ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odstranění vad vozidla o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 11. července 2024, č. j. 14 C 169/2023–102, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 4 550 Kč. Odůvodnění: 1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost bezplatně provést opravu vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] projevující se nefunkčností motoru a takto řádně opravené vozidlo ve stavu způsobilém k provozu na dopravních komunikacích předat žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Podle jeho žalobních tvrzení uzavřel se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo nové vozidlo [anonymizováno 10 slov] [číslo] [anonymizováno]), [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) za kupní cenu 844 168 Kč. Žalovaná se v ní zavázala poskytnout na Vozidlo záruku za jakost ve variantě BASIC s prodlouženou dobou 5 let nebo 150 000 km. Vozidlo bylo poprvé registrováno dne 9. 10. 2017. Dne 23. 9. 2022 došlo k zastavení jeho motoru pravděpodobně v důsledku poruchy rozvodového ústrojí, v důsledku povolení šroubů při nájezdu cca 144 000 km. Žalobce o tom telefonicky informoval žalovanou, ale ta nejevila zájem závadu vzniklou v záruční době řešit. Proto k ní žalobce dne 7. 10. 2022 Vozidlo nechal převézt. Z e-mailu zástupkyně žalované, paní [příjmení], vyplývá odmítnutí požadavku žalobce na provedení záruční opravy. V rámci navazující e-mailové komunikace žalobce doložil požadované podklady, přesto žalovaná provést záruční opravu odmítla. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 30. 11. 2022 vyzval žalovanou k prokázání podmínek, které je povinen splnit pro účely provedení záruční opravy, žalovaná reagovala e-mailem ze dne 12. 12. 2022, jehož přílohou byly obchodní podmínky pro prodlouženou záruku. Žalobce však s nimi nebyl žalovanou před podpisem kupní smlouvy seznámen, pročež se jakákoliv případná omezení nemohou aplikovat. Žalobce si s ohledem na odmítavé stanovisko žalované nechal vypracovat soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] znalecký posudek [číslo] ze dne 27. 7. 2023, z něhož vyplývá, že technicky přijatelnou příčinou vzniku poruchy Vozidla, spočívající v nefunkčnosti motoru, je závada v oblasti rozvodů a vačkové hřídele, přičemž tato příčina nemá souvislost se servisní údržbou Vozidla, neboť ta byla provedena podle servisního plánu [anonymizováno] řádně a včas. Je tedy zřejmé, že údržba Vozidla provedená [jméno] [příjmení] neměla na vznik poruchy vliv. Žalobce za znalecký posudek uhradil znalci částku 24 393,60 Kč, jak vyplývá z faktury [číslo] ze dne 15. 8. 2023, a tuto částku požaduje uhradit v rámci nákladů řízení jako příslušenství. Žalobce odeslal žalované předžalobní výzvu ze dne 31. 8. 2023. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 29. 9. 2023, v němž setrvala na zamítavém stanovisku. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že v rámci Záručních podmínek [anonymizováno], které jsou součástí servisní knížky k Vozidlu, je poskytována záruka po dobu 24 měsíců bez omezení počtu najetých kilometrů. Žalobce si sjednal podle Obchodních podmínek programu [anonymizována dvě slova] prodlouženou záruku v délce 3 let nad rámec doby uvedené v Záručních podmínkách (tj. na celkovou dobu 5 let) nebo do okamžiku najetí 150 000 km. V roce 2018 a 2019 žalobce v rámci pravidelných ročních garancí docházel do autorizovaného servisu [anonymizováno] k žalované. Od roku 2020 začal pro servis Vozidla využívat servis [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], se sídlem ve [anonymizována dvě slova], což není autorizovaný servis [anonymizováno]. Na přelomu září a října 2022 se žalobce obrátil na žalovanou s nárokem na bezplatnou opravu Vozidla v rámci 5leté záruční lhůty. Tvrdil, že je nepojízdné, bylo rozebráno v neautorizovaném servisu a má závadu na motoru. Poté Vozidlo přistavil do servisu žalované a dožadoval se jeho bezplatné opravy. 