USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň Mgr. Kateřiny Frankové a JUDr. Danuše Kudrnové ve věci nezletilého: [jméno FO] [Jméno nezletilého], narozený [rodné přijmení] [Datum narození nezletilého] naposledy bytem v [Adresa nezletilého]: [adresa] bytem fakticky: [adresa], [Anonymizováno], Slovenská republika zastoupený opatrovníkem [Jméno opatrovníka A] sídlem [Adresa opatrovníka A] syna rodičů: [Jméno opatrovníka B], narozená [rodné přijmení] [Datum narození opatrovníka B] naposledy bytem v [Adresa opatrovníka B]: [adresa] adresa pro doručování: [Adresa opatrovníka B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zástupce pro doručování: advokát [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] [Jméno advokáta C], narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o svěření do péče a určení výživného, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 1. října 2025, číslo jednací 35 Nc 16/2025-51, takto: Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha – západ jako soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením nařídil předběžné opatření, kterým uložil matce povinnost strpět péči otce o nezletilého [jméno FO] vždy každý kalendářní týden ve čtvrtek od 13:00 hodin do 18:00 hodin a v pátek od 13:00 hodin do 18:00 hodin a vždy každý sudý kalendářní týden v sobotu od 10:00 hodin do 18:00 hodin a v neděli od 10:00 hodin do 18:00 hodin s tím, že místem předávání nezletilého je místo bydliště otce (výrok I.). Současně zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření, na jehož základě by byla matka povinna otci předávat jedenkrát za čtrnáct dní písemně informace o významných záležitostech nezletilého a povinna umožnit otci každé úterý od 18:00 hodin do 15:15 hodin (výrok II.). Opatrovníkem nezletilého pro řízení o předběžném opatření a pro řízení o svěření do péče a určení výživného jmenoval [právnická osoba] (výrok III.). 2. Ve vztahu k nařízení předmětného předběžného opatření soud prvního stupně uzavřel, že otec prokázal naléhavost zatímní úpravy poměrů účastníků, když matka odmítá návrat nezletilého zpět do České republiky a otce tak vylučuje z možnosti o nezletilého pečovat. O změně bydliště nezletilého přitom rozhodla jednostranně. Její povinností bylo, neměla-li souhlas otce s takovouto změnou, v přiměřené lhůtě (zpravidla několika dnů) podat návrh na zahájení soudního řízení. Skutečnost, zda bylo ospravedlnitelné jednostranně změnit bydliště nezletilého, je totiž oprávněn posoudit výlučně soud. Není-li takový návrh podán, stává se změna bydliště nezletilého dítěte protiprávní. Vzhledem k tomu, že poměry v rodině budou předmětem dalšího šetření soudu v rámci řízení o věci samé, upravil soud prvního stupně předběžným opatřením péči otce o nezletilého s ohledem na jeho věk prozatím bez přespání, v řádu několika hodin denně. Soud prvního stupně vzal současně za osvědčené, že rodiče se shodli naposledy na bydlišti nezletilého na území České republiky, kde matka před narozením nezletilého dlouhodobě pobývala, a ještě krátce před jeho narozením zde uzavírala nájemní smlouvu na bydlení. Z těchto důvodů soud prvního stupně zavázal matku povinností předávat nezletilého do péče otce v místě jeho bydliště. Soud prvního stupně současně zdůraznil, že matka by měla s ohledem na aktuální vzdálenost bydlišť a věk nezletilého důkladně zvážit svůj návrat do České republiky. Nedostatečná kooperace ze strany jednoho rodiče jakož i neochota dohody ze strany druhého rodiče, nejsou v souladu se zájmy nezletilého a soud prvního stupně proto na rodiče apeloval, aby se pokusili postupovat smírnou cestou, aby negativní důsledky aktuální situace byly pro nezletilého co nejnižší. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně, a to pouze proti výroku I. o nařízení předběžného opatření, podala odvolání matka. Namítala nedostatek pravomoci soudu jednat. K tomu uvedla, že se ke svým rodičům na Slovensko přestěhovala před porodem nezletilého natrvalo, jelikož otec nezletilého je narkoman a pro svou závislost ohrožoval nejen sebe, ale i ji samotnou. Byla rozhodnuta na Slovensku zůstat, porodit a vychovávat zde nezletilého. Otec byl opakovaně hospitalizován pro abúzus různých drog a byl léčen na psychiatrii. Matku hrubě vulgárně i fyzicky napadl. Popis daný otcem tak označila za zcela účelový se zjevným cílem dosáhnout pravomoci českých soudů. Dále matka zpochybnila zprávu předloženou otcem, neboť podle jejích znalostí je [tituly před jménem] [jméno FO] kamarádkou či známou otcovy matky. Navíc se jedná o všeobecnou lékařku, a proto je sporné, jak mohla vyhodnotit všechny psychiatrické hospitalizace takovým závěrem, kde se jednoznačně vyžaduje specialista a znalecké dokazování. K důkazu uvedenému pod bodem 9. odůvodnění napadeného usnesení namítala, že v roce 2025 žádnou nájemní smlouvu neuzavírala a je tak sporné, zda se jedná o chybu v psaní nebo padělání důkaz. Žádný písemný důkaz, tedy přílohy podání, které soud v rámci odůvodnění hodnotí, jí doručen nebyl, obálka obsahovala pouze návrh, usnesení a předvolání, proto se k obsahu těchto důkazů nemůže vyjádřit, což značně poškozuje její procesní práva. Dále matka zdůraznila, že ochotně umožňovala setkání nezletilého s otcem i celou rodinou. Tedy nejen otec, ale také jeho širší rodina, věděli o tom, že matka bydlí na Slovensku a nešlo tak o žádnou svévoli či dokonce útěk. O tom svědčí čestná prohlášení rodičů matky, dědečka z otcovy strany a jeho manželky, sms zprávy a řada dalších důkazů. Dále matka v odvolání uvedla, že nešla do Prahy bydlet, ale za účelem studia a navázání vztahu otce se synem. Otec však o syna zájem neměl a vztah s matkou ukončil. Matka zdůraznila, že k rodičům do obce Hažlín se přestěhovala již před porodem nezletilého, nezletilý se narodil v Bardejově a zde se svými rodiči a bratrem matka trvale žije. Otec najednou vyjadřuje svůj nesouhlas s pobytem nezletilého. Svým postojem k přestěhování přitom vyjádřil nezpochybnitelný souhlas s pobytem svého syna, který nemůže měnit účelovým překrucováním. To potvrdil i příchodem na křtiny v obci Hažlín, jakož i několikaměsíční znalostí místa pobytu matky s nezletilým, placením výživného a dalšími podrobně popsanými okolnostmi, což dosud nerozporoval. Souhlas otce tak byl dán přinejmenším konkludentně. Předmětné předběžné opatření pak drastickým způsobem mění prostředí nezletilého, který by okamžitě přišel o prarodiče, se kterými je v denním kontaktu, stejně tak jako se svým strýcem. Toto jsou jeho aktuální sociální a rodinné vazby. Plnění soudního rozhodnutí je zcela eliminuje, což je v rozporu se zájmem nezletilého. Matka setkávání otce s nezletilým neodmítá, žádala však být přítomna, a to s ohledem na věk nezletilého a skutečnost, že je stále kojen a silně na matku navázán. Žádat za takovýchto okolností, aby vozila dítě každý týden do Prahy, je skutečně mimořádně neopodstatněný a sobecký požadavek, který zatíží i nezletilého [jméno FO]. Soud napadeným rozhodnutím tak matce ponechává s nezletilým v podstatě čtyři dny ze dvou týdnů, což je ústavně nepřípustné. Soud nemá oprávnění uložit matce přestěhovat se takovým nepřímým způsobem. Je zjevné, že soud v této souvislosti nebral v úvahu náklady na cestování a ubytování matky s dítětem, které nemůže vynakládat, protože nemá majetek a jiný příjem než rodičovský příspěvek, rodinné přídavky a příspěvek na výživu od otce. Matka přitom právem požadovala svoji přítomnost při setkáních otce s nezletilým, protože otec nemá žádné rodičovské schopnosti. Vzhledem k jeho stavu je namístě spíše omezení jeho rodičovských práv než to, aby mu bylo roční dítě předáno na několik hodin či dokonce na osm hodin vcelku o víkendech. Z uvedených důvodů matka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a řízení zastavil. 4. Otec navrhl, aby odvolací soud odvolání matky jako nedůvodné zamítl. K námitce matky o nedostatku pravomoci českých soudů uvedl, že dne 26. 9. 