č. j. 41 A 53/2025 - 11   USNESENÍ  Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: B. V.  bytem X proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj  sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2025, č. j. MMR-36402/2025-83,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.            Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil usnesení ředitele Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 18. 2. 2025, č. j. 030691/2025/KUSK. Tímto usnesením ředitel zamítl námitku podjatosti několika úředních osob krajského úřadu uplatněnou žalobcem v odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Kutná Hora ze dne 27. 11. 2024, č. j. MKH/124274/2024. 2.            Soud se v prvé řadě zabýval přípustností žaloby. 3.            Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. 4.            Úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu posledně citovaného ustanovení, je podle judikatury mimo jiné rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003 – 23, č. 114/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007 – 75, č. 3212/2007 Sb. NSS]. Jak vyslovil NSS v rozsudku č. j. 4 As 46/2007 – 75, „[o]tázka podjatosti je s to předurčit výrazným způsobem výsledek řízení s ohledem na řešení věci samé. To ovšem nic nemění na tom, že řízení o námitce podjatosti vůči pracovníku (či pracovníkům) správního orgánu je řešením procesní otázky, tj. relativně samostatným řízením odvozujícím svůj smysl a účel od projednání věci samé. (…) To samo o sobě ovšem neznamená, že se jedná o rozhodnutí, vůči němuž mohla být samostatně podána žaloba. Z povahy věci plyne, že procesní rozhodnutí vydané správním orgánem je možné napadnout až spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti, nevydání samostatného rozhodnutí o nevyloučení pracovníků správního orgánu, jejichž nepodjatost byla zpochybněna, apod.“ 5.            Brojí-li tedy žalobce proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti, je jeho žaloba nepřípustná, neboť se jím toliko upravuje vedení řízení před správním orgánem. S ohledem na to soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. 6.            Soud nepřehlédl, že žalobce uplatnil v žalobě i námitku podjatosti všech soudců zdejšího soudu. Soud však neshledal důvod k předložení věci NSS za účelem rozhodnutí o námitce podjatosti, neboť její uplatnění posoudil jako zneužití práva. 7.            Podle § 8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. 8.            Z judikatury NSS vyplývá, že vznáší-li účastník typově shodnou námitku podjatosti opakovaně, byť již o takových námitkách NSS samostatně rozhodoval, nemusí k takové námitce soud přihlížet, dospěje-li k závěru, že jde ze strany účastníka o zneužití práva (srov. usnesení ze dne 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/2019 – 65, body 27 a 28). 9.            Žalobce námitku podjatosti neodůvodnil. Lze se tedy jen domnívat, že souvisí s procesním postupem soudu v jiných žalobcových věcech, v nichž soud žalobcovy žaloby zpravidla odmítá, popř. zastavuje řízení pro nezaplacení soudního poplatku a nevyhovuje opakovaným žádostem o osvobozen. Lze na to usuzovat i z žalobcova konstatování, že zdejší soud „kryje“ represi, korupci a nezákonnosti některých správních orgánů vůči žalobci. Důvodem k vyloučení soudce však nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 věta poslední s. ř. s.). 10.            Okolnosti, které mohou zavdávat pochybnosti o podjatosti soudce, mohou spočívat ve vztahu soudce k projednávané věci nebo k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Žalobce nevylíčil žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly myslitelným způsobem svědčit o tom, že je dán vztah soudců senátu 41 Krajského soudu v Praze k projednávané věci nebo k žalobci, a které by mohly vzbuzovat pochybnost o jejich nepodjatosti. Předsedkyně senátu ani žádný z členů senátu si ani žádných takových skutečností nejsou vědomi. 11.            Soudu je dále z vlastní činnosti známo, že žalobce opakovaně uplatňuje námitku podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Praze a zpravidla ji zdůvodňuje vágními, nepodloženými a ne zcela srozumitelnými tvrzeními o korupci, politické objednávce a spolčení. Soud již proto vyhodnotil uplatnění takových námitek podjatosti ze strany žalobce jako zneužití práva, a proto k nim nepřihlížel (viz např. usnesení ze dne 27. 6. 2023, č. j. 51 A 40/2023 – 15, ze dne 29. 6. 2023, č. j. 41 A 3/2023 – 37, ze dne 17. 7. 2023, č. j. 54 A 53/2023 – 10, ze dne 18. 1. 2024, č. j. 37 A 42/2023 – 13, či ze dne 6. 12. 2023, č. j. 39 A 33/2023 – 16). 12.            Zároveň soud poukazuje na to, že žalobce i v minulosti opakovaně ve vztahu k soudcům Krajského soudu v Praze a NSS uplatňoval námitku podjatosti, kterou dovozoval z tvrzené korupce a tendenčního rozhodování. O takových námitkách podjatosti NSS již rozhodoval a nevyhodnotil je jako důvodné (srov. usnesení NSS ze dne 26. 11. 2015, č. j. Nao 310/2015 – 10, ze dne 9. 6. 2015, č. j. Nao 144/2015 – 13, či ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 270/2014 – 9). NSS také shledal žalobcovu námitku podjatosti vůči soudu nedůvodnou proto, že žalobce neuvedl žádné konkrétní okolnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat na poměr soudců k věci samé nebo k účastníkům řízení (viz rozsudek ze dne 29. 3. 2023, č. j. 6 As 19/2023 – 10, bod 19). 13.            Soud má tak za to, že žalobcem uplatněná námitka podjatosti se již opakovaně dostala do sféry NSS a nepovažuje za účelné prodlužovat řízení a zatěžovat NSS ryze formálně, opakovaně a zcela zjevně nedůvodně uplatněnou námitkou podjatosti. Soud ji proto vyhodnotil jako zneužití práva, nepřihlížel k ní a v rámci hospodárnosti řízení ji nepostoupil k rozhodnutí NSS ani nevyzýval žalobce k odstranění vad uplatněné námitky. Žalobci přitom zůstává zachována možnost vznést důvody pro vyloučení zákonného soudce i v případné kasační stížnosti proti tomuto konečnému rozhodnutí. 14.            Z důvodu odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (viz rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 – 48, č. 1741/2009 Sb. NSS). 15.            Pro úplnost soud dodává, že byť je v záhlaví žaloby odkázáno na § 79, § 80 a § 65 s. ř. s. (a v textu na § 79 „spr.ř.“, čímž žalobce zřejmě také myslí § 79 s. ř. s.), tj. i na žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, z obsahu žaloby plyne, že žalobce brojí proti napadenému rozhodnutí. Podaná žaloba je tak žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. 16.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 22. července 2025     Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.