4. Žalovaná připomněla, že pro nárok na bezplatnou opravu vozidel [anonymizováno] je třeba, aby byly dodrženy podmínky stanovené Záručními podmínkami, a v případě prodloužené záruky i Obchodními podmínkami. Podle čl. 3 písm. a) Záručních podmínek jsou záruční nároky majitele vozidel vyloučeny v případech, kdy servisní údržby (prohlídky podle servisního plánu [anonymizováno]) stanovené [anonymizováno] nebo jiné opravy nejsou provedeny včas nebo v souladu se specifikacemi výrobce. Podle čl. 2 písm. c) Záručních podmínek záruční nároky lze vznést pouze na základě předložení servisní a záruční knížky obsahující potvrzení o servisních údržbách, která má vyplněný mezinárodní záruční certifikát podepsaný autorizovaným servisním partnerem [příjmení]. [ulice] podmínky pak stanoví výluky pro vyloučení nároků ze záruky. Podle čl. 10 písm. a) se výluky uplatní v případech, kdy na vozidle neprobíhá servisní činnost (prohlídky podle plánu údržby [právnická osoba]) v souladu s doporučením [právnická osoba] nebo se ostatní opravy neprovádějí v řádném čase nebo se neprovádějí podle pokynů výrobce. Při předložení důkazu o tom, že poškození nevzniklo v důsledku zanedbání servisu, se výluka neuplatňuje. Provedený servis musí být doložen. Podle čl. 11 záruka rovněž neplatí, vyplývá-li původní příčina mj. ze skutečností a) nedodržení pokynů [právnická osoba] ohledně péče o vůz a jeho údržby (např. podle pokynů v příručce o vozidle), včetně neprovedení odpovídajících úkonů v případě signalizace výstražné kontrolky nebo neprovedení opravy zjištěné závady a b) opravy nebo údržby motorového vozidla, kterou neprovede autorizovaný servis [anonymizováno]. Plán údržby [anonymizováno] a doporučení [právnická osoba] jsou stanoveny v Uživatelské příručce k Vozidlu, která je součástí každého vozidla [značka automobilu] prodávaného žalovanou, a stanoví, že údržba Vozidla je vyžadována každých 30 000 km nebo 1 rok dle toho, co nastane dříve. 5. S ohledem na informace, které žalobce žalované sdělil, tj. že vozidlo bylo rozebráno v neautorizovaném servisu, a které vyplývaly i ze servisní knížky k vozidlu, nemohla žalovaná přistoupit k bezplatné opravě vozidla, neboť nebyly dodrženy Záruční podmínky a Obchodní podmínky pro provedení bezplatné opravy vozidla. Žalovaná vyzvala žalobce k předložení dokumentace k zásahům na Vozidle, které probíhaly mimo autorizovaný servis, aby mohla posoudit, zda servis a opravy Vozidla probíhaly v souladu s pokyny [anonymizováno]. Žalobce předložil pouze dvě faktury od [jméno] [příjmení] ze dnů 1. 12. 2021 a 20. 8. 2020, které jsou však nekompletní. Není z nich vůbec patrné, jakého vozidla se týkají, není uvedena ani tovární značka a typ, VIN ani SPZ, tudíž je není možné s Vozidlem spárovat. Nejsou v nich čísla dílů, aby byla doložena shoda s díly, které uznává [anonymizováno] import pro účely garanční prohlídek, nebyly dodány výpisy z diagnostiky s platnou licencí [anonymizováno] importu a nebyl dodán servisní plán. Z uvedeného vyplývá, že žalobce nechával Vozidlo servisovat v neautorizovaných servisech a ve chvíli, kdy na něm došlo k závadě, se obrátil na žalovanou. Žalovaná však nemůže provést bezplatnou opravu vozidla, pokud došlo k porušení smluvených podmínek. [příjmení] by ji provést na své náklady, neboť v případě neuznání garančního nároku importem [anonymizováno] by nedošlo k jeho proplacení v rámci standardního záručního procesu. Nicméně žalovaná v rámci proklientského přístupu nabídla žalobci opravu vozidla za zvýhodněných cenových podmínek, což žalobce odmítl. Ze servisní knížky je zřejmé, že žalobce nedodržel požadavek na pravidelné servisní prohlídky podle Uživatelské příručky k Vozidlu. V roce 2019 byla provedena servisní prohlídka dne 5. 6. 2019, další měla být provedena v červnu 2020 (+ maximálně 1 měsíc). Nicméně byla provedena až 20. 8. 2020 (tj. o více než měsíc později, než byl nejzazší termín). V roce 2020 měla být servisní prohlídka provedena v srpnu 2021, maximálně o měsíc déle, tj. v září 2021, byla však provedena v prosinci 2021 tj. o 3 měsíce později, než jak předpokládá servisní plán [anonymizováno]. Jsou tak naplněny výluky z garančních oprav, když žalobce nechával provádět servisní opravy neautorizovaným servisem a nedoložil, že byly provedeny v souladu s požadavky [anonymizováno], a dále prohlídky dle servisního plánu [anonymizováno] nebyly prováděny ve stanovených časových intervalech. 6. Žalovaná odmítla tvrzení žalobce, že není možné na jeho situaci použít Obchodní podmínky, které upravují pravidla pro využívání prodloužené záruky, neboť s nimi nebyl před podpisem kupní smlouvy seznámen. Žalobce dne 10. 10. 2017, tj. v den předání Vozidla, podepsal Objednávkový formulář balíčku služeb [anonymizována dvě slova], jímž si objednal rozšířenou záruku [anonymizována dvě slova] v rozsahu 3 dalších let do maximálního počtu 150 000 km. Na jeho str. 3 je uvedeno:„ Podpisem tohoto formuláře zákazník výslovně bere na vědomí prohlášení o ochraně osobních údajů, jakož i objednací a platební podmínky i obchodní podmínky [anonymizována dvě slova], které tvoří přílohu této objednávky, a souhlasí s nimi.