ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň Mgr. Zuzany Steinerové a JUDr. Danuše Kudrnové ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] syna rodičů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] trvale bytem [adresa], Slovenská republika zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o úpravu poměrů a úpravu styku o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 14. 11. 2024, č. j. 25 Nc 36/2024-94, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se 1. mění 1.1 ve výroku II. tak, že otec je povinen počínaje dnem 1. 1. 2024 přispívat na výživu nezletilého částkou 12 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 30. dne v měsíci předem, k rukám matky. Dluh na výživném pro nezletilého [jméno] vzniklý otci za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2025 ve výši 180 000 Kč je otec povinen zaplatit ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek. 1.2. ve výroku III. tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým [jméno] a) o pololetních školních prázdninách v každém kalendářním roce od čtvrtku předcházejícího prázdninám od 16:00 hodin do pondělí bezprostředně následujícího po pololetních prázdninách do 16:00 hodin; b) o jarních školních prázdninách v každém kalendářním roce v termínu vyhlášeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro obvod, ve kterém se nachází škola, kterou nezletilý navštěvuje, od pátku předcházejícího týdnu prázdnin od 16:00 hodin do neděle, kterou prázdniny končí, do 16:00 hodin; c) o velikonočních školních prázdninách od středy bezprostředně předcházející velikonočním prázdninám od 16:00 hodin do úterý následujícího po velikonočních prázdninách do 16:00 hodin; d) v každém kalendářním roce od 29. 4. od 16:00 hodin do 3. 5. do 16:00 hodin; e) o hlavních školních prázdninách v každém kalendářním roce od 1. 7. od 16:00 hodin do 5. 8. do 16:00 hodin; f) v každém kalendářním roce od 26. 9. od 16:00 hodin do 30. 9. do 16:00 hodin; g) o podzimních školních prázdninách vyhlášených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro obvod, ve kterém se nachází škola, kterou nezletilý navštěvuje, trvajících dva dny a přičleněných ke státnímu svátku 28. října, k sobotě a neděli bez ohledu na pořadí, v jakém budou tyto dny za sebou následovat, v každém kalendářním roce od posledního školního dne předcházejícího tomuto období od 16:00 hodin do posledního dne tohoto období do 16:00 hodin; h) o vánočních školních prázdninách v každém lichém kalendářním roce od 22. 12. od 16:00 hodin do 29. 12. do 16:00 hodin a v každém sudém kalendářním roce od 27. 12. od 16:00 hodin do 2. 1. do 16:00 hodin. ch) otec nezletilého [jméno] převezme od matky ve stanovenou dobu ve [obec], v místě čerpací stanice OMV, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ve směru z [obec] na [obec], kde jej po skončení doby styku matce též předá. Matka je povinna nezletilého ve stanovenou dobu na uvedeném místě otci předat a po skončení doby styku nezletilého od otce na stejném místě převzít. 2. ve výroku I. se potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha-západ jako soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl o svěření nezletilého do péče matky (výrok I.), o uložení povinnosti otci přispívat na výživu nezletilého [jméno] počínaje dnem 1. 1. 2024 částkou 12 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého posledního 30. dne v měsíci předem, k rukám matky, dluh na výživném za období od 1. 1. 2024 do 14. 11. 2024 ve výši 120 000 Kč uložil otci uhradit k rukám matky ve plátkách po 10 000 Kč měsíčně, spolu s běžným výživným do zaplacení pod ztrátou výhody splátek (výrok II.), a styk otce s nezletilým stanovil tak, že je k němu otec oprávněn vždy v každém sudém týdnu v roce od čtvrtka 14.00 hodin do neděle 18.00 hodin s tím, že nezletilého vyzvedne a následně odevzdá v bydlišti matky (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tak, že o poměrech nezletilého nebylo doposud rozhodováno. Od ukončení společné domácnosti rodičů v červnu 2021 byl nezletilý na základě dohody rodičů ve střídavé péči po týdnu, která však probíhala jen po dobu několika měsíců, kdy otec žil v České republice. Následně se odstěhoval do Slovenské republiky a péče o nezletilého probíhala spíše nepravidelně, i v delších časových intervalech, např. jeden měsíc v péči matky a měsíc v péči otce. Od 1. 