č. j. 59 A 53/2023- 56     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: L. D. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2023, č. j. 165494/2020/KUSK/OSŽSP/ZAV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Lysá nad Labem (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 9. 2020, č. j. MULNL-OD/63394/2020/Juh. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání jako nedůvodné zamítl a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 20. 1. 2020 potvrdil. Soud již zde předesílá, že žalobce v podané žalobě prvostupňové rozhodnutí označil odlišně – neshoduje se datum, číslo jednací ani příslušný správní orgán. Nicméně z napadeného rozhodnutí, jež žalobce označil správně, je patrno, že bylo přezkoumáváno právě a pouze prvostupňové rozhodnutí uvedené v tomto odstavci.   Vyjádření účastníků řízení 2. Žaloba obsahuje v zásadě pouze jeden žalobní bod. Žalobce poukazuje na to, že o jeho odvolání bylo rozhodnuto až po 3 letech od vydání prvostupňového rozhodnutí. Uvedl, že přestože si je vědom závěrů vyslovených v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 54 A 84/2022-38 (dále jen „rozsudek č. j. 54 A 84/2022-38“), má za to, že přiměřenost uložené sankce (pozbytí řidičského oprávnění) by měla být posouzena (a nepřiměřená délka řízení zohledněna) již v rámci rozhodnutí o námitkách. Jelikož tak žalovaný neučinil (a ani se touto otázkou nezabýval), má žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce nevyužil svých zákonných práv, a nedomáhal se ochrany žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Ve své pasivitě tak byl konkludentně srozuměn s délkou řízení. Dále odkázal na závěry judikatury (např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 6. 12. 2023, č. j. 43 A 51/2023-28), že „úkolem správních orgánů v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů není posuzovat, zda je zákonný následek spojený s oznámením o dosažení 12 bodů v registru řidičů v podobě pozbytí řidičského oprávnění přiměřený. Zákon nedává správním orgánům v řízení o námitkách proti záznamu bodů prostor pro úvahu ohledně přiměřenosti následku spojeného s dosažením 12 bodů“. 4. V replice žalobce odmítl výtku žalovaného, že se nedomáhal ochrany proti nečinnosti. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Skutkový stav není mezi účastníky sporný. S ohledem na uplatněnou žalobní argumentaci soud pouze stručně rekapituluje, že správní orgán I. stupně doručil žalobci oznámení o dosažení 12 bodů dne 4. 3. 2020. Dne 9. 3. 2020 podal žalobce námitky, které správní orgán I. stupně dne 7. 9. 2020 zamítl a provedené záznamy bodů potvrdil. 6. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal, přičemž žalovaný jeho odvolání dne 10. 10. 2023 napadeným rozhodnutím zamítl. Posouzení žaloby soudem 7. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud proto žalobu věcně projednal. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud neshledal žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Ve věci rozhodoval soud bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 8. Podle § 123a zákona o silničním provozu se bodovým hodnocením zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu. 9. Podle § 123d odst. 4 zákona o silničním provozu ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů. 10. Podle § 123e odst. 3 zákona o silničním provozu po dobu výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, nebo po dobu výkonu závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1. 11. Podle § 123f odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu může řidič, který nesouhlasí s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 12. Žaloba obsahuje v zásadě toliko jeden žalobní bod – žalobce žalovanému vyčítá, že při vydání napadeného rozhodnutí nezohlednil nepřiměřenou délku námitkového řízení. K tomu soud uvádí, že navzdory tomu, že souhlasí se žalobcem v tom, že délka trvání odvolacího řízení byla v projednávané věci nepřiměřená, sama tato skutečnost nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí v něm přijatého. Soud připomíná, že touto otázkou se ve své judikatuře již opakovaně zabýval (srovnej např. rozsudek ze dne 20. 