USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a JUDr. Blanky Rejškové ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované] bytem [Adresa žalované] 2. Neznámí dědicové po [Jméno dědice] o zaplacení 35 000 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 24. 2. 2025, č. j. 12 C 1/2025–59 takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku. 2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobce se žalobou podanou soudu prvního stupně dne 30. 12. 2024 domáhá zaplacení částky 35 000 000 Kč s příslušenstvím proti žalovanému 1. a neznámým dědicům po [Jméno dědice], narozeném dne 15. 4. 1972 a zemřelém dne 3. 10. 2022, naposledy bytem [adresa] (dále zůstavitel). Žalobu odůvodnil tím, že [Anonymizováno], občan [stát], narozený [rodné přijmení] [datum] a zemřelý dne [datum], naposledy bytem [jméno FO] č. [hodnota], [adresa], [stát], zapůjčil v roce 2021 zůstaviteli po částech, v hotovosti finanční prostředky v celkové výši 35 000 000 Kč. Podle kopie listiny nazvané uznání dluhu ze dne 15. 11. 2021 uznal zůstavitel vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] závazek ve výši 35 000 000 Kč, který se skládá z několika hotovostních půjček poskytnutých v letech 2018 až 2021 a zavázal se ho uhradit nejpozději do 31. 12. 2021. V případě prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky. Pohledávka byla na žalobce postoupena za účelem jejího vymáhání smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2024. Žalobce oznámil soudnímu komisaři pověřenému vedením řízení o pozůstalosti zůstavitele [Jméno dědice] existenci této pohledávky a požádal ho o zařazení této pohledávky do soupisu pasiv. Podle zjištěných informací jediným dědicem zůstavitele je jeho syn [Jméno dědice] mladší, který přes výzvu žalobce pohledávku nezaplatil. Usnesením ze dne 7. 1. 2025, č. j. 12 C 1/2025 – 17 soud prvního stupně vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., částku 1 750 000 Kč, na bankovní účet č. [č. účtu]. Usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 9. 1. 2025. Dne 24. 1. 2025 požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku. Uvedl, že nedisponuje finančními prostředky, které by mu umožňovaly vyměřený soudní poplatek zaplatit. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. [číslo]- orná půda v katastrálním území [adresa], o velikosti spoluvlastnického podílu 1/8 a ve snaze získat peněžní prostředky na úhradu soudního poplatku se snažil svůj spoluvlastnický podíl neúspěšně prodat. Za tímto účelem nabízel prodej svého spoluvlastnického podílu prostřednictvím serveru sreality.cz., nebo přímo obci [adresa], dne 31. 12. 2024 uzavřel smlouvu o provedení aukce se společností [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] V prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků, žalobce uvedl, že za poslední tři zdaňovací období nemá žádné příjmy, pouze výdaje, jeho jediným vlastnictvím je spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na pozemku p. č. [číslo] v katastrálním území [adresa] (nabytý kupní smlouvou ze dne 5. 12. 2023), což doložil výpisem z katastru nemovitostí, a spoluvlastnický podíl o velikosti 7/180 na pozemku p. č. [číslo] (orná půda) v katastrálním území [adresa]. Inzerátem na webových stránkách [stránky] doložil, že nabízí k prodeji svůj spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. [číslo] (orná půda) za 10 500 000 Kč. Dopisem ze dne 3. 1. 2025 oslovil žalobce starostu obce [adresa] za účelem nabídky prodeje svého spoluvlastnického podílu na pozemku za částku 10 500 000 Kč. Dne 31. 12. 2024 uzavřel smlouvu o provedení aukce na spoluvlastnický oddíl na tomto pozemku se společností [jméno FO] za minimální cenu 10 500 000 Kč. Žalobce uvedl, že nemá žádné příjmy ani úspory. Zůstatek na jeho účtu u [právnická osoba] č. účtu [č. účtu] činil ke dni 4. 2. 2025 částku 1 510,92 Kč a má pouze pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Podle daňového přiznání žalobce za rok 2023 činil výsledek hospodaření žalobce za rok 2023 minus 2 272 Kč, základ daně 0 Kč. Podle rozvahy ve zkráceném rozsahu pro malou účetní jednotku, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, činily aktiva žalobce k 31. 12. 2023 částku 1 094 000 Kč, jeho pasiva stejnou částku a žalobce vykazoval dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 500 000 Kč. Mezi dlouhodobá aktiva byl zařazen pozemek jako nepeněžitý vklad, který byl zakoupen v roce 2023 za částku 500 000 Kč. Podle přílohy k účetní závěrce ke dni 31. 12. 2023 eviduje žalobce závazek vůči matce ve výši 1 162 000 Kč a vůči třetím stranám 1 095 271 Kč. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za leden a únor 2024 je zřejmé, že na účet přišla částka 1 000 000 Kč od společnosti [právnická osoba], odepsaná byla částka 90 750 Kč jako rezervační záloha na pozemek [adresa] a částka 500 000 Kč za účelem advokátní úschovy [právnická osoba]. V březnu 2024 přišla na účet celkem částka 1 000 000 Kč od [jméno FO] [Anonymizováno] z účtu [č. účtu] (ve dnech 12. a 13. 3. 2024) označená jako půjčka, odepsaná byla částka 600 000 Kč na advokátní úschovu [adresa], jinak žádné významné transakce na účtu neprobíhaly. Zůstatek na účtu ke dni 31. 3. 2024 činil 1 010 775,90 Kč. V dubnu 2024 proběhla jediná příchozí platba v částce 32 104 Kč označená „NŘ [adresa][Anonymizováno], která byla tentýž den z účtu odepsána. V květnu a červnu 2024 byla převedena částka 1 000 000 Kč označená jako půjčka na účet č. [č. účtu], zůstatek na účtu k 30. 6. 2024 činil 610,92 Kč. V červenci až září 2024 byl jedinou transakcí odpis částky 100 Kč, jinak na účtu nejsou patrny žádné pohyby. V říjnu a listopadu 2024 byla na účet připsána pouze částka 1 000 Kč, odchozí platby nebyly žádné, zůstatek k 30. 11. 2024 činil 1 510,92 Kč. V prosinci 2024 proběhly pouze dvě transakce po 1 000 Kč (jedna příchozí a jedna odchozí platba), zůstatek na účtu činil částku 1 510,92 Kč. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce vznikl dne 26. 5. 2017, jeho základní kapitál činí 1 000 Kč, předmětem jeho činnosti je správa vlastního majetku a předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona. Jediným společníkem žalobce od 18. 4. 2024 je společnost [právnická osoba] se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, do té doby (od 8. 9. 2022) byla jediným společníkem žalobce společnost [právnická osoba]. se sídlem tamtéž. 3. Soud prvního stupně poté napadeným usnesením návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítl podle § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal předpoklady pro jeho přiznání. Žalobce je spoluvlastníkem 1/8 pozemku v katastrálním území [adresa] v hodnotě 10 500 000 Kč, jinak nevlastní žádný jiný majetek, nevyvíjí žádnou činnost a vykazuje daňovou ztrátu. Z výpisu z účtu je však zřejmé, že k 30. 4. 2024 činil zůstatek na účtu 1 100 000 Kč, přičemž následně byla částka 1 000 000 Kč převedena na jiný účet jako půjčka. Převod částky 1 000 000 Kč nepředstavoval nutný výdaj žalobce, z toho dovodil i schopnost žalobce zaplatit i soudní poplatek, když navíc v případě úspěchu žalobce získá značný majetkový prospěch v podobě částky 35 000 000 Kč. 4. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání. Poukázal na to, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že odchozí platba z účtu žalobce dne 23. 6. 2024 ve výši 1 000 000 Kč na účet č. [č. účtu] představovala půjčku, aniž by zohlednil, že podle stejného výpisu ve dnech 12. a 13. 3. 2024 byly na účet žalobce připsány částky 950 000 Kč a 50 000 Kč také s označením půjčka z účtu [č. účtu] ([Anonymizováno], společník společnosti [právnická osoba]). Uvedené částky byly poskytnuty jako zápůjčka žalobci od společnosti [právnická osoba] a platba z 23. 6. 2024 byla vrácením této zápůjčky. Pokud by se soud prvního stupně před vydáním napadeného usnesení na tyto okolnosti žalobce dotázal, mohl uvedené platby vysvětlit. Soud prvního stupně tak dospěl k nesprávnému závěru o poskytnutí zápůjčky, ačkoliv šlo o její vrácení. Pokud soud prvního stupně vychází z toho, že žalobce podanou žalobou může získat částku 35 000 000 Kč, jedná se o předčasný závěr, neboť nárok žalobce doposud nebyl věcně posuzován. Navíc veškeré finanční prostředky nacházející se na účtu zůstavitele jsou aktuálně zajištěny v rámci trestního řízení vedeného pod č. j. KRPS – 98686/TC – 2023–010082 pro podezření z trestního činu neoprávněného podnikání. Navrhl, aby usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že se žalobci přiznává plné osvobození od soudních poplatků. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 6. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. 7. Účelem úhrady soudního poplatku je povinná majetková účast účastníka na jím zahájeném řízení, a kromě funkce fiskální (částečná úhrada nákladů spojených s činností soudu) plní soudní poplatek také funkci regulační (preventivní), tedy má vést účastníky k uvážlivému a smysluplnému uplatňování svých práv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 486/2018). Osvobození od soudních poplatků představuje výjimečné řešení situací, kdy existuje potřeba zajistit účastníkům řízení přístup k soudu a s ním spjatou ochranu jejich práv i v podmínkách jejich tíživé materiální a sociální situace (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2856/08). Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Přihlédne nejen k výši příjmů navrhovatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, v tomto směru nese důkazní břemeno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikované pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013). 8. Ze žaloby nelze bez dalšího uzavřít, že by se ze strany žalobce jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolací soud se však ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že při zohlednění všech okolností na straně žalobce mu nelze osvobození od soudních poplatků ani částečně přiznat. Podle předložených listin je předmětem činnosti žalobce vedle výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1–3 živnostenského zákona, také správa vlastního majetku žalobce, přičemž kromě spoluvlastnického podílu o velikosti 1/8 na pozemku p. č. [číslo] (orná půda) v katastrálním území [adresa] a spoluvlastnického podílu o velikosti 7/180 na pozemku p. č. [číslo] (orná půda) v katastrálním území [adresa] žalobce nevlastní žádný majetek, nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost ani snahu zlepšit si svou finanční situaci, je pouze „dotován“ finančními prostředky (půjčkami) poskytovanými svým společníkem. Jedná se přitom o dlouhodobý a setrvalý stav, zřejmý minimálně od roku 2023. Pohledávka na vrácení zápůjček v částce 35 000 000 Kč byla na žalobce postoupena za účelem jejího vymáhání smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2024, tedy v době, kdy žalobce vykazoval ztrátu a nedisponoval žádným likvidním majetkem nebo příjmy, potřebnými k jejímu soudnímu vymáhání. Přitom již v této době vzhledem k důvodům postoupení a výši postupované pohledávky měl s vysokými náklady na její uplatnění počítat. Odvolací soud vnímá žalobcem deklarovanou snahu o prodej 1/8 spoluvlastnického podílu na pozemku v Horoměřicích, za účelem opatření finančních prostředků na zaplacení soudního poplatku, jako účelovou, neboť ji vyvinul až po zahájení řízení, požadovanou kupní cenu (10 500 000 Kč) zřejmě nadhodnotil, když sám hodnotu svého spoluvlastnického podílu na pozemku v účetní závěrce vykazuje v částce 500 000 Kč a za tuto částku ho také v roce 2023 nabyl. Nejedná se přitom o pozemek o výměře přes 2 000 m2 jak uvádí v inzerci, ale o spoluvlastnický podíl na tomto pozemku, který je vedený v katastru nemovitostí jako orná půda, přičemž není znám územní plán obce ani postoj dalších spoluvlastníků k dispozici nebo způsobu hospodaření s pozemkem. Konečně je nutno uvést, že podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3229/23 (ve kterém Ústavní soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 12. 2010 ve věci DEB, C-279/09) je v případě právnické osoby potřeba zohlednit její celkovou situaci, mimo jiné také formu a obchodní či neziskový účel, jakož i finanční poměry jejích společníků nebo akcionářů a jejich možnost si obstarat částky nezbytné pro uplatnění nároku u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce vznikl a působil jako součást určitého koncernu, je potřeba přihlížet i k majetkovým poměrům jeho společníka, s nímž tento koncern vytváří a který se také (jak vyplývá z tvrzení i výpisu z účtu žalobce) podílí na financování žalobce. Žalobce přitom tyto finanční poměry společníka vůbec v prohlášení nezmínil a nedoložil a z předložených listin nevyplývá, že by nedisponoval částkou k zaplacení soudního poplatku, když žalobci v minulosti milionovou částku opakovaně v roce 2024 poskytl. Žalobce výpisem z účtu doložil, že své závazky hradí (závazek ve výši 1 000 000 Kč) a je schopen si za tímto účelem finanční prostředky opatřit. Lze proto uzavřít, že finančními prostředky disponuje, pouze je vynakládá podle své úvahy na jiné závazky, které upřednostňuje před placením soudního poplatku, včetně odměny advokáta. Takový postup ale nelze (navíc za výše popsaných okolností) aprobovat a založit na něm osvobození od soudních poplatků, byť samotný poplatek je vysoký. V případě úspěchu své žaloby ostatně bude žalobci zaplacený poplatek nahrazen a jeho finanční ztráta způsobená jeho zaplacením by tak měla být jen dočasná. Za této situace soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal. 9. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 10. Za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. odvolací soud o náhradě nákladů tohoto řízení nerozhodoval, jelikož se nejedná o rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 28. května 2025 Mgr. Kateřina Boudníková předsedkyně senátu