“. Pod tímto textem je podpis žalobce. Pokud by se však záruční vztah účastníků měl řídit pouze Záručními podmínkami (jak tvrdí žalobce), skončila by záruční doba po uplynutí 24 měsíců a nikoliv uplynutím 5 let. S ohledem na to, že se na daný případ Obchodní podmínky uplatní, jsou naplněny podmínky výluky pro bezplatnou záruční opravu podle jejich čl. 10 písm. a). Dále jsou naplněny podmínky výluky podle jejich čl. 11 písm. a) a b), neboť původní příčina závady spočívá v nedodržení pokynů [právnická osoba] ohledně péče o vůz a jeho údržby a v opravách a údržbách vozidla, které nebyly prováděny autorizovaným servisem a v souladu se servisním plánem [anonymizováno]. Nadto se podle Obchodních podmínek na závadu hřídele, jak ji popisuje žalobce, prodloužená záruka nevztahuje – viz jejich čl. 8, podle něhož je z prodloužené záruky [anonymizováno] vyloučena mj. položka„ Hřídel a pomocná hřídel“. 7. Žalobce podle žalované neprokázal, že závada nespočívá v servisu, opravách či úpravách prováděných neautorizovaným servisem. Za takový důkaz nelze považovat jím předložený znalecký posudek. I pokud by žalovaná považovala skutečnosti v něm uvedené za pravdivé, je to irelevantní, neboť žalobce porušil čl. 2 písm. c) Záručních podmínek, když žalované v něm uvedené dokumenty nepředložil. Předložil pouze faktury ze servisu [jméno] [příjmení] Auto Opravna ze dnů 1. 12. 2021 a 20. 8. 2020, které neobsahují žádné použitelné informace a nedají se považovat za předložení shora popsaných podkladů. Žalobce nadto ani nedodržel servisní plán [anonymizováno]. S ohledem na porušení těchto ustanovení Záručních podmínek nemohla být bezplatná záruční oprava provedena, a to bez ohledu na to, zda příčina poruchy spočívá či nespočívá v údržbě, opravě nebo úpravě vozidla neautorizovaným servisem. Nadto v samotném znaleckém posudku je důkaz o nedodržení podmínek údržby Vozidla. Znalecký posudek popisuje servisní interval, který je nejenže provedený více než měsíc po uplynutí přikázaného času pro servis, ale v následujícím období jsou přejety i povolené kilometrové limity mezi jednotlivými servisy (viz str. 5 posudku, kde je uvedeno, že servisní prohlídka byla provedena 5. 6. 2019 s kilometrovým nájezdem 61 390, další servisní prohlídka proběhla 20. 8. 2020 namísto v červnu 2020 s kilometrovým nájezdem 91 630, tj. přesažením povoleného limitu 30 000 km, stejně tak v roce 2021 bylo nejzazším termínem pro pravidelnou servisní prohlídku září 2021, ale proběhla až v prosinci 2021, tj. více než 3 měsíce po stanoveném intervalu). V části 5. pak znalecký posudek uvádí, že servisní údržby byly provedeny včas nebo v souladu se specifikacemi výrobce, což odporuje zjištěním uvedeným na str. 5. Znalec prováděl obhlídku Vozidla v autoservisu žalované, tj. za přítomnosti jejích zaměstnanců. Nepodnikl žádné kroky k diagnostikování závady, nerozebral Vozidlo ani neprovedl diagnostiku přístrojem, pouze pořídil pár fotografií a po pár minutách odešel. Technicky tudíž ani nebyl schopen diagnostikovat, o jakou závadu se jedná, případně co ji mohlo způsobit. Žalovaná Vozidlo po jeho přistavení v roce 2022 nediagnostikovala a není jí známo, co je příčinou jeho poruchy. S ohledem na to, že nebyly dodrženy Záruční a Obchodní podmínky, k diagnostice závady nepřistoupila, neboť ze strany [anonymizováno] import by jí oprava ani diagnostika nebyly proplaceny a žalobce neměl zájem o komerční opravu Vozidla za zvýhodněných podmínek. Žalovaná nicméně usuzuje, že pro ni a její techniky nebude možné závadu řádně stanovit, neboť Vozidlo k ní bylo dopraveno ve stavu rozebraném a následně opět složeném neautorizovaným servisem. Diagnostika vady v této situaci by byla velmi složitá a zdlouhavá. Je tudíž zarážející, že si znalec vyhotovující znalecký posudek při stanovení závady na Vozidle vystačil pouze s fotoaparátem. 8. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně náklady řízení ve výši 7 200 Kč (výrok II.). 9. Podle odůvodnění tohoto rozsudku oba právní zástupci při jednání shodně uvedli, že v rámci mimosoudního jednání projevila žalovaná ochotu uhradit náklady na opravu do výše 50 000 Kč a žalobce navrhl kompromisní řešení, že každá ze stran by nesla 50 % celkových nákladů na opravu, na což ale žalovaná nepřistoupila s tím, že oprava může podstatně přesáhnout částku 50 000 Kč. Právní zástupce žalobce pak odkázal na směrnici Evropské komise č. 461/2010 s tím, že ponechání záruky není podmínkou provádění servisu v autorizovaném servisu, tato skutečnost nemá za následek ztrátu záruky. 