č. j. 51 A 39/2025 - 19 USNESENÍ  Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudce Karla Ulíka a soudkyně Johany Jandusové ve věci žalobkyně: Katoko s.r.o. IČO 09658335, sídlem Zbraslavská 12/11, 159 00  Praha zastoupena advokátem JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M.   sídlem Zborovská 1023/21, 150 00  Praha proti  žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj   sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00  Praha   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2025, č. j. MMR-18371/2025-83,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.            Městský úřad Slaný vede s žalobkyní řízení pod sp. zn. 16590/2024/SÚ/Ku ve věci přestupku dle § 178 odst. 1 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterého se měla dopustit tím, že užívala a umožnila užívání objektu č. p. 378 na pozemku parc. č. st. XA v katastrálním území Slaný v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. V tomto řízení žalobkyně uplatnila námitku systémové podjatosti úředních osob zařazených do struktury Městského úřadu Slaný, respektive osoby stojící v jeho čele. 2.            Krajský úřad Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) usnesením ze dne 14. 10. 2024, č. j. 135147/2024/KUSK (dále „prvostupňové rozhodnutí“) o této námitce rozhodl tak, že starosta města Slaný Mgr. Martin Hrabánek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci. 3.            V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl žalobkynino odvolání a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4.            Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. V žalobě trvá na důvodnosti uplatněné námitky podjatosti a obsáhle poukazuje na ekonomické zájmy města Slaný a na jeho zvýšený zájem na výsledku řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání úředních osob. 5.            Soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti žaloby. 6.            Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. 7.            Za „úkony, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem“ ve smyslu § 70 písm. c) s. ř. s. je třeba považovat úkony správního orgánu, které se přímo nedotýkají hmotných práv dotčených subjektů, nemají bezprostřední vliv na rozhodnutí o věci samé, ale slouží spíše k určitému technickému zajištění průběhu řízení. Úkon, na nějž dopadá daná výluka, lze zpravidla napadat až v rámci přezkumu konečného rozhodnutí správního orgánu coby vadu řízení, která vydání tohoto rozhodnutí předcházela. Daná výluka ze soudního přezkumu tak sleduje zájem na hospodárnosti a rychlosti správního řízení. Ze soudního přezkumu naopak nelze s odvoláním na danou výluku vylučovat úkony správního orgánu pouze na základě toho, že jejich povaha je procesní (tj. nerozhoduje se jimi přímo o věci samé), jestliže se mohou v konečném důsledku dotknout hmotných práv účastníka řízení, který zároveň nemá jinou efektivní možnost obrany proti takovému zásahu do své právní sféry. Typicky jde o rozhodnutí o zastavení správního řízení pro zjevnou právní nepřípustnost podané žádosti, pro nezaplacení správního poplatku, z důvodu existence překážky litispendence či věci rozhodnuté atd. [např. § 66 správního řádu; viz Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, k § 70 písm. c)]. 8.            Usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úřední osoby ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, jímž se upravují poměry ve správním řízení. Vytvářejí se jím předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Usnesení o námitce podjatosti ani rozhodnutí o odvolání proti tomuto usnesení tedy nejsou konečnými rozhodnutími ve věci samé, ale pouze rozhodnutími dílčími, která by měla rozhodnutí ve věci samé předcházet. 9.            Rozhodnutí o tom, že určitá úřední osoba není z projednání věci vyloučena, se tudíž nijak nemůže dotknout veřejných subjektivních práv žalobkyně. Pokud je žalobkyně přesvědčena o nesprávnosti postupu krajského úřadu, případně žalovaného, bude mít možnost namítat tyto skutečnosti jako vadu řízení v rámci případné obrany proti meritornímu rozhodnutí v řízení o přestupku. 10.            Napadené rozhodnutí tedy není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť na něj dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. c) s. ř. s. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. Žalobkyně není uvedeným postupem zkrácena na právu na soudní ochranu, neboť přezkumu procesního rozhodnutí o námitce podjatosti se může domáhat v rámci případné žaloby podané proti rozhodnutí, jímž bude řízení v její přestupkové věci skončeno. 11.            Tento závěr odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23, č. 114/2004 Sb. NSS, ze dne 15. 7. 2010, č. j. 7 Afs 56/2010-59, ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007-75, ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011-135, ze dne 24. 1. 2014, č. j. 5 As 67/2013-21, ze dne 21. 5. 2015, č. j. 7 As 29/2015-24, popř. též ze dne 12. 10. 2023, č. j. 10 As 135/2023-50). 12.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 13. května 2025   Josef Straka v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.