ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 84 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 9. 2024, č. j. 16 C 182/2024–186 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a IV. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 665 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 64 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 64 335 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč (výrok III.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Proti tomuto rozsudku, jeho výroku II., podala žalovaná včasné odvolání. V něm namítá, že s veškerými jejími údaji a přístupy nakládala její dcera [jméno] [příjmení], která byla závislá na hraní hazardních her. Žalovaná o úvěr nežádala, s poskytnutými finančními prostředky nenakládala a nijak se na úkor žalobkyně neobohatila. Finanční prostředky, které byly žalobkyní zaslány na účet žalované u [právnická osoba], odeslala její dcera na jí užívaný účet vedený u [právnická osoba] Věc je řešena i v trestním řízení vedeném vůči dceři žalované. Ta má zájem své dluhy splácet a za tímto účelem již žalobkyni kontaktovala. 3. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 písm. a) o. s. ř. v napadeném výroku II. a v závislém nákladovém výroku IV. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu prvního stupně dne 9. 5. 2024, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 84 000 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastnice uzavřely dne 20. 6. 2023 elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 84 000 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala SMS kódem, který jí žalobkyně zaslala na její telefonní číslo. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem v měsíčních splátkách po 8 400 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou 15. 11. 2023 a poté ani přes upomínky splátky řádně nehradila, žalobkyně proto dopisem ze dne 21. 4. 2024 úvěr zesplatnila a žalovanou předžalobní výzvou vyzvala k úhradě žalované částky do 5. 5. 2024. 6. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, poukázala na to, že smlouvu s žalobkyní uzavřela její dcera [jméno] [příjmení], která k tomuto účelu zneužila údaje žalované. V podrobnostech odkázala na probíhající trestní řízení vedené vůči [jméno] [příjmení] pro skutek kvalifikovaný jako úvěrový podvod. 7. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že listina nazvaná smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] je podepsaná žalobkyní (předsedou jejího představenstva), u podpisu žalované je uvedena autorizační doložka, identifikátor a časový klíč, obsahující údaj o IP adrese [adresa], časem podpisu 13:24:11 a SMS kódem [číslo] potvrzeným z telefonního čísla [tel. číslo]. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované na její žádost spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr ve výši 84 000 Kč s tím, že částka 19 665 Kč bude vyplacena na účet č. [bankovní účet] a částka 64 335 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele žalované za účelem úhrady jejího předchozího závazku vůči žalobkyni, vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne 11. 10. 2022. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr s úrokem ve výši 10 % měsíčně, celková dlužná částka měla činit 184 000 Kč a měla být uhrazena v dvanácti měsíčních splátkách po 8 400 Kč s tím, že první splátka měla být splatná dne 15. 7. 2023 a poslední splátka dne 15. 6. 2024 a s poslední splátkou měla být uhrazena jistina i sjednaný úrok. Přílohou 1. smlouvy o úvěru bylo posouzení úvěruschopnosti žalované. V ní bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, je zaměstnaná na [anonymizována čtyři slova]. [příjmení] – [příjmení], [obec], s měsíčním příjmem 35 783 Kč a má náklady na bydlení ve výši 8 314 Kč a závazek z hypotéky. K 20. 6. 2023 nebyl v registru [příjmení] ani v registru platebních informací o žalované žádný negativní záznam ani vůči ní nebylo zahájeno insolvenční řízení či exekuce. Žalobkyně dále ověřila bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou byla žalovaná a totožnost žalované z kopie řidičského průkazu a občanského průkazu, který neprocházel evidencí neplatných dokladů. Dne 20. 6. 2023 byla z účtu žalované č. [bankovní účet] provedena platba ve výši 1 Kč ve prospěch účtu žalobkyně uvedeného ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru s variabilním symbolem [číslo] a se zprávou pro příjemce:„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. Dne 21. 6. 2023 žalobkyně vygenerovala potvrzení o vyplacení úvěru ve výši 64 335 Kč, tato částka byla odeslána dne 21. 6. 2023 na účet žalobkyně a stejného dne byla na účet žalované č. [bankovní účet] zaslána částka 19 665 Kč s variabilním symbolem [číslo] a poznámkou [anonymizováno] doplatek úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne 15. 11. 2023 a následně k úhradě celého dluhu do 5. 5. 2024 dopisem ze dne 21. 4. 