10. Z provedených důkazů soud I. stupně zjistil a má za prokázané následující skutečnosti. 11. Nabídkou č. 780 ze dne 22. 5. 2017 žalovaná nabízela vozidlo [anonymizováno 9 slov] [číslo]) [anonymizována dvě slova] za částku 1 101 799,99 Kč včetně DPH, po akční slevě [anonymizováno] ve výši 236 887 Kč a extra slevě ve výši 32 912,99 Kč pak za částku 832 000 Kč. Objednávkovým formulářem balíčku služeb [anonymizována dvě slova] ze dne 10. 10. 2017 si žalobce u žalované objednal vozidlo [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno], s rozšířenou zárukou s rozsahem [anonymizováno] or [anonymizováno] v délce 3 let do maximálního počtu 150 000 najetých kilometrů s tím, že platnost záruky končí skutečností, která nastane dříve. Žalobce vzal na vědomí objednací a platební podmínky spolu s obchodními podmínkami programu [anonymizována dvě slova], které tvoří přílohu objednávky s tím, že s nimi souhlasí. Kupní smlouvou [číslo] žalobce od žalované zakoupil Vozidlo za dohodnutou cenu včetně DPH po slevách ve výši 844 168 Kč, přičemž prohlásil, že se seznámil se zněním všeobecných objednacích a záručních podmínek. Podle Obchodních podmínek programu [anonymizována dvě slova] prodlouženou záruku v případě vozidla s certifikátem [anonymizována dvě slova] zaručuje [právnická osoba] prostřednictvím svých autorizovaných servisů, vztahuje se výlučně na bezplatnou opravu vozu autorizovaným servisem, platí na opravy prováděné autorizovanými servisy [anonymizováno], prodloužená záruka nekryje díly obvykle považované za díly, které se opotřebovávají, stejně tak je ze záruky vyloučen nárok, kdy na vozidle neprobíhá servisní činnost (prohlídky podle plánu údržby [právnická osoba]) v souladu s doporučením [právnická osoba] nebo se ostatní opravy neprovádějí v řádném čase nebo se neprovádějí podle pokynů výrobce, jakož i v případě, že opravu nebo údržbu motorového vozidla provede neautorizovaný servis vozů [anonymizováno]. Podle všeobecných servisních informací je údržba Vozidla vyžadována každých 30 000 km nebo 1 rok podle toho, co nastane dříve, pokud není udáno jinak na servisním displeji, v zájmu zachování ekonomického a bezpečného provozu a udržení hodnoty vozidla je nezbytné provádění pravidelné údržby v předepsaných intervalech. Podle osvědčení o registraci vozidla č. UI [číslo] (technický průkaz) je žalobce prvním vlastníkem Vozidla, první registrace byla provedena dne 9. 10. 2017. 12. Z potvrzení servisních prací provedených žalovanou bylo zjištěno, že žalobce přistavil vozidlo k provedení servisní prohlídky dne 3. 8. 2018 s počtem ujetých km 31 018, další servisní prohlídka byla doporučena na 3. 8. 2019 (plus mínus 1 měsíc) či ujetí 61 018 km (plus max. 1 500 km), další servisní prohlídka byla provedena 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km s doporučením další servisní prohlídky dne 5. 6. 2020 či ujetí 91 000 km. Ta byla provedena servicem [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 při ujetí 91 630 km a poté 1. 12. 2021 při ujetí 118 253 km. Z faktury vystavené [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 se podává, že přijal vozidlo žalobce (bez jakéhokoli označení) dne 17. 8. 2020 s počtem najetých km 91 620, byly provedeny výměny filtrů, oleje destiček přední a zadní osy včetně diagnostiky bez uvedení ceny. Podle další faktury ze dne 1. 12. 2021 [jméno] [příjmení] převzal vozidlo žalobce (bez jakéhokoli označení) dne 29. 11. 2021 s počtem ujetých km 118 253, byla provedena výměna filtrů, oleje, kontrola vůle přední osy, brzdové kapaliny, náplně do ostřikovačů a diagnostika, bez uvedení ceny s doporučením dalšího servisu při 148 253 km. 13. E-mailem ze dne 16. 10. 2022 žalobce sdělil žalované, že nemůže posoudit, proč bylo málo oleje na rysce, když ho pravidelně kontroloval, hladina oleje na rysce byla vždy v normě. Žalovaná mu e-mailem ze dne 19. 10. 2022 sdělila, že z jím předložených podkladů nejsou jasná čísla dílů, aby byla doložena shoda s díly, které uznává [anonymizována dvě slova] pro účely garančních prohlídek, nebyly dodány výpisy z diagnostiky s platnou licencí [anonymizována dvě slova], která je povinná při každé garanční prohlídce, a nebyl dodán servisní plán, který je povinnou instrukcí pro provádění každé garanční prohlídky, doklady neobsahují identifikaci vozidla (VIN nebo SPZ), nelze je tedy spárovat s jeho vozidlem, garanci nelze uznat, přičemž podmínky pro uznání záruky jsou uvedeny v servisní knížce na straně 27, oddíl 2, článek 2.1., písm. c) – f). Žalovaná nabídla provedení opravy za zvýhodněných podmínek. Na dopis právního zástupce žalobce ze dne 30. 