2025 zahájili jako první opatrovnické řízení týkající se úpravy péče a určení výživného u místně příslušného Okresního soudu Praha -západ. Posledním bydlištěm nezletilého na území České republiky byla Praha – západ, a to jak poslední společné bydliště rodičů na adrese [adresa], tak i poslední bydliště matky a nezletilého na adrese [adresa]. Pravomoc civilních českých soudů v dané věci je dána dle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Matka pak zahájila opatrovnické řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilému u Okresního soudu v Bardejově svým návrhem podaným dne 2. 10. 2025. Toto řízení tak bylo zahájeno až poté, kdy bylo zahájeno řízení k návrhu otce v České republice, dokonce i poté, kdy soud prvního stupně dne 1. 10. 2025 nařídil napadené předběžné opatření. Bylo-li v České republice zahájeno řízení týkající se práv a povinností vůči nezletilému dítěti dříve než řízení týkající se téhož nezletilého a téhož předmětu vedené u Okresního soudu v Bardejově, měl Okresní soud v Bardejově přerušit řízení do doby, než bude potvrzena příslušnost českého soudu, který řízení zahájil jako první. Dále uvedl, že českým soudům z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost doručit účastníkům důkazy. Předběžné opatření je v českém právním řádu mimořádným soudním institutem, kdy soud v zákonné lhůtě rozhoduje pouze na základě podkladů a důkazů doložených navrhovatelem společně s písemným podáním. Otec vyjádřil přesvědčení, že dostatečně prokázal existenci naléhavého právního zájmu na zatímní úpravu poměrů účastníků, a tedy naléhavou potřebu pro vydání předběžného opatření, když matkou byl vytvořen zcela protiprávní stav, který není v souladu s nejlepším zájmem nezletilého. Pokud by nebylo k předběžné úpravě přistoupeno, vytvořil by se nezvratný stav, který by vedl k neodčinitelným následkům. Matka od svého odstěhování z České republiky na konci června 2025 na Slovensko otci a jeho širší rodině aktivně brání v jakémkoliv kontaktu s nezletilým [jméno FO]. Činí tak i po vydání předmětného předběžného opatření, když otci doposud neumožnila žádný kontakt s nezletilým a zcela s ním přerušila komunikaci. Pokud by tedy nebylo předmětné předběžné opatření nařízeno, matka by otci dobrovolně péči o nezletilého neumožnila. Matka pak ve svém odvolání nepravdivě popisuje zdravotní stav otce, který prokazatelně doložil, že je zcela zdráv, způsobilý osobně o nezletilého pečovat. Tvrzení matky, že lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] je kamarádkou otcovské babičky je ničím nepodložené a nepravdivé. Ve svém odvolání pak matka nepředložila žádné relevantní důkazy, které prokazovaly, že zde není dán naléhavý právní zájem, jenž by vylučoval vydání předmětného předběžného opatření. Matka dále namítala, že nemá dostatek finančních prostředků na cesty do Prahy ani na pobyt v České republice. Otec však upozornil, že matka má prostředky na studium na soukromé vysoké škole AMBIS, a. s., kde školné činí až 60 000 Kč ročně. Rovněž disponuje dostatkem finančních prostředků na dopravu ke studiu. Čestná prohlášení nejbližších členů rodiny matky pak otec označil za zcela účelové listinné důkazy, k nimž by soud neměl při svém rozhodování o nařízení předběžného opatření přihlížet. Rovněž poukázal na skutečnost, že osobní péče o nezletilého má být primárně vykonávána rodičem, nikoliv v substituci rodiči z matčiny strany. K argumentu matky, že by vydáním předmětného předběžného opatření došlo k přetrhání vazeb nezletilého s rodinou matky na Slovensku tak nelze přihlédnout. 5. Opatrovník nezletilého uvedl, že na základě dostupných informací má za to, že pro rozhodování o úpravě poměrů k nezletilému je mezinárodně pravomocný (příslušný) český soud. Nezletilý měl před přemístěním na Slovensko obvyklé bydliště v České republice. Řízení o úpravě poměrů k nezletilému pak bylo matkou zahájeno u Okresního soudu v Bardejově později než u soudu v České republice. Otec navíc již zahájil řízení o navrácení nezletilého do České republiky u Okresního soudu v Košicích, věc dosud nebyla rozhodnuta. Opatrovník nezletilého dále uvedl, že nezletilý je ve věku, kdy potřebuje stabilní režim a bezpečné prostředí, má silnou citovou vazbu k primární pečující osobě. Zároveň začíná rozvíjet vztahy s dalšími blízkými osobami a je schopen zvládnout odloučení od primární