1. 2024 je nezletilý ve výlučné péči matky, u které prospívá, a v jejímž bydlišti chodí do školky. S ohledem na skutečnost, že je nezletilý v předškolním věku, kdy v dohledné době započne s povinnou školní docházkou, s přihlédnutím ke vzdálenosti bydliště matky a otce, svěřil soud prvního stupně nezletilého do výlučné péče matky. Změna výchovného prostředí by v současné situaci právě s ohledem na brzký nástup do školy, nebyla v zájmu nezletilého a mohla by mít na nezletilého negativní dopad. Soud prvního stupně proto rozhodl v souladu s návrhem matky a se souhlasem opatrovníka. 3. Při určení výživného soud prvního stupně uzavřel, že matka pracuje jako účetní s průměrným příjmem 45 000 Kč měsíčně, pracuje z domova. Jiný příjem nemá, nevlastní majetek. Společně s přítelem má pronajatý dům, za který hradí 35 000 Kč měsíčně a na nákladech bydlení se podílejí oba. Přítel matky si vydělává průměrně 45 000 Kč měsíčně, má jednu vyživovací povinnost. Matka má kromě nezletilého [jméno] další vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému v roce 2012, a nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému v roce 2014. Jejich otec má ve výchově nezletilého [jméno] a matka nezletilého [jméno], výživné si vzájemně neplatí. Otec je zaměstnán, pracoval na stavbách v zahraničí, od 1. 8. 2024 pracuje pouze na Slovensku Měsíční výdělek otce za období od ledna do října 2024 činil 33 355 Kč a za období od srpna do prosince 2023 činil 31 833 Kč, dále má příjem ze závislé činnosti, měsíčně tak nakládá s částkou 50 000 Kč měsíčně. Otec bydlí na Slovensku u svých rodičů, kterým přispívá na bydlení částkou 7 500 Kč měsíčně. Vlastní pouze auto, rok výroby 2013, nemá jinou vyživovací povinnost. Na Slovensku má exekuce, v České republice exekuce nemá. Nezletilý [jméno] chodí do školky, která měsíčně stojí 1 600 Kč včetně stravného a školkovného, chodil na angličtinu, která stála na pololetí 1 390 Kč, na pobyty v solné jeskyni, a to stálo 2 500 Kč, chodil do jezdeckého kroužku ke koním, což stálo 6 000 Kč měsíčně, je zdravý. Matka svůj díl vyživovací povinnosti plní osobní péčí, na nákladech nezletilého se podílí i finančně. V řízení tak bylo prokázáno, že otec dosahuje měsíčního příjmu ve srovnatelné výši jako matka, vynakládá však podstatně nižší měsíční náklady na bydlení. Matka má další vyživovací povinnosti, otec jinou vyživovací povinnost nemá. Matka se podílí na nákladech domácnosti se svým přítelem, otec žije sám. Nezletilý chodí do školky, ale má i volnočasové aktivity. Soud prvního stupně po zohlednění majetkových poměrů obou rodičů a odůvodněných potřeb nezletilého uložil výrokem II. svého rozsudku otci počínaje dnem 1. 1. 2024 přispívat na výživu nezletilého částkou 12 000 Kč měsíčně a stanovil počátek vyživovací povinnosti otce od 1. 1. 2024, neboť do té doby se otec na nákladech nezletilého, byť nepravidelně, finančně i osobně podílel. Na výživu nezletilého zcela přestal přispívat od 1. 1. 2024. Otci tak vznikl dluh za období od 1. 1. 2024 do 14. 11. 2024 ve výši 120 000 Kč, který mu soud prvního stupně umožnil splácet ve splátkách po 10 000 Kč splatných spolu s běžným výživným. 4. Při stanovení styku soud prvního stupně soud vyšel z toho, že nezletilý tráví rád čas i s otcem. Úprava styku ve zvoleném režimu je zcela v zájmu nezletilého a zároveň bude otci umožněno se podílet na výchově nezletilého. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal otec odvolání, které dle jeho obsahu směřovalo do výroku I. a III., a tím i do závislého výroku II. obsahující úpravu výživného. Uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně je dle jeho názoru nezákonné, nespravedlivé, a především neodpovídá nejlepšímu zájmu nezletilého dítěte. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil důkazy a nezjistil úplný skutkový stav věci, neprovedl navržené důkazy, které prokazují vhodnost střídavé péče, nevypořádal se s jeho vyjádřeními a písemnými podklady, postupoval procesně nesprávně a neobjektivně. Rozsudek neobsahuje rozhodnutí o styku během prázdnin a svátků a tím je neúplný a nesleduje nejlepší zájem nezletilého. Absence odůvodnění rozsudku v této části zakládá jeho nepřezkoumatelnost. Střídavá péče fungovala od března 2022 do ledna 2024 v režimu měsíc u otce na Slovensku, měsíc u matky v [obec]. Tento model byl funkční, bez závažných konfliktů, a dítě si vybudovalo silné citové vazby k oběma rodičům i prostředím. Otec poskytoval nezletilému plnohodnotné zázemí v rodinném domě, s podporou širší rodiny. Argumenty ve prospěch střídavé péče jsou, že nezletilý byl opakovaně v péči otce po dobu 30 dní bez přerušení, což potvrzuje schopnost otce se o něj řádně starat. Otec si upravil pracovní poměry tak, aby mohl zajistit péči na území Slovenské republiky bez omezení, má stabilní bydlení a zázemí, na rozdíl od matky, která často mění nájemní byty v [obec], čímž dle otce nenaplňuje požadavek stability domácího prostředí. 6. Otec navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a nařídil, aby soud prvního stupně ve věci znovu jednal a rozhodl ve smyslu usměrnění odvolacího soudu, případně aby odvolací soud ve věci sám rozhodl. Zároveň žádal, aby byla obnovena střídavá péče o nezletilého, která fungovala v období 21. 3. 2022 až 8. 1. 2024 a aby byl upraven styk rodičů s nezletilým po dobu svátků a prázdnin včetně určení přesných termínů pro letní prázdniny, Vánoce a Velikonoce, jak specifikoval v návrhu na zahájení řízení, ve smyslu úprav předeslaných odvolacím soudem při jednání (viz. bod 22. rozsudku). 7. Matka se k odvolání otce vyjádřila při jednání odvolacího soudu tak, že navrhuje změnit rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se výživného. Navrhla, aby byla stanovena otci povinnost přispívat na výživu nezletilého [jméno] 35 000 Kč. Vyšlo najevo, že otec fakturuje 5 000 Eur, což je 125 000 Kč. Jako montér nemá žádné náklady, tudíž mu musí zbývat měsíčně minimálně 100 000 Kč. Dále matka navrhla, aby odvolací soud rozhodl o úpravě styku otce s nezletilým, jak bylo při jednání předesláno (viz. bod 22 rozsudku). 8. Opatrovník při jednání odvolacího soudu navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. a II. potvrdil a o úpravě styku otce s nezletilým, aby bylo rozhodnuto tak, jak bylo předesláno odvolacím soudem při jednání (viz. bod 22 rozsudku). 9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) v řízení postupoval shodně jako soud prvního stupně podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), který upravuje mimo jiné řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, včetně výživy a styku s ním v § 466 písm. b), c) a d), a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje zvláštní právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně je přípustné, podal je otec jako účastník řízení, učinil tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 odst. 2, 3 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle 212 věta první a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné pouze v části týkající se úpravy styku otce s nezletilým. Stručnost odůvodnění, kterou otec kromě jiného namítá, nemá na věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně v dané věci vliv. 11. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou mezinárodní pravomoci, nicméně na věcnou správnost jeho rozhodnutí uvedené nemá vliv. Nezletilý i oba rodiče jsou státními občany Slovenské republiky. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“) je dána pravomoc českých soudů, neboť nezletilý má obvyklý pobyt v České republice. V řízení o výživném je též dána pravomoc českých soudů, a to pode čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle něj platí, že k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, v němž má odpůrce místo obvyklého pobytu, nebo soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nebo soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o rodičovské zodpovědnosti, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením. Věc je třeba posoudit podle českého práva, a to v části týkající se úpravy péče podle čl. 15 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.), a v části určení vyživovací povinnosti podle čl. 4 Haagského protokolu z roku 2007. Podle něj platí, že vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak. Podle čl. 15 Nařízení o výživném pak platí, že právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, určuje v souladu s uvedeným protokolem. 