11. 2022 na uplatnění práva ze smluvní záruky na vozidle žalobce přistaveném do servisu žalované dne 7. 10. 2022 reagovala žalovaná e-mailem ze dne 12. 12. 2022 odkazem na podmínky pro uznání záruky uvedené v servisní knížce s tím, že záruční nároky lze vznést pouze na základě předložení servisní a záruční knížky obsahující potvrzení o servisních službách, která má vyplněný mezinárodní záruční certifikát podepsaný autorizovaným servisním partnerem [příjmení]. 14. Podle zakázkového listu žalované č. [anonymizováno] [číslo] žalobce předal Vozidlo k opravě pro poruchu motoru, kterou chtěl řešit jako záruční opravu, vozidlo nebylo servisováno v autorizovaném servisu, v motoru chybělo cca 1,5 l oleje, vozidlo si nakonec žalobce odvezl neopravené dne 23. 10. 2023. 15. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 7. 2023 se podává, že znalec na zadání žalobce k posouzení technické příčiny vzniku závady Vozidla a souvislosti závady s dodržením servisního plánu vozu [anonymizována dvě slova] pro účely stanovení nároku na bezplatnou opravu v záruce dospěl k závěru, že Vozidlo bylo uvedeno do provozu 10. 10. 2017, servisní prohlídky byly prováděny v autorizovaném servisu dne 3. 8. 2018 při ujetí 31 018 km, dne 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km, v servisu [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 při ujetí 91 630 km a dne 1. 12. 2021 při ujetí 118 253 km, k poruše motoru došlo dne 7. 10. 2022 při ujetí 143 723 km, další plánovaný servis byl při ujetí 150 000 km, konec platnosti pětileté záruky byl dne 9. 10. 2022. Příčinou poruchy spočívající v nefunkčnosti motoru je závada v oblasti rozvodů a vačkové hřídele, příčina poruchy motoru nemá souvislost se servisní údržbou vozidla, která byla provedena podle servisního plánu [anonymizováno] řádně a včas. 16. Předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2023 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k bezplatnému odstranění vady Vozidla do 30 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že nedojde-li v této lhůtě k odstranění vady a úhradě znalečného ve výši 24 393,60 Kč, přistoupí k podání žaloby. 17. S poukazem na ust. § 2165 odst. 1 a § 2167 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dospěl soud I. stupně k závěru, že žaloba není po právu, neboť servisní údržba Vozidla nebyla prováděna během prodloužené záruky v autorizovaném servisu (ve dnech 20. 8. 2020 a 1. 12. 2021), ve dvou případech nebyla provedena ani včas (po druhé servisní prohlídce v autorizovaném servisu dne 5. 6. 2019 byla třetí provedena v servisu [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 a tamtéž pak další dne 1.12.2021), když k poruše motoru došlo dne 7. 10. 2022 při ujetí 143 723 km. Podle soudu I. stupně nejde o to, zda servisní prohlídky Vozidla servisem [jméno] [příjmení] mohly či nemohly mít vliv na vznik poruchy, nebo že nemělo najeto více než 150 000 km, nýbrž o to, že servisní prohlídky provedené v letech 2020 a 2021 nebyly prováděny autorizovaným servisem. Argumentaci žalobce s odkazem na covidové období považoval soud za účelovou, neboť žalovaná se žalobcem komunikovala, snažila se reklamaci vyřešit, nikoli však v rámci prodloužené záruky, ale kompromisní nabídkou spočívající v opravě vozidla, na jejíž nákladech by se podílely obě strany. K poukazu právního zástupce žalobce na směrnici Evropské komise č. 461/2010, z níž dovozoval, že ponechání záruky není podmínkou provádění servisu v autorizovaném servisu a že tato skutečnost nemá za následek ztrátu záruky, soud I. stupně uvedl, že z ní nevyplývá, že by pro uplatnění opravy v záruční době nebylo rozhodné, zda se jedná o autorizovaný či neautorizovaný servis, naopak upravuje mj. dohody o poskytování servisu, oprav a údržby motorových vozidel zřizovaných přímo či nepřímo výrobcem vozidel, a to schválenými servisními pracovníky. Žalobcem poukazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2120/2015 soud I. stupně neshledal přiléhavým, neboť řešil odlišnou problematiku, a to likvidaci pojistné události (dopravní nehody) a oprávnění pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy. Za stavu, kdy došlo k provádění servisních oprav v neautorizovaném servisu, nepovažoval soud I. stupně za relevantní ani znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 7. 