č. j. 58 Ad 26/2024- 39             ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Bursíkovou ve věci žalobkyně:   R. S. bytem X     proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2024, č. j. X,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2024, č. j. X, žalovaná snížila žalobkyni od 16. 5. 2024 výši invalidního důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 12. 2. 2024 totiž pracovní schopnost žalobkyně poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. 2. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, na jejichž základu žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí změnila tak, že se invalidní důchod snižuje od 24. 6. 2024. V ostatním ponechala výrok prvostupňového rozhodnutí beze změny. 3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.  Žaloba a další podání účastníků řízení 4. Žalobkyně namítá, že invalidní ve třetím stupni byla uznána dne 4. 10. 2022. Od té doby se důvody přiznání invalidity třetího stupně nezměnily. Podstoupila druhou operaci páteře a operaci ramene. Operace a následná rehabilitace jí úlevu nepřinesly. Nadále má problémy s pohybem a se soběstačností. Napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, protože posudkový lékař v námitkovém řízení navrhl ponechat třetí stupeň invalidity, avšak žalovaná žalobkyni přiznala pouze první stupeň invalidity. Napadené rozhodnutí není odůvodněno. 5. Žalovaná ve vyjádření zrekapitulovala průběh dávkového řízení. S ohledem na uplatněné námitky žalovaná navrhuje provedení důkazu posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 6. V průběhu jednání dne 28. 4. 2025, které soud nařídil za účelem provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV, účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Další dokazování soud neprováděl. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu 7. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně požádala dne 10. 10. 2022 o invalidní důchod. Podle posudku lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Kladno ze dne 11. 11. 2022 činila míra poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti 70 %. Za rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková lékařka označila postižení páteře po operaci potencované onemocněním ramene, tedy zdravotní postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Dobu platnosti posudku stanovila do 31. 7. 2023. 8. Dne 12. 2. 2024 proběhla kontrolní lékařská prohlídka. Podle posudku lékaře IPZS z téhož dne je rozhodující příčinou žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu onemocnění pohybového aparátu – postižení páteře, stav po operaci a reoperaci, potencováno onemocněním ramene, tedy zdravotní postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c s mírou poklesu pracovní schopnosti 35 %. 9. Rozhodnutím označeným v bodu 1 tohoto rozsudku proto žalovaná na základě posudku ze dne 12. 2. 2024 snížila od 16. 5. 2024 žalobkyni invalidní důchod na důchod pro invaliditu prvního stupně. 10. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala dne 13. 5. 2024 námitky. Namítala, že posudek ze dne 12. 2. 2024 je neúplný, neaktuální a neobjektivní. Požádala o nové posouzení svého zdravotního stavu a doložila několik nových lékařských zpráv. Poukázala na to, že operace a reoperace nepřinesly očekávaný výsledek. Nadále trpí bolestmi, ujde velmi krátké vzdálenosti, má problémy s chůzí i stáním, vracejí se jí křeče a bolesti nohy. 11. Posudkový lékař IPZS zpracoval v rámci námitkového řízení na základě posouzení zdravotního stavu, které proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně, posudek ze dne 24. 6. 2024. V něm uvedl zejména na základě lékařských zpráv doložených až v námitkovém řízení, že do 23. 6. 2024 trpěla žalobkyně zdravotním postižením, jehož funkční dopad je srovnatelný s postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 50 – 70 %. S ohledem na tíži onemocnění a další souběžné diagnózy jakož i charakteru profese, zvolil horní míru stanoveného rozpětí, tj. 70 %. Od 24. 6. 2024 se jedná (s ohledem na závěry následných kontrol po operaci levého ramene, která proběhla dne 19. 2. 2024) o postižení, jehož funkční dopad odpovídá postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 %. Vzhledem k tíži stavu, souběžným diagnózám a profesi zvolil posudkový lékař střední hodnotu daného rozpětí, tj. 35 %, a dospěl tak k závěru, že od uvedeného data je žalobkyně invalidní v prvním stupni. Kontrolní lékařskou prohlídku posudkový lékař stanovil za dva roky. 12. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni až od 24. 6. 2024. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 31. 7. 2024. Posouzení žaloby 13. Soud ověřil, že žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. Žaloba má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud ji proto věcně projednal. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).  Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Soud provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 6. 3. 2025, který si za účelem posouzení žaloby vyžádal. Členem posudkové komise byl i lékař s odborností fyziatrie a rehabilitační lékařství, který žalobkyni při jednání komise též vyšetřil. Posudková komise dospěla na základě doložené dokumentace a na podkladě osobního vyšetření k závěru, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je vertebrogenní algický syndrom s víceletým postižením statodynamiky bederní páteře s recidivujícími projevy kořenového dráždění, stav po mikrodiskektomii, potíže v rámci failed back surgery syndromu, stav po artroskopii levého ramenního kloubu.  