12. Na základě přezkoumání dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř. či jinou vadou řízení, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nímž je odvolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. 13. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 1, 4 část věty před středníkem o. s. ř., § 21 a § 28 odst. 1 z. ř. s. doplnil dokazování v následujícím rozsahu: 14. Ze zprávy opatrovníka ze dne 19. 3. 2025 odvolací soud zjistil, že dne 19. 3. 2025 byl proveden pohovor s nezletilým [jméno]. Vyplynulo z něj, že nezletilý je v mateřské škole v [obec] spokojený, má tam kamarády, je předškolák. Uvedl, že ve školce ani doma ho nic netrápí. Bydlí u mamky a [jméno] s bráchou [jméno]. Když je u mamky, táta moc nevolá. Když je u táty, tak občas zavolá mamka s babičkou. Táta bydlí na Slovensku, je to daleko, jezdí za ním na prázdniny. Občas ho vozí máma autem, někdy si pro něj autem nebo vlakem přijede táta. Někdy jede vlakem s babičkou. Rád jezdí vlakem, většinu času spí. Chtěl by s tátou jezdit rychlíkem. Neumí spočítat, kolik dní spí u táty. U táty je dobře, spí vedle sebe v posteli. S tátou si hrají, ale táta hodně pracuje. Vydělává peníze na domeček. Na Vánoce byl u táty, spal tam asi pět dní. Takhle se mu to líbí, není nic, co by mu na současném uspořádání vadilo. 15. Ze zpráv Mateřské školy [obec], příspěvkové organizace, ze dne 30. 10. 2024 a ze dne 30. 1. 2025 odvolací soud zjistil, že nezletilý nastoupil do mateřské školy 4. 9. 2023. V září a listopadu chodil do školy pravidelně, v říjnu a prosinci byl nepřítomen z důvodu pobytu u otce. Adaptace na školku byla velmi špatná. Vždy, když si již téměř zvykl na režim, učitelky, kamarády, po měsíci nepřítomnosti si zvykal nanovo. Od ledna 2024 chodí do mateřské školy pravidelně s výjimkou občasné nemoci. Od září 2024 si plní povinné předškolní vzdělávání. Do mateřské školy chodí vždy čistý, upravený, vyspalý a včas. Matka zajišťuje jeho docházku podle pravidel školního řádu včetně předepsaných plateb. Nezletilý [jméno] je ve školce velmi milý, komunikativní, má velkou slovní zásobu a fantazii. Rád vypráví o zážitcích z domova. Je hodně hravý, začleňuje se do všech řízených činností, rozvíjí se po všech stránkách přiměřeně svému věku. Nezletilý [jméno] byl matkou omluven z docházky od 21. 12. 2024 do 7. 1. 2025 s tím, že jede za otcem na Slovensko. Matka nezletilého omlouvala několikrát s tím, že ho otec v domluveném termínu nepřivezl. Nezletilý tak nastoupil do mateřské školy až 27. 1. 2025. 16. Ze mzdových listů otce od zaměstnavatele [zaměstnavatel] odvolací soud zjistil, že otcův průměrný čistý příjem za období roku 2024 činil 33 798 Kč měsíčně a v lednu a únoru roku 2025 pak 33 429 Kč měsíčně. 17. Z přiznání k dani z příjmů otce za rok 2023 odvolací soud zjistil, že základ daně byl stanoven z příjmů ze zaměstnání a z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti ve výši celkem 32 388,64 EUR. Daň činila 5 252 EUR. 18. Z přiznání k dani z příjmů matky za rok 2024 odvolací soud zjistil, že příjmy činily 489 400 Kč a výdaje byly uplatněny paušální sazbou výdajů z příjmů 60 % ve výši 293 640 Kč. Rozdíl ke zdanění činil 195 760 Kč, daň pak 29 365 Kč. 19. Matka při jednání odvolacího soudu uvedla, že nezletilý s otcem se naposledy viděli o vánočních prázdninách. Byli dohodnuti na termínu od 26. 12. do 7. 1., kdy i matka omluvila nezletilého ze školky. Otec jej ale nevrátil, vrátil jej až 27. 1. Předtím, po době rozhodnutí soudu prvního stupně byl nezletilý u otce ještě jednou, a to v listopadu. Matce volala švagrová, že by jej chtěli na víkend, protože dědeček slaví narozeniny. Nakonec z toho byl týden. Nezletilého předávala bratrovi otce. Otec se na matku obrátil teď před dvěma týdny s tím, že by rád viděl nezletilého. Matka mu odpověděla, aby si jej vyzvedl v době, kdy o ní rozhodl soud, protože jinak jejich dohoda není možná. Rodiče spolu komunikují formou SMS zpráv. Pokud jde o předávání, nezletilého si v době vánočních svátků předávali na Hlavním nádraží v [obec], a to jak při počátku, tak při ukončení styku, dříve bylo předávání různě. Někdy otec přivezl nezletilého matce, jindy matka nezletilého otci. Nejde říct, zda to bylo přesně napolovic. Co se týče pracovní činnosti, na straně matky k žádné změně nedošlo. 20. K otázce výživného matka při jednání odvolacího soudu uvedla, že otec celý rok 2024 matce výživné neuhradil a ani od doby rozhodnutí soudu od otce žádná platba matce nepřišla. 