. ř. splněny nebyly. Soud prvního stupně otci ustanovil opatrovníka, přestože jeho adresa ve Velké Británii byla po celou dobu řízení neměnná a na dané adrese bylo otci účinně doručováno britským orgánem v rámci dožádání. Situace by byla jiná, pokud by provozovatel poštovních služeb vrátil zásilku soudu prvního stupně zpět s poznámkou, že se adresát na dané adrese nezdržuje nebo je v daném místě neznámý. Potom by soud musel situaci začít řešit provedením šetření k nové adrese otce nebo i ustanovením opatrovníka. 25. Ze spisu zároveň nevyplývá, že by otec žádal o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. či o určení advokáta podle § 18 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Soud prvního stupně tedy svým postupem zatížil řízení zmatečnostní vadou uvedenou v § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Krom toho usnesení o jmenování opatrovníka nebylo doručeno otci podle § 50b odst. 4 písm. c) in fine a § 50j odst. 1 o. s. ř., tedy toto usnesení není nejen pravomocné, ale ani vykonatelné. Stejně tak nebyly otci kromě příloh k několika e-mailovým zprávám doručovány všechny potřebné písemnosti. Soud prvního stupně se tak dopustil dalších pochybení, která představují vady řízení, přičemž je bez významu, zda lze takové vady v odvolacím řízením napravit, když řízení je stiženo zmatečností podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Otci příkladem nebylo doručeno usnesení o jmenování kolizního opatrovníka nezletilým pro zastupování v řízení, nemohl tedy podat případné odvolání proti usnesení o jmenování kolizního opatrovníka. Uvedené pochybení soudu prvního stupně představuje další vadu řízení, a to zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., kdy mu byla odňata možnost jednat před soudem. 26. K nápravě případů, kdy účastníku byl ustanoven opatrovník proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady, je vyhrazena žaloba pro zmatečnost (podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3582/2011). Jsou-li naplněny takové důvody zmatečnosti, nezbytným důsledkem je kasace soudního rozhodnutí vydaného v řízení stiženém touto vadou (§ 235e odst. 2 věta první in fine o. s. ř.). K taxativně vypočteným důvodům zmatečnosti přihlíží také soud v odvolacím řízení, a to i z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a shora zjištěný důvod zmatečnosti je uveden ve výčtu vad. Shledá-li odvolací soud zmatečnost řízení, které přecházelo vydání napadeného rozhodnutí, je důsledkem zrušení takového rozhodnutí. 27. S ohledem na výše uvedené závěry odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc v uvedeném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 28. Soud prvního stupně v dalším řízení zváží, zda jsou dány důvody pro jmenování opatrovníka otci z důvodu, že se otci nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, anebo pro jeho zproštění funkce, k čemuž bude provedeno šetření. Otci bude doručováno na známou adresu v cizině, tj. [adresa], [anonymizováno], Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a to způsobem upraveným v § 50j o. s. ř. odkazujícím v případě státu, který není členem EU, na dvoustrannou mezinárodní smlouvu, popřípadě mnohostrannou mezinárodní smlouvu zavazující oba státy nebo na ZMPS. Mezi Československem a Velkou Británií byla v roce 1926 uzavřena Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských (č. 70/ 1926 Sb.), která upravuje doručování soudních písemností a je nadále platná.​ Dále je třeba zohlednit Haagskou úmluvu z 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, kterou jsou obě země také vázány. Tato úmluva stanovuje postupy pro doručování písemností mezi smluvními státy, včetně využití ústředních orgánů pro přijímání a vyřizování žádostí o doručení.​ Soud prvního stupně tedy může opět využít doručování na tzv. mezinárodní doručenku nebo prostřednictvím oprávněných úředních osob dožádaného státu. Otci takto budou řádně doručeny všechny písemnosti, které se soud prvního stupně snažil otci doručovat v červenci 2024, včetně všech písemností vydaných po tomto časovém období. Soud prvního stupně v dalším řízení nařídí ve věci jednání, k němuž řádně předvolá všechny účastníky řízení a jejich zástupce. Účast otce zajistí prostřednictvím videokonferenčního zařízení, pokud se otec stejně jako v předchozích případech nebude moci jednání zúčastnit osobně. Při jednání soud prvního stupně provede dokazování ve vztahu k předmětu dalšího řízení. Otec bude vyzván k uvedení či doplnění rozhodných skutečností významných pro rozhodnutí o výživném s ohledem na to, že soud prvního stupně bude o výživném rozhodovat s časovým odstupem od vyhlášení napadeného rozhodnutí. Po úplném zjištění skutkového stavu bude moci ve věci o výživném znovu rozhodnout, veden zásadou vyšetřovací zakotvenou v § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s. ve spojení s § 120 odst. 2 větou první o. s. ř. Následně soud prvního stupně provedené dokazování zhodnotí postupem podle § 132 o. s. ř. a své úvahy promítne do písemného vyhotovení rozsudku. 29. Soud prvního stupně je tímto právním názorem odvolacího soudu vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). 30. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť podle § 224 odst. 3 o. s. ř. o nich rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 18. března 2025 Mgr., Bc. Jiří Hanzal předseda senátu