č. j. 41 A 38/2025 - 23 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce:  Ing. M. Š. bytem X proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 9. 2023, č. j. 123553/2023/KUSK, a ze dne 13. 3. 2025, č. j. 041624/2025/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Městský úřad Slaný (dále jen „městský úřad“) vydal dodatečné stavební povolení ze dne 22. 6. 2023, č. j. MUSLANY/34197/2023/SÚ, na zateplení fasády objektu č. p. XA na pozemku parc. č. st. XB v katastrálním území Slaný (dále jen „stavba“). K žalobcově odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 9. 2023, č. j. 123553/2023/KUSK, rozhodnutí městského úřadu podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zrušil a řízení o dodatečném povolení stavby zastavil, protože dospěl k závěru, že nemělo být v daném případě vedeno. 2. Dalším rozhodnutím ze dne 28. 12. 2023, č. j. MUSLANY/88481/2023/SÚ, městský úřad zastavil řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 3. 2025, č. j. 041624/2025/KUSK, zamítl a potvrdil je. 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení obou výše uvedených rozhodnutí žalovaného (dále též jen „napadená rozhodnutí“). 4. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně. 5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Právní úprava soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. stavebního zákona nabyla účinnosti od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 stavebního zákona; viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025 – 34). Aplikuje se zásadně na všechna řízení zahájená u soudu po tomto datu. Výjimkou jsou pouze případy, kdy bylo žalobou napadené rozhodnutí stavebního úřadu vydáno a současně žalobci doručeno ještě před 1. 7. 2024; v těch se uplatní obecná dvouměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (viz nález Ústavního soudu ze dne ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24). Pokud však bylo vydáno, popř. i oznámeno po 1. 7. 2024, použije se již § 306 odst. 1 stavebního zákona (viz např. body 20 a 21 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2025, č. j. 5 As 289/2024 – 44). 6. Žalobce v žalobě neuvádí, kdy mu byla napadená rozhodnutí oznámena. Soud si proto od žalovaného vyžádal doklady o jejich doručení. Rozhodnutí ze dne 27. 9. 2023 bylo dle dokladu o doručení žalobci doručeno dne 11. 11. 2023 do jeho datové schránky (shodné s datovou schránkou fyzické osoby, ze které doručil soudu žalobu). Rozhodnutí ze dne 13. 3. 2025 pak bylo dle předloženého dokladu žalobci doručeno do stejné datové schránky dne 17. 3. 2025. 7. Ve vztahu k rozhodnutí ze dne 27. 9. 2023 se ještě uplatní dvouměsíční žalobní lhůta podle § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť bylo vydáno i oznámeno před 1. 7. 2024 (tj. před účinností § 306 odst. 1 stavebního zákona). Posledním dnem lhůty tak byl 11. 1. 2024. Žalobce však žalobu podal až dne 4. 5. 2025, tedy zcela zjevně po jejím uplynutí. V případě rozhodnutí ze dne 13. 3. 2025 se již použije nová úprava žalobní lhůty podle § 306 odst. 1 stavebního zákona, neboť toto rozhodnutí bylo vydáno i oznámeno po 1. 7. 2024. Jednoměsíční žalobní lhůta uplynula dne 17. 4. 2025, zatímco žalobce podal žalobu až dne 4. 5. 2025. I v tomto případě proto platí, že je opožděná. 8. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. Žaloba proti oběma napadeným rozhodnutí byla podána po uplynutí žalobních lhůt. Soudu proto nezbylo, než ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 9. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 15. května 2025 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.