21. Otec při jednání odvolacího soudu uvedl, že pokud jde o vánoční prázdniny, matce dal vědět, že nezletilého vrátí o týden později a následně, že u něj zůstane ještě další týden. Zachoval se tak proto, že má také právo být se svým synem a naposledy jej předtím viděl v srpnu. Pokud jde o komunikaci rodičů, komunikují formou SMS zpráv. Když se otec nyní dotazoval matky 7. 3., kdy si může vzít nezletilého, odpověď od matky přišla 17. 3., což otec nepovažuje za dostačující komunikaci. Matka mu odpověděla, že si má nezletilého vzít podle rozhodnutí, to ale není pravomocné, proto se na matku obracel. Mezi rodiči dobře fungovala střídavá péče do té doby, než si matka našla nového přítele. Matka otci nesdělila, kde žije, kam nezletilý chodí do školky, otec to musel složitě zjišťovat. Nezletilého viděl v roce 2024 až v srpnu dva týdny. Je to tak, že otec si vždy pro nezletilého jezdil k matce a také jej tam vracel. Matka mu jej ani jednou nepřivezla. Pokud byl nezletilý u jeho rodiny v listopadu 2024, otec o tom neví, byl zrovna v práci v Německu. Ke své výdělečné činnosti otec uvedl, že pracuje jako zaměstnanec a zároveň jako osoba samostatně výdělečně činná. V Německu pracoval v říjnu, listopadu a prosinci 2024, nyní už tam nepracuje, protože chtěl mít čas na nezletilého. Doufal, že o něj bude pečovat ve střídavé péči, což se nestalo, a proto od října do prosince 2024 znovu přijal práci v Německu. Jako osoba samostatně výdělečně činná si vydělá 5 000 Eur hrubého měsíčně, jde o částku bez odvodů a daně. Práci shání přes agentury, pracuje v oblasti [anonymizována tři slova]. K rozsahu péče o nezletilého uvedl, že pokud by nebyl se svým návrhem na svěření nezletilého do střídavé péče úspěšný, stál by o větší rozsah styku s nezletilým v době prázdnin. 22. K otázce výživného otec při jednání odvolacího soudu uvedl, že s výší stanoveného výživného problém nemá, a byl by ochoten ji platit i při střídavé péči. Jde mu primárně o to, aby mohl se synem být. Potvrdil, že výživné k rukám matky přestal platit od ledna 2024. Přistoupil k tomu, protože mu matka přestala dávat nezletilého. Viděl v takovém postupu jedinou možnost, jak nezletilého někdy vidět. Nezletilému koupil pobyt, zaplatil kroužek. 23. Odvolací soud, vycházeje ze skutečnosti, že bydliště rodičů jsou od sebe vzdálena přibližně 630 km, a ze skutečnosti, že nezletilý v letošním roce zahájí povinnou školní docházku, předestřel rodičům možnost širší úpravy styku otce s nezletilým. Absolvovat cestu z bydliště nezletilého a zpět v rozmezí čtyř dnů, jak bylo stanoveno soudem prvního stupně, by bylo pro nezletilého náročné a pro otce, který by musel absolvovat v uvedené době cestu celkem čtyřikrát, prakticky nerealizovatelné. Odvolací soud považoval za praktické navázání doby styku na dny školního volna tak, že až na měsíce červen a listopad by byl otec v kontaktu s nezletilým každý měsíc, tedy v lednu v období pololetních prázdnin a na něj navazujících dnech, dále o jarních prázdninách v každém kalendářním roce, o velikonočních prázdninách, v květnu každý rok ve dnech navazujících na státní svátek 1. 5., o hlavních prázdninách po dobu pěti týdnů, v září ve dnech navazujících na státní svátek sv. Václava, v říjnu o podzimních prázdninách a v prosinci o vánočních prázdninách v lichém roce od 22. 12. do 29. 12. a v sudém roce od 27. 12. do 2. 1. následujícího roku. 24. Otec k takto předestřené úpravě uvedl, že s ní souhlasí s tím, že upřednostňuje, aby hlavní prázdniny byly upraveny v jednom bloku od začátku července po dobu pěti týdnů. 25. Matka s úpravou styku v rozsahu výše uvedeném souhlasila. 26. Rodiče se při jednání odvolacího soudu shodli o předávání nezletilého tak, že si jej budou předávat ve [obec], u čerpací stanice u sjezdu na [obec], v 16:00 hodin ve všech termínech předání. 