4. 2023, č. j. 41 A 1/2023-44, nebo rozsudek č. j. 54 A 84/2022‑38), přičemž v projednávané věci neshledal důvod se od těchto závěrů odchýlit. V rozsudku č. j. 54 A 84/2022-38 soud uvedl, že „Institut ‚námitek proti provedení záznamu bodů‘ ve smyslu § 123f zákona o silničním provozu nepředstavuje s ohledem na zákonem stanovené principy přičítání bodů ‚klasické‘ řízení o správním trestání, protože výsledkem řízení v tomto případě není uložení správního trestu, ochranného opatření nebo opatření k nápravě, nýbrž jen následná kontrola správnosti evidenčních úkonů v registru řidičů co do počtu zaznamenaných bodů.“ Soud zdůrazňuje, že v případě řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů ve smyslu § 123f zákona o silničním provozu správní orgány nerozhodují o uložení trestu v podobě pozbytí řidičského oprávnění, nýbrž jen posuzují správnost již provedených záznamů bodů v registru řidičů. Žalobce se tudíž v řízení o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí námitek nemůže úspěšně domáhat zániku tohoto trestu. Správnost záznamu bodů je totiž třeba zkoumat k okamžiku jejich zápisu a v takovému okamžiku ještě nedocházelo k významným prodlevám v činnosti správních orgánů – ty se projevily až později délkou řízení o podaných námitkách. 13. Samotný trest zániku řidičského oprávnění nastává přímo automaticky ze zákona, tj. je „uložen“ zákonodárcem samotným bez vydání příslušného výroku v jakémkoliv rozhodnutí orgánu moci výkonné nebo soudní. I výzva správního orgánu ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu je toliko úkonem směřujícím k vykonání tohoto trestu, který sám o sobě byl bezpochyby „uložen“ včas, jelikož k tomu došlo již okamžikem nabytí právní moci posledního rozhodnutí o přestupku či jiném deliktu, v jehož důsledku bylo dosaženo 12 bodů (což později správní orgán I. stupně pouze zaevidoval v jím vedené evidenci). 14. Soud nepopírá, že právní úprava řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů obsahuje oproti „klasické“ trestní odpovědnosti nezamýšlenou mezeru z hlediska otázky plynutí času. Odkladný účinek podaných námitek (§ 123f odst. 4 zákona o silničním provozu) na přerušení běhu „lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění“ (§ 123c odst. 3 zákona o silničním provozu) patrně vychází z úvahy, že taková řízení (pro relativní jednoduchost otázek v nich řešených) budou v praxi prováděna rychle a řidič se i v případě jejich podání včas dozví, zda pozbyl či nepozbyl řidičské oprávnění. Soudu je nicméně z úřední činnosti známo, že ve skutečnosti mnohdy tato řízení (kupodivu ve fázi řízení odvolacího) trvají neúměrně dlouho, a to třeba i několik let. Žalobcův případ je přitom z hlediska délky námitkového, resp. odvolacího řízení zcela srovnatelný s jinými případy, kterými se zdejší soud již zabýval. Je zjevné, že smyslem a účelem pozbytí řidičského oprávnění má být především rychlá ochrana veřejného zájmu na tom, aby nedisciplinovaní řidiči neohrožovali bezpečnost silničního provozu. Tento požadavek ale není respektován v případě, kdy „vybodovaný“ řidič může i nadále řídit vozidlo třeba i po dobu 5 let poté, co dosáhl 12 bodů na základě pravomocných trestů za opakované přestupky, jelikož stále ještě nebylo pravomocně skončeno řízení o námitkách proti tomuto záznamu. Teprve po pravomocném zamítnutí námitek, často tedy po uplynutí velmi dlouhé doby, nastane kýžený výchovný moment, kdy řidič po dobu nejméně 1 roku pozbývá řidičské oprávnění (§ 123d odst. 1 zákona o silničním provozu) a jeho následné vrácení je podmíněno přezkoušením (§ 123d odst. 3 zákona o silničním provozu). Ovšem výchovný účinek těchto opatření se v důsledku prodlevy na straně správních orgánů mnohdy zcela vytrácí (a někdy může mít výkon trestu s takovou prodlevou dokonce protichůdný účinek). Jednotlivá rozhodnutí, na jejichž podkladě byly zaznamenány body, jsou přitom v momentě podání námitek pravomocná a provádí se toliko kontrola, zda byl zaznamenán správný počet bodů, případně zda některé rozhodnutí není nicotné či není důvod pro zahájení přezkumného řízení. Institut námitek proto v případě delšího trvání řízení zpochybňuje samotný smysl