pečující osoby na několik hodin, pokud je kontakt pravidelný a je citlivě veden. Úplná absence kontaktu s otcem představuje pro dítě riziko. Zároveň však příliš časté cestování a neúměrně dlouhé odloučení od matky představuje rovněž riziko pro vývoj dítěte. V tomto věku je důležité, aby kontakt s druhým rodičem probíhal v klidném prostředí, bez přetížení dítěte a aby byl přiměřený jeho schopnosti adaptace. Pokud tedy otec není pro dítě rizikem, je v zájmu dítěte, aby kontakt probíhal. Pozitivním na návrhu otce je, že navrhuje kontakt pravidelný a častý, což podporuje budování citové vazby. Jedná se o kontakt, který odpovídá vývojovému období nezletilého. Otec má nadto připravené zázemí a podporu širší rodiny. Přináší však i určitá rizika, když cestování ze Slovenska do Česka může být pro dítě zatěžující. Opatrovník proto doporučil snížit rizika a prozatímně rozložit zátěž mezi oba rodiče. Pokud bude rozhodnuto, kdo jednal protiprávně, bude muset počítat se zvýšenou zátěží na své straně, jak konstatoval prvoinstanční soud. Pokud naopak bude prokázáno, že kontakt s jedním z rodičů není pro dítě bezpečný, je nezbytné počítat s jeho zásadním omezením. V rámci předběžného opatření by styk mohl probíhat rámcově, dle návrhu otce. Opatrovník však navrhl střídání místa kontaktu, kdy zejména první kontakt by měl proběhnout v místě, na které je nyní nezletilý zvyklý. Na některé víkendové styky by mohl otec přijet za synem na Slovensko. Opatrovník nezletilého dále zdůraznil, že ačkoliv takové doporučení může některá ze stran vnímat jako nespravedlivé, úkolem opatrovníka je soustředit se na zájem dítěte, nikoliv rodičů. Jedná se o prozatímní řešení, jehož smyslem je neohrozit možnost vytvoření zdravého vztahu mezi dítětem a rodičem a zároveň dítě nepřiměřeně nezatěžovat. Nezletilý si aktuální situaci nevybral, a proto není v pořádku, aby největší zátěž nesl právě on. Současně opatrovník nezletilého připomněl matce její zákonnou povinnost umožnit otci výkon rodičovské odpovědnosti, což zahrnuje i poskytování informací o dítěti. Zdůraznil, že otec má právo být informován o zdravotním stavu, vývoji a dalších podstatných okolnostech života nezletilého. Současně apeloval na oba rodiče, aby se zaměřili na hledání společného řešení, které bude pro jejich dítě co nejméně zatěžující. 6. Soud prvního stupně zcela správně posoudil pravomoc civilních českých soudů v dané věci v odstavci 15. odůvodnění napadeného usnesení, když správně dovodil, že nezletilý má obvyklé bydliště na území České republiky, které bylo založeno dohodou rodičů. Skutečnost, že bydliště nezletilého se aktuálně nachází na Slovensku, nemůže mít na posouzení pravomoci českých soudů vliv, neboť k přemístění nezletilého došlo bez souhlasu otce. Odvolací soud se tedy s posouzením pravomoci soudu prvního stupně zcela ztotožňuje a námitky matky uvedené v odvolání neshledal důvodnými. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) postupoval vzhledem k předmětu řízení shodně jako soud prvního stupně podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje mimo jiné řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje zvláštní procesní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné, podala je matka jako účastnice řízení, učinila tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 věta první a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. 9. Vzhledem k tomu, že matka podaným odvoláním napadla pouze výrok I. usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, nabylo usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření, jakož i ve výroku III. o jmenování opatrovníka nezletilého samostatně právní moci. 10. Z obsahu spisu se podává, že návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 26. 9. 