27. Soud prvního stupně zjistil správně a dostatečně skutkový stav věci, který v řízení před odvolacím soudem nedoznal zásadních změn. 28. V řízení bylo prokázáno, že poměry nezletilého dosud nebyly upraveny rozhodnutím soudu. Rodiče po ukončení soužití pečovali o nezletilého na základě své dohody víceméně v režimu střídavé péče v intervalech, které se měnily v závislosti na bydlištích rodičů, resp. otce, který se odstěhoval na Slovensko. Od ledna 2024 o nezletilého pečuje v převážné míře matka. Mezi rodiči vznikla neshoda o rozsahu kontaktu nezletilého s otcem a otec za uvedené období matce na výživu nezletilého nijak nepřispíval. Otec se viděl s nezletilým [jméno] v roce 2024 dva týdny v srpnu a pak až o Vánocích. Když byl nezletilý u rodiny otce v listopadu 2024, otec o tom nevěděl, pracoval v Německu. Pracoval tam od října do prosince. Nadále pracuje jako zaměstnanec, kdy jeho příjem v roce 2024 činil 33 798 Kč měsíčně čistého a v prvních dvou měsících roku 2025 částku 33 429 Kč měsíčně čistého, a jako osoba samostatně výdělečně činná v oblasti montáží farmaceutických zařízení. Práci shání přes agentury, fakturuje 5 000 Eur měsíčně. Zatímco v době řízení před soudem prvního stupně otec žil v domě svých rodičů v obci [anonymizováno] v okrese [příjmení] [jméno], v průběhu odvolacího řízení se přestěhoval do vlastního domu v obci [anonymizována dvě slova], vzdálené od obce Prečín asi 200 km, a vzdálené od bydliště maty přibližně 600 km (v závislosti na zvolené trase). Matka nadále pracuje jako účetní, je též osobou samostatně výdělečně činnou. Její příjmy činily v roce 2024 celkem částku 489 400 Kč. Výdaje uplatnila paušální sazbou z příjmů 60% (293 640 Kč), rozdíl ke zdanění matka vyčíslila na 195 760 Kč a daň činila 29 365 Kč. Matka žije se svým přítelem, se kterým se společně podílí na nákladech bydlení a domácnosti ve výši 35 000 Kč měsíčně. Nezletilý [jméno] je v péči matky spokojený, těší se též za otcem, tráví s ním rád čas. Potřeby nezletilého jsou přiměřené jeho věku a nejsou navyšovány žádnou mimořádnou skutečností. 29. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně (srov. odst. 5. až 13. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), jakož i na nová výše popsaná skutková zjištění. 30. Soud prvního stupně posuzoval věc úpravy péče o nezletilého [jméno] podle ustanovení § 908 a § 907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, současně pak aplikoval i ustanovení § 888 o. z. pro určení rozsahu styku otce s nezletilým a dále ustanovení § 913 odst. 1 a § 914 o. z. pro určení rozsahu výživného a ustanovení § 915 odst. 1 o. z. pro aplikaci hlediska životní úrovně rodičů, a odvolací soud se s jeho právními závěry, až na posouzení úpravy styku, ztotožňuje. 31. Ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá žádná skutečnost, která by bránila některému z rodičů pečovat o nezletilého. Nezletilý má oba rodiče rád a má s nimi navázaný blízký citový vztah. Je tedy v zájmu nezletilého, aby mohl nadále čerpat z výchovného stylu obou rodičů. Zcela rovnoměrné péči obou rodičů však nadále brání značná vzdálenost bydlišť rodičů (600 km) ve spojení se skutečností, že nezletilý je žákem předškolní třídy mateřské školy a v září tohoto roku nastoupí do první třídy základní školy. Od lenda 2024 žije nezletilý převážně u matky v obci [obec] v okrese [okres], do předškolního zařízení tedy dochází v místě bydliště matky od září 2023 Mateřská škola tak mohla hodnotit adaptaci nezletilého poté, kdy byl z docházky omluven z důvodu pobytu u otce (většinou po dobu jednoho měsíce do prosince 2024). Jak vyplývá ze zprávy Mateřské školy [obec], učitelky nezletilého hodnotí toto období jako pro nezletilého náročné, neboť pokaždé, kdy se na denní režim, učitelky a kolektiv dětí adaptoval, následovala další absence a po ní opakovaný adaptační proces. V době školní docházky bude nezletilý sice starší, ale bude mít nový režim, přivykat novým povinnostem, a je zřejmé, že dvě bydliště v případě střídavé péče rodičů by pro něj znamenala enormní zátěž. Aby se nezletilý [jméno] mohl zdravě vyvíjet po všech stránkách v dospělého a sebevědomého jedince, je vedle pozitivních citových vazeb k rodičům (mimo jiné) nutné jeho úspěšné začlenění jak do vzdělávacího procesu, tak do školního kolektivu, ale též je nutné umožnit nezletilému vytvářet si hlubší vztahy s vrstevníky, pročež potřebuje stabilní prostředí a pravidelný režim. Za situace, kdy se otec odstěhoval na Slovensko, taková kritéria lépe splňuje matka, na jejíž péči je nezletilý v posledním více než roce zvyklý. Nezanedbatelné není ani hledisko, že u matky nezletilý vyrůstá s jedním ze svých polorodých bratrů, a také to, že to byl otec, kdo se odstěhoval z České republiky, ač zde