2024, který byl podán k poštovní přepravě téhož dne. Podle trestního spisu Policie České republiky [anonymizováno] [číslo] [číslo] a sdělení inspektora nprap. [jméno] [příjmení] probíhá trestní řízení v souvislosti s trestnou činností [jméno] [příjmení], narozené 16. 8. 1990, bytem [adresa]. Žalovaná podávala dne 2. 2. 2024 vysvětlení na Policii České republiky, územní odbor [obec], přičemž uvedla, že poté, co jí začaly chodit upomínky od různých úvěrových společností, se jí dcera přiznala, že si na osobu žalované brala různé půjčky, mimo jiné i od [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo]. Uvedené skutečnosti potvrdila dne 29. 5. 2024 v rámci podání vysvětlení na Policii České republiky, územního odboru [obec], [jméno] [příjmení], která se také doznala, že si bez vědomí žalované brala nebo navyšovala na její jméno úvěry od různých společností. Jednalo se také o úvěr od žalobkyně ve výši 84 000 Kč, který sloužil k doplacení staršího úvěru a jeho navýšení o pár tisíc Kč. Finanční prostředky představující navýšení úvěru přišly na účet žalované č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba] [jméno] [příjmení] sdělila žalované, že jí na účet přijde přeplatek z doplaceného úvěru a požádala ji, aby jí ho přeposlala na účet u [právnická osoba], č. [bankovní účet], který výhradně využívala. Žalovaná o navýšení úvěru nevěděla, dcera jí to tajila kvůli své závislosti na hraní hazardních her. Žalobkyně se dne 6. 2. 2024 připojila do trestního řízení jako poškozená a mezi pohledávkami uvedla i pohledávku z poskytnutého úvěru ve výši 84 000 Kč podle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 20. 6. 2023. Emailem ze dne 23. 1. 2024 sdělila [jméno] [příjmení] žalobkyni, že je dcera žalované, přičemž zneužila účet a údaje žalované k podvodnému získání úvěru. Aktuálně je v insolvenci a je na ni podáno trestní oznámení. Žalobkyně pak v reakci na žádost o spolupráci Policie České republiky ze dne 7. 2. 2024 uvedla, že eviduje za žalovanou celkem pět smluv o spotřebitelském úvěru, mimo jiné i úvěr [číslo] ve výši 84 000 Kč ze dne 20. 6. 2023, který byl vyplacen dne 21. 10. 2023 na bankovní účet č. [bankovní účet]. 8. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 551, § 580, § 588, § 2395, § 3016, § 2991 odst. 1, § 2993, § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaná uzavřela dne 20. 6. 2023 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru a projevila vůli být touto smlouvou vázána. V listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru nebo předsmluvních informací jsou sice uvedeny osobní údaje žalované, ale bez jejího elektronického podpisu, nebo jiných dat, která by mohla být považována za podpis ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízení eIDAS). Z textu písemnosti, v níž byl obsažen údaj o tom, kdy mělo k podpisu dojít, nelze uzavřít, že by šlo o podpis žalované ale pouze o grafický odraz určitého tvrzení. Z bankovního účtu žalované byla sice provedena verifikační platba ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, to však samo o sobě nemůže vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi těmito osobami, přičemž současně probíhající trestní řízení, v němž se [jméno] [příjmení], [datum narození], k zneužití údajů žalované i uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní na částku 84 000 Kč, doznala, svědčí o tom, že žalovaná tuto smlouvu neuzavřela. I v případě, že by došlo k uzavření smlouvy, by nebylo možné učinit závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť nebyly dostatečně doloženy výdaje žalované. Žalobkyně přitom nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť se k jednání nedostavila, přičemž se jedná o poučení, které může soud dát pouze na ústním jednání. Soud prvního stupně ale zároveň uzavřel, že na účet žalované u [právnická osoba], č. [bankovní účet] byla dne 21. 6. 2023 připsána od žalobkyně částka ve výši 19 665 Kč, přičemž k tomuto účtu nemá dispoziční oprávnění jiná osoba než žalovaná. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila bez ohledu na to, že následně podle výpovědi [jméno] [příjmení] žalovaná na její žádost odeslala finanční prostředky na účet u [právnická osoba], kterým [jméno] [příjmení] disponovala. Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení musí ochuzený prokázat přesun majetkových hodnot na obohaceného, naopak obohaceného tíží důkazní břemeno k prokázání spravedlivého důvodu získaného plnění. Obohaceným je pak osoba, které bylo bez spravedlivého důvodu plněno a tento adresát plnění je také osobou, která je povinna toto plnění vydat. Pokud následně nabude předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází. Pozdější osud tohoto obohacení tak není relevantní pro povinnost osoby, která se bezdůvodně obohatila, toto obohacení vydat. Žalovaná se obohatila v okamžiku, kdy na její bankovní účet byla připsána předmětná částka, a to ve výši této částky. Následný osud těchto finančních prostředků není pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení relevantní. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 21. 