č. j. 58 Ad 12/2024- 37             ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Bursíkovou ve věci žalobce:   L. H. bytem X     proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2024, č. j. X,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 29. 2. 2024, č. j. X, žalovaná odňala žalobci ode dne 10. 4. 2024 invalidní důchod pobíraný pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 13. 2. 2024 poklesla žalobcova pracovní schopnost o 15 %. 2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky, které žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 3. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.  Žaloba a další podání účastníků řízení 4. Žalobce je přesvědčen, že pokles jeho pracovní schopnosti byl nesprávně posouzen. Pohybové obtíže jsou pro něj limitem a překážkou při výkonu zaměstnání (nemůže zvedat břemena, špatně chodí, má bolesti kyčlí a zad). Žalobce poukazuje na zprávu ortopeda MUDr. M., který doporučuje ponechat invalidní důchod prvního stupně pro polyartrotické potíže.  5. Žalovaná ve vyjádření zrekapitulovala rozhodnou právní úpravu a průběh dávkového řízení. Posudek vypracovaný v námitkovém řízení je úplný, celistvý a přesvědčivý. S ohledem na uplatněné námitky žalovaná navrhuje provedení důkazu posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 6. V průběhu jednání dne 25. 3. 2025, které soud nařídil za účelem provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV, žalobce setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobě vyhověl. Další dokazování soud neprováděl. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu 7. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce požádal dne 30. 8. 2010 o invalidní důchod, který mu byl v pro invaliditu prvního stupně přiznán. Rozhodnutím ze dne 5. 6. 2014 mu žalovaná invalidní důchod prvního stupně odňala (potvrzeno rozhodnutím ze dne 30. 7. 2014). Dne 20. 7. 2020 žalobce opětovně požádal o invalidní důchod. Tuto žádost žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 9. 2020 zamítla. Následně žalobce požádal o invalidní důchod dne 4. 3. 2021 a byl uznán invalidním ve třetím stupni (podle posudku OSSZ ze dne 14. 1. 2022). Na základě kontrolní lékařské prohlídky ze dne 26. 8. 2022, jejímž výsledkem byl zjištěný pokles pracovní schopnosti 35 %, mu žalovaná rozhodnutím ze dne 25. 1. 2023 snížila invalidní důchod na důchod pobíraný pro invaliditu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 24. 5. 2023. 8. Posudková lékařka Institutu pro posuzování zdravotního stavu (IZPS) vypracovala dne 13. 2. 2024 posudek, podle kterého činí míra poklesu žalobcovy schopnosti 15 %. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila oboustrannou gonartrózu, tedy zdravotní postižení podle kapitoly XV, oddílu B, položky 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. 9. Rozhodnutím označeným v bodu 1 tohoto rozsudku proto žalovaná na základě posudku ze dne 13. 2. 2024 odňala žalobci invalidní důchod dosud pobíraný pro invaliditu prvního stupně.  10. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 6. 3. 2024 námitky, v nichž vyslovil nesouhlas s prvostupňovým rozhodnutím a doložil zprávu z chirurgické ambulance ze dne 26. 10. 2023. 11. Posudková lékařka IPZS zpracovala v rámci námitkového řízení na základě posouzení zdravotního stavu, které proběhlo v nepřítomnosti žalobce, posudek ze dne 25. 4. 2024. Za příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila stav po totální endoprotéze obou kolenních kloubů pro pokročilou artrózu (vlevo 4. 5. 2023, vpravo 29. 12. 2021). Posudkově významné je též artrotické postižení pravé kyčle, GH kloubu vlevo, TC kloubu vlevo a ischemická choroba srdeční se stavem po PCI jedné tepny, s dobrou srdeční funkcí. Žalobcovo zdravotní postižení posudková lékařka podřadila pod kapitolu XV, oddíl B, položku 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %. Posudková lékařka zvolila horní hranici stanoveného rozpětí, kterou dále navýšila podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů. Uzavřela tedy, že míra poklesu žalobcovy pracovní schopnosti činí 25 %. 12. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla žalobcovy námitky žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění odkázala na posudkové závěry s tím, že v důsledku zjištěného poklesu pracovní schopnosti o 25 % není žalobce nadále invalidní. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10. 5. 2024. Posouzení žaloby 13. Soud ověřil, že žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. Žaloba má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud ji proto věcně projednal. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).  Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Soud provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 10. 1. 2025 (doručeným soudu dne 27. 2. 2025), který si za účelem posouzení žaloby vyžádal. Členem posudkové komise byl i ortoped, který žalobce při jednání komise též vyšetřil. Posudková komise dospěla na základě doložené dokumentace (včetně dokumentace z interní ambulance Ambu Med s.r.o., kterou si vyžádala) a na podkladě osobního vyšetření k závěru, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je polyartróza nosných kloubů dolních končetin. Žalobcovo zdravotní postižení podřadila pod kapitolu XIII, oddíl A, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanoveno rozpětí poklesu pracovní schopnosti 40-50 %. Posudková komise zvolila horní hranici daného rozpětí, tj. 50 %, a to při zohlednění dlouhé pracovní anamnézy a dalších žalobcových postižení. Žalobce trpí i výrazným kardiálním postižení, byť samotné nepřesahuje míru poklesu pracovní schopnosti stanovenou pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudková komise neshledala důvody pro další navýšení určené míry poklesu pracovní schopnosti. Datum vzniku invalidity druhého stupně určila dnem 27. 2. 2024, kdy byl žalobce cíleně chirurgicky vyšetřen pro bolesti pravého hlezna a byly zjištěny pokročilé artrotické změny a postižení hybnosti hlezna, a to i při jinak alterované hybnosti artroticky změněných kyčelních kloubů. Posudková komise stanovila platnost posudku trvale vzhledem k žalobcově věku a charakteru jeho zdravotních obtíží. 15. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 16. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje MPSV, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky NSS ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 17. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 18. Posudek ze dne 10. 1. 2025 shora uvedeným požadavkům (úplnosti a přesvědčivosti) dostojí. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela z veškeré dostupné zdravotnické dokumentace, a to včetně lékařských zpráv, na než v žalobě poukazoval žalobce. Při jednání komise žalobce také osobně vyšetřil člen komise – ortoped. Posudková komise hodnotila žalobcův zdravotní stav komplexně, vyjádřila se ke všem obtížím zmiňovaným v žalobě a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinu podřadila pod kapitolu XIII, oddíl A, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti je pro tuto položku stanovena v rozpětí 40-50 %. Posudková komise vysvětlila, proč zvolila horní hodnotu stanovené hranice (další závažná zdravotní postižení kardiálního charakteru a dosavadní pracovní anamnéza) a uzavřela, že míra poklesu žalobcovy pracovní schopnosti činí 50 %. Vysvětlila též, proč určenou míru poklesu pracovní schopnosti již dále nenavyšovala podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (horní hranice byla zvolena již při zohlednění dalších zdravotních postižení). Teprve posudková komise se v míře dostatečné pro řádné zjištění skutkového stavu zabývala závěry vyplývajícími z lékařských zpráv a zejména žalobce osobně vyšetřila, přičemž zjistila závažné postižení dvou velkých kloubů (kyčelních kloubů) a další postižení pohybového ústrojí. Posudková komise též vysvětlila, proč jako datum změny stupně invalidity určila 27. 2. 2024 (závěry komplexního chirurgického vyšetření) a proč stanovila platnost posudku trvale (žalobcův věk a charakter postižení). Nutno navíc zdůraznit, že účastníci závěry posudku, ať již jde o stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu či míru poklesu pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí, nikterak nezpochybnili. 19. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k posudkům vypracovaným ve správním řízení, z nichž žalovaná vycházela. Dospěl přitom k závěru, že jako přesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 10. 1. 2025. Podstatné je (nad rámec toho, co soud uvedl již shora) zejména to, že posudková komise na rozdíl od posudkových lékařů hodnotila žalobcův zdravotní stav skutečně komplexně při zohlednění všech doložených lékařských zpráv a též na základě osobního vyšetření. 20. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu.   Závěr a náklady řízení 21. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise MPSV ze dne 10. 1. 2025 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobce náhradu nákladů soudního řízení nepožadoval, a proto mu soud jejich náhradu nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha  25. března 2025 Lenka Bursíková v. r. soudkyně                   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.