č. j. 37 A 33/2025 - 45     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobkyně:  Ing. J. N. bytem X     zastoupena advokátem Mgr. Martinem Vondroušem     sídlem 8. března 21/13, Liberec proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 81/11, Praha 5   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2025, č. j. 027973/2025/KUSK, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 28. 2. 2025, č. j. 035085/2025/KUSK, takto: I.                    Žaloba se odmítá. II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Úřad Městyse Březno (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 3. 2024, č. j. OÚ/STAV/011/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl o umístění stavby kabelového vedení nízkého napětí v lokalitě XA „U rasovny“ v katastrálním území X, zajišťující dodávku elektrické energie pro budoucí výstavbu devíti rodinných domů. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobkyně a společnost VYRTYCH BUILDING a. s. odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 2. 2025, č. j. 027973/2025/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Opravným rozhodnutím ze dne 28. 2. 2025, č. j. 035085/2025/KUSK, žalovaný ve smyslu § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, opravil zřejmé nesprávnosti ve výrokové části i v odůvodnění napadeného rozhodnutí (žalovaný změnil datum vydání, číslo jednací a spisovou značku prvostupňového rozhodnutí). 3. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), doručenou soudu dne 16. 4. 2025 prostřednictvím elektronické pošty s uznávaným elektronickým podpisem, domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Soud nejprve zkoumal včasnost podané žaloby. 5. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 6. Takovou zvláštní úpravu představuje mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“). Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, Podle § 306 nového stavebního zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). 7. Podle § 331 nového stavebního zákona soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 8. Podle § 334a odst. 3 věty druhé nového stavebního zákona pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. 9. Předcházející územní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a v územním řízení bylo postupováno podle tohoto zákona. Napadené bylo následně vydáno i oznámeno (doručeno) žalobkyni za účinnosti nového stavebního zákona. 10. V souvislosti se změnou stavebních právních předpisů se judikatura zabývala otázkou „zkrácení“ žalobních lhůt. Ve vztahu k rozhodnutím vydaným a oznámeným za účinnosti nového stavebního zákona NSS vyslovil, že se aplikuje jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona (srov. rozsudky NSS ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025-34, ze dne 17. 4. 2025, č. j. 1 As 25/2025-30, ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 297/2024-46, a ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 247/2024-90). V odkazovaných rozsudcích NSS přihlédl i k nálezu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, v němž Ústavní soud řešil zkrácení žalobní lhůty pro podání žaloby po změně stavebních předpisů, a to v průběhu již započaté lhůty. NSS připomenul, že se zmiňovaný nález „týká situace, ve které napadené správní rozhodní bylo jak vydáno, tak i doručeno ještě před účinností uvedeného ustanovení [§ 306] nového stavebního zákona, tedy skutkové situace zcela odlišné od nyní souzené věci, a zde vyslovené závěry se proto v nynější věci neuplatní.“ S tímto náhledem ohledně (ne)uplatnitelnosti nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 v případech obdobných nyní posuzované věci se soud ztotožňuje. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 řešil hraniční případ (obecně přijatelné) nepravé retroaktivity. Stěžovatelka byla při absenci výslovných přechodných ustanovení zkrácena na svém dříve vzniklém právu podat žalobu ve lhůtě dvou měsíců. To není případ nynější žalobkyně. Žalobkyni nezačala plynout dvouměsíční lhůta k podání žaloby za účinnosti staré právní úpravy, kdy by mohla mít legitimní očekávání v to, že délka již započaté lhůty bude zachována. Podobně NSS dříve uzavřel, že se „zkrácená“ žalobní lhůta uplatní i v případě, bylo-li správní rozhodnutí oznámeno za účinnosti nové právní úpravy, byť bylo vydáno ještě za účinnosti staré právní úpravy (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2025, č. j. 10 As 241/2024-42). 11. Žalobkyně v žalobě uvedla, že jí bylo napadené rozhodnutí (tj. „neopravené“) doručeno dne 27. 2. 2025. Soud v této fázi řízení nedisponuje správním spisem, aby tuto skutečnost ověřil (kontrolou doručenky). Žalobkyně však k žalobě připojila i kopii e-mailové komunikace advokátky advokátní kanceláře SPOLAK s. r. o. (žalobkynin právní zástupce pro nynější soudní řízení je stejný advokát, který žalobkyni zastupoval i v předcházejícím územním řízení a působí jako společník zmíněné advokátní kanceláře) s žalobkyní a společností VYRTYCH BUILDING a. s. ze dne 27. 2. 2025. V e-mailové komunikaci advokátka informuje žalobkyni a společnost VYRTYCH BUILDING a. s. o tom, že jejich odvolání bylo zamítnuto a „dnes to přišlo“. Soud tak nemá důvod pochybovat, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 27. 2. 2025. 12. Soudu byla žaloba doručena prostřednictvím elektronické pošty dne 16. 4. 2025 (při tomto způsobu podání je pro zachování lhůty rozhodný okamžik dodání podání soudu, nikoliv jeho odeslání – srov. Kühn, Z.; Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 40, marg. č. 10). Podle bodu 1. 1. žaloby se žalobkyně sice domnívala, že ji podává v „zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne jeho [napadeného rozhodnutí] oznámení doručením písemného vyhotovení.“ Avšak podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. V souladu s pravidly počítání lhůt podle § 40 odst. 2 ve spojení s § 40 odst. 6 s. ř. s. žalobkyni uplynula lhůta pro podání žaloby v délce jednoho měsíce ve čtvrtek 27. 3. 2025. Žaloba doručená ve středu 16. 4. 2025 je tedy opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). 13. Soud si je vědom toho, že v posuzované věci bylo vydáno opravné rozhodnutí. Doručením opravného rozhodnutí žalobkyni nepočala běžet nová lhůta pro podání žaloby (srov. rozsudky NSS ze dne 25. 2. 2009, č. j. 1 As 112/2008-56, a ze dne 6. 10. 2023, č. j. 10 Afs 102/2022-31). Žalobkyně se mohla proti opravnému rozhodnutí bránit řádnými opravnými prostředky a poté i správní žalobou. Takto mohla zpochybnit provedenou opravu, případně dopady opravy na původní rozhodnutí a na svá práva. Nemohla však znovu napadat opravované rozhodnutí jako takové. 14. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. 15. Soudu proto nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout. 16. Společně s podanou žalobou žalobkyně navrhla, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Jelikož však soud žalobu odmítl, stal se návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zjevně bezpředmětným. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz Praha 28. dubna 2025 Lenka Bursíková, v. r.  předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.