4. 2024, odeslanou tentýž den, která se v souladu s § 573 o. z. do sféry dispozice žalované dostala třetí pracovní den po odeslání. Podle této výzvy byla žalovaná povinna hradit pohledávku žalobkyně do 5. 5. 2024. Od následujícího dne, tedy od 6. 5. 2024, je v souladu s § 1958, § 1968 a § 1970 o. z. žalovaná v prodlení a je povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Z tohoto důvodu bylo žalobě vyhověno v částce bezdůvodného obohacení 19 665 Kč s příslušenstvím a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 9. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. 10. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a vyvodil z něho správné závěry, pokud jde o obsah listiny nazvané smlouva o úvěru, vůli žalované být smlouvou o úvěru vázána, zkoumání úvěruschopnosti žalované i probíhající trestní řízení a zjištění majitele účtu vedeného u [právnická osoba], na který byla připsána částka 19 665 Kč. 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Soud prvního stupně správně poukázal na důkazy zpochybňující uzavření smlouvy o úvěru žalovanou i její vůli být takovou smlouvou vázána vzhledem k dosavadním výsledkům trestního řízení, kdy se [jméno] [příjmení] (dcera žalované) doznala k tomu, že zneužila údaje žalované (své matky) a na její jméno předmětnou smlouvu uzavřela. Potvrzující platba 1 Kč provedená z účtu žalované se zprávou pro příjemce„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. sama o sobě nemohla být dostatečným podkladem pro závěr, že žalovaná s žalobkyní skutečně smlouvu tvrzeného obsahu uzavřela. Současně správně posoudil (i v případě, že by smlouva byla žalovanou uzavřena) takové právní jednání jako absolutně neplatné podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně nedostála své povinnosti poskytovatele úvěru řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně přitom nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o svém důkazním břemenu o uzavření smlouvy žalovanou nebo zkoumání její úvěruschopnosti, neboť se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila. Žalobkyně má proto nárok pouze na bezdůvodné obohacení v rozsahu, v jakém se žalovaná na její úkor obohatila. Uvedený závěr soud prvního stupně zohlednil ve výrocích II. a III. rozsudku, přičemž žalobkyně proti tomuto závěru nebrojila a zamítavý výrok III. tak nabyl samostatně právní moci. Předmětem odvolacího řízení tak zůstala pouze částka 19 665 Kč s příslušenstvím, přiznaná žalobkyni vůči žalované výrokem II. rozsudku, kterou žalobkyně zaslala na účet žalované č. [bankovní účet] vedený [právnická osoba], aniž by k jejímu poskytnutí svědčil žalované platný právní titul. Ani žalovaná poskytnutí této částky nezpochybnila (současně tuto skutečnost prokazoval i výpis z účtu žalované) a i z trestního řízení (podání vysvětlení [jméno] [příjmení]) vyplynulo, že žalovaná po obdržení této finanční částky na svůj účet ji na žádost [jméno] [příjmení] převedla na jiný bankovní účet, kterým jmenovaná disponovala. Soud prvního stupně přitom správně s odkazem na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu (viz bod. 24. rozsudku soudu prvního stupně) poukázal na to, že žalovaná jako adresát plnění se na úkor žalobkyně obohatila, neboť na její účet byly finanční prostředky připsány a její další dispozice s těmito prostředky již není pro posouzení věci podstatná. Ačkoliv žalovaná v odvolání namítala, že finanční prostředky měla z jejího účtu převést na jiný účet [jméno] [příjmení], v řízení relevantně netvrdila, na základě jaké skutečnosti měla jmenovaná případně s jejím bankovním účtem disponovat, když navíc v rámci trestního řízení vypověděla, že finanční částku převedla ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] přímo žalovaná. Žalovaná tak v řízení netvrdila žádné skutečnosti, které by závěr o jejím obohacení vyvracely. 20. Plnění ve výši 19 665 Kč poskytnuté žalované je plněním bez platného závazku, které je žalovaná povinna vrátit na výzvu věřitele ve lhůtě bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z., přičemž žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 21. 4. 2024, kterým jí určila lhůtu k zaplacení do 5. 5. 2024. Soud prvního stupně rozhodl proto správně, pokud žalobkyni přiznal v souladu s § 1968 a 1970 o. z. i úrok z prodlení z přiznané jistiny ode dne následujícího po splatnosti ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Soud prvního stupně vzhledem k absenci nákladů řízení žalované rozhodl věcně správně také o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, ačkoliv svůj závěr opřel o nesprávné ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když vzhledem k částečnému úspěchu žalované měl postupovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 22. Na základě shora uvedeného, odvolací soud výroky II. a IV. rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady řízení jí však nevznikly, odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 7. ledna 2025 JUDr. Oto Kubeš předseda senátu