2025 se otec domáhá úpravy poměrů nezletilého a určení výživného k nezletilému a navrhuje svěření nezletilého do střídavé péče rodičů s týdenními intervaly střídání. Současně navrhl nařízení předmětného předběžného opatření. V návrhu uvedl, že rodiče se seznámili v září 2023 v Praze a od té doby začali společně bydlet v nájemním bytě matky na [adresa]. V prosinci 2023 se rozešli, avšak v březnu 2024 matka otci sdělila, že je těhotná a od této chvíle opět společně bydleli ve stejném bytě. Od května 2024 pak sdíleli společnou domácnost na adrese [adresa], jelikož jim tento byt dala k užívání babička ze strany otce. Rodiče se dohodli, že matka porodí nezletilého na Slovensku, neboť tam má zajištěnou veškerou zdravotní péči, včetně zdravotního pojištění. Matka měla přání být v průběhu šestinedělí u své slovenské rodiny, s čímž otec souhlasil. Rovněž souhlasil s tím, aby při nástupu na mateřskou dovolenou odjela na Slovensko, kam za ní týden před porodem přijel a zpět do České republiky odjel kvůli svým pracovním povinnostem po narození nezletilého. Následně v říjnu 2024 otec přijel na u Slovensko na křtiny nezletilého. Matka se následně v listopadu 2024 vrátila do společné domácnosti rodičů v České republice, avšak v prosinci 2024 se vztah rodičů rozpadl. Rodiče se dohodli na ukončení společného soužití, kdy matka se společně s nezletilým odstěhovala v průběhu ledna 2025 k dědečkovi ze strany otce do rodinného domu na adrese [adresa]. Otce však lživě informovala o tom, že se stěhuje do pronajatého bytu v Praze. Otec zdůraznil, že by se stěhováním matky s nezletilým k jeho otci nikdy nesouhlasil, neboť se svým otcem má velice špatné vztahy a již osm let se s ním nestýká. Po odstěhování matky ze společné domácnosti měl otec možnost, byť omezeně, se s nezletilým stýkat. O nezletilého měla možnost pečovat i babička ze strany otce. Otec se podílel na péči o nezletilého v kratších časových úsecích, rovněž hradil a stále hradí matce výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. V bydlišti otce má nezletilý plně vybavený dětský pokojíček a vše potřebné. Na konci června 2025 matka bez souhlasů a vědomí otce přemístila nezletilého z místa jeho posledního obvyklého bydliště v České republice na Slovensko do rodinného domu rodičů matky, v němž do současné chvíle nezletilého protiprávně zadržuje. Od té doby neumožňuje otci s nezletilým žádný kontakt, nesděluje mu informace o jeho zdravotním stavu. Otec zdůraznil, že je nezbytné, aby matka začala okamžitě a pravidelně umožňovat styk otce s nezletilým v České republice, kde ostatně stále studuje. Rovněž je nezbytné, aby otec měl možnost rozvíjet svůj vztah s nezletilým, kterého miluje a má zájem o něj v budoucnu pečovat formou střídavé péče. 11. K návrhu otec připojil listiny, z nichž soud prvního stupně učinil podrobná skutková zjištění v odstavcích 2. až 14. odůvodnění napadeného usnesení, a na která odvolací soud pro stručnost zcela odkazuje, s výjimkou odstavce 9., ve kterém soud prvního stupně písařskou chybou uvedl nesprávné datum smlouvy o podnájmu 25. 2. 2025, namísto správného 25. 2. 2022. 12. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 věta druhá o. s. ř. (mimo jiné) ustanovení § 75c a § 76 o. s. ř. se použijí obdobně. 13. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 14. Podle § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř. o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků, přičemž pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 15. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, že budou alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. Relevantním podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou údaje a informace, které jsou obsaženy ve spise, zejména v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem. Soud poté rozhodne na jejich základě, aniž by umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy. Rozhodování o předběžném opatření tedy není nalézacím řízením, je řízením o prozatímním opatření, jehož smyslem a účelem je provést rychle (zpravidla bezodkladně) a účinně prozatímní úpravu poměrů účastníků v nezbytně nutném rozsahu, aniž by tím byly sporné otázky konečným způsobem vyřešeny. 