č. j. 53 A 1/2025 - 17 USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: L. K., narozený X    státní příslušník Ukrajiny bytem X proti žalovanému: Policie České republiky, Odbor cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Mělník sídlem Bezručova 2796, Mělník o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2024, č. j. KRPS-208400-20/ČJ-2024-010026, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadá žalobce (státní příslušník Ukrajiny) shora označené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) o správním vyhoštění žalobce na dobu jednoho roku z důvodu, že na území České republiky pobýval od 10. 1. 2024 do 11. 8. 2024 bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. 2. Soud nejprve zkoumal, zda je žaloba přípustná. 3. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 4. Podle § 170 odst. 2 věty první zákona o pobytu cizinců lze proti rozhodnutí o správním vyhoštění podat odvolání do 10 dnů. 5. Soud předně konstatuje, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu prvního stupně [žalovaný je odborem cizinecké policie, viz § 164 odst. 1 písm. i) zákona o pobytu cizinců]. Žalobce se proti němu v souladu s § 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců mohl bránit řádným opravným prostředkem v podobě odvolání k Ředitelství služby cizinecké policie [§ 163 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o pobytu cizinců]. O tom jej žalovaný v napadeném rozhodnutí náležitě poučil. Stejně tak jej řádně poučil o desetidenní odvolací lhůtě i orgánu, jemuž má žalobce odvolání podat (žalovaný) a o orgánu, který o něm rozhoduje (Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie). 6. Z žaloby jednoznačně neplyne, zda žalobce proti napadenému rozhodnutí odvolání podal či nikoliv. Žalobce v jejím rámci mísí pojmy žaloba proti rozhodnutí a odvolání, neuvádí jiné než napadené rozhodnutí a rovněž nenavrhuje zrušení jiného než napadeného rozhodnutí. 7. Proto soud požádal žalovaného a Ředitelství služby cizinecké policie, které je odvolacím orgánem ve věcech správního vyhoštění, o doplňující informace o tom, zda žalobce proti napadenému rozhodnutí podal odvolání a zda bylo o takovém odvolání již rozhodnuto. Ředitelství služby cizinecké policie k dotazu soudu ve sdělení ze dne 30. 1. 2025, č. j. CPR-4454-2/ČJ-2025-930310-V248, uvedlo, že žalobce ve věci správního vyhoštění nepodal odvolání jemu ani žalovanému. Totéž sdělil soudu i žalovaný v rámci sdělení z téhož dne, č. j. KRPS-208400-26/ČJ-2024-010026-KRUNEV. Žalovaný k tomu doplnil, že žalobce si napadené rozhodnutí osobně převzal dne 11. 8. 2024 (což dokládá i záznam na poslední straně předložené kopie napadeného rozhodnutí) a nabylo právní moci dne 22. 8. 2024, avšak vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině je zatím nevykonatelné. 8. Soud tak na základě zjištěných informací uzavírá, že žaloba směřující přímo proti napadenému rozhodnutí jakožto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s., protože žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem (odvolání). 9. Ze shora uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu odmítnout pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. 10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 5. února 2025   Richard Galis, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.