společně s matkou založil bydliště nezletilého. Následování bydliště otce nezletilým v případě realizace střídavé péče by tak v konečném důsledku bylo přenášením důsledků rozhodnutí otce do života nezletilého. Odvolací soud se proto zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě a za současného skutkového stavu nejlepšímu zájmu nezletilého odpovídá rozhodnutí o svěření nezletilého do péče matky. Odvolací soud má za to, že uvedený závěr je v souladu s článkem 3 Úmluvy o právech dítěte, podle které je prvořadým hlediskem při rozhodování ve věcech péče o dítě nejlepší zájem dítěte, který zahrnuje zejména stabilitu a kontinuitu výchovy, emocionální a psychologickou jistotu, přirozené rodinné prostředí, dostupnost vzdělání a socializaci, a stejně tak judikaturou Ústavního soudu. Např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 1554/14 ze dne 30. 12. 2014 Ústavní soud uvedl, že ve výjimečných případech lze uvažovat o nesvěření dítěte do střídavé péče tehdy, žijí-li rodiče ve velmi velké vzdálenosti od sebe a tato vzdálenost by mohla„ zásadním způsobem narušit školní docházku dítěte“, což mají obecné soudy pečlivě zkoumat, či nálezem sp. zn. I. ÚS 1506/13 ze dne 30. 5. 2014, ve kterém Ústavní soud výslovně uvedl, že při posuzování vhodnosti střídavé péče z hlediska velké vzdálenosti bydlišť rodičů je třeba přihlédnout k tomu, zda dítě není převozem a pobytem v odlišném prostředí příliš fyzicky či psychicky zatěžováno a zda je v možnostech rodičů ve stanoveném intervalu vzdálenost překonávat. V neposlední řadě je podle Ústavního soudu nutné posuzovat i možnosti dítěte stýkat se se svými vrstevníky a být součástí kolektivu a vhodnost střídavé péče posuzovat optikou, zda dítě v důsledku nutnosti přemisťování může prožít šťastné a spokojené dětství (srov. nález sp. zn. II. ÚS 169/16 ze dne 24. 6. 2016). Rozhodnutí soudu prvního stupně dle závěru odvolacího soudu uvedeným kritériím dostálo. 32. Právo otce na výchovu nezletilého právě s ohledem na značnou vzdálenost bydlišť rodičů je v daném případě vhodné zachovat skrze rozšířený styk, což rozsudek soudu prvního stupně nereflektuje. Úprava styku stanovená soudem prvního stupně není přiléhavá zjištěnému skutkového stavu, když nereaguje na značnou vzdálenost bydlišť rodičů a jejich zapojení do pracovního procesu. Rozsudek soudu prvního stupně proto v této části doznal změny. Poté, co odvolací soud rodiče seznámil se záměrem upravit styk otce s nezletilým tak, aby probíhal až na výjimky v rozmezí jednoho měsíce vždy v návaznosti na dny školního volna nezletilého, rodiče s takovou úpravou souhlasili. Odvolací soud proto koncipoval rozsah styku tak, že v měsících, kdy jsou prázdniny pouze několik dní (pololetní prázdniny, velikonoční prázdniny, podzimní prázdniny), či státní svátky, začne a skončí v navazujících dnech. Rovněž bude společný čas otce a nezletilého kompenzován tím, že otec bude oprávněn ke styku v době všech pololetních, jarních, velikonočních a podzimních prázdnin, v době vánočních prázdnin pak po dobu jednoho týdne a v době hlavních letních prázdnin po dobu 6 týdnů z celkem 9 týdnů prázdnin. Nezletilý tak bude moci lépe zvládnout v daném časovém úseku cestu k otci a zároveň jeho absence ve škole bude z důvodu cestování za otcem minimální. Pro to, aby doba styku nezletilého s otcem mohla být co nejefektivněji využita, souhlasila matka s tím, že bude nezletilého otci předávat přibližně v polovině cesty. Jako vhodné místo oba rodiče zvolili [obec], v místě čerpací stanice [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ve směru z [obec] na [obec], a ani odvolací soud neshledává pro uvedené místo předání žádnou překážku. Odvolací soud má za to, že uvedenou úpravou styku zahrnující podíl obou rodičů na dopravě nezletilého lze vyvážit rodičovská práva obou rodičů, aniž by byl narušen každodenní režim nezletilého. 33. Spolu s úpravou péče o nezletilého [jméno] rozhodoval soud prvního stupně také o vyživovací povinnosti otce. Její počátek stanovil od 1. 1. 