Žalobkynino zdravotní postižení podřadila pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanoveno rozpětí poklesu pracovní schopnosti 30 - 40 %. Posudková komise na rozdíl od posudkových lékařů zvolila horní hranici daného rozpětí, tj. 40 %. Zdůraznila, že jde o trvalý již neoperovatelný stav v rámci komplikací po opakované operaci výhřezu ploténky v dolním úseku páteře (FBS syndrom) s trvající výraznou bolestivostí hraničně dosahujícího nejvyššího možného stupně (8/10 dle NRS), přičemž tento stav je léčebně špatně ovlivnitelný i pro spoluúčast artrotického postižení sakroiliakálních skloubení (žalobkyně byla indikována k léčbě v ambulanci pro léčbu bolesti). Pro postižení ortopedického charakteru a celoživotní fyzicky náročné zaměstnání posudková komise navýšila podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o deset procentních bodů na celkových 50 % a dospěla tedy k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní pro invaliditu druhého stupně. Nejedná se o invaliditu třetího stupně – zde posudková komise odkázala na přístrojovým i fyzikálním vyšetřením zjištěný charakter a stupeň postižení bez výpadové symptomatologie na končetinách. Žalobkynin stav hodnotila jako relativně stabilizovaný s předpokládanou adaptací na dané postižení. Jako datum změny stupně invalidity ze třetího na druhý stupeň posudková komise stanovila 12. 2. 2024. Doba platnosti posudku byla stanovena na 3 roky. 15. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 16. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje MPSV, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky NSS ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 17. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 18. Posudek ze dne 6. 3. 2025 shora uvedeným požadavkům (úplnosti a přesvědčivosti) dostojí. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela z veškeré dostupné zdravotnické dokumentace, a to i z nejaktuálnějších lékařských zpráv dokumentujících zdravotní stav žalobkyně po poslední operaci levého ramene. Při jednání komise žalobkyni také osobně vyšetřil člen komise – fyziatr/rehabilitační lékař. Posudková komise hodnotila žalobkynin zdravotní stav komplexně, vyjádřila se ke všem obtížím plynoucím z předložené lékařské dokumentace a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinu podřadila pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti je pro tuto položku stanovena v rozpětí 30-40 %. Posudková komise vysvětlila, proč zvolila horní hodnotu stanovené hranice (neoperovatelný trvalý stav s trvající výraznou bolestivostí a špatně léčebně ovlivnitelný, spoluúčast artrotického postižení sakroiliakálních skloubení) a proč ji dále navýšila o deset procentních bodů podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (přítomnost postižení ortopedického charakteru a charakter zaměstnání), aby uzavřela, že míra poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti činí 50 %. Posudková komise též vysvětlila, proč žalobkynin zdravotní stav nadále neodpovídá invaliditě třetího stupně. Teprve posudková komise se v míře dostatečné pro řádné zjištění skutkového stavu zabývala závěry vyplývajícími z lékařských zpráv a zejména žalobkyni osobně vyšetřila, přičemž na rozdíl od posudkových lékařů zohlednila zejména trvalost a neoperovatelnost žalobkynina stavu. Nutno navíc zdůraznit, že účastníci závěry posudku, ať již jde o stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu či míru poklesu pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí, nikterak nezpochybnili. 19. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k posudkům vypracovaným ve správním řízení, z nichž žalovaná vycházela. Dospěl přitom k závěru, že jako přesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 6. 3. 2025. Podstatné je (nad rámec toho, co soud uvedl již shora) zejména to, že posudková komise na rozdíl od prvoinstančního posouzení zohlednila postižení levého ramenního kloubu (tedy na dominantní končetině) zesílené bolestí způsobenou kořenovým drážděním při postižení krční páteře s trvajícím a rovně léčebně špatně ovlivnitelným impingement syndromem, což je postižení, které vylučuje výkon původního zaměstnání (řidičky kamionu) či jinou fyzicky náročnější činnost. 20. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně byla k 24. 6. 2024 invalidní v prvním stupni. Ze závěrů posudkové komise totiž vyplývá, že k tomuto datu byla invalidní ve druhém stupni. Soud nepominul, že posudková komise jako datum změny stupně invalidity ze třetího na druhý v posudku uvedla 12. 2. 2024. Toto dřívější stanovení data změny stupně invalidity, ale soud v nynějším řízení nemohl zohlednit. Z podané žaloby je totiž zřejmé, že žalobkyně namítala nesprávnost hodnocení stupně invalidity od 24. 6. 2024, neboť se domáhala toho, aby jí od tohoto data byla ponechána invalidita třetího stupně. Hodnocení svého zdravotního stavu před tímto datem (a tedy i stanovení stupně invalidity) v žalobě nijak nezpochybňovala. Soud je při přezkumu napadeného rozhodnutí vázán rozsahem, v jakém je žalobou napadáno. Mohl se tedy zabývat toliko otázkou zákonnosti stanovení stupně invalidity od 24. 6. 2024, ne dříve. Skutkový stav zjištěný před tímto datem žalobkyně nezpochybňovala. Soud proto uzavírá, že závěr žalované, podle kterého byla žalobkyně od 26. 4. 2024 invalidní (již jen) v prvním stupni je nezákonný  Závěr a náklady řízení 21. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise MPSV ze dne 6. 3. 2025 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyně náhradu nákladů soudního řízení nepožadovala, a proto jí soud jejich náhradu nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 28. dubna 2025   Lenka Bursíková v. r. soudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.