2023 vypracovaný na objednávku žalobce. Neprováděl ani důkaz k návrhu právního zástupce žalobce výslechem jmenovaného znalce a svědka [jméno] [příjmení], a k návrhu právní zástupkyně žalované výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], neboť ani jeden z těchto důkazů nemůže vyvrátit jím zaujatý právní názor, že servisní prohlídky Vozidla byly ve dvou případech prováděny v neautorizovaném servisu, takže nelze úspěšně uplatnit nároky z prodloužení záruky, která byla sjednána nad rámec zákonné dvouleté doby pro uplatnění práv z vadného plnění, a to za dohodnutých podmínek, které žalobce nedodržel. Ve dvou případech ani nedodržel termíny doporučených dalších servisních prohlídek, a to ani v rozsahu přípustných odchylek. Soud I. stupně nezkoumal příčiny vady motoru s ohledem na zjištěný skutkový stav věci a jím zaujatý právní názor. Z dalších provedených důkazů (zejména předloženého ceníku a faktury ze dne 15. 8. 2023) nebylo ke skutkovému stavu zjištěno nic podstatného. 18. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud I. stupně uložil procesně neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit procesně úspěšné žalované k rukám její právní zástupkyně náklady řízení ve výši 7 200 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč a 4 režijní paušály po 300 Kč, když se práva na další náklady výslovným prohlášením před soudem vzdala. 19. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a předně brojil proti skutkovému závěru soudu I. stupně, že je v Obchodních podmínkách programu [anonymizována dvě slova] uvedeno, že je ze záruky vyloučen nárok v případě provádění oprav nebo údržby motorového vozidla v neautorizovaném servisu. Obchodní podmínky totiž žádné takové ujednání neobsahují, naopak zakotvují výjimku, podle které postačí předložit důkaz, že poškození vozidla nevzniklo v důsledku zanedbání servisu. Žalobce předložil znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který dospěl k závěru, že vzniklé poškození nemá žádnou souvislost s prováděnou údržbou, respektive potvrdil, že provedené servisní práce byly v souladu se servisním plánem [právnická osoba]. Již s ohledem na uvedené nelze souhlasit s „ tvrzením“ soudu I. stupně, že podrobně provedl dokazování, když velké množství důkazních návrhů (obou účastníků) zamítl. Zamítnutí důkazních návrhů, jakož i navazující procesní postup soudu I. stupně, byl překvapivý, když na prvním jednání ve věci nedal účastníkům možnost proti jeho závěrům brojit, respektive námitky žalobce flagrantně přehlížel a v odůvodnění se jimi ani nezabýval. Minimálně z tohoto důvodu je jeho rozsudek nepřezkoumatelný. Za další procesní pochybení žalobce považuje absenci poučení účastníků o možnosti podání opravných prostředků, které na jednání konaném dne 11. 7. 2024 po stručném odůvodnění rozsudku nezaznělo, přestože se v protokolu o jednání uvádí opak. 20. V dalším odvolatel vytýká soudu I. stupně, že zamítl žalobu pouze s odkazem na neprovedení pravidelné údržby v autorizovaném servisu. Takovou povinnost si však žalobce s žalovanou nikdy nesjednal, respektive povinnost provádět opravy a údržby výlučně v autorizovaném servisu není zakotvena ani v Obchodních podmínkách ani v záruční/servisní knížce. Soud I. stupně též rezignoval na jakékoliv hodnocení důkazu znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] ve vztahu k tvrzení žalobce o provádění servisních úkonů v souladu s doporučeními [právnická osoba]. Žalobce dále rozporuje závěr soudu I. stupně o údajné účelovosti jeho argumentace„ covidovým“ obdobím v letech 2020 a 2021, když tento závěr není jakýmkoliv přezkoumatelným způsobem odůvodněn. Soud I. stupně též nesprávně označuje Nařízení Komise EU č. 461/2010 ze dne 27. 5. 2010, o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel, za Směrnici, a tento právní předpis nesprávné vykládá. Žalobce jím argumentoval zejména ve vztahu k nemožnosti smluvního či jiného omezení provádění servisních úkonů na pouze autorizované servisy, a tedy tím poukazoval na nesprávnost právního názoru soudu I. stupně na povinnost provádět servisní úkony výlučně v autorizovaném servisu. Odkazovaná judikatura byla soudu předložena za účelem správného posouzení rozložení důkazního břemene mezi účastníky, kdy by ve vztahu k tvrzení o naplnění výluky ze záruky mělo důkazní břemeno tížit žalovanou. 