2024, od kdy byl nezletilý v péči matky a otec přestal na jeho výživu přispívat. Při stanovení výše výživného vycházel odvolací soud v podstatě ze stejných skutkových závěrů jako soud prvního stupně. Uzavřel, že nezletilý [jméno] má potřeby odpovídající potřebám dětí jeho věku, je zdravý. Otec má vyživovací povinnost pouze k nezletilému [jméno], matka má vyživovací povinnost k dalším dvěma nezletilým synům, kdy jeden z nich je v péči matky a druhý v péči otce, výživné si vzájemně nehradí. Matka žije s přítelem, podílejí se proto společně na náhradě nákladů bydlení, otec žije sám. Matka pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, věnuje se účetnictví, vydělá si 45 000 Kč hrubého měsíčně. Otec je jednak zaměstnán a jednak pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho příjmy v měsících, kdy pracuje v Německu, činí částku přibližně 158 000 Kč (přibližně 33 500 Kč čistého ze zaměstnání, 125 000 Kč hrubého z podnikání). Z uvedené částky, stejně jako u matky, je však třeba odvést daň, zaplatit povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění, zohlednit je nutné i výdaje otce na pobyt v Německu. Příjmy otce jsou přesto vyšší než příjmy matky. Soud prvního stupně při rozhodování o výživném jednak správně zohlednil míru osobní péče o nezletilého každým z rodičů za posuzované období a zároveň přihlédl k odůvodněným potřebám nezletilého, které odpovídají věku, aniž by byly významně navyšovány nějakou mimořádnou okolností. Na straně otce soud prvního stupně zohlednil jeho jedinou vyživovací povinnost k nezletilému a další dvě vyživovací povinnosti na straně matky. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že takto zjištěným příjmům rodičů odpovídá výše vyživovací povinnosti otce 12 000 Kč měsíčně. Pokud matka namítala, že příjem otce umožnuje hrazení vyšší částky výživného, dle závěru odvolacího soudu není taková námitka na místě. Vyšší, než soudem prvního stupně stanovené výživné, by neodpovídalo zákonným hlediskům ustanovení § 913 odst. 1 o. z., a to z pohledu odůvodněných potřeb nezletilého ve věku pěti let. 34. Za dobu určení výživného, tj. od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2025, neboť výživné za březen 2025 bylo splatné k 30. 3. 2025, vznikl otci dluh na výživném pro nezletilého [jméno] ve výši 180 000 Kč (tj. za 15 měsíců po 12 000 Kč), na který otec dosud ničeho nezaplatil. 35. O lhůtě k zaplacení dlužného výživného rozhodl odvolací soud podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. tak, že umožnil otci zaplatit dluh ve splátkách, avšak ve výši 10 000 Kč s přihlédnutím k požadavku, aby se výživné dostalo nezletilému co nejdříve vzhledem k době, na kterou bylo určeno. 36. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II. o dlužném výživném a ve výroku III. o úpravě styku podle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. změnil a ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. 37. Změnil-li odvolací soud částečně rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval znovu o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů, a to podle § 224 odst. 1, 2 za použití § 151 odst. 1 a § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť v tomto řízení si zásadně každý nese náklady ze svého a odvolací soud současně neshledal okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků odůvodňovaly. 38. Při výpočtu dlužného výživného došlo k chybě v počtech, když odvolací soud stanovil dluh na výživném ve výši 150 000 Kč. Uvedená částka neodpovídá částce výživného stanovené výrokem rozsudku a období, za které dluh vznikl (12 000 Kč x 15 měsíců). Odvolací soud proto tuto chybu v písemném vyhotovení rozsudku opravil podle § 164 o.s.ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním, a to i opětovně, ale jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí o péči o nezletilé dítě a o styku s ním, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin, nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu, je-li to v zájmu dítěte, nebo nařídit povinnému setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie. Zůstane-li tento postup bezvýsledný nebo je-li po zahájení řízení z okolností případu zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výjimečně výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí svěřeno, anebo tomu, komu rozhodnutí přiznává právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí o výživném, může oprávněná navrhnout soudní exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Praha 31. března 2025 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová předsedkyně senátu