16. Odvolací soud po seznámení se s obsahem spisu uzavřel, a že je namístě zatímně upravit poměry účastníků k zatímní péči rodičů o nezletilého [jméno FO]. Lze mít za osvědčené, že poslední bydliště nezletilého na základě dohody rodičů bylo v České republice v obvodu Okresního soudu Praha – západ. Matka aktuálně žije s nezletilým na Slovensku v rodinném domě svých rodičů. Ke změně bydliště nezletilého otec nedal souhlas a ani aktuálně s bydlištěm nezletilého na Slovensku nesouhlasí. Matka neumožňuje otci řádný styk s nezletilým, návrat s nezletilým zpět do České republiky odmítá. Je proto zcela namístě uložit matce povinnost strpět péči otce o nezletilého [jméno FO], když bylo osvědčeno, že vztah mezi otcem a nezletilým byl navázán a žádné konkrétní negativní jednání otce ve vztahu k nezletilému nebylo osvědčeno. Odvolací soud tedy ve shodě se soudem prvního stupně neshledal žádný důvod pro zásadní omezení kontaktu otce s nezletilým. 17. Odvolací soud se současně ztotožnil s rozsahem zatímní péče otce o nezletilého, když s ohledem na věk nezletilého je vhodné, aby styk probíhal v kratších, ale četnějších a pravidelných intervalech. Rozsah zatímní péče otce o nezletilého určený soudem prvního stupně v napadeném usnesení tak shledal odvolací soud zcela přiměřeným. 18. Soud prvního stupně rovněž správně určil předání nezletilého v místě bydliště otce. Bylo osvědčeno, že to byla matka, kdo jednostranně rozhodl o změně bydliště nezletilého bez souhlasu otce. Toto jednání matky tak nemůže požívat právní ochrany. Je proto zcela namístě, aby k předávání nezletilého docházelo vždy v místě bydliště otce, když poslední bydliště nezletilého založené dohodou rodičů se nacházelo v obvodu Okresního soudu Praha – západ. Pokud by soud přistoupil k doporučení opatrovníka nezletilého, byl by protiprávní stav založený jednáním matky zakonzervován a v zásadě soudním rozhodnutím posvěcen. Odvolací soud zcela chápe doporučení opatrovníka nezletilého, který nabízí řešení, které nebude pro nezletilého zatěžující. V této souvislosti však odvolací soud zdůrazňuje, že to byla matka, která svým chováním danou situaci způsobila a pokud jako správný vychovatel nezletilého vyhodnotí, že daná situace je pro nezletilého nepřiměřeně zatěžující, je v její moci tento protiprávní stav zhojit a nezletilého navrátit zpět do místa jeho původního bydliště, tedy do České republiky. 19. Ani další námitky matky neshledal odvolací soud důvodnými. Jak správně uvedl otec, z žádného právního předpisu neplyne povinnost doručovat účastníkům přílohy návrhu či další listiny a důkaz. Návrh otce byl matce řádně doručen a pokud se chtěla seznámit s dalším obsahem spisu, mohla využít možnosti nahlížení. 20. Za zcela irelevantní pak odvolací soud považuje námitku matky, že předmětným předběžným opatřením bude omezen kontakt nezletilého s širší rodino matky na Slovensku. Je třeba zdůraznit, že pečovat o dítě mají právo primárně jeho rodiče. Matka však svým jednáním otce z péče o nezletilého vyloučila. Zcela jednoznačně je třeba upřednostnit péči otce před kontaktem nezletilého s dalšími rodinnými příslušníky. 21. Pokud pak namítala, že nezletilého přemístila na Slovensko se souhlasem otce, pak toto její tvrzení nebylo žádným způsobem prokázáno. Rovněž tak důvody, pro které se i s nezletilým odstěhovala na Slovensko, neosvědčila. V této souvislosti pak odvolací soud zdůrazňuje, že zásada vyslovená v ustanovení § 75c odst. 4 o. s. ř. dopadá na všechny typy předběžných opatření a znamená, že v řízení o předběžném opatření nelze brát v úvahu tvrzení, listiny a další důkazy, kterými nedisponoval soud prvního stupně v době vyhlášení či vydání svého rozhodnutí (bez ohledu na to, který účastník řízení by je předložil). Praktický dopad tohoto pravidla se projevuje zejména v odvolacím řízení, kdy odvolací soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí musí rovněž vycházet ze stavu, jaký byl v době rozhodování soudu prvního stupně a k případným tvrzením nebo důkazům uvedeným v odvolání nebo k odvolání předloženým tak nemůže přihlédnout. K datu rozhodnutí soudu prvního stupně pak otec osvědčil, že se změnou bydliště nezletilého nesouhlasil. 22. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 18. listopadu 2025 Mgr. Jana Boudová Zvěřinová předsedkyně senátu