21. Při jednání odvolacího soudu právní zástupce žalobce své odvolání doplnil uvedením, že kyž záruční knížku vyplňovala žalovaná v době, kdy u ní žalobce zpočátku vozidlo servisoval, uváděla rovněž jen obecné údaje a nespecifikovala, jaké konkrétní díly a jiný materiál používala. Pokud tedy [jméno] [příjmení] postupoval stejně, nelze mu to vyčítat, a lze uzavřít, že jeho faktury jsou důkazem o tom, jakým způsobem bylo u něj vozidlo servisováno. Prodlení s provedením servisních prohlídek bylo pouze o prodlením časovým, limit najetí 30 000 km byl dodržen, takže toto časové prodlení nemohlo způsobit vznik závady. Po jejím vzniku vozidlo prozkoumal ve svém autoservisu [jméno] [příjmení] a zjistil mechanické poškození u rozvodového ústrojí, kdy došlo k povolení nějakých šroubů, což nemělo žádnou souvislost s výměnou oleje a filtrů. V rámci mimosoudního jednání účastníků bylo vozidlo přistaveno do servisu žalované, ta provedla také jen zběžnou prohlídku, předložila žalobci předběžný rozpočet a sdělila mu, že při konečné opravě bude třeba motor Vozidla rozebrat, aby byla zjištěna příčina závady. Ani žalovaná tedy Vozidlo nerozebrala a ani ona nepřistoupila k řádnému zkoumání příčiny závady. 22. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 23. Žalovaná podle svého vyjádření k odvolání považuje rozsudek soudu I. stupně za věcně správný, přezkoumatelný a nestižený jakýmikoliv vadami řízení. Připomněla, že jádrem sporu mezi účastníky je nárok žalobce na bezplatnou opravu vozidla v rámci standardní a prodloužené záruky poskytované výrobcem vozidla. Nicméně protože žalobce nedodržel Záruční a Obchodní podmínky, nemohla být bezplatná oprava Vozidla žalovanou provedena. Žalovaná se však po celou dobu řízení, a i před jeho zahájením, pokoušela se žalobcem smírně dohodnout, její snahy však žalobce odmítl. Přitom nejenže bylo vozidlo servisováno v neautorizovaném servisu, ale ve dvou případech nebyl servis proveden včas a došlo tak k porušení Záručních a Obchodních podmínek. Problematika servisu vozidla nespočívá v tom, že bylo servisováno v jiném servisu, ale v tom, že pokud se na něm vyskytne vada, která má být opravena v rámci záruky, je třeba, aby bylo servisováno v souladu s doporučeními [anonymizováno] (jak vyplývá z čl. 10 Obchodních podmínek). Žalovaná si proto od žalobce vyžádala doložení podkladů tak, aby mohla zhodnotit, zda bylo vozidlo servisováno v souladu s doporučeními [anonymizováno], nicméně žalobce předložil pouze dva nekompletní daňové doklady (ze dnů 20. 8. 2020 a 1. 12. 2021), z nichž nebylo patrné, jakého vozidla se týkají, nebyla uvedena tovární značka, typ ani SPZ, tudíž je nebylo možné s Vozidlem spárovat. Jak sám žalobce uvádí, servis měl být prováděn také v souladu s pokyny [anonymizováno], což jím předložený znalecký posudek neuváděl. Nadto tento znalecký posudek obsahuje chyby, když je tvrzeno, že servisní plán byl dodržen, ale je z něho zřejmé, že nejenže nebyla dodržena lhůta pro provedení každoročního servisu, ale plyne z něj i přejetí povolených kilometrových limitů. I laikovi je tak zřejmé, že znalecký posudek nemohl být profesionálním autorizovaným servisem považován za dostatečný důkaz o tom, jakým způsobem byly prováděny servisy vozidla v neautorizovaném servisu. 24. Závěr soudu I. stupně žalovaná za překvapivý nepovažuje, když právní hodnocení věci účastníkům řízení předestřel na prvním i druhém jednání ve věci, zamítnutí části navrhovaných důkazů v rozsudku dostatečně odůvodnil. Žalovaná se shoduje i s jeho názorem ohledně aplikace směrnice Evropské komise č. 461/2010. 25. Při jednání odvolacího soudu právní zástupkyně žalované doplnila, že žalovaná skutečně nevyplňuje do servisní knížky všechny detaily ohledně použitého materiálu, a to právě proto, že je autorizovaným servisem, má proškolené techniky výrobcem automobilů [anonymizováno] a používá díly a materiál výrobcem schválené. V praxi to skutečně funguje tak, že někteří zákazníci servisují svá vozidla v neautorizovaných servisech, ale v případě reklamace žalované předkládají potřebné doklady, aby mohla posoudit, zda byl servis proveden v souladu s požadavky [právnická osoba]. V tomto případě z předložených faktur nebylo ani zřejmé, o jaké vozidlo se jedná, zda se jedná skutečně o to vozidlo, které žalobce se závadou k reklamaci přistavil. Pokud jde o zjišťování závady v rámci mimosoudního jednání účastníků, mezi stranami bylo dohodnuto, že se žalovaná na vozidlo z hlediska reklamované závady podívá předběžně, aby získala prvotní informace, a že k podrobnému zkoumání rozebráním motoru přistoupí až poté, co se účastníci na režimu opravy dohodnou. 26. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 27. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. 28. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně. 29. Soud I. stupně věc správně právně posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2017, tedy za jeho účinnosti. 30. Podle ust. § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt k ní vlastnické právo, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 31. Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že z tvrzení účastníků a provedeného dokazování vyplývá, že podstatné pro rozhodnutí tohoto sporu není samo o sobě to, že žalobce prováděl garanční servis v neautorizovaném servisu, ale to, že žalované, ač jej k tomu vyzývala, nedoložil, že servis byl prováděn v souladu s požadavky a doporučeními [právnická osoba]. Nadto tyto prohlídky neprováděl podle servisního plánu [anonymizováno], když prohlídka, která měla být provedena v červnu 2020 (s tolerancí plus mínus 1 měsíc) byla provedena až v srpnu 2020, kdy byl dokonce překročen limit povolených ujetých kilometrů, a další prohlídka, která měla být provedena v srpnu 2021, byla provedena až v prosinci 2021. Přitom provedený servis v neautorizovaném servisu ani řádně nedoložil a nepředložil žádný důkaz způsobilý prokázat, že reklamovaná vada Vozidla nevznikla v důsledku zanedbání jeho servisu. Tím byly naplněny podmínky výluky pro vyloučení nároků z prodložené záruky podle článku 10 písm. a) Obchodních podmínek. Žalovaný předložené dva účetní doklady vystavené [jméno] [příjmení] nemají žádnou vypovídající hodnotu, když v nich není uvedeno ani to, kterého vozidla se týkají, nelze z nich tudíž vůbec dovodit, že se týkají předmětného Vozidla. Nejsou v nich specifikována čísla dílů, aby byla doložena shoda s díly, které uznává [anonymizováno] import pro účely garančních prohlídek, není zde specifikován ani použitý materiál, neposkytují tedy žádné informace, z nichž by bylo lze posoudit, zda byla servis prováděn v souladu s pokyny a doporučeními [právnická osoba]. Za důkaz, že servis vozidla byl prováděn v souladu s pokyny a doporučeními [právnická osoba], nemůže sloužit ani žalobcem objednaný znalecký posudek [jméno] [příjmení] ze dne 27. 7. 2023, z něhož, oproti očekávání žalobce, vyplývá opak. Znalc totiž na str. 5 svého posudku uvádí, že servisní prohlídky byly prováděny v autorizovaném servisu dne 3. 8. 2018 při ujetí 31 018 km, dne 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km, poté v servisu [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 (tedy o měsíc později, než byla přípustná tolerance) při ujetí 91 630 km (tj. s překročením povoleného limitu 30 000 km) a dne 1. 12. 2021 (tedy o 3 měsíce později, než byla přípustná tolerance) při ujetí 118 253 km. Uvedený znalecký posudek neprokazuje ani to, že původní příčina závady (či závada sama) nespočívá v servisu prováděného neautorizovaným servisem, neboť neobsahuje taková zjištění, z nichž by bylo lze opačný závěr učinit, ani způsob, jak k němu dospěl. Naopak se v něm uvádí, že při zpracování tohoto„ odborného vyjádření“ byl použit pouze fotoaparát, a že zprostředkované podklady pro jeho zpracování jsou ve většině případů zpracovatelem neověřitelné, zejména údaje o způsobu používání stroje, jeho údržbě a o předchozím provozu jsou subjektivní, nikoliv objektivní, a ne vždy musí být zcela relevantní či věrohodné. 32. Nad rámec shora uvedeného odvolací soud dodává, že tím, že žalobce nechal motor Vozidla rozebrat a znovu složit v neautorizovanému servisu, namísto toho, aby jej rovnou přistavil k záruční opravě k žalované, zmařil možnost zjistit, z jakých skutečností vyplývá původní příčina závady, tedy zda se uplatní výluka upravená v článku 11 písm. a) a b) Obchodních podmínek, což musí být posouzeno k jeho tíži. 33. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II. 34. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšné žalované jejich náhradu v celkové výši 4 550 Kč sestávající z odměny advokáta za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) podle ust. § 7 bodu 4. za použití ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 1 500 Kč a 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 5. za použití ust. § 9 odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 2 300 Kč, 1 režijního paušálu po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1 režijního paušálu po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025. 35. Náklady odvolacího řízení je žalobce povinen uhradit žalované v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Praha 12. února 2025 JUDr. Hana Lojkásková předsedkyně senátu