bodového systému a významnou měrou nahlodává i presumpci správnosti pravomocných správních aktů pro účely bodového hodnocení, protože na neúměrně dlouhou dobu odkládá jejich společný účinek navázaný na dosažení 12 bodů. 15. V rozsudku č. j. 54 A 84/2022-38 dospěl soud k závěru, že shora uvedenou mezeru lze v případech, kdy by aplikace zákonné úpravy vedla k protiústavním důsledkům, překlenout. Uvedl, že s ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 až § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) by měl správní orgán před vydáním opakované výzvy podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu (byť její opakované vydání zákon neupravuje, v praxi bývá taková výzva řidiči k odevzdání řidičského průkazu po zamítnutí námitek posílána) v návaznosti na neúspěch řidiče v  námitkovém řízení nejprve zvážit, zda řidič v mezidobí mohl řídit, zda spáchal nějaké další přestupky nebo trestné činy v dopravě a jak dlouho trvalo námitkové řízení jako celek (popřípadě i další relevantní okolnosti), a pokud by shledal, že vykonání zákonem uloženého trestu pozbytí řidičského oprávnění by již bylo pohledem analogické aplikace ustanovení trestního zákoníku o promlčení výkonu trestu ústavně neúnosné, řidiče by již znovu k odevzdání řidičského průkazu nevyzval, a naopak by analogicky dle § 123d odst. 4 a § 123e odst. 6 zákona o silničním provozu vymazal dosažené body tak, jako by k výkonu trestu již došlo, a zároveň mu oznámil, že v důsledku promlčení výkonu trestu v návaznosti na extrémní délku řízení o námitkách a dlouhodobé polepšení řidič řidičské oprávnění nepozbyl (trest ztráty řidičského oprávnění byl promlčen). 16. Z hlediska práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv je nezbytné doplnit, že právě opakovaná výzva správního orgánu podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu učiněná v návaznosti na pravomocné potvrzení záznamu 12 bodů v registru řidičů je tím úkonem správního orgánu, který může být případně žalován, a to konkrétně zásahovou žalobou ve smyslu § 82 s. ř. s. Žalobce k tomu uvádí, že řešení této otázky v námitkovém řízení se jeví být s ohledem na ochranu jeho práv i s ohledem na systém správního soudnictví vhodnější. S touto úvahou sice soud de lege ferenda souhlasí, nicméně ze shora učiněného výkladu současné právní úpravy je zřejmé, že ta prozatím takový postup neumožňuje. Řešení naznačené soudem v rozsudku č. j. 54 A 84/2022-38 je sice poněkud „kostrbaté“ (jak soud v tomto rozsudku sám připustil), nicméně se jedná o jedinou možnost, jak docílit ústavně konformní aplikace zákonných pravidel na „vybodované“ řidiče. Lze ještě dodat, že v případě, že by správní orgán po pravomocném zamítnutí námitek žalobci nezaslal opakovanou výzvu podle § 123c ods. 3 zákona o silničním provozu a přistoupil by např. bez dalšího k zaevidování pozbytí řidičského oprávnění, pak by bylo možné žalovat jako nezákonný zásah samotné neoprávněné evidování takového údaje. Otázkou promlčení trestu ztráty řidičského oprávnění by se nadto musel v návaznosti na upozornění žalobce zabývat jakožto předběžnou otázkou i přestupkový či trestní orgán, jenž by hodlal žalobce postihovat za řízení v době evidovaného pozbytí řidičského oprávnění.  17. Shora uvedené lze shrnout tak, že soud setrvává na dříve vysloveném závěru, že délku námitkového řízení nelze v rozhodnutí o námitkách nijak zohlednit. Žalovaný tedy postupoval správně, pokud se touto otázkou nezabýval a jeho rozhodnutí tak není ani nezákonné, ani nepřezkoumatelné. Nad rámec nutného odůvodnění soud opakuje svůj názor, vyslovený již před dvěma lety, že by bylo nanejvýš vhodné vyřešit shora popsanou mezeru právní úpravy novelou zákona o silničním provozu. K takové novele je však povolán toliko zákonodárce, nikoli správní soud.  Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 18. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).   19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému nevznikly žádné náklady, které by přesahovaly náklady na běžnou úřední činnost. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 11. listopadu 2025 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.